Skrytá tvář české literatury věnováno Františku Derflerovi /Cyklus večerů poezie/ + „Mocenské zlomy od roku 1948 s sebou přinášely vyklizení celých generací a jejich kulturní práce do stoupy, do hermetického a neproniknutelného uzamčení v knihovnách a archívech tak dokonale, že se mnohá jména nesměla ani vyslovit, neřkuli citovat. (…) Nevím, jak se to nazývá u jiných národů, ale já plně pociťuji vděčnost za jejich dílo a život. Nazvu to česky citem kulturní vděčnosti za to, že jsem kdysi v mládí směl vstoupit do duchovní atmosféry a do tvůrčího plenéru jimi vytvářeného, i když s mnohými jsem povahou vlastní práce, uměleckými, případně jinými názory nesouvisel, anebo právě proto, že nesouvisel. S většinou jsem posléze sdílel společný osobní osud.“ Zdeněk Rotrekl Skrytá tvář české literatury Sixty-Eight Publishers, Toronto 1987 „František Derfler promyšleně vybíral mezi spisovateli a básníky totalitním systémem umlčovanými a persekvovanými, často nábožensky orientovanými, hledal umělce izolované v exilu zahraničním i domácím, filozofy s existenciálně duchovním, nebo výrazně skeptickým a kritickým uvažováním o stavu současné společnosti a o postavení člověka v ní, o hledání lidské identity ve světě zahlcovaném technikou, o zodpovědnosti, pokoře a neklidu tázání, tj. pohyboval se v okruhu autorů, jejichž duchovní rozměr a z něho plynoucí vidění světa byl pro vládnoucí, neživotně strnulý a mumifikovaný establishment nepřijatelný a jejichž jména a díla byla v oficiální české kultuře určena k zapomnění a tudíž k zániku.“ Margita Havlíčková Východiska Divadla U stolu In Člověk ve světle slova JAMU, Brno 2016 „Vstoupí-li interpret do svobodného prostoru vytvořeného básníkovou jazykovou evokací, vede jej schopnost ‚uvidět‘ to, o čem mluví, k možnosti vštípit ostatním své vidění, tedy interpretovat, zevnitř uchopit text plně svou představivostí a vcítěním, slovem jednat. (…) Člověk žije ve světle slova, řeči. Skrze ně se zabydluje ve světě, skrze ně se mu svět stává srozumitelným. Slovo nás obrací k druhým, navštěvuje mlčením i odkazuje k nevyslovitelnému pozadí slova.“ František Derfler Mluvit k oku posluchače Profesorská přednáška, 2008 + Cyklus setkání s duchovně orientovanými básníky, kteří se koncem osmdesátých let zdáli být zapomínáni, z nichž většina však přetrvala. Bohuslav Reynek – září Josef Palivec – říjen Jan Čep – listopad Josef Kostohryz – prosinec Ivan Jelínek – leden Václav Renč – únor Jan Dokulil – březen Ivan Blatný – duben František Daniel Merth – květen Jan Zahradníček – červen V duchu večerů poezie uváděných v Divadle U stolu nejde o nějaká neosobní koncertní provedení, nýbrž o přátelskou besedu s pamětníky, milovníky, hudebníky a přednašeči. Vhodné jak pro ty, kterým tito básníci změnili svět, tak i pro ty kteří se s nimi teprve chtějí seznámit. Účinkují: Michal Bumbálek, Lukáš Rieger a hosté Dramaturgická spolupráce: Karel Komárek a Ladislav Čumba Zařizuje a řídí: Petra Konvicová