str. 1 uvnitřčísla:uvnitřčísla:uvnitřčísla:uvnitřčísla:uvnitřčísla: JANÁČKJANÁČKJANÁČKJANÁČKJANÁČKOOOOOVA AKVA AKVA AKVA AKVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ JAMU 2/2003Moc učenců bezmocných Člověk žije v zajetí neviditelných polí Člověk, podobně jako jiné živé organismy, žije v celém spektru neviditelných polí, která mají vliv na fyzickou i duševní stránku života. Jedná se o dříve nepochopitelná, ale dnes již měřitelná fyzikální pole (gravitační, elektromagnetická atd.) Také touhy člověka můžeme považovat za jakási neviditelná pole, neboli sítě. Není snadné tyto touhy analyzovat, třídit a definovat. Je možné je snad považovat i za jakési sociální pudy. Zkusme pozorovat děti na pískovišti. Již od věku asi tří let projevují touhy po samostatnosti a jistém ovlivňování jiných (po moci), po tom mít a chránit své hračky (po vlastnictví) a také po tvorbě báboviček i tunelů (touha po vytváření nového i soutěživosti). S postupujícím věkem, v závislosti na vývoji osobnosti a stavu vývoje společnosti, se některé touhy stávají dominantními. V dospělosti nabývají někdy i takové úrovně, že kvůli získání královské moci se bratři vraždili, kvůli majetku se rozpadají rodiny nebo i vraždí, kvůli prvenství v tvorbě se lidé pro slávu podvádějí. Ani ve stáří, a dokonce ani tváří v tvář smrti se tyto touhy netlumí. Tyto tři touhy jsou pravděpodobně děděné i sociálně formované a vytvářejí odpovídající tři sítě lidského společenství: politickou (jedná se o moc a vládu), hospodářskou (jedná se o vlastnictví a materiální statky) a kulturní (jedná se o poznávání a duchovní hodnoty vědy a umění i jistou soutěživost). Tyto touhy jsou jistě prospěšné, ale protože jsou také nenasytné, jsou i nebezpečné. To platí zejména o touze po moci. Ta je zpravidla nejsilnější, protože má dávné pudové kořeny, související s výhodnějšími podmínkami zachování života i rodu. Je i nejnebezpečnější, protože je relativně nejsnáze dostupná, často bez příslušných osobnostních předpokladů (dříve děděním královského trůnu, nově může být získána i v demokratických volbách na vlně populismu majícího živnou půdu při chudobě, někdy i při ohrožení a očekávání řešení tzv. silné ruky). Ohrožení světa je kvalitativně změněno Můžeme si stěžovat na dosavadní vývoj světa, na války, na nespravedlnost, na násilí i na další okolnosti. Svět se snad až dosud jako celek vyvíjel relativně dobře. Z hlediska nadřazených systémů bylo možné tento vývoj považovat za formu přirozeného výběru i přes mnohé lidské pochybnosti o jeho násilných projevech a subjektivních nespravedlnostech. Ale až dosud! Až dosud proto, že byla stále zachována možnost výběru z více alternativ systémů politických, hospodářských i kulturních, protože lidstvo bylo geograficky a informačně rozdělené a různorodé. Až dosud existovala možnost nápravy při některých chybných pokusech a omylech. To proto, že výběr se týkal zprvu menších území, později oblastí, dále i kontinentů, a vždy bylo možné, aby se zachovala zdravá nebo životaschopná část společenství. Ohrožení se však postupně přiblížilo globálním dimenzím. Pokračování na str. 3 Leoš Janáček na snímku z r. 1882 Mám já již ve všem ten úděl, že teprve bojem se uplatňuji. L. J. Rozhovor s kvestorkou JAMU JUDr. Lenkou Valovou Studentka Hudební fakulty získala cenu ministryně školství Hudbaby z JAMU v Německu Prof. Leoš Faltus k janáčkovskému jubileu Rekordní zájem o MIK 2003 Co nového v programu SOCRATES – ERASMUS Ladislav Chudík na JAMU Máme nové studijní obory Úspěch studentky JAMU ve Varšavě str. 2 Ptáme se nové kvestorky JAMU 5 otázek pro JUDr. Lenku Valovou sokých škol? Obstojíme? A obstojíme v zahraniční konkurenci? Co pro to musíme udělat? JAMU je špičkovou univerzitní veřejnou vysokou školou. Její akademická obec má obrovský umělecký, tvůrčí a výzkumný potenciál. Obě fakulty jsou plně akreditovány v novém systému studia. Materiální podmínky studia se přes veškeré problémy v posledních čtrnácti letech nesrovnatelně zlepšily. JAMU má tedy nepochybně dobře našlápnuto v procesu probíhajících změn evropského vysokého školství. Čeká nás nesmírně složitá etapa každodenní realizace přijatých změn. To je výzva pro každého pedagoga a pracovníka školy, alespoň já to tak osobně cítím. školství o 5, 2 mld Kč. Jak tato snaha o udržení a zvýšení evropské konkurence schopnosti vysokých škol dopadla víme – rozpočet pro příští rok se navýšil o 1, 7, resp. 2 mld Kč. Pro čtyři veřejné vysoké umělecké školy to současně znamenalo nutnost zabývat se možností začlenění se do obecného systému financování cestou koeficientu náročnosti jednotlivých studijních programů. Tato otázka je velmi živá a především nesmírně složitá. Zatímco dosud je ministerstvem nejvyšší přiznaný koeficient náročnosti 3, 5, pro vysoké umělecké školy vychází výše koeficientu téměř na 6. Jednání s ministerstvem a příslušnými reprezentacemi vysokých škol právě nyní vrcholí – uvidíme. Co významného čeká naši akademii v perspektivě nejbližších let? Vedle již zmíněného reálného přechodu na nový systém studia to bude především nutnost obstát před evaluačním hodnocením Akreditační komise. Škola se snaží v rámci ECTS získat příslušnou „známku kvality“ a na fakultách se počítá s dalším prohloubením mezinárodního kreditového systému mj. i udělováním evropského dodatku k vysokoškolskému diplomu. V říjnu byla vyhlášena veřejná architektonická soutěž na výstavbu Hudebně dramatické laboratoře na Orlí – v lednu budeme vybírat nejlepší návrh, pak nás čeká vypracování projektové dokumentace a v roce 2005 začneme stavět. Jste doktorka práv, přednášíte studentům manažerství, byla jste po dobu 13 let tajemnicí Divadelní fakulty, ale i členkou, místopředsedkyní a předsedkyní akademického senátu JAMU, jste členkou předsednictva Rady vysokých škol. Máte tolik zkušeností, až se zdá, že Vás sotva něco může zaskočit, či takzvaně vytočit. Nebo se občas něco takového najde? Zaručeně. Vysoké umělecké školy jsou velmi specifické svým zaměřením, rozsahem kontaktní výuky, exkluzivitou některých oborů, důrazem na talentové předpoklady…To všechno jsou věci stěží vměstnatelné do schémat a tabulek a kladou také nečekané překážky v oblasti financování. Byla jste členkou odborné skupiny, která se tímto problémem zabývala. S jakými výsledky? Veřejné vysoké školy dostaly šanci samy vypracovat a navrhnout ministerstvu školství nový model financování. Výsledkem byl požadavek paní ministryně o navýšení rozpočtu vysokého Zákon č. 111/1998 o vysokých školách nám v § 16 sděluje, že „kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora“. Není toho na jednoho člověka trochu moc? Co považujete pro vykonávání své funkce za to nejpodstatnější? Jednoduše řečeno vytvářet co nejlepší podmínky pro pedagogickou, uměleckou, výzkumnou a vůbec tvůrčí činnost studentů a pedagogů školy. V oblasti ekonomické to znamená především neustálý boj o obhájení poněkud mimořádného postavení vysokých uměleckých škol – jsme nejdražší vysokoškolské studium a to vždy vyvolává řadu otázek o adekvátnosti, efektivnosti atd. Uvnitř školy pak jde o vytváření kvalitního ekonomického servisu pro jednotlivé součásti školy. V současné době zavádíme zcela nový, špičkový ekonomicko informační systém SAP, od kterého si slibuji řadu zlepšení. Už nyní mohu říct, že při jeho implementaci došlo k výborné spolupráci téměř všech manažersko ekonomických pracovníků školy, tato mimořádná tvůrčí atmosféra se nepochybně zúročí ve výsledku. V oblasti vnitřní správy pak za nejdůležitější v současné době považuji sladění vnitřních předpisů školy s novými podmínkami, do kterých se dostáváme zavedením třístupňového systému studia. I když těžiště práce je na fakultách, rektorát musí být hnacím motorem a koordinátorem jednotlivých kroků. Jak vnímáte postavení Janáčkovy akademie v té stále se rozrůstající množině starých i nových, velkých i malých, veřejných i soukromých vy- str. 3 Kresba Vladimír Renčín Dokončení ze str. 1 Stačí si jen představit následky druhé světové války nebo zločinné spiknutí s dnešními jadernými nebo biologickými zbraněmi. Nelze idealisticky předpokládat, že není pokušení je použít. Musíme proto počítat s tím, že nyní se může jednat o výběr jiného řádu, při kterém bude prokazovat celé lidské společenství svoji oprávněnost a užitečnost v jemu nadřazených systémech. Jak bude lidstvo, které se pyšní inteligencí, nyní reagovat na tato kvalitativně jiná nebezpečí ohrožující celou živou přírodu? Vědu a zejména umění potřebujeme více než v minulosti Dnes platí více než dosud: „Ve vědě je více než sedmkrát sedm dvojznačností, které čekají na řešení.