POLSKÉ DIVADLO 2. POLOVINY 20. STOL. Pavel Trtílek – 3. dubna 2014 J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Polské div.2.pol.20.st\grotowski0.jpg Ø polské divadlo 50. a 70. let: vzestup (vliv absurdní dramatiky) Ø předchozím vzepětím polského divadla byl romantismus Ø nové divadelní podněty, festivaly, vlivy a inspirace západními tendencemi v divadle (oproti ČSSR) Ø ilegální tvůrci nebyli tak pronásledováni jako v ČSSR, emigranti neztráceli kontakt s vlastí Ø umělecká i ediční „svoboda „ (oproti ČSSR) Ø Polsko pro nás bylo za normalizace nedostižným „vzorem“ v kultuře i v opozičních politických snahách (Solidarita), jezdilo se tam „nadechnout se Západu“ Ø Ø polské divadlo se neocitlo v takovém vakuu ani nekleslo k takovému provincialismu jako u nás v 70. a 80. letech (estetika tzv. socialistického realismu) Ø §Polsko po 2. světové válce: Ø socialistický blok Ø 1956 – Poznaňské povstání (potlačeno) Ø Evropa – tzv. železná opona Ø 60. léta – uvolnění poměrů (hospodářská stagnace) Ø 1968 – polská účast vpádu vojsk V.S. do ČSSR Ø v Polsku svobodnější kulturní projevy Ø 1980 – vznik Solidarity (nezávislé odbory) Ø STANISŁAW IGNACY WITKIEWICZ (1885–1939) Stanisław_Ignacy_Witkiewicz.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Polské div.2.pol.20.st\witkacy-autoportret.jpg §Surrealistický malíř, prozaik, dramatik… § §Autor dvacítky her, uváděných až od 60. let, např.: Ø Vodní slípka (1921) Ø Na malém dvorku (1921) Ø Blázen a jeptiška (1923) Ø Matka (1924) Ø Ševci (1934, jeho poslední hra) Witkiewicz_s_otcem.jpg §Witkiewicz s otcem §Pokušení sv. Antonína (1922, Witkiewicz ) Plik:Witkacy Kuszenie sw A 2.jpg WITOLD GOMBROWICZ (1904–1969) gombrowicz1.jpg §Typické znaky tvorby: groteskní zkreslení světa, absurdní humor, nadsázka. §Po emigraci žil v Argentině a ve Francii. § §Autor 3 her: Ø Yvona, princezna burgundská (1938) ØSvatba (1953) Ø Opereta (1966) TADEUSZ RÓŻEWICZ (*1921) Tadeusz Rózewicz a Günter Grass.JPG §Proslul nejprve coby básník (desítky sbírek). §Spolutvůrce „modelu“ polského absurdního divadla. § §Autor 12 dramat: Ø Kartotéka (1960) Ø Odešel z domu (1964) Ø Sousoší Laokoóna (1974) Ø Bílé manželství (1975) Ø Past (1982) Ø … SŁAWOMIR MROŻEK (1932 – 2013) Slawomir_Mrozek.jpg mrozek-1.jpeg mrozek-6.jpg §Autor více než 30 her: Ø Policajti (1958) Ø Na širém moři (1961) Ø Striptýz (1961) Ø Tango (1964) Ø Šťastná událost (1971) Ø Emigranti (1974) Ø Velvyslanec (1981) Ø Láska na Krymu (1994) §Sbírka povídek: Ø Slon (1957) Ø §Paměti: Ø Baltazar (2006) §Vystudoval architekturu, poté se živil jako novinář a karikaturista. §Dvojí emigrace (1963 – 1996, 2008 – 2013). JANUSZ GŁOWACKI (*1938) Janusz_Glowacki.jpg §80. léta: emigrace do USA (z důvodu sympatií s hnutím Solidarita). § §Hry: Ø Hra na Popelku (1979) Ø Fortinbras se opil (1983, variace na Hamleta dopsaná až v USA) Ø Hon na šváby (1990) Ø Antigona v New Yorku (1993) Ø … JERZY GROTOWSKI (1933 – 1999) grotowski06.jpg Ø hlavní reformátor moderního polského divadla Ø vystudoval režii a herectví (Krakov, Moskva) Ø navázal na Artauda, Stanislavského… Ø 2 tvůrčí fáze – přelomový rok 1970 Ø 1959: Divadlo 13 řad – v Opolí (Teatr 13 