Láska bývá potupná, aneb Anna Kareninová v podání studentů JAMU
Poutavý příběh lásky vdané ženy k carskému důstojníkovi zpracovaný Alešem Kohoutem na motivy románu
Lva Nikolajeviče Tolstého Anna Karenina měl premiéru 20. září 2018 v Divadle na Orlí v Brně.
Osmi studentům 4. ročníku Ateliéru muzikálového herectví JAMU vznikala muzikálová adaptace románu
přímo „na tělo“. Absolvent JAMU Aleš Kohout upravil původní text románu, k němuž složil hudbu a
výsledné dílo i režíroval. Kromě hlavní dějové linky tragické lásky Anny a Vronského se rozhodl
věnovat prostor také další dějové lince vztahu románových hrdinů Kitty a Kosti.
Již počáteční autorova vize byla ve zpracování Anny Kareniny do podoby muzikálové opery, která by
obsahovala náročné pěvecké výkony, v nichž by absolvující studenti předvedli své schopnosti a
dovednosti. Kvůli prostoru, finančním nákladům a organizaci nebylo možné zajistit pro představení
plný symfonický orchestr včetně klavíru, takže byla pořízena nahrávka Kohoutovy instrumentace,
která doprovází účinkující na jevišti. Opakující se leitmotivy dodávají tomuto představení na
dramatičnosti a na diváky působí hlubokým emočním zážitkem. Příkladným opakovaným motivem se stává
například hudební fráze „Láska bývá potupná, potupná…“, opakovaná zprvu jednotlivci, ale pak i
v duetech, tercetech i kvartetech.
Minimalistická scéna se skládá pouze z bílých postranních sloupů, na které je ve stupních šedi
promítána architektura míst, kde se odehrávají scény. Veškeré další kulisy zastupují pouze bílé
židle, jež ztvárňují například i koňské dostihy.
Návrhářka kostýmů Lucia Sádecká se inspirovala dobovou módou carského Ruska: muži v uniformách,
ženy v nádherných dlouhých jednobarevných taftových šatech. Speciálně zelený kostým Anny Kareninové
drobnými úpravami reflektoval místo děje.
Emočně plná Tamara Dikyová v roli Anny Kareninové perfektně předvedla pěvecký a herecký výkon.
Skvěle zvládnutá mimika dokonale odrážela duševní stavy Anny a plně vtahovala diváky do svých
pocitů. Důstojník Vronskij, představován Dušanem Krausem, naopak zachovával chladnou tvář, nicméně
po stránce pěveckého projevu výrazně vynikal. Do role Kitty byla trefně vybrána Kristína Jurková
pro svůj něžně empatický vzhled. V dalších rolích se představili pod vedením ročníkové garantky
doc. Mgr. Sylvy Talpové: Daniel Mišák jako Karenin, Kristína Oríšková jako Dolly, František Herz
jako Stiva, Jan Ludva jako Kosťa, Kristína Kubačková jako Betsy. I přes slovenský původ některých
herců je důležité vyzdvihnout skvělou českou dikci, pouze při zpěvu využívali mikroporty a
s lehkostí předvedli valčík i jeho stylizaci.
Ve srovnání s Městským divadlem Brno, které se inspirovalo všemi postavami Tolstého románu,
se zde na scéně herci střídali v drobných vedlejších rolích, na což stačilo převléknout kostým,
takže děj nebyl zahlcen množstvím neznámých vedlejších postav a byl proto srozumitelný i pro
nezasvěceného diváka.

Z pohledu pedagožky hudební výchovy Biskupského gymnázia v Brně bych velmi ráda doporučila toto
představení širokému publiku všech generací s akcentem studentům středních škol, především
studentům nad patnáct let. V představení se neobjevují žádné násilné, ani pobuřující vulgární
scény, či výrazy. Toto dílo je významné z hlediska literatury, historie a estetické výchovy.
Zároveň rozvíjí emoční intelekt mladistvých, uvědomění hodnot mezilidských vztahů a životních
priorit. Divák si pro jednání postav může vytvořit vlastní názor a sledovat s předtuchami jejich
vzestup i pád.

PaedDr. Jolana Němcová
24. února 2019, Brno