“ Na prahu 21. století se rozevírá vějíř nových záhad a budeme potřebovat vědu mnohem více než kdykoliv dříve. Vědu, která nemůže být uzavřena do sebe, do specializovaných disciplin, ale musí obsahovat nové rozšířené obzory. O vědách kvantitativních bylo již mnohé napsáno, a protože se vyvíjejí více či méně konvergentně, je možné předvídat jejich rozvoj, ale není vyloučeno překvapení z využití nebo zneužití nových poznatků. Humanitní kvalitativní vědy nás budou více upozorňovat na to, že kvantitativní vědy nepřinášejí všechny poznatky o všem. Snad to podvědomě cítí i studenti, kteří se mnohem více zajímají o humanitní obory i jako o doplněk k technickým oborům. Chování člověka, podobně i lidské společnosti, je někdy velmi obtížně předvídatelné. To proto, že člověk posuzuje člověka a člověk není již posuzován o řád vyšší instancí. To je možné v technologiích. Navíc existuje skryté nebezpečí nestability, která propuká zcela nečekaně a jejíž následky jsou nevypočitatelné. To se týká i fundamentalismu a pocitu frustrace, které pak deformují chování celého lidského společenství. Připomeňme si jen sérii teroristických akcí jak v menším měřítku, tak jejich vyvrcholení útokem na WTC v New Yorku. Je tedy úkolem společenských věd nalézat mechanismy chování a předvídání vývoje lidstva. Vědecké ohraničené hájemství bude nutné rozšířit o umění, které nám poskytne jiný rozměr dosavadního myšlenkového přístupu. Básníci ve svém přemítání a další umělci ve svých dílech nám poskytnou tušení smyslu našeho života i světa, který nám stále více nebo méně uniká. Vždy umělci byli v historii jakousi předzvěstí společenské nálady, signalizovali změny nebo byli jejich iniciátory. Jejich tušení a citlivost musíme proto vnímat a využívat při rozhodování. Ve všech oblastech vzdělávání musíme také posílit etiku. To platí zvláště ve výchově vědeckých pracovníků, protože oni mohou vědomě, nebo nevědomě poskytovat prostředky kriminalitě, která již může dosahovat až globálního rozměru. Význam a moc učenců ve společnosti Je vždy problematické třídit a „škatulkovat“. Je ovšem nutné vyjasnit, kdo je učencem a jak by mělo být strukturované jeho vzdělání. Lidé, kteří rozhodují o budoucnosti, kteří jsou v řídících pozicích politických, hospodářských i ve vzdělávacím systému, by měli být vzděláni komplexně. To platí zejména proto, že člověk jako jediný tvor si sám přizpůsobuje životní prostředí k rozumnému prospěchu i sobeckým nenasytným cílům. Do této oblasti patří lékařství, architektura (v širším slova smyslu nejen stavební, ale také inženýrská – např. energetika, nyní také informatika, genetické inženýrství). Do této skupiny patří také management a politika. Zde rozhodují lidé o směru dalšího vývoje (nehmotné architektuře společnosti). Proto musí mít schopnosti porozumět souvislostem. Jaká je vlastně moc učenců? Ona existovala vždy, protože učenci byli prospěšní vládcům i hospodářům, kterým předáváním svých vědomostí poskytovali možnosti zvyšování jejich reálné moci. Moudří vládci vždy naslouchali radám učenců a rozumní hospodáři využívali jejich výsledky. „Učenci a oslové doprostřed vojska“, byl rozkaz Napoleona při ohrožení jeho vojenských tažení. Cílem bylo ochránit to nejcennější: učence pro jejich nenahraditelné rady a osly pro přenášení nákladů. Osly již dnes v přenášení nákladů nepotřebujeme. Jak to bude nyní s učenci? Když Napoleon dával tento rozkaz, věděl o významu učenců, a proto by si politici měli uvědomovat, že dnes je na místě podobný „rozkaz“: „Vědci a umělci do středu společenského dění.“ Jestliže mají mít učenci moc, a to moc, která je nezranitelná korupcí, tak musí být společností vážená, materiálně nezávislá a opírající se o morálku. Tato moc musí být neuchopitelná a založená na paradoxu, že se jedná o transcendentní: „Moc učenců bezmocných“. Zdeněk Vostracký Z přednášky prof. Zdeňka Vostrackého na zasedání Umělecké rady JAMU dne 28. 11. 2003 str. 4 Markéta Dvořáková (*1977) Vystudovala klavír a skladbu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a v roce 2003 absolvovala obor skladba na Hudební fakultě JAMU. Kromě řádného studia absolvovala řadu mezinárodních kurzů pod vedením renomovaných zahraničních lektorů, např. Mezinárodní letní kurzy pro skladatele a perkusionisty Trstěnice (Jeff Beer, Mathias Steinauer, Ivan Nebesný, Jurij Kasparov), mezinárodní skladatelské kurzy Český Krumlov ( Vinko Globokar, Osvaldas Balakauskas) nebo Ostravské dny soudobé hudby (Petr Kotík, Christian Wolf, Alvin Lucier, Yves Bosseur, Maria de Alvear). Když byla ještě studentkou, její skladby zazněly na významných pódiích u nás, např. na festivalech Expozice nové hudby Brno, Janáčkův máj Ostrava, Hudební současnost Ostrava, Meetings of New Music Brno, Forfest Kroměříž, Ostrava New Music Days aj., i v zahraničí (Los Angeles, Heidelberg, Vídeň, Bratislava, Graz, Weimar aj.) a mnohá ocenění získala v soutěži Generace, např. 1. cenu za skladbu Nech slova za dveřmi pro bas a klavír. V roce 2002 byla nominována na Radokovu cenu „Talent roku 2002“ a v roce 2003 obdržela prestižní „Cenu Nadace Leoše Janáčka“. Její skladby – zejména z posledních tří let – jí přinesly zasloužený úspěch i možnost prezentovat se na pódiích vyhrazených renomovaným umělcům – jako jsou např. ND Praha nebo mezinárodní festivaly u nás i v zahraničí. Její tvorba se začíná objevovat i na CD. Vedle kompoziční činnosti je i výbornou interpretkou a věnuje se také publicistické činnosti. Markéta Dvořáková je i členkou souboru Ensemble Marijan, který se specializuje na improvizovanou hudbu a multimediální projekty a se kterým vystoupila na koncertech u nás i v zahraničí. Na činnosti souboru se podílí i autorsky. Zatím nejvýznamnější akcí na tomto poli byl týmový projekt „Ohně“ koncipovaný do Podzámecké zahrady arcibiskupského zámku v Kroměříži, kde se uskutečnil v červnu 2002 v rámci mezinárodního festivalu Forfest. Mimořádného úspěchu dosáhla v témže roce i s „Žirafí operou“, která byla několikrát provedena na různých scénách včetně Státní opery Praha. Svoji tvorbu autorka rovněž prezentuje v rámci uměleckého sdružení skladatelek Hudbaby, Sdružení Q a MultiArt. Výsledky své práce úspěšně představila v dubnu 2003 na několika amerických univerzitách.Rovněž v teoretické oblasti dosáhla Markéta Dvořáková řady úspěchů, počínaje její bakalářskou prací z roku 2001. Letos ukončila studium výbornou teoretickou prací na téma komorních oper Josefa Berga a její absolventská symfonie „Vody“ se setkala se zaslouženým ohlasem u publika i odborné kritiky. V roce 2001 byla pozvána jako „composer in residence“ do prestižní experimentální dílny Werkstatt Graz, kde jí bylo umožněno realizovat a prezentovat svoje díla. str. 5 15. června 2003 se uskutečnil v Německém Dilsbergu v rámci mezinárodního festivalu Gegenwelten koncert bývalých absolventek oboru kompozice na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně sdružených pod názvem HUDBABY. Sdružení Hudbaby bylo založeno v roce 1997 a jeho členkami jsou Markéta Dvořáková, Lenka Foltýnová, Kateřina Růžičková, Barbora Škrlová a Marcela Vocílková–Trtková. Hudbaby nejsou kompozičním týmem, jak by se mohlo na první pohled zdát, každá z autorek tvoří samostatně a má vlastní osobitý hudební jazyk. Koncerty, na nichž pak společně prezentují své skladby, nabízejí posluchačům pestrou paletu kompozičních přístupů. Poprvé se Hudbaby představily na festivalu Expozice nové hudby v Brně (v rámci mezinárodního festivalu Moravský podzim) v roce 1998. Skladby z tohoto koncertu byly vysílány rozhlasem v Německu, Holandsku a Kanadě. Zatím nejnabitější je však pro Hudbaby rok 2003. V květnu představily svá nová i starší dílka na půdě HF JAMU v divadelním sálku operních režisérů s názvem „Studio Devítka“. Koncert potvrdil skutečnost, že soudobé hudbě více sluší divadelní prostředí, zvláště byla-li každé skladbě vytvořena určitá atmosféra zajímavým nasvícením prostoru. Nejúspěšnějším počinem roku 2003 je pro brněnské absolventky zajisté vydání jejich prvního CD (HUDBABY, LOTOS, 2003) a hlavně jejich prezentace na samostatném koncertě v rámci mezinárodního festivalu Gegenwelten 2003, na němž bylo zmíněné CD pokřtěno. Mezinárodní festival Gegenwelten se koná vždy na sklonku druhého týdne v červnu a odehrává se ve třech německých místech kultury – Manheimu, Heidelbergu a Dilsbergských Bergfeste. Letošní 16. ročník proběhl ve dnech 11. až 15. 6. 