MIKROEKONOMIKA II.
Kreativní průmysly III.
Definice používané v politické praxi
•
VELKÁ BRITÁNIE
1997 – vláda Tonyho Blaira (New Labour)
1998 – Creative Industries Mapping Document
2001 – Mapping Document
„Kreativní průmysly jsou průmyslová odvětví,
jejichž základem je individuální lidská kreativita,
lidské dovednosti a talent. Zároveň jsou kreativní
průmysly odvětvími s potenciálem vytvářet
bohatství a pracovní místa zejména
prostřednictvím využití duševního vlastnictví.“
Mapping Document 2001
Reklamní průmysl
Architektura
Trhy s uměním a starožitnostmi
Počítačové hry a videohry
Řemesla
Design
Módní návrhářství
Filmový a video průmysl
Hudební průmysl
Scénická umění
Nakladatelský průmysl
Software
Rozhlasové a televizní vysílání
Výčet průmyslových odvětví patřících do kreativních
průmyslů ve Velké Británii:
•
HPH – hrubá přidaná hodnota
•
Vztah HPH a HDP:
HPH plus daně vybrané v daném sektoru mínus
dotace a jiné formy státní podpory plynoucí do
daného sektoru se rovnají HDP.
•
SINGAPUR
•
Dlouhodobá strategie rozvoje kreativních
průmyslů (Ministry of Information,
Communication and Arts – MICA)
www.mica.gov.sg
•
AUSTRÁLIE
•
Studie – ministerstvo komunikace,
informačních technologií a umění ve
spolupráci s Národním úřadem pro informační
ekonomii (NOIE) – štěpení kreativních
průmyslů
•
Autorskoprávní průmysly dle NOIE:
Ústřední
– podstatou je výstup postavený plně
na autorském právu (film, hudba, rozhlas, TV,
nakladatelský, design vč. průmyslového,
interaktivní média – Yahoo)
Částečné
autorskoprávní – autorské právo je
pouze částí jejich výstupů (vývoj a design
softwaru, reklamní průmysl, architektura)
Definice užívané organizacemi s
nadnárodním významem
•
UNESCO
Významná
odlišnost definice kreativních průmyslů v Úmluvě o ochraně a
podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005):
„Kulturní průmysly pro UNESCO představují ta průmyslová odvětví, která
produkují nebo distribuují kulturní produkty a služby. Kulturní aktivity,
produkty a služby jsou takové aktivity, produkty a služby, které jsou v daném
čase vnímány jako nositelé specifických vlastností, specifických možností užití
či specifických důvodů existence a které zároveň obsahují či sdělují určitou
formu kulturního vyjádření, a to bez přihlédnutí ke komerční hodnotě, kterou
mohou taková vyjádření mít.“
•
WIPO
- 1967 Ženeva
•
Evropská komise
- 2006 The Economy of Culture
Rizika ve sféře kreativních
průmyslů
•
„Nikdo neví, jak to dopadne“
•
Vysoké počáteční investice
•
Eskalace nákladů
•
Další rizika
4 typy kreativních organizací podle
Davise a Scase
•
Komerční byrokracie
•
Tradiční organizace s charizmatickým vůdcem
•
Kulturní byrokracie
•
Síťová organizace