L I S T JAMU
Ročník 2021
částka zpřístupněna 5. října 2021
OBSAH:
8. Studijní a zkušební řád
(platnost 27. září 2021, účinnost 20. října 2021; s ohledem na čl. 118 odst. 3 Statutu
JAMU se účinnost stanovená v čl. 153 Studijního a zkušebního řádu nepoužije)
34
VNITŘNÍ PŘEDPIS JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ
ze dne 29. července 2021
studijní a zkušební řád
Akademický senát schválil tento vnitřní předpis Janáčkovy akademie múzických umění:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. 1
Předmět úpravy
Studijní a zkušební řád v mezích zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně
a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, upravuje
a) pravidla pro studium ve studijních programech uskutečňovaných na Janáčkově akademii
múzických umění (dále jen „JAMU“),
b) postup při rozhodování o právech a povinnostech studentů JAMU,
c) práva a povinnosti akademických pracovníků, ostatních zaměstnanců a osob v souvislosti
s uskutečňováním studijních programů na JAMU.
Čl. 2
Prováděcí předpisy
(1) K provedení tohoto vnitřního předpisu smí fakulty vydávat prováděcí normativní akty
jen v případech, kdy jsou k tomu tímto vnitřním předpisem zmocněny.
(2) Prováděcí normativní akty nesmí ukládat studentům nové povinnosti, větší rozsah
povinností nebo omezení, než plyne z právních předpisů, daného studijního programu a tohoto
vnitřního předpisu.
Čl. 3
Kreditový systém
(1) JAMU používá Evropský systém přenosu a akumulace kreditů (dále jen „ECTS“).1)
(2) Kredity ECTS (dále jen „kredity“) vyjadřují pracovní zátěž nutnou k tomu, aby student
dosáhl očekávaných výstupů z učení, přičemž
a) výstupy z učení popisují vědomosti, dovednosti a způsobilosti studenta po úspěšném
dokončení procesu učení,
b) pracovní zátěž vyjadřuje dobu, kterou student běžně potřebuje k tomu, aby dokončil
všechny činnosti související s učením, které jsou nutné pro dosažení očekávaných
výstupů z učení.
(3) Pracovní zátěž studenta dle doporučeného studijního plánu studia za jeden
akademický rok se pohybuje v rozmezí od 1.500 do 1.800 hodin a odpovídá jí 60 kreditů.
1) European Credit Transfer and Accumulation System; viz https://ec.europa.eu/assets/eac/
education/ects/users-guide/docs/ects-users-guide_en.pdf.
35
Čl. 4
Informační systém
Pro studijní záležitosti používá JAMU elektronický informační systém, který je dostupný
na https://is.jamu.cz/ (dále jen „IS“).
Čl. 5
Zveřejňování závěrečných prací
(1) Bakalářské, diplomové a disertační práce (dále jen „závěrečné práce“) odevzdané
k obhajobě zveřejňuje JAMU nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby k nahlížení
veřejnosti na studijním oddělení příslušné fakulty. Každý si může ze zveřejněné práce
pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
(2) Závěrečné práce, u kterých již proběhla obhajoba, zveřejní JAMU včetně posudků
oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze, která je
veřejně přístupná v rámci IS. JAMU disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným
způsobem.
(3) JAMU může odložit zveřejnění závěrečné práce nebo její části, a to po dobu trvání
překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být
spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány závěrečné práce.
JAMU zašle bez zbytečného odkladu po obhájení závěrečné práce, jíž se týká odklad
zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování Ministerstvu školství, mládeže a
tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).
Čl. 6
Studijní průměr
(1) Studijní průměr SP se za ročník nebo celé studium spočte dle vzorce
𝑆𝑆𝑆𝑆 =
Σ𝑖𝑖=1
𝑛𝑛
𝑘𝑘𝑖𝑖 𝑧𝑧𝑖𝑖
Σ𝑖𝑖=1
𝑛𝑛
𝑘𝑘𝑖𝑖
(2) Přitom {z1,…, zn} jsou jednotlivá bodová hodnocení zkoušek a klasifikovaných zápočtů
a {k1,…, kn} pak počty kreditů přidělené takto plněným předmětům.
(3) Do studijního průměru se započítávají všechna konečná hodnocení zapsaných
studijních předmětů (dále jen „předmět“) ukončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem
v daném období včetně neúspěšných a přenesené předměty.
Čl. 7
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto vnitřního předpisu se rozumí
a) vážnými důvody zdravotní, rodinné, sociální či jiné důvody, které zabraňují ve splnění
povinností a jejichž existenci osoba, která se jich dovolává, hodnověrným způsobem tvrdí
a prokáže patřičnými doklady,
b) dostavením se přítomnost nebo jiná účast, je-li jiná účast připuštěna.
36
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE VÝUKY
Čl. 8
Vyučující a zkoušející
(1) Vyučující a zkoušející pro jednotlivé předměty se stanovením povinností schvaluje
děkan na základě návrhu vedoucího pracoviště zajišťujícího výuku předmětu (dále jen
„garantující pracoviště“); má-li předmět jen jednoho vyučujícího, je zároveň zkoušejícím.
(2) Vyučujícími a zkoušejícími v doktorských studijních programech jsou profesoři,
docenti nebo odborníci z praxe.
Čl. 9
Formy výuky
(1) Výuka probíhá zejména formou přednášek, seminářů, cvičení, projektů, praxí,
pracovních stáží, dílen, individuálních konzultací a přípravy závěrečné práce a absolventského
výkonu; přitom se rozumí
a) přednáškou forma výuky, při níž vyučující převážně monologickým způsobem objasňuje
studentům určité téma,
b) seminářem forma výuky založená na aktivní účasti studentů na výuce s cílem prohloubení
příslušných vědomostí, dovedností a metod vědecké práce nebo také vědecká rozprava
ke stanovenému tématu,
c) cvičením forma výuky sloužící k řízenému provádění nějaké činnosti studentem, jejíž
součástí jsou pokyny objasňující způsob jeho provedení a cílem je upevňování vědomostí,
dovedností a získání návyků,
d) projektem forma výuky, při níž jsou studenti vedeni k samostatnému zpracování určitých
úkolů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním, které mohou mít
formu integrovaných témat, praktických problémů nebo praktické činnosti vedoucí k
vytvoření výsledku,
e) praxí forma výuky, která se uskutečňuje v kulturních institucích, ve školských zařízeních
nebo na pracovištích jiných osob jako součást výuky pravidelně nebo v blocích, zpravidla
v celých týdnech,
f) pracovní stáží delší, zpravidla jednosemestrální pobyt na odborném pracovišti, který
slouží k získání praktických vědomostí, dovedností a k rozšíření způsobilosti, doplňuje
teoretickou a praktickou výuku na škole,
g) dílnou forma výuky v pracovní skupině, při níž za řízení samotných účastníků dochází k
porovnávání názorů a zkušeností, k nácviku dovedností a společnému hledání a
nacházení řešení problémů, které vnášejí do dílny sami účastníci,
h) individuální konzultací forma výuky, při níž vyučující poskytuje studentům vysvětlení, rady,
doporučení a návody v různých fázích studia.
(2) Povinností studenta je samostudium a samostatná tvůrčí činnost v rozsahu určeném
vyučujícími v mezích sylabu, jinak v rozsahu odpovídajícím požadavkům na splnění předmětu
dle jeho sylabu.
37
Čl. 10
Akademický rok
(1) Akademický rok se člení na zimní semestr a letní semestr. Souběh akademických roků
nebo mezera mezi akademickými roky trvá jeden nebo více kalendářních měsíců, nepřipouštíli
zákon jiné trvání.
(2) Částmi semestru jsou období výuky, období zkoušek a období prázdnin; částmi
semestru dále mohou být období zápisu, zápočtové období, období státních zkoušek a období
přijímacích zkoušek. Období výuky činí v každém semestru nejméně 10 a nejvýše 14 týdnů.