2003. Zakladatelkou a stále hlavní organizátorkou festivalu je kurátorka kulturní nadace Rhein–Neckar–Kreis, vzhledem ke svému věku obdivuhodně vitální paní Roswitha Sperber. Festival je v porovnání s ostatními podobně zaměřenými festivaly ojedinělý svým několikastran- nýmsměřováním.Jednaksvýmzáměrem o průniky či syntézu soudobé vážné hudby a jazzu, potom také akcentací tvorby žen – skladatelek (včetně odvážného kroku věnovat prostor pro prezentaci i nejmladším autorkám) a v neposlední řadě preferencí skladeb pro bicí nástroje. Hudbaby se tak prezentovaly vedle takových skladatelských osobností jako Adriana Hölszky či Olga Magidenko (které byly na festivalu osobně přítomny) či skladeb Johna Cage, Julie Wolfe, Franka Zappy, z interpretačních osobností pak vedle jazzové skladatelky a saxofonistky Carolyn Breuer (která v rámci festivalu obdržela Heidelbergskou cenu pro umělce), vedle jednoho z nejlepších evropských hráčů na konga Nippy Noya, či proslulého Percussion Ensemble Stuttgart vedeného jeho zakladatelem, vynikajícím perkusionistou Klausem Tresseltem. Střet žánrů zažily Hudbaby i v rámci svého samostatného koncertu. Dle místní tradice byla totiž každá jejich „vážná“ skladba prokládána dvou až tříminutovým sólem na jazzovou bicí soupravu v podmanivém podání Michaela Kütnera. Na koncertě Hudbaby prezentovaly celkem sedm skladeb, tři z nich byly premiérami. Lenka Foltýnová uchvátila svou novinkou Safranbolu pro violoncello sólo (2003) zpracovávající turecké inspirace ve strhujícím podání mladičké Chorvatky Jeleny Ocic. Profesionální výkon podala také již renomovaná interpretka soudobé hudby Carine Levine při premiéře skladby Markéty Dvořákové Picture I pro flétnu a pás (2003). Interpretace své druhé skladby Místa pro klavír (2001) se ujala sama autorka. Neopakovatelnou atmosféru při provedení této skladby navodil v sále zvuk zvonů z tamních dvou kostelíčků, který několikrát doplňoval zejména nejtišší pasáže skladby. Pro pány z německého rozhlasu Deutschlandfunk, kteří celý koncert natáčeli a poté na svých vlnách vysílali, se skladba tímto bohužel stala nepoužitelnou. Barbora Škrlová se prezentovala svou nejhranější skladbou Let mouchy (1998) pro violoncello a klavír. Obou nelehkých partů se zdatně ujalo rusko – německé duo Irina Nilova (klavír) a Michael Flaksman (violoncello). Dvouvětá skladba O sobě Marcely Vocílkové–Trtkové pro soprán a violoncello z roku 1994 zazněla v úpravě pro flétnu a violoncello v podání Carine Levine a Michaela Flaksmana. Ústřední postavou koncertu byla Kateřina Růžičková jako tamní „composer in residence“, od nějž se očekávalo nově vzniknuvší dílo určené přímo pro tento koncert. Byla jím závěrečná třívětá skladba Trilsberg (titul parafrázuje název města Dilsberg, kde se koncert odehrával) pro dvě violoncella a bicí v interpretaci všech tří již výše zmíněných hráčů (Ocic, Flaksman, Kütner). Kromě této novinky uvedla Růžičková ještě svou starší, velmi často hranou kompozici Romance pro křídlo (1996). Přesvědčivě ji přednesla japonská klavíristka Ok – Hi Lee. Koncert byl velmi úspěšný, Hudbaby musely udílet rozhovory pro německý rozhlas a neunikly ani mlsným fotografickým aparátům. V oblastních novinách vyšlo několik pochvalných recenzí a koncert i rozhovory byly vysílány na vlnách rozhlasu Deutschlandfunk. Nezbývá, než popřát všem autorkám – absolventkám JAMU – další úspěchy tohoto druhu a tím i pokračování v důstojné reprezentaci školy, která jim všem zřejmě poskytla kvalitní základnu, a nechat se překvapit přece jen nějakou týmovou kompozicí (zaslechl jsem něco šeptat v kuloárech) na některém z dalších hudbabích koncertů. Poslední se konal v nově vybudovaném podzemním sále na HF JAMU 26. 11. 2003 v rámci podzimního mezinárodního festivalu Setkávání nové hudby plus. Ivo Medek HUDBABY Z JAMU V NĚMECKU Úspěšná prezentace absolventek kompozice na mezinárodním festivalu Gegenwelten 2003 str. 6 ■■■■■ Co je smyslem a náplní činnosti Nadace Leoše Janáčka? Velmi obecně: péče o dílo Leoše Janáčka, podpora interpretačních přístupů, ale i zájem o reálie s Janáčkem svázané. Rozvedení tohoto shrnutí může být velmi rozsáhlé, ale pokusím se být stručný: Z nemovitostí souvisejících s Janáčkem to jsou především výstavní síň v Hukvaldech a Janáčkův „domeček“ – Památník na Smetanově ulici v Brně, o které Nadace pečuje. Na finanční podporu je náročnější „domeček“, který si Nadace (dále NLJ) po složitých jednáních pronajala od brněnského biskupství na desítky let, se závazkem do milionů jdoucí celkové stavební rekonstrukce a úpravy okolní zahrádky, jako součásti nájemní smlouvy. Vedle toho stojí projekt rekonstrukce Janáčkovy pracovny uvnitř, jako součásti veřejně přístupného Památníku, a to včetně původního mobiliáře. Navíc bude mít Památník místnost s trvalou výstavou xerokopií autografů, obrazového materiálu a předmětů, které Janáček za svého života používal. Dále je připravována místnost, která bude sloužit návštěvníkům audiovizuální aparaturou k připomenutí nahrávek děl, filmů, videokazet apod. Rekonstrukce je dokončena, „domeček“ s výstavou bude otevřen k zahájení Janáčkova jubilejního roku 14. ledna 2004 v 16 hod. Snad ještě důležitějším projektem bude digitalizace všech notových autografů,kteréjsouuchováványv Janáčkově archivu Zemského muzea v Brně. Tyto materiályjsoustálečastějšímpředmětem zájmu badatelů (souvisejícím snad i s „uvolněním“ Janáčkova díla všem nakladatelským aktivitám po skončení autorských práv) a vzniká oprávněná obava o jejich budoucí trvání, o němž i restaurátoři mají své pochybnosti. Digi- talizaceřešíalespoňdostupnostautografů pro badatelské účely – NLJ se na jejím postupnémprovedeníbudeseZemským museem v Brně určitě podílet. Vlastním posláním NLJ podle jejího statutu je podpora reálné existence Janáčkova díla: podpora interpretů při uvádění Janáčkových děl. Popularita a spontánní přijímání Janáčkova díla je ve světě mnohem samozřejmější než u nás, v jeho vlasti. I proto NLJ podporuje i nepatrné projekty uvádění některého z děl nejen v centrech ale i na menších místech republiky, kde působí Kruhy přátel hudby pro mnohdy docela početné publikum. Paradoxně v Brně, místě celoživotního Janáčkova působení, žádá podporu na uvedení operních děl i opera Národního divadla, u níž bychom předpokládali, že Janáčkův operní odkaz bude trvalou repertoárovou součástí dramaturgie. Jedním z důvodů, proč tomu tak není, je nedostatečný zájem publika o reprízy těchto představení. Nechci rozebírat další příčiny, rozhodně ale Brnu tato situace velkou čest nedělá. Shrnu-li te ještě stručněji, NLJ podporuje značnými částkami festivaly jakkoli s Janáčkem související, a je to mezinárodní hudební festival „Moravský podzim“ v Brně, festival v Ostravě, v Hukvaldech, pomáhá např. Soutěži o cenu Leoše Janáčka (pořádanou HF JAMU) dotací cen, odměňuje každoročně Cenou Leoše Janáčka nejlepšího absolventa HF JAMU, podporuje však i novou tvorbu současných skladatelů v regionu Moravy. Zcela enormní podporu odhlasovala Správní rada akcím jubilejního roku 2004, u příležitosti 150. výročí Janáčkova narození. Tak veliká podpora je v dané situaci samozřejmostí, na druhé straně zákonitě vyvolá úsporná opatření v nejbližší budoucnosti, protože NLJ nadále bude moci využívat pouze úroky z nadačního jmění, nebo – jak známo – za užití díla Leoše Janáčka tantiémy skončily – dílo je celosvětově volné. A výše bankovních úroků z uloženého kapitálu je v současnosti velmi nízká. NLJ se i s touto situací bude muset nějak vypořádat.. ■■■■■ Které akce ke 150. výročí narození Leoše Janáčka považujete za nejvý- znamnější? Nadace vydala Kalendárium akcí k tomuto roku, v němž je zaznamenáno na 70 různých programů od vědeckých konferencí (např. FF MU k literární opeře) přes koncerty, operní představení, výstavy. Jubilejní rok je rozdělen na dvě poloviny i obsahově: v lednu a začátkem února 2004 proběhne přehlídka operního díla – mimochodem, v úplnosti takto operní dílo zaznělo naposledy v r. 1958. Koncem září zahájený „Moravský podzim“ pak přinese Janáčkova díla komorní a orchestrální. Avšak ani v mezidobí nezůstane Brno bez připomínek Janáčkova díla. Na závěr operního festivalu I Janáček I Janáček I Janáček I Janáček I Janáček I 3 otázky pro prorektora JAMU a předsedu správní rady Nadace Leoše Janáčka prof. Leoše Faltuse Portrét Leoše Janáčka v kresbě Eduarda Miléna zdobí plaketu slavnostního límce rektora JAMU 30. ledna 2004 převezme Sir Charles Mackerras čestný doktorát JAMU str. 7 bude mít Brno příležitost uvítat na dirigentském stupínku před Státní filharmonií Brno Sira Charlese Mackerrase, oddaného propagátora Janáčkovy a české hudby vůbec . V březnu a dubnu se k Janáčkovi přihlásí Kantiléna a profesoři a studenti Konzervatoře v Brně. V létě hostuje na Špilberku Janáčkova filharmonie Ostrava s Tarasem Bulbou. Těžko předpokládat, která z akcí se stane nejvýznamnější: sám bych vsadil na operní festival a Sira Mackerrase. ■■■■■ Co znamená janáčkovské jubileum pro naši alma mater a čím k této události JAMU přispěje? Myslím, že jsme hodni Janáčkova jména v záhlaví naší vysoké školy. Ještě před zahájením oslav pořádá HF, katedra kompozice a dirigování, 27. 