KOREKTURNíZNAMÉNKA Korekturní znaménka se stala, populárně řečeno, malým esperantem, kterým se dorozumívají redakce a nakladatelství s tiskárnou a v tiskárně opět korektoři a revizoři se sazeči. Dělíme je na znaménka: L pro výměnu, vypuštění a vsunutí; 2- pro různé změny v sazbě i umístění exponentů a indexů; 3. pro změnu mezer; 4. pro vyznačení nebo zatažení odstavce, novou řádku, zvýraznění nebo změnu písma; 5. pro opravu technických nedostatků sazby; 6. pro opravu tabulek a tabelí; 7. pro zrušení vyznačené korektury. i. znaménka pro výmenu, vypustení a vsunutí Výměnu jednoho písmene za jiné vyznačíme tím způ-sobem, že chybné písmeno v textu přetrhneme svislou Jýv čarou (popřípadě doplníme vlaječkou) a totéý"znaménko p£ opakujeme na okraji otisku. Vpravo vedle něho napí-šeme písmeny správné. Je-li v jedné řádce více oprav, =/& poujijeme růjných znamének, kter?" opakujjfme na7* 1_C okraji otisku ve stejném pořadí jako v te^tu. Totéž ^naménko se nesmí opakovat v pěti následujících řádcích. Tuto zásadu nelze dodržet při velkém počtu chyb. f]ýt Slitky ff, fi, značíme znaménkem pro výměnu dvou nesprávných písmen a na okraji otisku vyznačíme uvedeným způsobem s obloučkem nahoře, anebo dole. V sazbě cizích řečí se setkáme se skupinou těchto písmen: fff, ff^ ffl. Slitek je vždy u poslední dvojice. Je-li vysazen slitek^ (fi, fl), ačkoli být vysazen nemá, značíme jej jako U^l^ výměnu nesprávného písmene a na okraji vyznačíme oddělení obou písmen svislou čárkou. Poškozená písmena opravujeme stejně jako písmena T'frť chybná (a na okraji otisku je jednou podtrhneme). Cizí písmena, tj. písmena z jiného tyřpu, opravujeme též jako písmena chybná (a na okraji otisku je podtrh-neme dvakrát). Vyskytuje-li se cizí písmeno v linotypové (řádkové) sazbě v několika řádcích, vyznačíme je v otis-/— ku podtržením křížkem a na okraji řádky vodorovnou A—■ čarou s^řížkem. Nečekáme, až dočteme sloupec, a oka-^— mžitě upozorníme na chybu vedoucího korektorny. 2 Chybějící písmena, je-li uprostřed slova mejT^a, vyzná- f? %ť číme tak, že přetrhneme písmeno před mezerou i za ní, spojíme je vodorovnou čarou a na okriiji otisku se napíší [Jtffíl společně s chybějícím pí^j/n^m. Není-li ve slově mezera, přetrhneme bud písmeno před chybějícím pisknem, \jtftj£ nebo za ním a na okraji je napíšeme společně. Písmena blokovaná opravujeme jako písmena chybná. /B (alokujeme, je-li nečitelný rukopis.) U linotypové sazby, kde je blokování jednotlivých písmen vyloučeno, používáme výrazně znaky, např. ???? MMMM apod. J? ľffi Jýmětiu malého písmene Za velké nebo opačně značíme jako chybné písmeno. (Ve státech RVHP používajících azbuku se ještě píší dvě čárky nad písmenem, má-li být malé, a pod ním, rná-H být velké.) Dvě tubo více chybných písmen vyz^číme tak, že přetrh- [Jďtit/ neme svislou čarou první a poslední chybné písmeno, spojíme vodorovnou čarou a na okraji otisku vpravo od znaménka napíšeme správně. * Přebytečná písmena nebo ^bWslova přetrhneme podob- /—/'V/ ně a na okraji otisku vedle znaménka připíšeme deleatur Můžeme použít znamének Celý odstavec nebo více chybných fádek přetrhneme obál-kovitě a na okraji otisku připíšeme znaménko deleatur. (Ve státech RVHP píšících azbukou se používá Q^aby nedošlo k záměně znaménka deleatur s h.) .ij^řehyteíná písmena nebo s-lovu přetrhneme poc[rtl>t»é ; i na okrajTTTtrdw-xaailc^ f^P\ň^> deleatur ();-^eJý-edsTäwcnel3^^ řádek irfHrtluerneňbál^ Chybí-li slovo nebo několik použijeme některých zna-mének pro vsuvku. Na okraji otisku vpravo od znaménka napíšeme chybějící slovo nebo několik slov. (Platí též pro chybějící interpunkci.) Chybí-li věta nebo celý odstavec, nevypisujeme text. Na otisku uvedeme však stránku rukopisu. (Xapř. Viz rkp. 24.) Chybějící text označíme v rukopise nejlépe barevnou tužkou. [Další znaménka f \ A ^/ T=k¥" ] Spojovník (spojovací čárku) uprostřed slova a rozdělovači znaménko (divis) značíme bud znaménkem pro ^ vsuvku, nebo jako chybějící písmeno (j^ ve slově me- fj^~^ J^- žera). Nemfli ve slově mezera, značíme znaménkem pro výměnu. Pomlčku značíme stejně jako spojovník, ale od předcházejícího i následujícího písmene ji oddělujeme mc-jy/-^Y' zerou^záměnou divisu a pomlčky se často chybuje. 