Čl. 11
Harmonogram akademického roku
(1) Rektor stanoví každoročně do konce února začátek následujícího akademického roku
a členění jednotlivých semestrů; může přitom pro jednotlivé typy studijních programů vymezit
i počátky a délky jednotlivých částí semestrů.
(2) Děkan stanoví každoročně do konce dubna harmonogram akademického roku fakulty
v souladu s členěním jednotlivých semestrů stanovených rektorem.
Čl. 12
Rozvrh výuky v semestru
(1) Výuka v semestru je organizována podle rozvrhů, které stanoví děkan. Děkan zajistí
zveřejnění týdenních rozvrhů v IS nejpozději týden před začátkem období výuky. Je-li k tomu
dán důvod, upraví děkan v nezbytném rozsahu rozvrh výuky po jeho zveřejnění.
(2) Předměty, u kterých je to v sylabu určeno, jsou vyučovány dle zvláštního časového
průběhu stanoveného vyučujícím.
ČÁST TŘETÍ
STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. 13
Členění studia
Studium je členěno na ročníky. Ročník se člení na dva semestry.
Čl. 14
Zahájení studia
Uchazeč se stává studentem a studium se zahajuje dnem zápisu do studia.
38
HLAVA II
STUDIJNÍ PLÁN
Čl. 15
Doporučený studijní plán
(1) Doporučený studijní plán stanoví seznam předmětů, které je nutné a případně vhodné
splnit v jednotlivých ročnících a semestrech studia. Splněním předmětů dle doporučeného
studijního plánu získá student v průměru za studium 60 kreditů za ročník studia.
(2) Doporučený studijní plán a jeho případné změny zveřejní fakulta ve veřejné části
svých internetových stránek alespoň 2 měsíce před zahájením akademického roku; během
akademického roku jej nelze měnit. Změní-li doporučený studijní plán povinnosti studenta pro
období studia, pro které si student již vytvořil osobní studijní plán, považují se povinnosti dle
doporučeného studijního plánu za splněné splněním povinností dle osobního studijního plánu.
Čl. 16
Výjimky z doporučeného studijního plánu
(1) Výjimky z doporučeného studijního plánu může děkan povolit jen za podmínek
stanovených tímto vnitřním předpisem.
(2) Děkan může na žádost studentovi povolit zápis předmětů patřících dle doporučeného
studijního plánu
a) do jednoho ročníku do dvou ročníků (rozložení ročníku), nebo
b) do dvou ročníků do jednoho ročníku (sloučení ročníků).
Čl. 17
Osobní studijní plán
(1) Pro každý ročník studia si student volbou a zápisem předmětů vytváří osobní studijní
plán, za jehož skladbu odpovídá. Student má povinnost zapsat si povinné předměty a povinně
volitelné předměty v souladu s doporučeným studijním plánem.
(2) Splňuje-li student podmínky pro jejich zápis, má právo si zapsat předměty vyučované
na JAMU až do celkového rozsahu 80 kreditů v jednom akademickém roce; děkan může
v odůvodněných případech studentům povolit zápis předmětů nad tento limit.
HLAVA III
USKUTEČŇOVÁNÍ STUDIA
Díl 1
Organizace studia
Čl. 18
Účast na výuce
(1) Účast studentů na výuce je s výjimkou přednášek povinná, nestanoví-li sylabus
předmětu jinak. Nemohl-li se student z vážných důvodů účastnit výuky ve stanoveném
rozsahu, stanoví mu vyučující, je-li to možné, povinnosti, jejichž splněním nahradí student
účast na výuce.
39
(2) Nebude-li se student moci účastnit výuky z důvodu JAMU schválené mobility, stanoví
mu vyučující na jeho žádost povinnosti, jejichž splněním nahradí student účast na výuce.
Čl. 19
Plnění studijních povinností
(1) Student je povinen plnit své studijní povinnosti řádně a včas a usilovat, aby v každém
ročníku studia splnil všechny zapsané předměty. Stanoví-li tak zákon, děkan na žádost
studenta vždy prodlouží lhůtu pro plnění studijních povinností.2)
(2) Student má právo
a) dvakrát za studium požádat o zrušení zápisu volitelného předmětu,
b) dvakrát za studium požádat o přesun zapsaného povinného, nebo povinně volitelného
předmětu do dalšího ročníku; přesunem se neobnovuje počet řádných a opravných
termínů.
(3) Povolení zrušení zápisu nebo přesunu zapsaného předmětu umožňuje zápis do
dalšího ročníku, nenahrazuje však splnění podmínek pro zápis předmětů.
Čl. 20
Podmínky zápisu do ročníku
(1) Podmínkou zápisu do dalšího ročníku studia je splnění všech předmětů zapsaných v
předcházejících ročnících studia, nebo zrušení jejich zápisu nebo jejich přesun do dalšího
ročníku za podmínek stanovených tímto vnitřním předpisem.
(2) Jestliže student v souvislosti s péčí o dítě požádá o prodloužení lhůt pro zápis do
dalšího ročníku studia, děkan žádosti vyhoví a lhůtu prodlouží, nejvýše však o dobu, po kterou
by matka dítěte, o nějž student pečuje, mohla čerpat mateřskou dovolenou.
Čl. 21
Zápis do ročníků
(1) O zápis do ročníků studia žádá student prostřednictvím IS v období k tomu
stanoveném harmonogramem akademického roku fakulty. Zápis v jiné době je možný jen
v případech stanovených zákonem nebo vnitřním předpisem.
(2) Bránil-li studentovi v podání žádosti o zápis do ročníku vážný důvod a student se
nejpozději do 3 dnů od skončení období pro zápis do ročníku nebo od odpadnutí překážky
bránící podání žádosti o zápis do ročníku omluví, může děkan prominout zmeškání lhůty a
provést zápis dodatečně. O uznání omluvy rozhoduje děkan a jeho rozhodnutí je konečné.
(3) Kontrolu splnění podmínek pro zápis do ročníku a zápis studentů do ročníků provádí
studijní oddělení fakulty. Odporuje-li požadovaný zápis doporučenému studijnímu plánu,
vnitřním předpisům nebo právním předpisům, studijní oddělení jej neprovede, důvody sdělí
prostřednictvím IS osobě, která o provedení zápisu požádala, a vyzve osobu se stanovením
přiměřené lhůty k odstranění vad žádosti.
2) § 54a zákona o vysokých školách.
40
Čl. 22
Maximální doba studia
(1) Maximální doba studia je doba, v níž je student povinen studium řádně ukončit.
Maximální doba studia se rovná standardní době studia dle akreditace studijního programu
zvětšené o dva roky; do maximální doby studia se nezapočítává doba přerušení studia.
(2) Uzná-li děkan splnění předmětů s celkovou kreditovou hodnotou 30 a více kreditů,
zkracuje se maximální doba studia o šest měsíců za každých uznaných 30 kreditů.
Díl 2
Studijní předmět
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Čl. 23
Předmět a jeho garant
(1) Základní jednotkou studia je předmět.
(2) Vedoucí garantujícího pracoviště určí garanta předmětu.
Čl. 24
Ohodnocení předmětu kredity
(1) Každý předmět má v souladu s ECTS přidělen počet kreditů, který vyjadřuje časový
objem studijní aktivity potřebné ke splnění předmětu. Jsou-li pro splnění předmětu vymezeny
studijní aktivity s různým nebo jednotkovým časovým objemem, může být podle toho počet
kreditů přidělených předmětu rozrůzněn.
(2) Student může získat kredity za povinně volitelný nebo volitelný předmět v průběhu
jednoho studia jen jednou.