11. mezinárodní konferenci k Janáčkovu dílu a stopě, kterou zanechalo v teorii kompozice. V souvislosti s hostováním již zmíněného propagátora Janáčkovy hudby Sira Charlese Mackerrase se rozhodly umělecké rady HF a JAMU ocenit zásluhy tohoto dirigenta, žáka Talichova, čestným doktorátem JAMU. Tento akt se uskuteční 30. ledna v 10. 30 hod. v Besedním domě. Průběžně naše škoProf. PhDr. Leoš Faltus la pečuje o dílo Leoše Janáčka účastí na edici kompletního kritického vydání v Supraphonu, pak v Editio Bärenreiter Praha, nyní zejména v Editio Janáček, s podporou NLJ. Jednorázově se účastníme operní části oslav 26. 1. 2004 uvedením Počátku románu a baletu Rákocz Rákoczy společně s Taneční konzervatoří. A v květnu bude zahájen 11. ročník Soutěže o cenu Leoše Janáčka s mezinárodní účastí – obor klavír. Také Divadelní fakulta JAMU se hlásí k Janáčkovu odkazu: Setkání 2004 – mezinárodní festival vysokých divadelních škol – bude probíhat s Janáčkovou myšlenkou „Jen výzkumné pole je učebným polem“, jako mottem festivalu. Myslím, že účast je úměrná našim možnostem a že naše věrnost Janáčkovu dílu neskončí s jubilejním rokem. Z myšlenek Leoše Janáčka Čas, čas – co ho uběhne naprázdno, než okamžik zrodí někdy myšlenku! Zato hudební myšlenky vtělují se v tak kratinké doby, že divíme se, jak mnohdy tolik krásy se v nich stěsnat může. (L. Janáček: Nový proud v theorii hudební, 1894) Já miluju hudbu, jež prolíná celý život, celý svět. Nemiluji hudby jen proto, že to zní. (L. Janáček M. Brodovi, 11. 6. 1921) Vy víte, že moje motivy rostou ze země, zvířat, z lidí vůbec, připínají se na vše, co jest. Jen klaviatuře se vyhýbají. (L. Janáček M. Brodovi, 18. 1. 1928) Všemu se tleská. A přece je i v hudbě jen jedna pravda a nemá ji každý; tu „svou“ pravdu chce každý mít. (L. Janáček Kamile Stösslové, 21. 5. 1925) Každý člověk vychodí si svou zvláštní cestu životem. Žene se tou cestou neúprosně kupředu –; řekl bych, že osud je to, co mu oči zavazuje. (L. Janáček Kamile Stösslové, 20. 8. 1917) Víte, ve mně má hudebník ohromnou převahu nad pouhým člověkem; ten všelidský cit, jenž jinému vyplňuje celé srdce a všechen čas, bývá u mne se stejnou prudkostí zatlačován, s jakou u mne zahořel. (L. Janáček Kamile Stösslové, 22. 8. 1917) str. 8 Program SOCRATES–ERASMUS V AKADEMICKÉM ROCE 2002/2003 15. října byly na Národní agenturu Socrates v Praze odeslány závěrečné zprávy a konečné vyúčtování mobilit studentů a učitelů v ak. r. 2002/2003. Mobility studentů: celkem vyjelo 22 studentů, z toho 7 studentů DiFa, což je u této fakulty značný nárůst. Studijní pobyty se uskutečnily na partnerských universitách v Helsinkách, na dvou VŠ v Hamburku, Lipsku, Stuttgartu, Trossingenu, Výmaru, Leedsu, Amsterdamu, Haagu, Utrechtu a Aarhusu. Výuka všech studentů probíhala v angličtině, případně němčině, pouze studentka DiFa, Tereza Čadilová byla schopna absolvovat výuku v dánštině. Na studijní pobyty studenti obdrželi celkový grant z Bruselu a MŠMT ve výši 56 870,– EUR. V akademickém roce 2002/2003 bylo realizováno 77,9% studentských naplánovaných mobilit. V loňském akademickém roce studovali na JAMU pouze dva zahraniční studenti v rámci programu Socrates. V letošním akademickém roce jsme tento počet zvýšili zatím na 6 studentů (2 na DiFa a 4 na HF). Evropská komise programu Socrates klade důraz na vytváření stejných podmínek pro studium, ubytování a stravování pro tyto zahraniční studenty jako mají čeští studenti. Mobility akademických pracovníků: vyjelo celkem 13 akademických pracovníků, z toho 3 z DiFa. Destinace byly Karlsruhe, Lipsko, Mnichov, Osnabrück, Stuttgart, Výmar, Salcburk, Enschede, Helsinky, Malmö. Celkový grant z Bruselu a z MŠMT činil na všechny mobility 5 867 EUR. Obě fakulty rovněž přispívaly ze svých finančních zdrojů. Dosáhli jsme plnění 68,4% plánovaného počtu učitelských mobilit. Jednou z otázek závěrečné zprávy mobilit učitelů bylo i to, zda je mobilita učitelů v rámci VŠ uznávána, např. je-li jednou z podmínek dalšího finančního ohodnocení učitelů. Dále bylo k 15. 10. 2003 provedeno předběžné zúčtování finančních prostředků, poskytnutých MŠMT přispění do programu z vlastních zdrojů ( z 25 škol). Navíc JAMU uskutečnila 2 přípravné návštěvy, jednu ze zdrojů Evropské komise v Bruselu, další financovala NA Socrates. V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 A DÁLE Evropská komise v Bruselu udělila na základě žádosti JAMU tzv. Erasmus University Charter (EUC), opravňující JAMU ke vstupu do programu pro akademické roky 2003/4–2006/07 (viz příloha).Bilaterální dohody může JAMU uzavírat jen se školami, kterým bylo rovněž toto oprávnění EUC udě- leno. Nejdůležitější změny oproti akademickému roku 2002/2003 jsou ná- sledující: – mohou být vysíláni studenti nejen v prezenční formě studia, ale ti, kteří jsou zapsáni do akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu na vysílající vysoké škole – je možné žádat o financování i z jiných zdrojů (např. z nadací) – u mobilit učitelů je i nadále velmi nutné potvrzení z hostitelské insti- tuce – nutnost akademického uznávání studia – u učitelských mobilit na 5 a více dnů má organizace možnost stanovit minimální počet hodin výuky za týden, u kratších nadále platí minimální počet 8 hodin výuky VŠ jsou povinny snažit se o dodržení počtu plánovaných měsíců (u studentských mobilit) a týdnů (u učitelských mobilit). Závěrečné zprávy musí být zveřejněny na inter- netu. U grantu na podporu mobilit (OM), který byl JAMU udělen ve výši 5 400,– EUR na akademický rok 2003/2004, dochází k těmto změ- nám: – přípravné a monitorovací návštěvy lze uskutečnit pouze do zemí, které již jsou v EU na dofinancování v oblasti mobilit studentů a akademických pracovníků VŠ za kalendářní rok 2003. Celkem bylo z MŠMT JAMU přiděleno 1 479 000,– Kč. K 15. 10. 2003 bylo čerpáno 1 070 825,– Kč, zbývající část bude použita na dofinancování mobilit studentů a učitelů do konce roku 2003. Poněvadž tyto naplánované finance není možné vracet, žádáme fakulty, aby dodržovaly naplánovaný počet mobilit a pokud možno je ke konci roku nerušily. V akademickém roce 2003/2004 má dle smlouvy s Národní agenturou, sestavené na základě plánu obou fakult vyjet 34 studentů na celkem 193 měsíců a 22 učitelů na 24 týdnů. Do konce kalendářního roku 2003 vyjelo celkem 18 studentů a 5 učitelů. Pro lepší informovanost vyjíždějících studentů byly vystaveny webové stránky www.jamu.cz/Zahraniční oddělení, kde je možno nalézt veškeré informace potřebné před, během a po ukončení studijního pobytu v zahraničí včetně nutných formulářů. Dále jsou zde vystaveny závěrečné zprávy studentů ze studijního pobytu v minulém akademickém roce, což je od tohoto roku povinné. Tyto informace také mohou sloužit vyjíždějícím studentům. Pro zahraniční studenty jsou určeny nově zpracované informace na www.jamu.cz/Student‘s Guide. K 1. 11. 2003 byla na Technical Assistance Office (TAO) Brusel zaslána finální zpráva za institucionální kontrakt v programu Socrates za akademický rok 2002/3. JAMU vyúčtovalo 4 900.– EUR, které byly použity dle pravidel na organizaci mobilit, tj. na ubytování a dopravu při monitorování studentských mobilit, na nové technologie, informace, přípravu, přijetí a na administrativu, výrobu, tisk, překlady. TAO Brusel kladně hodnotí monitorovací návštěvy, JAMU letos uskutečnilo monitorovací návštěvy na 4 partnerských školách. Kladně hodnoceny jsou vysoké školy, které poskytují příspěvek k finančním prostředkům z Bruselu z vlastních zdrojů, JAMU byla na 13. místě v pořadí dle str. 9 – neplatí žádná procenta pro čerpání prostředků, např. jako dříve na přípravné návštěvy (nelze platit konferenční poplatky). Ze všech VŠ v České republice pouze MU a JAMU obdržely letos na základě své žádosti pro akademický rok 2003/2004 grant ve výši 4000,– EUR na návštěvu ECTS poradců, což je příprava na udělení tzv. ECTS LABEL (osvědčení o kvalitě). JAMU vypracovala k 1. 11. 2003 žádost o udělení ECTS LABEL pro další akademický rok. JAMU také k 31. 10. podala projekt do Evropské univerzitní asociace, tzv. Quality Culture Project II, zaměřený na posílení kvality ve vysokoškolském vzdělávání. V loňském roce EUA obdržela 137 přihlášek, bylo vybráno pouze 40 univerzit. JAMU bude k termínu 15. 3. 