7. 5. 2014 /VáclavCejpek (zdroj: Manfred Pfister: Das Drama) 7.5.2014 1 identita vzájemné doplňování rozpornost jazykově zprostředkovaná informace +a +a +a mimojazykově zprostředkovaná informace +a +a+b / +b – a 7.5.2014 2 IDENTITA Už jen hlavní text zajišťuje dostatečné pochopení Mimojazykové informace jsou „nadbytečné“ – jazyková informace je převáděna do mimickogestické hry a do konkrétní předmětnosti jeviště Při identitě jazykových a mimojazykových informací obsahuje hlavní text vždy implicitní inscenační poznámky (vedlejší text) 7.5.2014 3 Příklad ideálně tytpické převahy jazykových a mimojazykových informací: WINNIE (Pauza. Dotýká se zrcadla): Dotýkám se tohoto skla, rozbíjím ho kamenem – (dělá to) – odhazuji ho pryč (háže kámen daleko za sebe)… (Samuel Beckett: Šťastné dny) Zdvojení jazykové a mimojazykové informace 7.5.2014 4 Silná dominance vztahu identity je motivována i z vnitřního komunikačního systému –Winnie se jeví jako postava s patologickým sklonem k pojmenovávání banalit. Vztah identity – hraje důležitou roli v realistické a naturalistické konvenci (Ibsen, Strindberg…) To, co je obsaženo v hlavním textu (v dialogu), to je obsaženo i v mimojazykovém sdělování (gesta, mimika…) - redundance 7.5.2014 5 VZÁJEMNÉ DOPLŇOVÁNÍ (KOMPLEMENTARITA) Mimojazykové předávání informace se nevyčerpává v opakování jazykově zprostředkované informace – doplňuje ji do podoby uzavřeného a konkrétního celku→ typ: jazykově „+a“, mimojazykově „+a+b“ 7.5.2014 6 Dochází k individualizaci a konkretizaci vysloveného – konkrétní vztah postav v prostoru, vizuální stránka (herec, kostým, dekorace…) 7.5.2014 7 Hlavní text obsahuje málo implicitních inscenačních poznámek jazykové informování ztrácí na kvantitě objevuje se jednání beze slov vedle jazykové informace je mimojazykově sdělováno něco dalšího, nového, něco „navíc“ – jako doplnění, rozšíření informace → typ jazykově „+a“, mimojazykově „+b“ 7.5.2014 8 Příklad: Georg Kaiser „Od rána až do půlnoci“ Pokladna v malé bance. Za přepážkou Pokladník a u pultu Pomocník, který píše.V trubkovém křesle sedí tlustý Pán, funí.Vpravo někdo odchází.U přepážky se za ním dívá Poslíček. POKLADNÍK: (klepe na přepážku) POSLÍČEK: (rychle položí svůj lístek do čekající ruky) POKLADNÍK: (píše, pod přepážkou vyndá peníze, odpočítá si je na ruku – pak na výplatní prkénko) POSLÍČEK: (nakloní pokladní prkénko na stranu a vysype peníze do plátěného váčku) 7.5.2014 9 PÁN: (vstane) Teď jsme na řadě my tlustí. (vytáhne zpod kabátu napěchovaný kožený váček. Přichází Dáma. Drahý kožich, šustot hedvábí) PÁN: (žasne) DÁMA: (s trochou úsilí stiskne kliku u dvířek bariéry a otevře, bezděčně se na Pána usměje) Konečně. PÁN: (ušklíbne se) POKLADNÍK: (netrpělivě klepe) DÁMA: (tázavé gesto směrem k Pánovi) PÁN: (dává jí přednost) My tlustí vždycky nakonec. 7.5.2014 10 Postavy fungují beze slov – mají např. nějaké omezení Pokusy o jazykovou seberealizaci se nedaří 7.5.2014 11 Dumbs shows (alžbětinské drama) nebo německá barokní tragédie: před mluvené scény nebo po nich je zařazeno pantomimicko-alegorické zobrazení ideového významu scény jazykově zprostředkovaná scéna není zde převáděna do mimojazykového komunikačního média (jako při vztahu identity), ale → konkrétní případ z mluvené scény je převeden do obecné roviny - prostředkem je alegorie 7.5.2014 12 ROZPORNOST (DISKREPANCE) Vyskytuje se především v novějších dramatických textech Nejde o rozpor psychologicky srozumitelného jednání mezi promluvou postavy a jejím mimicko-gestickým jednáním (např. když se postava přetvařuje) – jde vlastně o extrémní případy komplementarity 7.5.2014 13 Rozpornost mezi jazykovou a mimojazykovou informací se objevuje v moderním dramatu – součaást snahy zrušit hlavní prioncipy