Čl. 25
Sylabus předmětu
(1) Předmět je charakterizován sylabem, který určuje nejméně
a) cíle předmětu formulované buď jako prahové požadavky (minimální požadavky na splnění
předmětu) nebo jako referenční body popisující obvyklé výsledky (očekávanou úroveň
výsledků úspěšných studentů); z formulace musí být jasně patrné, který přístup byl použit,
b) výstupy z učení (znalosti, dovednosti a kompetence),
c) osnovu předmětu,
d) studijní literaturu,
e) způsob, metody a rozsah výuky,
f) metody hodnocení,
g) podmínky pro splnění předmětu,
h) podmínky zápisu předmětu (prerekvizity),
i) počet přidělených kreditů,
j) jazyk výuky.
41
(2) Za obsah sylabu předmětu, jeho zveřejnění v IS a jeho dodržování odpovídá garant
předmětu. Garant předmětu zveřejní sylabus předmětu v IS před začátkem semestru; po jeho
zahájení jej již nesmí měnit.
Čl. 26
Zařazení předmětu
(1) Předmět je zařazen do doporučeného studijního plánu jako povinný, povinně volitelný,
nebo volitelný.
(2) Povinný předmět je takový, jehož splnění je předepsáno doporučeným studijním
plánem. Povinně volitelný předmět je součástí skupiny předmětů, z níž je doporučeným
studijním plánem předepsáno získání určitého počtu kreditů nebo splnění určitého počtu
předmětů. Ostatní předměty jsou volitelné.
Oddíl 2
Zápis předmětů
Čl. 27
Registrace předmětu
(1) Student je povinen si předměty, o jejichž zápis má zájem, registrovat prostřednictvím
IS v období zápisu.
(2) Bránil-li studentovi v registraci předmětu vážný důvod a student se nejpozději do 3 dnů
od uplynutí lhůty pro registraci omluví, může děkan na žádost studenta povolit registraci
nejpozději 7 dnů od uplynutí lhůty. Ve stejné lhůtě může děkan z vážných důvodů povolit
registraci předmětu zrušit. Rozhodnutí děkana je konečné.
Čl. 28
Podmínky zápisu předmětu
(1) Jsou-li pro zápis předmětu stanoveny podmínky, může si jej student zapsat až po jejich
splnění.
(2) Studenti, kteří si mohou předmět zapsat, mohou být omezeni co do počtu nebo
studovaného studijního programu. U povinně volitelných a volitelných předmětů může být
podmínkou zápisu i minimální počet studentů, kteří si předmět registrují a splní ostatní
podmínky zápisu.
Čl. 29
Zápis předmětu
Po skončení období zápisu jsou studentovi prostřednictvím IS zapsány předměty, které si
registroval a u nichž byly splněny podmínky zápisu.
Čl. 30
Změny zapsaných předmětů
(1) V době dvou týdnů od začátku období výuky je student oprávněn provést
prostřednictvím IS změnu zapsaných povinně volitelných a volitelných předmětů, neodporuje-
42
li změna doporučenému studijnímu plánu. Není-li po uplynutí doby podle předchozí věty
osobní studijní plán studenta v souladu s tímto vnitřním předpisem, ke studentem provedeným
změnám se nepřihlíží.
(2) Děkan může i bez žádosti studenta změnit zapsané předměty, je-li k tomu dán
závažný důvod, který student nezapříčinil; o změně studenta informuje.
Oddíl 3
Splnění předmětu
Pododdíl 1
Společná ustanovení
Čl. 31
Způsoby splnění předmětu
(1) Student splní předmět získáním zápočtu, klasifikovaného zápočtu, vykonáním
zkoušky, kolokvia nebo získáním zápočtu a vykonáním zkoušky. Způsob splnění předmětu
stanovuje doporučený studijní plán. Je-li pro splnění předmětu nutné získat zápočet a vykonat
zkoušku, je získání zápočtu podmínkou přístupu ke zkoušce.
(2) Student je na žádost vyučujícího či zkoušejícího povinen předložit k nahlédnutí průkaz
studenta, ze kterého je možné ověřit jeho totožnost.
(3) Student je povinen splnit předmět osobně, poctivě a za dodržení stanovených pravidel.
Čl. 32
Evidence splnění předmětů
(1) Splnění předmětu zaznamená vyučující do IS bez zbytečného odkladu, nejpozději do
3 pracovních dnů ode dne, kdy ke splnění došlo.
(2) Do IS vyučující zaznamená, zda byl předmět splněn a případně s jakým hodnocením.
Čl. 33
Získání kreditů
Splněním předmětu získá student počet kreditů, který je předmětu přidělen.
Pododdíl 2
Zápočet a klasifikovaný zápočet
Čl. 34
(1) Udělením zápočtu či klasifikovaného zápočtu vyučující potvrzuje aktivní účast
studenta na výuce a splnění dalších požadavků pro jeho udělení stanovených vyučujícím
v souladu se sylabem předmětu.
(2) Student je povinen zápočet či klasifikovaný zápočet získat nejpozději do konce
zkouškového období semestru, v němž jej má dle osobního studijního plánu získat.
(3) Zápočet či klasifikovaný zápočet nemá student právo opakovat.
43
Čl. 35
Hodnocení zápočtu a klasifikovaného zápočtu
(1) Získání zápočtu se v IS zaznamená písmenem „Z“, jeho nezískání písmenem „N“.
(2) Klasifikovaný zápočet se hodnotí podle čl. 42.
Pododdíl 3
Zkouška
Čl. 36
(1) Zkouškou se ověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho dovednost
uplatňovat je v příslušném oboru.
(2) Zkoušky mohou být písemné, ústní, praktické, kombinované nebo souborné
postupové. Formu zkoušky stanovuje sylabus předmětu.
Čl. 37
Vyhlášení termínu zkoušky
(1) Pro každý předmět zakončený zkouškou vyhlásí zkoušející v každém zkouškovém
období alespoň jeden řádný termín a dva termíny opravné.
(2) Termíny zkoušek z předmětu vyhlašuje zkoušející nejpozději 3 dny před začátkem
zkouškového období dle počtu studentů, kteří mají v daném semestru předmět zapsán a
dosud jej nesplnili, tak, aby každý z uvedených studentů měl možnost zkoušku vykonat.
Zkoušející může vyhlásit další termíny zkoušky mimo zkouškové období i v jeho rámci.
(3) Všechny termíny zkoušek se vyhlašují prostřednictvím IS s uvedením místa a času.
Čl. 38
Řádný a opravné termíny zkoušky
(1) Student má povinnost konat zkoušku v řádném termínu, tedy v prvním zkouškovém
období bezprostředně následujícím poté, kdy získal možnost zkoušku konat. Nesplní-li student
předmět v řádném termínu, má právo konat zkoušku v opravném termínu. Opravné termíny
jsou dva.
(2) Nepřihlásí-li se student ve zkouškovém období na žádný termín zkoušky a současně
ani zkoušku nekonal, platí, že se ke zkoušce nedostavil.
Čl. 39
Přihlašování a odhlašování termínu zkoušky
(1) Student se na termín zkoušky přihlašuje i odhlašuje prostřednictvím IS. Zkoušející
může vypsat termín, na který se není nutno prostřednictvím IS přihlašovat.
(2) Zkoušející má právo omezit dobu, kdy nejpozději se studenti mohou hlásit na termín
zkoušky nebo se z něj odhlašovat, nejvýše však na 5 dnů před termínem konání zkoušky.
44
Čl. 40
Pozbytí termínu
(1) Nedostaví-li se student ke zkoušce, odstoupil-li od zkoušky po jejím započetí nebo
porušil-li pravidla zkoušky, pozbývá termínu.
(2) Bránil-li studentovi v konání zkoušky a případně ve včasném odhlášení se z termínu
vážný důvod, termínu nepozbývá, jestliže se z termínu omluví nejpozději do 3 dnů od termínu
zkoušky nebo odpadnutí překážky bránící omluvě. O uznání omluvy rozhoduje zkoušející a
jeho rozhodnutí je konečné.