2004 podávat žádost o financování decentralizovaných aktivit na rok 2004/5. K tomu je možno uzavírat smlouvy se 30 státy (15 zemí EU, 3 země Evropského sdružení volného obchodu – Island, Norsko a Lichtenštejnsko, 9 nových zemí EU a dále Bulharsko, Rumunsko a Turecko.) Není možno zvýšit počet smluv, ale je třeba spolupráci přehodnotit. Návrh MŠMT, přednesený dr. Š astnou, přepokládá snížení průměrné podpory na studijní pobyt studenta na 1 měsíc ze 450 EUR na 400 EUR. Tento návrh bude potvrzen řídícím výborem do konce ledna 2004. Předpokládá se, že by si studenti měli připlácet ke studiu v zahraničí cca 150,– EUR z vlastních, případně jiných zdrojů. MŠMT doporučuje diferencování příspěvku dle životních nákladů zemí, do kterých studenti vyjíždějí. K tomu účelu dostaneme z Národní agentury Socrates tabulky životních nákladů zemí, které se připojí k EU. I nadále se doporučuje zvýhodňovat sociálně slabší studenty. Finanční dohody s vyjíždějícími studenty, které již byly podepsány, se nedoporučují měnit, pouze u prodlužování pobytu a u nových smluv můžeme postupovat tak, aby maximální grant za celý rok činil 400,– EUR na měsíc. Bankovní poplatky nebude MŠMT ani nadále hradit. str. 10 O finanční podporu na dofinancování studentských a učitelských mobilit požádá rektor VŠ MŠMT prostřednictvím NA Socrates: a) do 30. listopadu předcházejícího roku (na období leden–červen příslušného kalendářního roku) b) do 30. května (na období červenec– prosinec) příslušného kalendářního roku c) do 15. října může rektor VŠ požádat o úpravu finanční podpory na období červenec–prosinec. Centralizované projekty na akademický rok 2004/2005. Novinkou je termín přihlášky: 1. 3. 2004. Formuláře budou k dispozici na TAO Brusel v prosinci 2003. Prioritou pro rok 2004/5 jsou projekty typu MOD (vývoj evropských modulů) – soustředit se na vývoj Joint Masters Courses. Tyto výukové programy se budou dále využívat v novém programu Erasmus Mundus, který je vysvětlen dále. Projekty typu PROG – přechod na vývoj „Joint degrees“, tj společných studijních programů (bakalářských, magisterských a doktorských). Zvýšené financování, průměrné granty pro nové projekty: PROG 125 000 EUR MOD 45 000 EUR V březnu je poslední šance požádat o Joint Masters Courses. Zajímavé jsou i intenzívní programy, týkající se jednorázových akcí, pro které se počítá s průměrnými granty 20 000 EUR. Podmínkou je účast nejméně 3 škol, které mají Erasmus University Charter, jedna z nich musí být z EU. Intenzivního projektu se musí zúčastnit minimálně 10 zahraničních studentů, počet profesorů není limitován, akce musí být nejméně 10-denní. Předpokládá se i vklad z VŠ, např. ve formě pronájmu učeben a prostor. EU bude intenzivní projekty velmi podporovat. Bude-li IP schválen, je možno ho uskutečnit již od července 2004. Od února 2004 vstupuje v platnost nový program ERASMUS MUNDUS. Detaily zatím nejsou vyjasněny, probíhá jednání v Bruselu. 1. fáze tohoto programu bude platit na období 5 let (2004–2008). Zaměřena bude na spolupráci s institucemi i mimo EU, např. Japonsko, Indie, Vietnam, Rusko. Spolupráce bude zaměřena na školy, které mají společ- néstudijníprogramy.Studentibyměli býtaspoňabsolventybakalářskéhostudia. Pro zapojení do programu bude nutno realizovat konsorcia VŠ (3 školy, alespoň 2 ze zemí EU), přednost bude dávána vyššímu počtu institucí (5–6).Grantbudeasi15000EUR na jeden rok pro celé konsorcium. Zajímavé budou finance: u studentských mobilit se počítá s 21 000 EUR na 10 měsíců ( na jeden měsíc: 1600,– životní náklady, 400,– EUR školné a 100,– EUR doprava). Učitelské mobility budou dotovány 13 000,– EUR na 3 měsíce (stipendium + cestovní výlohy). Marie Káňová Mezinárodní seminář doktorských studií divadelní škol 5. –6. 12. 2003, Brno Pátek – 5. 12 David Drozd České pokusy o coolness a coolness v Čechách Peter Pavlac Pamä Textu Andrea de Chatel The Theoretical Background of Postmodernism and the Connection of its Concepts to Present–day Theater Erik Rynell Epistemological aspects of acting (následuje diskuse moderovaná prof. Petrem Oslzlým) Lukáš Rieger Duchovní cvičení Ignáce z Loyoly a herectví Jekaterina Kamotskaia The process of Inner Life in Acting for Stage and Film Kent Sjöström Action and Objective (A Study of the Process of Physicalization within the Actor) Maaria Rantanen Work stress and exhaustion in the actor’s profession. (Work related stress factors and their effect on the actor’s motivation in work.) (následuje diskuse moderovaná Erikem Rynellem) Sobota – 6. 12 Petra Havelková: Problematika katarze v divadelním artefaktu Gary Gilchrist: At Arms Length or in an Arms Lock Markéta Jůzová: Interkulturní komunikace v divadelní tvorbě Zdenka Pasuthová: Divadlo ako manifest národnej identity (následuje diskuse moderovaná Davidem Drozdem) Hana Slavíková Šach mat (Televizní kreativita podle Radoka) Seppo Kumpulainen Changing tradition seen through the theories based on practice of the movement teachers in the Finnish theatre school, later Theatre Academy in Helsinki. (Suggestions for a future planning of the movement pedagogy based on practice and analysed through learning theories.) Viliam Dočolomanský Duende ako objektivny fenomen (následuje diskuse moderovaná prof. Peenti Paavolainenem) SETKÁVÁNÍ NOVÉ HUDBY PLUS BRNO 25. 11. – 3. 12. 2003 mezinárodní hudební festival pořádá Sdružení Q Brno, Multi–Art a Camerata Brno ve spolupráci s Hudební fakultou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně EFEMÉRNÍ SVĚTY IMPROVIZACE Dan Dlouhý(Dama Dama), David Šubík – elektronika Petr Matuszek a Markéta Dvořáková – zpěv Ensemble Marijan 25. 11. Komorní sál JAMU 19,30 HUDBABY PŘICHÁZEJÍ Koncert mladých skladatelek stejnojmenného sdružení 26. 11. Aula JAMU 19,30 ENSEMBLE ASPEKTE SALZBURG Koncert renomovaného rakouského souboru 27. 11. Aula JAMU 19,30 ZNĚJÍCI SOCHY DANA DLOUHÉHO Koncert Dana Dlouhého (Dama Dama) na jeho fantaskní ozvučené objekty 28. 11. Komorní sál JAMU 19,30 JAPONSKÁ HUDBA SOUČASNOSTI Keiko KANAZAWA – klavír Ensemble MOENS (Praha) 1. 12. Komorní sál JAMU 19,30 PŘEHLÍDKA NEJMLADŠÍCH AUTORŮ Koncert Studia soudobé hudby JAMU ze skladeb studentů kompozice Studenti HF JAMU 2. 12. Aula JAMU 19,30 DIALOG PRAHA – BRNO Koncert pražských a brněnských autorů pořádá sdružení CAMERATA Brno 3. 12. Aula JAMU 19,30 Festival je pořádán za přispění MK ČR, HN OSA, Nadace ČHF a HF JAMU K mimořádným mezinárodním akcím, k nimž nás obě fakulty zvaly na sklonku roku 2003, se vrátíme v příštím čísle Občasníku str. 11 Na Hudební fakultě se v akademickém roce 2004/2005 nově otevře bakalářský obor Hra na kytaru. Důvodů pro toto rozhodnutí bylo hned několik. Jedním z rozhodujících byla poptávka ze strany budoucích studentů i samotných středních škol, reprezentovaná řadou dopisů ředitelů moravských (a nejen moravských) konzervatoří, které došly na naši fakultu koncem loňského roku, tedy v době, kdy se o akreditaci „kytary“ začalo již zcela konkrétně uvažovat. Tento fakt jen potvrdil popularitu tohoto nástroje na jihu Moravy, což však není žádná novinka – všichni, kdo se jen trošku o vážnou instrumentální hudbu zajímají, dobře vědí, že jak Brno, tak i daleko menší nedaleký Mikulov každoročně hostí mezinárodní kytarové kurzy s paralelně probíhajícími festivaly, které by jim mohly závidět kdejaká hlavní města Evropy. Stovky studentů, desítky nejpřednějších světových kytaristů jako lektoři a význační hosté – to je obraz obou, bez nadsázky velkolepých akcí, které pravidelně obohacují jihomoravské kulturní léto. Přidáme-li k tomuto faktu i skutečnost, že tento region je domovem vynikajících kytaristů – sólistů i pedagogů, je zařazení kytarové hry do studijního programu Hudební fakulty JAMU zcela logickým vyústěním. –im– I NOVÉ STUDIJNÍ OBORY NA JAMU I NOVÉ STUDIJNÍ OBORY NA JAMU I Pozitivní funkce komedie jsou známy. Máme-li sílu žertovat kolem jakéhokoli tématu, které nás trápí, znamená to, že máme stále sílu hledat odstup od „problému“, že je naděje vidět situaci objektivněji, že jsme schopni se zatížení zbavit. Netřeba mít problém, stačí, že nám komedie dovolí nádech v pracovním tempu a zatížení, tedy mám na mysli relaxační funkci komedie. A protože lze užívat komedii jako drogu bez ohledu na následky, je stále dobré mít na paměti komedii dobrou, která reaguje na živé okamžiky bytí, a to očis ující formou. Televizní produkce vyrábí množství humorných „dobrot“, které pro snadnost slovního žertu naplňují obrazovku a mysl diváků povrchním slovním vtipem na úkor obrazného vtipu a na na úkor dobrého vtipu vůbec. Protože české země tradičně pěstují obrazný humor v paletě dostatečně bohaté – Lada, Trnka, Pojar, Zeman, Jiránek, Roháč, Menzel, Fialka, Hybner, Turba, Polívka, Velíšek, Klimt – považujeme za správné využit potenciálu vědomí dobré situační komedie, navázat na tuto tradici a dál ji vědomě rozvíjet na úrovni vysokoškolského vzdělání. Protože existenční plocha scénické hry se obecně zužuje, považujeme za správné obohatit výuku filmovou tvorbou. Ateliér, který vzniká na Divadelní fakultě, stavíme vedle již vyučovaných oborů vědomě, protože komedie vždy stála především na hereckých individualitách: Burian, Voskovec– Werich, Sovák, Horníček, Zázvorková, Polívka, s tím, že ve většině případů se umění interpretační vázalo na určitou míru autorské tvorby. Ostatně jmenovaní se všichni uplatnili jak v divadelní, tak filmové tvorbě. Z celosvětového hlediska je možné tvrdit, že od vzniku filmu a první laviny němé grotesky sledujeme neuzavřený tok komedie, by obohacené o zvuk a tedy slovo s větší či menší zástupností dodnes. Pokračování na str. 12 Ateliér klaunské scénické a filmové tvorby Profesor Ctibor Turba je zakladatelskou osobností druhé generace české pantominy a klauniády, která na konci 60. a počátku 70. let přinesla přelom v dosavadním chápání žánru. S odkazem na osobnost Alfreda Jarryho Turba postupně založil řadu souborů s jménem Alfred v názvu: Pantomina Alfreda Jarryho (Harakiri, Turba facet), Cirkus Alfred (Klaunerie) Společnost Alfred (Deklaunizace, Archa bláznů) a Divadlo Alfred ve dvoře (stálý prostor pro různé typy pohybového divadla). Poté, co sám musel ze zdravotních důvodů přestat vystupovat, věnuje se převážně režii a pedagogice. Vyučoval na Scuola Teatro Dimitri ve Švýcarsku, v cirkusové škole Chalous sur Marne ve Francii, na loutkařské katedře DAMU. Po roce 1990 vybudoval z pantomimického oddělení samostatnou katedru nonverbálního k divadla na HAMU. Na JAMU začal působit od školního roku 2003/04, když se ujal výuky základů pohybového divadla a commedie dell‘arte a zároveň připravuje otevření nově akreditovaného oboru klaunská scénická a filmová tvorba. Pro dobré porozumění Turbovým záměrům přinášíme jeden z jeho textů, které stály na počátku úvah o založení nového ateliéru. j. k. Kresba Joan Miró Kresba Libor Fára str. 12 Ladislav CHUDÍK na JAMU poslední řadě taky fyzickou kondicí, cíleně pěstovanou každodenní ranní hodinovkou svižné chůze, donedávna střídané během po nábřeží Dunaje. První smlouvu podepsal v Národním divadle v Bratislavě v roce 1944 a tam působí dodnes. Mimořádnou popularitu mu vynesla role primáře Sovy. „Ale je to až krutě nespravedlivé, jak mi překryla stovky jiných velkých rolí,“ říká. Se zvláštní láskou se celý život věnoval slovenské i české poezii. Tedy tato osobnost – Ladislav Chudík – byl hostem na třech nekonvenčních večerech miniseriálu „Hudba ve spojení s uměleckým slovem“, kde účinkoval společně s našimi studenty. Udivující bylo, že zatímco na Hudební fakultě (16. 10. a 21. 11.) stačil koncertní sál jen stěží pojmout velké množství návštěvníků, ve studiu Marta na DiFa (23. 10.) byl zájem překvapivě nízký. Společné pro všechna představení však bylo upřímné závěrečné nadšení publika projevené Co a jak dělat, aby se herec stal již za života legendou? Aby ještě v 79 letech dojímal a bavil diváky? Ovšem – musí mít talent, ovšem je dobré, má-li zajímavou vizáž a osobitý hlas (na konzervatoři mu nabízeli možnost studovat zpěv) a to vše je násobeno enormní pracovitostí, širokým vzděláním, rozhledem a nadhledem věku. Ale v neformou „standing ovation“. Programová koncepce večerů byla zajímavá – obsahovala bloky různých témat: N. Paganini, České národní obrození, W. A. Mozart, Slovenská hudba a poezie, L. Janáček, Věžní hudba a pod. Jak ve sféře hudební, tak i verbální jsme vedle pana Chudíka slyšeli řadu kvalitních studentských výkonů – z HF se prezentovaly všechny katedry a za DiFa posluchači 3. ročníku herectví, žáci doc. Miloše Kročila (poezie J. Nerudy, K. J. Erbena, M. Válka). Z nich zvláštní pochvalu zaslouží zejména talentovaná Petra Bučková. Jedním z cílů projektu bylo znovuoživit vztahy a přivést na jedno pódium studenty obou našich fakult, jak tomu bylo v minulosti běžné. I když je dnes situace „historicky“ jiná, styčných ploch v obou typech umění je neskonalá řada a uvedené večery ukázaly, že jejich využití může být k prospěchu a obohacení všech. Bohumil Smejkal Ohlédnutí za 36. ročníkem MIK Letošní Mezinárodní mistrovské interpretační kurzy, konané v prostorách Hudební fakulty JAMU ve dnech 1. – 12. 7. 2003 a experimentálně též v zářijovém termínu, opět překonaly rekord v zájmu účastníků, jejichž počet se při každoročním nárůstu blíží magické hranici 100. Při dnešní erupci vzniku nových kurzů je skoro stoprocentní nárůst zájmu oproti konci 80. let potvrzením, že právě naše koncepce, odlišná od mnohých podniků toho druhu ve světě, zájemce přitahuje. Snažíme se za každou cenu udržet vše, čím se od těch ostatních lišíme – i za cenu toho, že něco záměrně obětujeme. Podstatu úspěchu kurzů tvoří osa: vynikající pedagogové a doprovazeči – obětavý organizační tým – perfektní zázemí s možnostmi cvičení, koncertování, využívání AVS atd. – luxusní a cenově optimální bydlení na Astorce – ideální termín navazující na školní rok – garance objednaných lekcí bez výběrové přehrávky – téměř denně koncerty – bohatý doprovodný program – příznivá cena kurzů. Vzrůstající zájem zahraničních účastníků znamená i nezanedbatelný ekonomický přínos. Psát o ohlasu, potvrzeném desítkami poděkování frekventantů, je zbytečné. Jejich spokojenost je nejlepší odměnou pedagogům i organizátorům za jejich obětavou práci. Kdo kurzy neprožil, netuší, jakého nasazení je zapotřebí, aby MIK proběhly v námi požadované kvalitě. Administrativa a některé obory (letos flétna a klavír) pracují prakticky dvanáct dní „nonstop“, aby nápor zvládly. Pro objektivní srovnání připojujeme statistiku posledních pěti ročníků MIK: Rok Přihlášení Zúčastnění Zahraniční Trvání kurzů 1999 70 66 18 13 dní 2000 71 66 23 12 dní 2001 64 61 21 12 dní 2002 89 80 41 12 dní 2003 93 91 35 12 dní Jiří Skovajsa Dokončení ze str. 11 Jsme si vědomi výlučnosti takového ateliéru. V této kombinaci není škola, která by tuto vazbu programovala – celosvětově – by jde o vazbu logickou. V Evropě zbyla jediná škola, která komedii vyučuje, a to je švýcarská škola pana Dimitriho, se kterou jsme v úzkém kontaktu a se kterou hodláme udržovat a rozvíjet pracovní vztahy. Českým studentům můžeme zprostředkovat výměnné studijní pobyty jak na této škole, tak na školách francouzských, holandských nebo v Mime Centru Berlin. Absolventi ateliéru by se mohli uplatnit v divadelní komediální tvorbě, ve filmové a televizní tvorbě nebo jako arteterapeuti v nemocnicích. Nakonec chceme upozornit na velkou vlnu moderního cirkusu přicházející z Francie, která prokázala neskutečnou vitalitu soudobého cirkusového umění, včetně radikální proměny cirkusové komedie ve smyslu zjemnění a větší spirituality této komedie. V současnosti nebude problémem, aby čeští studenti nacházeli uplatnění v těchto typech podniků a naopak – aby studenti zahraniční mohli studovat na naší škole. Ctibor Turba str. 13 Fond umělecké dokumentace JAMU které se běžně půjčovaly studentům, jsem v době prázdnin kopíroval, takže originály, pokud se neztratily, se již neztratí. Jsme odběrateli výstřižkové služby Kultura jihomoravského kraje, odkud dostáváme každých 14 dní sebrané recenze z moravských periodik, týkající se kulturního dění v Brně. Z nich vyčleňuji recenze z představení v Martě nebo v Komorní opeře. Informace z této výstřižkové služby chronologicky ukládám a rád je zájemcům vyhledám, okopíruji. Podařilo se nám (ve spolupráci s Davidem Drozdem) v rámci vydání propagační brožury festivalu Setkání/ Encounter zpracovat roztroušené materiály z předchozích ročníků Setkání, které jsou nyní chronologicky a přehledně uloženy v krabicích. Poté, co dokončím zpracování Marty, začnu podobně mapovat inscenace z Komorní opery. Dále bych se rád podílel na digitalizaci fondu a zpřístupnil tak uměleckou dokumentaci naší školy širšímu spektru odborníků, mladých diváků a studentů. Michal Kovalčuk Již rok jsem zaměstnán spravováním tzv. fondu umělecké dokumentace JAMU. Podařilo se mi zatím zpracovat asi 200 divadelních inscenací z období 1947 až 1990, což je přesně 40 šanonů naplněných programy a fotografiemi z her uvedených na prknech divadelního studia Marta. V dalších (asi padesáti) šanonech jsou postupně archivována představení uvedená v Martě v letech 1990 až 2003, již jednotlivě a s větším obsahem materiálů týkajících se jednotlivých představení. Všechny šanony jsou zaevidovány v elektronické podobě. Každý šanon obsahuje