Rzędów) Øpřevzali prostor i soubor Ønejproslulejší inscenace: Dziady (Adam Mickiewicz) Ø od 2. sezony: tendence působit jako institut, kulturní dům… Øpokusy o založení výzkumného „laboratorního“ divadla Ø 1963 činnost souboru přerušena (politické tlaky) Teatr 13 Rzędów (Opole) dnes Teatr Maska JG-13-rzedow.JPG JG-13-rzedow-Opole.jpg Ludwik_Flaszen-2007.jpg §Grotowského dramaturg Ludwik Flaszen (foto 2007) Ø1965: Teatr Laboratorium – ve Vratislavi Øvývoj názvů: Teatr Laboratorium 13 Rzędów, Instytut Badań Metody Aktorskiej, Teatr Laboratorium, Instytut Aktora – Teatr Laboratorium, Instytut-Laboratorium Ø divadlo jako výzkumné pracoviště Ø základem byl vztah herec-divák Ø existence souboru až do 1984 Ø kniha statí Towards a Poor Theatre Ø autor: J. G. Ø spoluautoři: Flaszen, Barba, Schechner, Brook § Grot-kniha.jpg JG-knihy.jpg Ø Towards a Poor Theatre (sborník textů, 1968) §Teatr Laboratorium: vchod (ul. Rynek-Ratusz, Wrocław) JG-TLvchod.jpg laboratorium-logoTL.jpg §Teatr Laboratorium (logo) §Specifika souboru: Ø zrušení pracovních specializací Ø neomezená pracovní doba Ø divadlo musí být pro tvůrce vším, 24 hod. denně Ø nešlo o mezilidské vztahy, ale o společný zájem o divadlo Ø „chudé divadlo“: snaha vyloučit z divadla vše (včetně technických výdobytků) Ø „jiné“ priority (ne počet premiér, repríz, diváků…) Ø herecká výchova v souboru (inspirace: Stanislavskij, Mejerchold, Vachtangov, Delsart, Dullin, jóga atd.) Ø divadlo jako světský rituál (diváci jsou jeho svědky) Ø analogie náboženského zážitku (rituální povaha divadla) laboratorium-treninkherce.jpg §Teatr Laboratorium §(z hereckého tréninku) ØInscenace v Opole (Opolí): Ø Akropolis (1962, Wyspiańskij a Borowskij) Ø mytologický námět vs. Vyhlazovací tábory Ø Tragická historie doktora Fausta (1963, Marlowe, režie Eugenio Barba) ØInscenace ve Wroclavi (Vratislavi): Ø Vytrvalý princ (1965, Calderon a Slowacki) Ø Evangelia (1967 – viz Z. Hořínek: Divadlo č. 6 ‘67) Ø Apocalypsis cum Figuris (1968) Ø Ø od roku 1966 soubor cestuje po zahraničí (Evropa, Asie, Austrálie, Amerika) Ø mezinárodní proslulost souboru i JG Ø JG-Akropolis.jpg §Akropolis §(podle hry S. I. Wyspiańskieho a básní T. Borowskeho) §foto z 1963 JG-akropolis2.jpg JG-Akropolis-program.jpg §Akropolis §(program) JG-Vytrvalýprinc1965.jpg §Vytrvalý princ (1. premiéra ve Vroclavi) JG-TL-Vytrvalyprinc-plakat.jpg §Vytrvalý princ §(plakát) laboratorium-skica.jpg §skica inscenačního prostoru (Teatr Laboratorium) JG-Vytrvalýprinc-nakras.jpg.GIF §Vytrvalý princ (skica scény, autor Jerzy Gurawski) JG-ewangelie.jpg §Evangelia §(plakát) §jen 6 repríz JG-ApocalypsisCumFiguris-1968.jpg §Apocalypsis cum Figuris (Apokalypsa s obrazy) JG-ApocalypsisCumFiguris-1979.jpg Apocalypsis cum Figuris Apocalypsis cum Figuris JG-ApocalypsisCumFiguris-1979a.jpg Apocalypsis cum Figuris JG-ApocalypsisCumFiguris-1979b.jpg JG-ApocalypsisCumFiguris-b.jpg Dürer-4apokalypticti_jezdci.jpg §Albrecht Dürer: §Čtyři apokalyptičtí jezdci (1498) §Proměna vnímáni divadla (2. fáze): Ø 1970 – JG se vzdává role režiséra-demiurga Ø cesta po Indii: duchovní a myšlenková proměna Ø soubor dosáhl hereckého mistrovství, zeď mezi herci a