Čl. 41
Komisionální zkouška
Neprobíhá-li zkouška před komisí, rozhodne děkan v odůvodněných případech na žádost
studenta, zkoušejícího nebo vedoucího garantujícího pracoviště, že se zkouška bude konat
před komisí, kterou jmenuje; členem komise je vždy zkoušející.
Čl. 42
Hodnocení zkoušky
(1) Výkon studenta u zkoušky se hodnotí body na stupnici od 0 do 100. K vykonání
zkoušky musí student získat nejméně 50 bodů.
(2) Dle získaného počtu bodu určí zkoušející za
a) 0 až 49 bodů známku F,
b) 50 až 59 bodů známku E,
c) 60 až 69 bodů známku D,
d) 70 až 79 bodů známku C,
e) 80 až 89 bodů známku B,
f) 90 až 100 bodů známku A.
(3) Student, který se ke zkoušce nedostavil, od zkoušky po jejím započetí odstoupil, nebo
porušil pravidla zkoušky, je hodnocen znakem “-„.
Čl. 43
Sdělení výsledku zkoušky
(1) Zkoušející sdělí studentovi výsledek zkoušky nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne,
kdy konal poslední část zkoušky. Je-li zkouška pouze ústní, sdělí zkoušející výsledek zkoušky
studentovi neprodleně po jejím ukončení.
(2) Je-li některá část zkoušky písemná, má student právo do 10 dnů od konání poslední
části zkoušky nahlédnout do opravené písemné části.
Čl. 44
Přezkum průběhu zkoušky
(1) Student má právo podat děkanovi žádost o přezkum průběhu zkoušky. V žádosti
student uvede, kterého předmětu, zkoušejícího a termínu se žádost týká, v čem spatřuje
porušení svých práv a čeho se domáhá, jinak děkan žádost zamítne.
45
(2) Děkan předá kopii žádosti studenta o přezkum zkoušejícímu a vyzve jej, aby k ní
vyjádřil své stanovisko. Děkan může nařídit ústní jednání, na které vždy pozve zkoušejícího a
studenta.
(3) Zjistí-li děkan, že došlo k porušení práv studenta tak, že to mělo nebo mohlo mít vliv
na průběh či výsledek zkoušky, žádosti v odůvodněném rozsahu vyhoví, jinak ji zamítne.
Rozhodnutí děkana je konečné.
Pododdíl 4
Kolokvium
Čl. 45
Kolokviem se rozumí zkouška probíhající formou rozpravy více studentů a zkoušejícího;
podmínkou kolokvia může být předchozí vypracování písemné práce zabývající se dílčí
tematikou předmětu.
Čl. 46
Konání kolokvia
(1) Kolokvium se koná v rámci některé hodiny výuky předmětu dle rozvrhu výuky; není-li
zkoušejícím určeno jinak, koná se kolokvium v poslední hodině výuky.
(2) Student je povinen se na kolokvium dostavit. Pro kolokvium nejsou přípustné opravné
termíny.
Čl. 47
Hodnocení kolokvia
(1) Vykonání kolokvia se v IS zaznamená písmenem „P“, neúspěšná účast na kolokviu
písmenem „N“. Zkoušející sdělí studentovi hodnocení jeho účasti na kolokviu neprodleně po
jeho ukončení.
(2) Student, který byl u kolokvia hodnocen „N“ nebo se na kolokvium nedostavil, koná
z předmětu zkoušku, pro jejíž hodnocení platí odstavec 1. Opravný termín takové zkoušky je
jeden; bránil-li studentovi v účasti na kolokviu vážný důvod, jsou opravné termíny takové
zkoušky dva, jestliže se student z termínu omluví nejpozději do 3 dnů od konání kolokvia nebo
odpadnutí překážky bránící omluvě. O uznání omluvy rozhoduje zkoušející a jeho rozhodnutí
je konečné.
Oddíl 4
Uznání splnění předmětu
Čl. 48
(1) Děkan může na žádost studenta uznat splnění zapsaného předmětu splněním
předmětu na jiné vysoké škole, v jiném studiu na JAMU, nebo za dodržení podmínek
stanovených zákonem v rámci programu celoživotního vzdělávání.
(2) Děkan si vyžádá vyjádření garanta předmětu, jehož splnění má být uznáno. To neplatí,
byl-li předmět splněn na fakultě, jejíž děkan o uznání rozhoduje.
46
Čl. 49
Žádost o uznání splnění předmětu
(1) Student k žádosti o uznání splnění předmětu přiloží doklady prokazující splnění
předmětu, jeho hodnocení, rozsah a obsah. Doklady prokazující rozsah a obsah nemusí být
přiloženy, byl-li předmět splněn na JAMU.
(2) Žádost podá student nejpozději do 1 měsíce ode dne zápisu předmětu, dne, kdy
v jiném studiu splní předmět, o uznání jehož splnění žádá, nebo ode dne návratu z mobility;
jinak děkan jeho žádost zamítne.
Čl. 50
Překážka uznání splnění předmětu
Uznat nelze splnění předmětu, od splnění kterého uplynulo více než 5 let.
Čl. 51
Hodnocení předmětu, jehož splnění bylo uznáno
Uznáním splnění předmětu je uznáno i hodnocení předmětu. Neodpovídá-li tomuto
vnitřnímu předpisu, určí hodnocení děkan v souladu s tímto vnitřním předpisem tak, aby co
nejvíce odpovídalo hodnocení, kterého student dosáhl při splnění předmětu.
Díl 3
Mobility
Čl. 52
(1) Před zahájením mobility určí fakulta rozsah studijních povinností studenta v rámci
mobility a jeho účast na výuce (čl. 18).
(2) JAMU zajistí přenos předmětů, které student splní na základě uzavřené studijní
smlouvy v rámci mobility na jiné vysoké škole. Předmět, který student splnil na vysoké škole
užívající ECTS, se přenese včetně kreditů a hodnocení. U předmětů splněných na jiných
vysokých školách určí počet získaných kreditů a hodnocení děkan se souhlasem garanta
předmětu.
HLAVA IV
PŘERUŠENÍ STUDIA
Čl. 53
Přerušení na žádost studenta
(1) Děkan na žádost studenta jeho studium přeruší, jestliže
a) student podal žádost o přerušení studia před počátkem akademického roku, po dobu
jehož trvání má být studium přerušeno,
b) přerušením studia nedojde k překročení nejdelší celkové doby přerušení studia a
c) nejde o první ročník studia.
(2) Studium se přerušuje na jeden nebo více akademických roků.
47
Čl. 54
Přerušení na žádost studenta ve zvláštních případech
(1) Děkan bez ohledu na podmínky a dobu přerušení dle čl. 53 vždy vyhoví žádosti
studenta o přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po
celou uznanou dobu rodičovství dle zákona o vysokých školách. Právo na přerušení studia je
studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči
rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
(2) Z vážných důvodů může děkan na žádost studenta jeho studium na potřebnou dobu
přerušit, i když nejsou splněny podmínky uvedené v čl. 53 odst. 1 s výjimkou písm. b).
Čl. 55
Přerušení bez žádosti studenta
Děkan může studentovi přerušit studium na přiměřenou dobu i bez žádosti studenta,
jestliže
a) student neprospěl u státní zkoušky,
b) student neuhradil poplatky spojené se studiem, nebo
c) probíhá řízení o žalobě proti rozhodnutí děkana nebo rektora o právech a povinnostech
studenta nebo řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o takové žalobě nebo
řízení o ústavní nebo jiné stížnosti proti rozhodnutí soudu v uvedených věcech a student
je v posledním ročníku studia.
Čl. 56
Nejdelší celková doba přerušení studia
(1) Nejdelší celková doba přerušení studia je 2 roky. Děkan může z vážných důvodů
rozhodnout o přerušení studia na delší dobu, nejdéle však na 5 let.
(2) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství nebo doba přerušení studia
z důvodu podle čl. 55 písm. c) se nezapočítává do nejdelší celkové doby přerušení studia.