program, jeho kopii naformátovanou do velikosti A4, slohu s fotografiemi, recenze, jejich kopie a hlavně videokazetu s nahrávkou pořízenou z představení (pokud existuje). Do budoucna budou tyto šanony obsahovat například i režijní knihu či ukázky scénografické práce. Originální videonahrávky představení v Martě, Představili jsme se na Světu knihy které představily výsledky vědecké a výzkumné práce pedagogů školy. Program veletrhu obohatili vysokoškolští vystavovatelé o seminář Šance univerzitních vydavatelů v evropském knižním prostoru, který se zabýval jednak novými možnostmi a výzvami pro vydavatele odborné studijní a vědecké literatury, jednak specifikou redigování odborných textů. S inspirativním příspěvkem na semináři vystoupil profesor a čestný doktor JAMU, spisovatel Ludvík Kundera. Letošní ročník Světa knihy měl prověřit zájem široké veřejnosti moravského regionu o akci, která zde zatím scházela. Nevím, zda sedm tisíc návštěvníků, kteří od pátku do neděle veletrh navštívili, bylo mnoho nebo málo, atmosféra v pavilonu D však byla po celé tři dny velmi příjemná, vlídná a vstřícná, jak už tomu bývá, když se setkají lidé, které spojuje stejný zájem. My, kteří jsme ve stánku vysokoškolských vydavatelů byli takříkajíc za pultem, jsme byli potěšeni zájmem zejména mladých lidí o naše publikace i tím, jak rychle mizely katalogy a soupisy naší produkce a na kolik dotazů jsme museli odpovídat. A protože předpokládáme, že po letošním zahajovacím ročníku budou následovat další, shodli jsme se na tom, že by na nich brněnské vysoké školy rozhodně neměly scházet. Jaroslava Suchomelová Do kalendáře veletržních akcí, které hostí brněnské Výstaviště, přibyl letos na podzim Svět knihy 2003. Od 14. do 16. listopadu tu v pavilonu D připravilo třiadevadesát nejrůznějších vydavatelů a nakladatelů první zkušební ročník akce, která v Praze již v jarním termínu zapustila pevné kořeny, a to v mezinárodním rozměru. Brněnskou verzi knižního veletrhu, rozměru zatím jen národního, podpořil Magistrát města Brna jako událost, která není jen obchodním podnikem, ale i nepřehlédnutelným obohacením kulturního života města a jeho reprezentací. Pod patronací a za významné finanční podpory Brněnského centra evropských studií vystavovalo šest vysokých škol, mezi nimi i JAMU, svou nejnovější produkci ve společném stánku. Návštěvníkům se tak naskytl zajímavý pohled na tematickou šíři této produkce a jejím prostřednictvím i na rozmanitost studijních oborů, které lze v Brně studovat. Stejně jako Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita a Vojenská akademie vystavovala i JAMU na dvě desítky titulů. Byla mezi nimi kolekce skript i publikace, Gaudeamus 2003 10. ročník veletrhu pomaturitního vzdělávání Gaudeamus se konal v týdnu od 21. – 24. 10. 2003 v areálu brněnského výstaviště za účasti 77 vystavovatelů. Díky zkušenosti z předešlého roku, kdy se JAMU zúčastnila poprvé, byla příprava na letošní veletrh snazší. Inspirací se staly materiály z divadelních a koncertních akcí předešlých let. Tyto pak byly studenty DIFA pod vedením doc. Kolegara zkompletovány do podoby „tří stěn“. Zajímavým doplňkem pro návštěvníky bylo video s dokumentem o JAMU a záznamem udělení čestného doktorátu Jiřímu Suchému. Informace o naší škole podávaly studijní referentky obou fakult, které pak zastoupili kolegové z Divadelní fakulty a studenti hudebního manažerství. Trvale přítomna byla referentka ze studijního oddělení rektorátu JAMU. Co se týče dotazů studentů, některé nás docela pobavily – např. „Chtěl bych dělat něco do umění. Ještě nevím přesně co, snad herectví…“ Takových a podobných úvah jsme si vyslechli více. Samozřejmě nás navštívili i studenti s vážným zájmem o jednotlivé obory, často se ptali na muzikálové herectví. Pořádající firma MP–Soft letos napočítala více než 28 000 návštěvníků, což je počet srovnatelný s loňským ročníkem. Nechme se překvapit, nakolik se tento zájem o pomaturitní vzdělávání projeví v nadcházejícím školním roce. –kon– str. 14 Z přírůstků knihovny JAMU Diplomové práce 2003 KRAJŇÁK, Martin Romové a jejich taneční folklor LALKOVÁ, Mária Tanečné techniky ako súčas výuky muzikálového herectva NEUŽIL, Václav Divadlo jako laboratoř PAZDERKOVÁ, Iva Keith Johnstone – IMPRO – Improvisation and the Theatre Seznámení a zamyšlení se nad Johnstoneovými metodami herecké improvizace PLEŠÁK, Pavel Malá scéna činohry Národního divadla v Brně (Historie, současnost a vývojové možnosti) PLODKOVÁ, Jana Hercova bytostná přítomnost na jevišti SŮVA, Lubomír Tři pohádky VESLÁR, Peter Hlas, spev a moja cesta k technike muzikálového spievania ZAVIČÁR, Miroslav Způsob ztvárňování postav ve hrách Thomase Bernarda Bakalářský studijní program ČINGÉROVÁ, Denisa Akrobatické cvičenia na 1. stupni ZŠ pre sluchovo postihnutých DAUBNEROVÁ, Zuzana Ako priblíži poéziu sluchovo postihnutej mlá- deži? KLUSÁČEK, Dalibor Technická realizace koncertního programu hudebního tělesa Kamelot PETR, Jan Dědictví barokního divadla v současné jevištní technologii VOJTĚCHOVÁ, Hana Management kapely VRŤO, Peter Využitie práce s fotoaparátom v dramatickej výchove sluchovo postihnutých detí GOETZOVÁ, Lenka Hudební život a mýty antického Řecka HLAVÁČKOVÁ, Radka Úvod do dějin generálního basu JANÍK, Jiří Vývoj hudebního dění na Opavsku po roce 1989 KABELÁČOVÁ, Hana Historický a současný vývoj metodiky hry na lesní roh KORBELOVÁ, Lucie Lesní roh v období klasicismu a romantismu KOTEK, Šimon Bluesové festivaly v České republice a jejich publikum MERUNKOVÁ, Martina Interpretační aspekty Transcendentálních etud Franze Lista MOJDL, Edgar Organologie jako zdroj kompozičních záměrů a prostředků s přihlédnutím k mikro- tonalitě NĚNIČKA, Marian Hudební život na Kyjovsku NOVÁČKOVÁ, Ta ána Srovnání vybraných nadací působících v oblasti hudební kultury v České republice a Spolkové republice Německo PAL‚A, Marek Jean Guillou – osobnost na přelomu tisíciletí PAŘIL, Jaromír Organizace Arts & Business a možnost aplikace jejích principů v ČR PAŘIL, Jaromír Organizace koncertu s důrazem na harfu jako nástroj sólový a ansámblový Absolventský projekt POLICER, Štěpán Klavírista, sbormistr a dirigent Jiří Pinkas POSTRÁNECKÝ, David Mody omezených transpozic a řešení rytmu ve varhanních kompozicích Oliviera Messiaena RAPPL, Rok Operní režie a operní scénografie ve vzájemné interakci – model Roberta Wilsona ŠLECHTA, David Slavní čeští houslisté na přelomu 19. a 20. století ŠRUBAŘOVÁ, Hana Psychosomatické aspekty zpěvácké praxe TOMAŠTÍK, Eduard Basso continuo v 17. století a jeho instrumentář VAJDA, Michal Maurice Duruflé – Requiem op. 9. Interpretační rozbor VITÁSKOVÁ, Lucie Sonátová forma na konci 20. století VITKOVÁ, Magda Sopránové hrdinky v operách Antonína Dvo- řáka ZÁMEČNÍKOVÁ, Dagmar Jan Trojan – osobnost. Přínos pro hudební kulturu se zaměřením na ojedinělé zpracování analýzy melodiky a harmoniky moravské lidové písně HUDEBNÍ FAKULTA BENEŠOVÁ, Petra Psychologický pohled zaměřený na přípravu dítěte ke koncertnímu vystoupení BLAHŮŠEK, Robert Hodonínský symfonický orchestr 1955 – 1989 BRIKCIUS, František BoccherinihovioloncellovýkoncertB–durG482 ČIHÁKOVÁ, Hana Klavírní tvorba Bohuslava Martinů DLASK, Vojtěch Skladatelské poznámky k ranému dílu Erika Satie DVOŘÁKOVÁ, Markéta Opery Josefa Berga FOJTOVÁ, Kamila Soudobáhudbakomponovanáprodětskésbory DIVADELNÍ FAKULTA Magisterský studijní program BAČKOVSKÝ, Martin Muzikál „Cikáni jdou do nebe“ – dějiny a současnost Romů BORŮVKOVÁ, Vendula Manifesty vzteku i strachu aneb In–yer–face theatre a dramatika typu „New Writing“ ve Velké Británii HROZKOVÁ, Jitka Klasický tanec–cvičení na špičkách VI. –VIII. ročníku taneční konzervatoře JIRKOVÁ, Eva „Kabaretiér“ I. O. KONDLER, Petr Skoky s pas battu OLŠROVÁ, Marta Hudební divadlo aneb Žebrácká opera v kolotoči dějin ORAVEC, Matej Filmový muzikál Moulin Rouge POSPÍŠILOVÁ, Silva Klasický tanec – základní prvky s obraty par terre PSOTOVÁ, Zora Úvod do kineziologie REVILÁKOVÁ, Naděžda Dramatik Arnošt Dvořák VESECKÝ, Zdeněk Soudobý český autorský muzikál VLASÁKOVÁ, Helena Metodika taneční gymnastiky VOLEČKO, Vladimír Muzikál Leonarda Bernsteina West Side Story – vz ah hudby a situácie VRBOVÁ, Barbora Dramaturgické „Mimoběžky“ divadla Husa na provázku v letech 1968–1989 ZEMANOVÁ, Petra Karičky – specifikum slovenských dívčích tanců CPIN, Marek Scénografie k původním nedivadelním textům DOSTÁLKOVÁ, Linda Kýč jako výtvarný prvek ve scénografii HOLIŠOVÁ, Hana Hledání herecké autenticity v různých dramatických žánrech a postavách JACKULIAK, Ján Muzikál – Tři základní složky. Tanec, zpěv, he- rectví JANÍKOVÁ, Lenka Tanec jako životní postoj KLUSÁK, Zdeněk Herec a improvizace KORBEL, Jan Michail Čechov a muzikál str. 15 Autoři Občasníku 2/2003: OBČASNÍK JAMU 2/2003 Redakčně připravili Miroslav Plešák a Jindra Bártová Tajemnice redakce: Markéta Končelíková E-mail: koncelikova@jamu. cz Sazba: Donato, Šaracova 2, Brno Tisk: Ediční středisko JAMU Autoři kreseb a fotografií: Jan Búřil, Libor Fára, Jan Kolegar, Eduard Milén, Joan Miró, Vladimír Renčín, Magda Spílková a archiv Prof. PhDr. Leoš Faltus, prorektor JAMU Marie Káňová, referentka zahraničního oddělení JAMU Doc. Mgr. Jan Kolegar, vedoucí Studia Marta Markéta Končelíková, Studijní referát JAMU Bc. Michal Kovalčuk, Knihovna JAMU Doc. Ing. Ivo Medek, Ph. D., děkan Hudební fakulty JAMU Doc. Jiří Skovajsa, Hudební fakulta, ředitel MIK Prof. Bohumil Smejkal, Hudební fakulta JAMU PhDr. Jaroslava Suchomelová, vedoucí Edičního střediska JAMU Prof. Ctibor Turba, Divadelní fakulta JAMU JUDr. Lenka Valová, kvestorka JAMU Prof. Ing. Zdeněk Vostracký, rektor Západočeské univerzity v Plzni Noví profesoři a docenti Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. Doc. PhDr. Silva Macková Doc. MgA. František Kantor Usnesení – 71. zasedání pléna České konference rektorů, Pardubice, 4. – 5. 