diváky však zůstala… Ø snaha eliminovat „ideu divadla“ – ale jak? Ø setkání, komunita, svátek… (jen už ne laboratoř!) Ø každý má zůstat sám sebou (workshopy) Ø zájem o „konflikt“ mezi událostmi běžného života a svátku, slavností Ø utváří tzv. paradivadlo (všichni jsou účastníci) Ø rituál jako zdroj divadla i života Ø cestuje po lokalitách starých kultur Øod tzv. 1973 provozuje JG tzv. Special Project Ø provedení Apocalypsis cum Figuris Ø následně 10 vybraných zájemců: 10denní workshop Ø proměna role herce a diváka Ø70. léta: Festiwal Teatru Otwartego (Festival otevřeného divadla) Ødivadlo = cesta ke svobodě, nikoli k zábavě Ø 1975 účastní se festivalu: Peter Brook, Eugenio Barba, Jean-Louis Barrault, Ariane Mnouchkin, Odin Teatret… Ø snaha objevit kořeny divadla Ø 24 hod. v lese: hledání kořenů divadla (mýty, archetypy) ØJG po roce 1975: učitel-performer (USA, Itálie, Japonsko, Indie, Mexiko…) skupinové experimenty Ø1982: v Polsku stanné právo (Solidarita) Grotowski01.jpg grotowski07.jpg grotowski00.jpg socha_Grotowski_wOpolu.jpg Ø 1985: založeno Centrum Grotowského (italská Pontedera, dodnes) Ø1987: založena katedra v Collège de France (obor divadelní antropologie) §Následovníci JG: Ø JG: „učitel moderních divadelních učitelů“ Ø Eugenio Barba (1961 Polsko – 1. stážista JG) Ø po stáži u JT (3 roky) založil Odin Teatret Ø ISTA (Mezinárodní škola divadelní antropologie) Ø Włodzimierz Staniewski Ø soubor pryč od diváků, statek na polském venkově Ø Rena Mirecka Ø workshopy §Další význační polští režiséři: § Ø TADEUSZ KANTOR (1915–1990) Ø původně malíř a scénograf Ø1956: založil v Krakově divadlo Cricot 2 (Witkiewiczovy hry, podnítil zájem o absurdní divadlo…) Ø od 70. let proslul i mimo Polsko ú úZ jeho inscenací: Ø Mrtvá třída (1975) Ø Wielopole, Wielopole (1980) Ø Nikdy se sem už nevrátím (1988) §Další význační polští režiséři: Ø ØJÓZEF SZAJNA (1922–2008) Ø Dziady, Revizor aj. (coby režisér hodně cestoval) Ø ØANDRZEJ WAJDA (*1926) ú filmový, ale i divadelní režisér: Ø Hamlet (1982) Ø Dybuk a Hamlet IV. (1989) Ø ØKRYSTIAN LUPA (*1943) Ø Immanuel Kant (1996) Ø Persona. Triptych (od r. 2008 do současnosti) § §Významní polští teatrologové: § Ø KAZIMIERZ BRAUN (*1936) Ø Druhá divadelní reforma (1979) Ø Divadelní prostor (1982, scénografie) Ø Hollywood aneb Svatý les (monodrama) Ø Ø JAN KOTT (1914–2001) Ø Shakespearovské črty (1961) Ø Ø §Z dalších proslulých polských souborů 60.–80. let: Ø Teatr Ósmego dńa (1964, Poznań – italská anabáze) Ø Teatr Misterium (počátek 70. let, Wroclaw, inspirováno TL) Ø Teatr Prowizorium (1976, současné polské hry) Ø Teatr 77 Ø Scena Plastyczna §Literatura: §Braun, Kazimierz: Druhá divadelní reforma. (Praha, 1993) §Grotowski, Jerzy: Divadlo a rituál: texty 1965–1969. (Bratislava, 1999) §Grotowski, Jerzy: Jerzy Grotowski a Teatr Laboratorium: Texty. 1.-3. část (Praha, 1990) §Grotowski, Jerzy: Towards a Poor Theatre. (New York, 1968) §Osiński, Zbigniew: Grotowski i jego Laboratorium. (Varšava, 1980) §Pilátová, Jana: Hnízdo Grotowského. (Praha, 2009) §Vinař, Josef: Divadelo J. Grotowského. (Praha, 1985) §http://www.grotowski-institute.art.pl/ (Instytut im. Jerzego Grotowskiego)