Čl. 57
Opětovný zápis do studia
(1) Osoba, které bylo studium přerušeno, je povinna se do 5 dnů od skončení přerušení
studia opětovně zapsat do studia. Bránil-li osobě v zápisu do studia vážný důvod a osoba se
nejpozději do 3 dnů od uplynutí lhůty pro opětovný zápis do studia nebo od odpadnutí překážky
bránící opětovnému zápisu z opětovného zápisu omluví, může děkan prominout zmeškání
lhůty se současným určením termínu mimořádného zápisu. O uznání omluvy rozhoduje děkan
a jeho rozhodnutí je konečné.
(2) Dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno, se může opětovně zapsat
do studia
a) osoba, jíž bylo studium přerušeno podle čl. 54 odst. 2, nebo čl. 55 písm. a),
b) osoba v uznané době rodičovství, jestliže před počátkem akademického roku požádá o
opětovný zápis do studia k prvnímu dni akademického roku, nebylo-li jí studium přerušeno
podle čl. 55 písm. c).
48
HLAVA V
UKONČENÍ STUDIA
Díl 1
Způsoby ukončení studia
Čl. 58
(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu.
(2) Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto vnitřního
předpisu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu,3)
nebo
e) vyloučením ze studia.4)
Díl 2
Absolvování studia
Čl. 59
Státní zkouška
(1) Státní zkouška se skládá z těchto částí
a) zkoušky z předmětů stanovených studijním plánem,
b) obhajoby kvalifikační práce a
c) obhajoby absolventského výkonu.
(2) Státní zkoušku ani její části nelze uznat.
Čl. 60
Lhůta k vykonání státní zkoušky
Student je povinen složit státní zkoušku nejpozději do konce druhého akademického roku
následujícího po akademickém roce, ve kterém splnil podmínky pro přístup ke státní zkoušce.
Stanoví-li tak zákon, děkan na žádost studenta vždy prodlouží lhůtu pro vykonání státní
zkoušky.5)
Čl. 61
Přístup ke státní zkoušce
(1) Podmínkou pro přístup ke státní zkoušce předepsané na závěr studia je
a) splnění všech povinností dle osobního studijního plánu pro ročník studia, kdy se státní
zkouška nebo její část koná, a pro ročníky jemu předcházející,
b) odevzdání kvalifikační práce studenta a
c) získání nejméně takového počtu kreditů, který je roven součinu čísla 60 a ročníku, ve
kterém se dle doporučeného studijního plánu státní zkouška nebo její část má konat.
3) § 80 odst. 4 zákona o vysokých školách.
4) § 47e odst. 3, § 65 odst. 1 písm. c), § 67 zákona o vysokých školách.
5) § 54a zákona o vysokých školách.
49
(2) Má-li se dle doporučeného studijního plánu některá část státní zkoušky předepsané
na závěr studia konat dříve než v posledním ročníku studia, je podmínkou pro přístup k takové
části státní zkoušky splnění předmětů stanovených v doporučeném studijním plánu.
Čl. 62
Absolventský výkon
(1) Absolventským výkonem prokazuje student úroveň své umělecké nebo odborné práce
vytvořením vlastního uměleckého díla, uměleckého výkonu nebo odborného projektu.
Součástí absolventského výkonu je jeho příprava, provedení, dokumentace nebo písemná
reflexe a případně prezentace. Dokumentace absolventského výkonu musí vždy obsahovat
jeho název, anotaci a klíčová slova v českém a anglickém jazyce.
(2) Absolventský výkon zadává s přihlédnutím k případnému návrhu studenta vedoucí
garantujícího pracoviště. Zadání obsahuje název absolventského výkonu a jeho stručnou
charakteristiku, jméno vedoucího výkonu a termín jeho realizace. Zadání se uskutečňuje
vložením do IS, a to nejpozději 6 měsíců před termínem odevzdání dokumentace
absolventského výkonu.
(3) Absolventský výkon student realizuje v souladu s osobním studijním plánem na
některém z pracovišť JAMU. Student může výjimečně realizovat svůj absolventský výkon také
mimo JAMU, a to po předchozím souhlasu vedoucího absolventského výkonu a děkana
příslušné fakulty. Dokumentaci nebo písemnou reflexi a případně prezentaci absolventského
výkonu vloží student do IS.
Čl. 63
Kvalifikační práce
(1) Kvalifikační prací je v bakalářských studijních programech bakalářská práce a
v magisterských studijních programech diplomová práce. Kvalifikační prací student prokazuje,
že je schopen řešit zadaný problém, své řešení písemně prezentovat a při obhajobě ústně
obhájit. Nejmenší přípustný počet normostran kvalifikační práce stanoví děkan.
(2) Zadání kvalifikačních prací určuje děkan s přihlédnutím k případnému návrhu
studenta po vyjádření vedoucího garantujícího pracoviště. Zadání obsahuje název a stručnou
charakteristiku cílů, kterých má být dosaženo, základní prameny a literaturu, jméno vedoucího
práce. Vedoucím kvalifikační práce může být i odborník, který není zaměstnancem JAMU.
Zadání se uskutečňuje vložením do IS, a to nejpozději 6 měsíců před termínem odevzdání
kvalifikační práce.
(3) Kvalifikační práce se odevzdává v termínu dle harmonogramu akademického roku
fakulty a předkládá se v českém jazyce, nejde-li o studijní program uskutečňovaný v cizím
jazyce. Děkan může se souhlasem vedoucího práce povolit předložení kvalifikační práce
v jiném jazyce. Kvalifikační práce musí vždy obsahovat její název, anotaci a klíčová slova v
českém a anglickém jazyce. Děkan v IS studentům zpřístupní šablony pro psaní kvalifikačních
prací s přednastavenými styly formátování.
(4) Kvalifikační práce se odevzdává prostřednictvím IS.
Čl. 64
Posudky
(1) Oponenta absolventského výkonu a oponenta kvalifikační práce jmenuje děkan.
50
(2) Oponent a vedoucí kvalifikační práce a oponent absolventského výkonu vypracují
písemný posudek a zpřístupní jej studentovi prostřednictvím IS nejpozději 3 dny před konáním
obhajoby; je-li některý posudek zpřístupněn později, má student právo žádat nový termín státní
zkoušky. Posudky se předkládají v českém jazyce, nejde-li o studijní program uskutečňovaný
v cizím jazyce. Děkan může se souhlasem studenta a tvůrce posudku povolit předložení
posudku v jiném jazyce.
Čl. 65
Zkušební komise
(1) Státní zkouška se koná před nejméně tříčlennou zkušební komisí, jejíž členy včetně
předsedy jmenuje děkan z profesorů, docentů a příslušnou uměleckou radou schválených
odborníků.
(2) Činnost zkušební komise řídí její předseda, který může pověřit řízením jiného člena.
K přijetí rozhodnutí zkušební komise je třeba souhlasu většiny všech členů. Nevyjádří-li člen
souhlas, platí, že s návrhem nesouhlasí.
Čl. 66
Termín státní zkoušky
(1) Děkan vyhlásí prostřednictvím IS v každém období státních zkoušek alespoň jeden
termín pro jejich konání, a to nejpozději 2 týdny před počátkem období státních zkoušek.
Jednotlivé části státní zkoušky se mohou konat v různých dnech.
(2) Termíny státních zkoušek vyhlašuje děkan dle počtu studentů, kteří mohou v daném
zkouškovém období získat přístup ke státní zkoušce tak, aby každý z uvedených studentů měl
možnost přihlásit se alespoň na jeden termín zkoušky.
(3) Všechny termíny státních zkoušek se vyhlašují prostřednictvím IS s uvedením místa,
času a složení komise.
Čl. 67
Řádný a opravné termíny státní zkoušky
(1) Student má povinnost konat státní zkoušku v prvním období státních zkoušek
následujícím poté, kdy získal přístup ke státní zkoušce (řádný termín).