9. 2003 hnutelným krokem k naplňování priority deklarované v prohlášení vlády ČR a odpovědností celé politické reprezentace. 4. Reformu českých veřejných vysokých škol, která je svými důsledky klíčem a východiskem pro rozvoj celého školství od základních škol po systém celoživotního vzdělávání, nelze odkládat, jako nelze posunout datum vstupu ČR do Evropské unie. Opoždění reformy českého vysokého školství bude znamenat podstatné ohrožení konkurenceschopnosti českých vysokých škol na evropském trhu vzdělávání. 5. Reforma je nutnou podmínkou pro budoucí rozvoj národního hospodářství a také pro budoucí konkurenceschopnost ČR po přijetí do EU. Reforma je předpokladem úspěšného zapojení českých vysokých škol do společných výzkumných programů EU, pozitivně ovlivní restrukturalizaci průmyslu s orientací na progresivní technologie. Realizace reformy v oblasti vědy a výzkumu na vysokých školách představuje nejúčinnější prostředek transferu vědomostí a znalostí pro potřeby uživatelské sféry a podmiňuje další příliv zahraničních investic do ČR. 1. ČKR se v období posledních dvou let velmi intenzívně zabývala přípravou reformy veřejných vysokých škol zaměřené na zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávání. Připravený návrh reformy je v plném souladu jak s vládním programem, tak i s dlouhodobějším programem koaličních politických stran a priorit. Akademická obec vysokých škol je k realizaci navržené reformy připravena. 2. ČKR opakovaně a důrazně upozorňuje, že reforma veřejných vysokých školjepodmínkoukonkurenceschopnosti českých vysokých škol v evropskémvzdělávacíma výzkumnémprostoru. Bez překonání chronického podfinancování veřejného vysokého školství nebude možné pokračovat v započaté transformaci, nebude možné zvýšit úroveň vysokoškolské vzdělanosti a nebude možné udržet úroveň absolventů a jejich rovnocenné uplatnění na evropském trhu práce. Proto ČKR podporuje ministryni JUDr. Petru Buzkovou v jejím úsilí o vytvoření finančních podmínek pro realizaci reformy. 3. Zajištění reformy veřejných vysokých škol bezpodmínečně nutným navýšením finančních prostředků pro rok 2004 o 5,2 mld Kč je nevy- 23. října 2003 byl na Hudební fakultě slavnostně otevřen nový komorní sál. V zahajovacím koncertu se představili František Kantor (flétna), Martin Opršál (marimba) a Percussion Ensemble JAMU. DOKUMENT I DOKUMENT I DOKUMENT I DOKUMENT Nová kolejní rada Dne 5. 11. 2003 se uskutečnila volba kolejní rady. Voleb se zúčastnilo 73 voličů z celkového počtu 235 zapsaných voličů a bylo odevzdáno 73 platných hlasovacích lístků. Procento účasti 31%. Životní jubilea pedagogů a zaměstnanců JAMU (leden – červen 2004) Členy kolejní rady byli zvoleni: Pavel Burdych HF 19 hlasy Pavel Béreš HF 18 hlasy Michal Zetel DF 16 hlasy Magdalena Švecová HF 15 hlasy Erik Schmidt DF 15 hlasy Náhradníci: Silvie Šustrová DF 13 hlasy Gabriela Starečková DF 12 hlasy Leden Miroslav Musil Margita Havlíčková Únor Doc. Mgr. Jan Gogola Františka Horáková Jiří Vanýsek Březen Ing. Jaroslav Geršl Červen Prof. Dr. Michal Košut Jarmila Eliášová Bohumil Jůza Hana Vyhlídalová Ludmila Votavová str. 16 Projev Leoše Janáčka v Českoslovanském klubu londýnském v Anglii (2. května 1926) Tak–raději hned odpovědět. Čím déle otálíme, tím je to horší, v člověku to hoří a možná, že bych se pak k slovu nedostal. Já v Londýně. Jak a proč? Věřte mi, já sám nevím. Připadám si jako ten český Honza, který šel do světa a potkalo ho štěstí. Najedenkrát si přivedl domů princeznu. – Ale já vám to povím. Přicházím s mladým duchem naší republiky, mladou hudbou, nejsem ten, který se rád dívá dozadu, nýbrž ten, který raději hledí dopředu. Vím, že musíme růst, a nespatřuji ten vzrůst v bolesti, ve vzpomínkách na utrpení a utlačování. Sho me to ze sebe! Nemysleme na to, na doby dávno minulé a představme si najedenkrát, že se musíme dívat dopředu! Jsme národ, který má ve světě něco znamenat. Jsme srdce Evropy! To srdce musí být v Evropě cítit! Abychom nevzpomněli našeho pana presidenta! Vždy on je zrovna u nás polobohem a dej bůh, aby byl tak dlouho živ jako já. A já si přeji, abych byl hodně dlouho živ. A te ! Kdo mě sem zval? Byl to český člověk? Ne, byla to Mrs. Newmarch. Tedy docela z jiného národa. Ale přece něco příbuzného z naším národem má. Má jej ráda, miluje jeho hudbu. A zamilovala si tak trochu tu mou a také jí dovede dělat dobrou propagandu, že jsem až překvapen, co jeden člověk může dobrého vykonat. Věřte, že na to nestačí kolikrát celé společnosti, co ona dokáže. Mějte ji rádi, pečujte o to, aby zůstala vaší přítelkyní. Může ještě mnoho vykonat pro nás na londýnské půdě. Dej bůh, aby i ona byla hodně dlouho živa. Jsou tu naši čeští lidé. Kam přijdu, vždycky nějakého Čecha najdu. Připadá mi to jak ta příhoda s tím Kolumbem. Když přijel do Ameriky, už ho tam vítali: Má úcta, pane Kolumbus! A já také. Sotva vkročím na anglickou půdu, vítá mne česky Mrs. Newmarch: Má úcta, pane Janáček! Mé dílo jest bez veliké námahy. Nemohu říci, že bych cítil nějakou únavu. To, co zde bude provedeno na koncertě, udělám za večer, nebo za dva, tři dny. Ale jsou díla, o kterých se pracuje kolik let. Takové snad jedenkrát v Londýně také uslyšíte. Je to opera. A v té se pozná ten pravý národ. Takový, jaký je. Pevný, tvrdý, neústupný, v té pravé podobě. Varšava 2003: významný úspěch studentky JAMU Divadelní fakulta JAMU se v posledním týdnu letošního června zúčastnila Mezinárodního festivalu divadelních škol ve Varšavě ve dnech 22. – 28. 6. 2003 představením studia Marta „Zvíře“. Festival, který pořádala varšavská Státní vysoká škola divadelní za přímé finanční podpory prezidenta Polské republiky, probíhal v několika divadelních budovách, z nichž jedna patřila této divadelní škole a nacházela se v jejím areálu a byla během minulých dvou let rekonstruována. Naše účast se odehrávala právě v tomto školním divadle. Festival měl velmi vřelou atmosféru. Na nádvoří školy bylo každý večer až do rána k dispozici studentům školy a účastníkům festivalu k neformálním aktivitám. Denně probíhala tři festivalová představení a jedna diskuse o pedagogické práci na divadelních školách. Představení Zvíře, které reprezentovalo naši školu, jsme zahráli dvakrát za mimořádné pozornosti festivalového publika. Studenti a technici Marty poctivě navštěvovali představení jiných účastníků. V záplavě divadelních zážitků však naše představení nezapadlo. Slavnostní závěrečný večer byl pro nás korunován příjemným překvapením: představitelka role dcery Jana Plodková, studentka čtvrtého ročníku činoherního herectví divadelní fakulty JAMU Brno, byla odměněna hlavní cenou za ženskou hlavní roli. V mezinárodní konkurenci slovenské, dvou španělských, rakouské, ma arské, dvou ruských, chorvatské, mexické, finské, italské, německé, litevské a tří polských škol to byl vynikající úspěch. Jana Plodková přebírá jednu z hlavních cen varšavského festivalu K naší úspěšné účasti na festivalu ve Varšavě se vrátila výstava fotografií, umístěná ve foyer studia Marta. Vtipná prezentace vypověděla něco navíc o atmosféře festivalu. Jan Kolegar místo fejetonu... ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ Text převzat z publikace Leoš Janáček: Literární dílo I. (1875–1928); s podporou Nadace Leoše Janáčka a ministerstva kultury České republiky vydala Editio Janáček, o. p. s. v roce 2003. Záznam Janáčkova projevu pořídil Jan Mikota.