dramatických textů, např.: zobrazení jednání návaznost dějů fikcionalitu (…) odstranění vztahů identity a komplementarity 7.5.2014 14 Příklad – Samuel Beckett „Čekání na Godota“ ESTRAGON: Já jdu pryč. (Nepohne se.) ESTRAGON: Tak jdem? VLADIMÍR: Jdem. (Nehýbají se.) VLADIMÍR: Tak jdem? ESTRAGON: Jdem. (Nehýbají se. Nejde o Vladimírovu a Estragonovu psychologii, ale o rozpor mezi jazykovým a mimojazykovým předáváním informace 7.5.2014 15 Tři typy vztahů mezi jazykovým a mimojazykovým předáváním informace se neobjevují v jednotlivých dramatech izolovaně, nýbrž se variabilně překrývají Analýzu lze provést jen na inscenovaném dramatickém textu, abychom mohli uvažovat mimojazykové prostředky 7.5.2014 16 Inscenační praxe se proměňuje, proto se v inscenační historii jednoho dramatu může korelace vztahů posouvat klasicistní tragédie – dominuje vztah identity moderní psychologizující či ideologizující pojetí – objevuje se vztah komplementarity a rozpornosti Mluvený hlavní text je problematizován, zpochybňován nebo popírán 7.5.2014 17 ROZDÍLNÁ INFORMOVANOST Předávání informací ve vnějším komunikačním systému a předávání informací ve vnitřním informačním systému stupeň informovanosti postav se stále proměňuje → stále se proměňuje vztah mezi stupněm informovanosti postav a diváků 7.5.2014 18 Friedrich Dürrenmatt: Když ukážu dva lidi, kteří spolu pijí kafe a mluví o počasí, o politice nebo o módě, mohou to dělat sebeduchaplněji, a přesto to ještě nebude dramatická situace a dramatický dialog. Musí se k tomu přidat něco, co učiní jejich rozmluvu zvláštní, dramatickou, dvojsmyslnou. Jestliže divák třeba ví, že v jednom šálku s kávou je jed, nebo že je dokonce v obou šálcích, pak se z toho vyklube rozhovor dvou travičů a tímto trikem se z pití kávy stává dramatická situace, z níž, na její půdě, vzniká možnost dramatického dialogu. 7.5.2014 19 Rozdílná informovanost se týká dvou okolností: rozdílů ve stupni informovanosti mezi dramatickými postavami (každá postava má jinou míru informací) – vnitřní komunikační systém rozdílů mezi informovaností postav a publika – vztah mezi vnějším a vnitřním komunikačním systémem 7.5.2014 20 Míra (stav) informovanosti postav: z prehistorie si přinášejí určité předchozí vědění důležité je, co postavy artikulují co není artikulováno, není relevantní – je třeba respektovat fiktivní status postavy další informace přijímají postavy v rozhovoru, pozorováním svého okolí… atd. v průběhu děje je možné uvést pro každou dramatickou postavu sumu jejích informací 7.5.2014 21 Informovanost publika relevantní jsou informace, které publikum získá během rozhovorů postav a prostřednictvím mimojazykových kódů a kanálů 7.5.2014 22 Rozdílná míra informovanosti postav a publika má dvě příčiny: 1. publikum je přítomno u všech rozhovorů, postavy se účastní jen některých rozhovorů → publikum je schopno shrnout míru informovanosti té které postavy a uvést ji do vztahu 2. předchozí informovanost postav jsou pro publikum faktorem nejistoty – divák do konce hry neví, jestli už postava artikulovala všechny své předchozí vědomosti, nebo jestli mu ještě některé informace tají 7.5.2014 23 oba momenty mají protichůdný efekt a jejich násedekem jsou protikladné struktury rozdílné míry informovanosti: 1. příklad – vzniká informační náskok diváka 2. příklad – vede k informačnímu zpoždění diváka 7.5.2014 24 INFORMAČNÍ NÁSKOK DIVÁKA V divadelní historii je informační náskok diváka dominujícím typem textu Struktura informačního náskoku dovoluje divákům rozeznat rozdíly ve stupni informovanosti postav navzájem → vědomí víceznačnosti každé situace (pro každou postavu jinak) Příklad – Plautus: „Blíženci“ a Shakespeare „Komedie omylů“ 7.5.2014 25 INFORMAČNÍ ZPOŽDĚNÍ DIVÁKA 7.5.2014 26