(2) Neprospěl-li student u státní zkoušky v řádném termínu, má právo konat státní
zkoušku nebo její část v opravném termínu. Opravné termíny jsou dva. Pokud byla obhajoba
kvalifikační práce v řádném i v prvním opravném termínu hodnocena stupněm „neprospěl“,
může zkušební komise rozhodnout, že podmínkou opakování obhajoby je vypracování nové
kvalifikační práce.
(3) Nepřihlásí-li se student, který získal přístup ke státní zkoušce, v semestru na žádný
termín státní zkoušky a současně ani státní zkoušku nekonal, platí, že se ke státní zkoušce
nedostavil.
Čl. 68
Přihlašování a odhlašování termínu státní zkoušky
(1) Student se na termín státní zkoušky přihlašuje i odhlašuje prostřednictvím IS.
51
(2) Děkan může omezit dobu, kdy se studenti mohou hlásit na termín státní zkoušky nebo
se z něj odhlašovat, nejdéle však na 1 měsíc před termínem konání státní zkoušky.
Čl. 69
Nedostavení se ke státní zkoušce
(1) Nedostaví-li se student ke státní zkoušce, pozbývá termínu.
(2) Bránil-li studentovi v konání státní zkoušky a případně ve včasném odhlášení se
z termínu vážný důvod, termínu nepozbývá, jestliže se z termínu omluví nejpozději do 3 dnů
od termínu zkoušky nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě. O uznání omluvy rozhoduje
děkan a jeho rozhodnutí je konečné.
Čl. 70
Průběh státní zkoušky
(1) Celý průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky jsou veřejné; porada zkušební
komise je neveřejná.
(2) Při obhajobě kvalifikační práce i absolventského výkonu student nejprve uvede hlavní
výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v posudku nebo posudcích.
Dále následuje diskuse.
Čl. 71
Zápis o průběhu státní zkoušky
(1) O průběhu státní zkoušky sepíše zkušební komise zápis, který zachycuje průběh a
hodnocení jednotlivých částí státní zkoušky a celkové hodnocení státní zkoušky, v případě
neúspěchu se stručným odůvodněním. Přílohou zápisu jsou posudky vedoucího kvalifikační
práce a oponentů.
(2) Zápis a jeho přílohy předá zkušební komise nejpozději do 3 dnů od konání státní
zkoušky studijnímu oddělení prostřednictvím IS a v listinné formě. Studijní oddělení zápis a
jeho přílohy po formální stránce zkontroluje a do IS vloží výsledky státní zkoušky.
Čl. 72
Hodnocení státní zkoušky
(1) Každá část státní zkoušky se hodnotí samostatně. Pro hodnocení částí státní zkoušky
se použije stupnice dle čl. 42; absolventský výkon se hodnotí udělením nebo neudělením
absolutoria.
(2) Státní zkouška se jako celek v každém termínu hodnotí stupněm
a) neprospěl, byla-li některá část státní zkoušky hodnocena známkou F nebo nebylo uděleno
absolutorium,
b) prospěl,
c) prospěl s vyznamenáním, je-li uděleno absolutorium a jsou-li všechny ostatní části státní
zkoušky hodnoceny známkou A, případně nejvýše jedna známkou B.
52
Čl. 73
Celkové hodnocení studia
(1) Řádně ukončené studium je jako celek hodnoceno jako
a) absolvoval s vyznamenáním, jestliže student má celkový studijní průměr nejméně 95 bodů
a státní zkoušku hodnocenou prospěl s vyznamenáním, jinak
b) absolvoval.
(2) Absolventu, který absolvoval s vyznamenáním, náleží při promoci zvláštní zacházení
dle akademických zvyklostí.
Čl. 74
Den ukončení studia absolvováním
Dnem ukončení studia absolvováním je den, kdy byla vykonána státní zkouška
předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.
Díl 3
Ustanovení o některých dalších způsobech ukončení studia
Čl. 75
Zanechání studia
(1) Student má právo zanechat studia. Prohlášení o zanechání studia musí být písemné
a nelze jej vzít zpět.
(2) Dnem ukončení studia z důvodu zanechání studia je den, kdy bylo příslušné fakultě
doručeno prohlášení studenta o zanechání studia.
Čl. 76
Ukončení studia pro nesplnění požadavků
(1) Nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto vnitřního
předpisu, rozhodne o tom děkan.
(2) Student nesplní požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto vnitřního
předpisu, zejména jestliže
a) nesplní své studijní povinnosti v ročníku studia a nebyl mu povolen přesun předmětu nebo
opětovné zapsání předmětu,
b) překročí maximální dobu studia,
c) se nezapíše do studia ve stanovených lhůtách,
d) vyčerpal bez úspěchu všechny řádné a opravné termíny pro splnění předmětu nebo
vykonání státní zkoušky,
e) nevykonal státní zkoušku ve stanovené lhůtě.
Čl. 77
Den ukončení studia pro nesplnění požadavků
Dnem ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu
podle tohoto vnitřního předpisu je den nabytí právní moci rozhodnutí o nesplnění požadavků
vyplývajících ze studijního programu podle tohoto vnitřního předpisu.
53
ČÁST ČTVRTÁ
STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. 78
Oborová rada
(1) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada. Oborová
rada zejména
a) navrhuje děkanovi
1. složení zkušebních komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu,
2. školitele pro jednotlivé studenty,
3. předsedy a členy komisí pro obhajoby disertačních prací a zkušební komise pro státní
doktorské zkoušky,
4. oponenty disertační práce,
b) vyjadřuje se
1. k závěrům zkušebních komisí v přijímacím řízení před jejich předložením děkanovi,
2. k tématům vědeckého bádání a navazující samostatné teoretické a tvůrčí činnosti
studenta v oblasti umění (dále jen „téma studia“) a jejich změnám před jejich
předložením děkanovi,
3. k individuálním studijním plánům studentů doktorského studijního programu a jejich
případným změnám,
4. k doporučenému studijnímu plánu a jeho změnám,
c) projednává hodnocení studentů předložená školiteli,
d) hodnotí
1. po projednání se studentem a školitelem plnění individuálního studijního plánu
studentem a závěry předkládá děkanovi,
2. působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,
3. nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá
děkanovi,
e) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu.
(2) Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti
na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu.
Čl. 79
Složení oborové rady
Oborová rada se ustavuje podle vnitřního předpisu fakulty, na které se studijní program
uskutečňuje. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.
Čl. 80
Jednací řád oborové rady
Jednací řád oborové rady vydá děkan po kladném vyjádření umělecké rady fakulty.
54
Čl. 81
Školitel
(1) Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a umělecké zázemí studijního programu.
Školiteli mohou být pouze docenti nebo profesoři a popřípadě další odborníci s vědeckou
hodností schválení uměleckou radou fakulty; školiteli studentů doktorských studijních
programů z oblasti umění mohou být též odborníci s odpovídající uměleckou erudicí.
(2) Školitele jmenuje a odvolává na návrh oborové rady děkan. Děkan školitele jmenuje
bez zbytečného odkladu po zápisu studenta do studia.
(3) Školitel usměrňuje vzdělávání studenta tím, že
a) pomáhá studentovi se sestavením jeho individuálního studijního plánu,
b) vede studenta při zpracovávání disertační práce a v navazující samostatné teoretické a
tvůrčí činnosti v oblasti umění,
c) dohlíží na plnění studijních povinností studenta, včetně pedagogických,
d) poskytuje studentovi konzultace,
e) kontroluje plnění studijních povinností studenta podle individuálního studijního plánu; na
zjištěné nedostatky studenta upozorní,
f) každoročně provádí hodnocení studia a další činnosti studenta a předkládá je oborové
radě.
Čl. 82
Členění a zahájení studia
Ustanovení čl. 13 a 14 platí obdobně i pro studium v doktorských studijních programech.
