Španělské divadlo zlatého věku 1 n Velásquez - Las_Meninas_01 nSiglo de oro n711 – 1492 pod Maury - vzdělanost nMaurský a katolický vliv na dobové drama nŠpanělsko koloniální velmocí – doba expanze, energie a sebedůvěry n Svatební portrét Ferdinanda a Isabely Náboženské drama nStředověké drama podobné zbytku Evropy nVliv církve intenzivnější nSvátek Božího těla nDrama náboženské, ale organizují radnice a hrají profesionálové Autos sacramentales nPropojuje motivy moralit a cyklických her nVychází z biblických i čistě světských námětů n2 – 4 ročně n1647 – 1681 píše pouze Calderón nNěkdy nová, někdy stará Carros nPatrové vozy z dřeva a plátna nCca 5x11 m nSlouží jako vstupy na jeviště a šatny pro herce nPřipojovány k pojízdnému jevišti – postupně nahrazeno pevným n Carros Světské drama n1) předchůdci Lope de Vegy n2) Lope de Vega a současníci n3) Calderón a současníci n nPřelom 15. a 16. století – vznik zájmu o antické drama. Fernando de Rojas – Celestina (1499) nZakladatelské dílo španělského dramatu nZnámé též jako Komedie o Kalistovi a Melibeji nZřejmě určeno spíše k předčítání (rétorika, nebývalý rozsah) PortadaCelestina Celestina 2 nMladý šlechtic Kalisto je odmítnout krásnou Melibeou, požádá o pomoc kuplířku a čarodějnici Celestinu – tragické následky nTemný obraz zkaženého světa, ovládaného vášní a sobectvím nRady a úvahy Celestiny – protřelý cynismus nJuan del Encina – zakladatel španělského dramatu, vymanil jej z područí liturgie nPřechod od náboženského drmatu ke světskému nBartolomé de Torres Naharro – typicky renesanční autor, vydal v Itálii své souborné dílo nVynalezl postavu graciosa – komického sluhy nGil Vicente – dvorní dramatik portugalského dvora nTrilogie moralit Hry o lodích Lope de Rueda (1510 -1565) nPrvní známý profesionální herec a principál nDohlížel na slavnosti Božího těla nRozvinul umění dramatického dialogu nNejvíce znám svými pasos – krátké frašky - Olivy nZa něj ještě neexistuje stálé divadlo Miguel de Cervantes (1547 – 1616) nŘadový voják, neúspěšný výběrčí daní, vězeň – společenský outsider nSamozřejmě Don Quijote! – klíčové dílo evropské litertatury – což Cervantes netušil (Cesta na Parnas) Cervantes Cervantes 2 nPíše ale i tragédie (Numancia), náboženská dramata (Šťastný darebák) a komedie (Lišák Pedro) nJeho vynálzezem jsou zejména entreméses – Mezihry (Sklep v Salamance) Cervantesův pomník Typologie dramat nComedia – univerzální označení nComedias de capa y espada – komedie pláště a dýky nComdedias de santos – hry o světcích nComedias de costumbres – komedie mravů nLoa – „kompliment“ vlichocující se publiku n Tirso de Molina (1584 – 1648) nKněz píšící pod pseudonymem nIntriková a převleková komedie Don Gil v zelených kalhotách Tirso_de_Molina2 Tirso de Molina 2 nSevillský svůdce a kamenný host - první dramatické zpracování příběhu Dona Juana nZatracený pro malověrnost – náboženské drama, poustevník x lupič n n Tirso_de_Molina nGuillén de Castro – žák Lope de Vegy, píše zejména comedie o manželských neshodách nCidovo mládí – předloha pro Corneillova Cida guillen de castro nJuan Ruiz de Alarcón – doceněný až pozdějšími generacemi, jemná psychologie nSpory s publikem nPodezřelá pravda – příběh chorobného lháře, který si musí vzít dívku, kterou nemiluje – rovněž předloha pro Corneilla n Juan_Ruiz_de_Alarcon Corrales nPo roce 1570 výstavba stálých divadel nHlavním centrem Madrid nDivadla patří nejprve dobročinným spolkům (divadlo vydělává na charitu), pak soukromníkům, pak měšťanům nCorrales – veřejná divadla – vzniklá přestavbou dvorů nProblémy ze sousedství divadla s obytnými domy n Corral de comedias n Corral del Principe nPodoba s alžbětinským divadlem nPatio – střed dvora, místa k stání nGradas – lavice po stranách nAposentos – lóže (často okno domu) n Cazuela – galerie pro ženy – nesmí sedět s muži n nDivadelní sezóna – od září do půstu, od Velikonoc do července nPředstavení odpoledne – musí skončit do západu slunce nStruktura představení: hudba, zpěv a tanec – loa – tanec – comedía s entreméses - tanec Publikum nHlučné a neukázněné, dožadující se vzruchu, děje, lyriky, patosu a akce nMosqueteros – nejobávanější publikum nPíšťalky, řehtačky, házení předmětů po hercích nVolání „Victor!“ nAutoři většinou prosí o přízeň publika – Ruiz de Alarcón naopak n Rekonstrukce představení v Corral del Principe Herecké společnosti nExistuje jich mnoho druhů – od jednočlenných po dvacetičlenné , podle toho i množství repertoáru nNeustálé cestování nKupují si hry od autorů – pouze jednou, není copyright nRoční plat herce 6000 realů – autor za hru 500 realů nAutos – výhodná „státní“ zakázka n Herci a herectví nHerectví stále bezbožné povolání, avšak ve Španělsku lépe než jinde (i finančně) nČasově náročné – ráno studium, dopoledne zkouška, odpoledne představení, na přání dvora často i večer nDlouhé spory o povolení účasti žen nDůležitou roli hrají tance (i značně vyzývavé – stálé stížnosti) n Kostýmy nPořizují si herci sami – součást osobní výbavy, potřebné pro přijetí do společnosti nAž na výjimky (historické postavy, Maurové) se vystačí se současným oděvem nKostýmy pro autos – zvlášť nákladné – platí město Jeviště a výprava nRovněž podobné alžbětincům nZastřešené jeviště s pevným pozadím nOkna – balkóny, věže, hrady nObčasné užití závěsů, mansionů či scénických prvků – spíše však náznakovost a slovní dekorace nPropadla a létací stroje