3 Chybí-U jedna řádka nebo několik řádek, použijeme některého z uvedených znamének ^--^^ Vedle něho na okraji otisku napíšeme chybějící text nebo^, Chybí-li obrázek, tabulka nebo schéma aped., lze po- C J užít některého z uvedených znaměnek s doplněním čísla obrázku, tabulky, schématu apod. 2, Znaménka pro různé změny v sazbě a umístění exponentů a indexů f\J Přehozená písmena, slamky nebo slova opravujeme tzv. ^znaménky přestavěcímj. Není-li vyznačení těmito zna- ménky srozumitelné, použijeme znaménka jako pro dvě chybná písmena vedle sebe. ^ Nesprávný slovosled korigujeme tak, že očíslujeme slova 4 %j 2 jednotlivá ve správném pořadí a na okraji otisku čísla opakujeme. Je-li slovosled porušen jen jedním slovem, které je naf řádce(druhj% používáme znaménka, které vpisujeme do textu a opakujeme na okraji otisku. /Tjehož šipka značí správné umístění. __. DsS přehozené řádky označíme na okraji znaménkem, 2 — následovat. čarami a očíslujeme je ve správném pořadí, v jakém mají /f —1— Přeházené řádky označíme na jejich okraji vodorovnými ^|^_ |£— Chybnou zarážku vyznačíme uvedeným znaménkem bez slovního vysvětlení. [^apomenutou zarážku nebo posunutí textu vpravo nebo i ^ vlevo opravíme znaménkem, jehož kolmé čáry znacj, j[ kam má být vyčnívající část řádky posunuta. Posunutí řádky nahoruTnebo dolflL naznačíme znaménkem, jehož vodorovné čáry určují, jak se má text posunout. Exponenty a indexy vyznačíme následujícími znaménky: exponent prvního stupně V ; index prvního stupněA ; exponent druhého stupně^ ; index druhého stupně^ 4 3. £naménka pro změnu mezer Typografická pravidla vyžadují, aby mezery mezi slovy byly stejné. ^ Jsou-li[ mezery f mezuslovy\ nestejné,\ používáme/znamének I I proj^zúžemjnebo rozšíření mezer. [V některých státech RVHP se používá znaménka \ pro vyrovnání několika , nestejných mezer v řádce.) ^ Chybí-ii mezera mezlavema slovy, použijeme tohoto znaménka. (V mnohých našich tiskárnách ie rozšířen — hlavně u linotypové sazby — tcntjjzpůsolí; yznačování.) 3 Memá-li být mezera mezi slovy (např. pracovněprávní) *^ w nebo me^zi písmeny, použijeme uvedeného znaménka. * Je-li ve slově (např. vědcckoKtechnický) rozdělovači zna- 4/ ménko, které tam být nemá, opravíme je znaménkem, jež můžeme též použít, je-li uprostřed slova o jedno písmeno více. Zmenšení mezery mezi řádky naznačíme znaménkem skládajícím se z vodorovné čáry a uzavřeného obloučku. Protože se znaménko umisťuje k okraji sazby, není třeba ^» jc opakovat na okraji otisku. Vedle znaménka lze uvést, ^ o kolik se má mezera zmenšit. Zvětšení mezery mezi řádky naznačíme znaménkem obdobným, skládajícím se opět z vodorovné čáry, ale otevřeného obloučku. Znaménko není třeba opakovat na okraji otisku. U znaménka lze uvést, o kolik se má mezera zvětšil, Zrušení mezery mezi řádky vyznačíme znaménkem^—£ 5 4- ^naménka pro odstavec, zvýraznění nebo zmenu písma Tituly který má být umístěn na střed samostatného řádku, se vyznačí znaménkem —^ ^— Odstavec značíme znaménkem u kterého uvedeme, jak má být velká zarážka. (Státy RVHP píšící azbukou používají pro odstavce znaménka "X- ) Zrušení odstavce vyznr.číme znaménkem ^--které spojí poslední slovo prvého cdstavce s prvním slovem odstavce dalšího. Slova vysázená jiným typ f m pjisjqja^ zatrhnem e skobovítč ^—-v, j a do znaménka na okraji otisku napíšeme, jakým typem [upuiiíuz luiifodud v. ife 1^o ^—-Vyrovnání kraje sazby značíme dvěma svislými čarami lu těch řádek, které mají být vyrovnány. Vyrovnám jedné řádky značíme šipkou. Nerovné řádky, posunuté_nanoru nebo dolů (nedrží " učarí), značíme v textu i na okraji dvěma vodorovnými čarami. Řeku, tj. souběžné mezery mezi slovy nejméně u tří řádek pod sebou, značíme znaménkem Řeku lze odstranit zmenšením nebo zvětšením mezer mezi slovy v některé rádce, nebo změnou slovosledu. Hrotky, tj. výplňky mezi slovy, kteréítisknou, vyznačí- ^ me tímto znaménkem, které opakujeme na okraji otisku ■ caři řádky Slabá nebo silná místa na miskp! zakroužkujeme. £J