HLAVA II
STUDIJNÍ PLÁN
Čl. 83
Doporučený studijní plán
(1) Doporučený studijní plán stanoví seznam předmětů, které je nutné splnit během
studia. Splněním předmětů dle doporučeného studijního plánu získá student za studium
takový počet kreditů, který je roven součinu čísla 60 a délky standardní doby studia studijního
programu dle akreditace.
(2) Doporučený studijní plán a jeho případné změny zveřejní fakulta ve veřejné části
svých internetových stránek alespoň 2 měsíce před zahájením akademického roku; během
akademického roku jej nelze měnit.
Čl. 84
Individuální studijní plán
Individuální studijní plán stanoví zejména
a) téma studia a disertační práce,
b) požadavky na vědecké bádání a samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost studenta
v oblasti umění, včetně vlastní umělecké tvorby, odborné publikační činnosti a účasti na
konferencích, seminářích, festivalech, soutěžích, představeních, letních školách,
c) seznam předmětů a jiných studijních povinností, které je student povinen splnit, a kdy se
předpokládá, že se tak stane.
55
Čl. 85
Schválení individuálního studijního plánu
(1) Pro studium si student vytváří individuální studijní plán; za sestavení individuálního
studijního plánu odpovídá student.
(2) Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje na návrh studenta děkan po
vyjádření oborové rady.
Čl. 86
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 16 odst. 1 platí obdobně i pro studium v doktorských studijních programech.
HLAVA III
USKUTEČŇOVÁNÍ STUDIA
Díl 1
Organizace studia
Čl. 87
Průběh studia
(1) Studium probíhá podle individuálního studijního plánu studenta; jeho průběh
usměrňuje školitel studenta.
(2) Podmínkou pokračování studia je, že student má možnost studium řádně ukončit,
zejména s ohledem na podmínky zápisu předmětů, které má student splnit dle doporučeného
studijního plánu.
Čl. 88
Plnění povinností
(1) Student je povinen ve standardní době studia splnit všechny povinnosti dle
doporučeného studijního plánu s výjimkou složení státní doktorské zkoušky a obhajoby
disertační práce.
(2) Stanoví-li tak zákon, děkan na žádost studenta vždy prodlouží lhůtu pro plnění
studijních povinností.6)
Čl. 89
Kontrola plnění individuálního studijního plánu
O plnění povinností studenta dle individuálního studijního plánu podává prostřednictvím
IS vždy nejpozději 30 dnů před ukončením ročníku
a) student výkaz školiteli a oborové radě,
b) školitel hodnocení oborové radě.
6) § 54a zákona o vysokých školách.
56
Čl. 90
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 18, čl. 21 a čl. 22 platí obdobně i pro studium v doktorských studijních
programech.
Díl 2
Studijní předmět
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Čl. 91
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 23 až 26 platí obdobně i pro studium v doktorských studijních programech.
Oddíl 2
Zápis předmětů
Čl. 92
Zápis předmětu
Na základě děkanem schváleného individuálního studijního plánu zapíše studijní oddělení
v něm uvedené předměty studentovi prostřednictvím IS.
Čl. 93
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 28 platí obdobně i pro studium v doktorských studijních programech.
Oddíl 3
Splnění předmětu
Čl. 94
Termín zkoušky
(1) Je-li součástí splnění předmětu ověření znalostí studenta, stanoví jeho čas a místo
zkoušející po dohodě se studentem. Zkoušející na žádost studenta vyhlásí ve zkouškovém
období termín zkoušky prostřednictvím IS s uvedením místa a času. Zkoušející může vyhlásit
další termíny zkoušky mimo zkouškové období i v jeho rámci.
(2) Nesplní-li student předmět v řádném termínu, má právo konat zkoušku v opravném
termínu. Opravné termíny jsou dva.
Čl. 95
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 31 až 33, čl. 34 odst. 1 a 3, čl. 35, čl. 36 a čl. 39 až 47 platí obdobně i pro
studium v doktorských studijních programech.
57
Oddíl 4
Uznání splnění předmětu
Čl. 96
Zvláštní ustanovení o uznání splnění předmětu
O uznání splnění předmětu rozhoduje děkan po vyjádření oborové rady; v ostatním platí
ustanovení čl. 48 až čl. 51 obdobně i pro studium v doktorských studijních programech.
Díl 3
Mobility
Čl. 97
Ustanovení čl. 52 platí obdobně i pro studium v doktorských studijních programech.
HLAVA IV
PŘERUŠENÍ STUDIA
Čl. 98
Zvláštní ustanovení o přerušení studia
(1) K přerušení studia se předem vyjadřuje školitel studenta.
(2) Děkan může studentovi přerušit studium na přiměřenou dobu i bez žádosti studenta
také v případě, že student neobhájil disertační práci.
Čl. 99
Nejdelší celková doba přerušení studia
Nejdelší celková doba přerušení studia je 3 roky.
Čl. 100
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 53 až 57 platí s výjimkou čl. 56 odst. 1 věty první obdobně i pro studium
v doktorských studijních programech.
HLAVA V
UKONČENÍ STUDIA
Díl 1
Způsoby ukončení studia
Čl. 101
(1) Studium se řádně ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce a státní doktorskou
zkouškou, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti
výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti.
(2) Studium se dále ukončuje způsoby uvedenými v čl. 58 odst. 2.
58
Díl 2
Absolvování studia
Oddíl 1
Obhajoba disertační práce
Čl. 102
Disertační práce
Disertační práce je samostatná písemná odborná práce studenta, která je výsledkem
řešení uměleckého, vědeckého, zejména výzkumného, nebo kombinovaného úkolu v souladu
s tématem studia.
Čl. 103
Obsah disertační práce
Disertační práce obsahuje zejména
a) úvod, ve kterém je zdůvodněno téma disertační práce,
b) čestné prohlášení o autorství a zachování vědeckých a akademických zvyklostí,
c) teoretická východiska včetně současného stavu poznání v českých i zahraničních
souvislostech,
d) cíl disertační práce,
e) použité vědecké nebo umělecké metody zkoumání,
f) vlastní text disertační práce,
g) závěr s uvedením výsledků a přínosů disertační práce a případně doporučení pro další
bádání,
h) shrnutí disertační práce anglickém a případně i v některém dalším světovém jazyce,
zpravidla v rozsahu jedné normostrany,
i) seznam použitých pramenů a literatury,
j) původní a uveřejněné výsledky a jejich ohlasy nebo původní výsledky přijaté k uveřejnění.
Čl. 104
Formální úprava
(1) Disertační práce se předkládá v českém jazyce; děkan může se souhlasem školitele
povolit předložení disertační práce v jiném jazyce.
(2) Děkan stanoví formální úpravu a studentům v IS zpřístupní šablony pro jejich psaní
s přednastavenými styly formátování.
Čl. 105
Obhajoba disertační práce
(1) Obhajoba disertační práce je veřejnou disputací mezi studentem a členy komise pro
obhajobu; posudek nepřítomného oponenta se přečte.
(2) Obhajobu disertační práce nelze uznat.
59
Čl. 106
Přístup k obhajobě
Podmínkou pro přístup k obhajobě disertační práce (dále jen „přístup k obhajobě“) je
splnění všech ostatních povinností dle individuálního studijního plánu s výjimkou státní
doktorské zkoušky.
Čl. 107
Přihlášení k obhajobě
(1) Student se k obhajobě disertační práce přihlašuje jejím řádným odevzdáním.
K odevzdání disertační práce studentem, který nemá přístup k obhajobě, se nepřihlíží.
(2) Disertační práce se odevzdává v elektronické podobě vložením do IS včetně všech
příloh.
(3) Přílohou disertační práce je životopis studenta, teze disertační práce a přehled
vědeckého bádání, samostatné teoretické a tvůrčí činnosti a pedagogického působení
studenta.
Čl. 108
Formální kontrola disertační práce
Školitel zkontroluje, že disertační práce má stanovené formální náležitosti a přílohy; neníli
tomu tak, upozorní na to studenta.
Čl. 109
Komise pro obhajobu a oponenti
(1) Obhajoba disertační práce se koná před nejméně pětičlennou komisí pro obhajobu
disertační práce (dále jen „komise pro obhajobu“), jejíž členy včetně předsedy jmenuje děkan
na návrh oborové rady.
(2) Činnost komise pro obhajobu řídí její předseda, který může pověřit řízením jiného
člena. K přijetí rozhodnutí komise pro obhajobu je třeba souhlasu většiny všech členů.
Nevyjádří-li člen souhlas, platí, že s návrhem nesouhlasí.
(3) Děkan jmenuje na návrh oborové rady dva oponenty disertační práce.
Čl. 110
Složení komise pro obhajobu a požadavky na oponenty
(1) Členové komise pro obhajobu musí být z řad profesorů, docentů a příslušnou
uměleckou radou schválených odborníků.
(2) Členem komise pro obhajobu nebo oponentem nesmí být školitel nebo bývalý školitel
studenta, přímý nadřízený nebo podřízený studenta nebo osoba, u které je se zřetelem na její
poměr k obsahu disertační práce nebo osobám, jichž se obhajoba týká, důvod pochybovat o
její nepodjatosti.
(3) Nejméně jeden z oponentů musí být
60
a) docent nebo profesor,
b) jiná osoba než člen akademické obce JAMU nebo zaměstnanec JAMU.
Čl. 111
Oponentní posudky
(1) Oponenti vypracují na disertační práci písemné posudky, ve kterých se
a) vyjádří zejména k
1. naplnění požadavků na obsah disertační práce,
2. naplnění požadavků na rozsah a formální úpravu disertační práce,
3. postupu řešení vytyčeného úkolu,
4. výsledkům disertační práce a jejímu přínosu.
b) uvedou případné otázky na studenta k jím obhajované disertační práci.
(2) Posudky oponentů zpřístupní studijní oddělení studentovi prostřednictvím IS a
poskytne je ostatním členům komise pro obhajobu nejpozději 7 dnů před konáním obhajoby
disertační práce; je-li některý posudek zpřístupněn později, má student právo na nový termín
obhajoby.
Čl. 112
Řádný a opravný termín obhajoby
(1) Termín řádné obhajoby disertační práce stanoví děkan prostřednictvím IS s uvedením
místa, času a složení komise tak, aby se konal nejpozději do 6 měsíců od přihlášení
k obhajobě disertační práce.
(2) Nebyla-li disertační práce obhájena v řádném termínu, má student právo na obhajobu
disertační práce v opravném termínu. Opravné termíny jsou dva. K opravnému termínu se
student může přihlásit nejdříve za 1 měsíc ode dne předchozího termínu obhajoby disertační
práce.
Čl. 113
Nedostavení se k obhajobě
(1) Nedostaví-li se student k obhajobě disertační práce, pozbývá termínu.
(2) Bránil-li studentovi v konání obhajoby disertační práce vážný důvod, termínu
nepozbývá, jestliže se z termínu omluví nejpozději do 3 dnů od termínu obhajoby disertační
práce nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě. O uznání omluvy rozhoduje děkan a jeho
rozhodnutí je konečné.
Čl. 114
Průběh obhajoby
(1) Celý průběh a vyhlášení výsledků obhajoby disertační práce jsou veřejné; porada
komise pro obhajobu je neveřejná, hlasuje se tajně. V případě, že oponenti nejsou členy
komise pro obhajobu, účastní se jejího jednání, včetně neveřejných částí, s hlasem poradním.
(2) Průběh obhajoby disertační práce, která obvykle netrvá déle než dvě hodiny, je
zpravidla následující
61
a) předsedající zahájí obhajobu, představí studenta, sdělí téma jeho studia a seznámí komisi
pro obhajobu s přehledem jeho vědeckého bádání, samostatné teoretické a tvůrčí činnosti
a pedagogického působení studenta,
b) student vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce,
c) školitel seznámí komisi pro obhajobu se svým stanoviskem k vědeckému bádání,
samostatné teoretické a tvůrčí činnosti a pedagogickému působení studenta a k
obhajované disertační práci,
d) přítomní oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,
e) student zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám
a dotazům,
f) předsedající zahájí diskusi; může také udělit slovo zástupcům veřejnosti.
Čl. 115
Zápis o průběhu obhajoby
(1) O průběhu obhajoby disertační práce sepíše předseda nebo jím pověřený člen komise
pro obhajobu zápis, který zachycuje průběh obhajoby, její hodnocení, v případě neúspěchu se
stručným odůvodněním, a případná doporučení pro úpravy disertační práce k publikaci.
(2) Zápis předá předseda zkušební komise nejpozději do 3 dnů od konání obhajoby
disertační práce studijnímu oddělení, které je po formální stránce zkontroluje a vloží do IS; do
IS vloží také výsledek obhajoby.
Čl. 116
Hodnocení obhajoby
Obhajoba disertační práce se hodnotí v každém termínu stupněm obhájil, nebo neobhájil.
Oddíl 2
Státní doktorská zkouška
Čl. 117
Při státní doktorské zkoušce se disputací ověřuje, zda si student osvojil širší vědní základ
oboru, vědomosti z oblasti tematického zaměření disertační práce, zda ovládl metody vědecké
práce a během studia prokázal schopnost osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím
způsobem využívat.
Čl. 118
Podmínky konání státní doktorské zkoušky
Podmínkou pro konání státní doktorské zkoušky je splnění všech ostatních povinností dle
individuálního studijního plánu s výjimkou obhájení disertační práce.
Čl. 119
Přihlášení ke státní doktorské zkoušce
Student se ke státní doktorské zkoušce přihlašuje řádným odevzdáním disertační práce.
62
Čl. 120
Zkušební komise
Státní doktorská zkouška se koná před nejméně pětičlennou zkušební komisí, jejíž členy
včetně předsedy jmenuje děkan z řad profesorů, docentů a příslušnou uměleckou radou
schválených odborníků na návrh oborové rady.
Čl. 121
Termíny státní doktorské zkoušky
(1) Řádný termín konání státní doktorské zkoušky stanoví děkan prostřednictvím IS
s uvedením místa, času a složení zkušební komise tak, aby se konal nejpozději do 6 měsíců
od přihlášení k státní doktorské zkoušce.
(2) Neprospěl-li student u státní zkoušky v řádném termínu, má právo konat státní
zkoušku nebo její část v opravném termínu. Opravné termíny jsou dva, stanovuje je děkan
prostřednictvím IS s uvedením místa, času a složení zkušební komise.
Čl. 122
Zápis
(1) O průběhu státní doktorské zkoušky sepíše předseda nebo jím pověřený člen
zkušební komise zápis, který zachycuje její průběh a její hodnocení, v případě neúspěchu se
stručným odůvodněním.
(2) Zápis a jeho přílohy předá předseda zkušební komise nejpozději do 3 dnů od konání
státní doktorské zkoušky studijnímu oddělení, které je po formální stránce zkontroluje a vloží
do IS; do IS vloží také výsledek státní zkoušky.
Čl. 123
Hodnocení
Státní doktorská zkouška se hodnotí v každém termínu stupněm prospěl, nebo neprospěl.
Oddíl 3
Obecná ustanovení
Čl. 124
Celkové hodnocení studia
Řádně ukončené studium je jako celek hodnoceno jako absolvoval.
Čl. 125
Den ukončení studia absolvováním
Dnem ukončení studia je den, kdy byla
a) vykonána poslední část státní doktorské zkoušky, stalo-li se tak po obhájení disertační
práce, nebo
63
b) obhájena disertační práce, stalo-li se tak po vykonání poslední části státní doktorské
zkoušky.
Čl. 126
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 59 odst. 2, čl. 65 odst. 2, čl. 69 a čl. 70 odst. 1 platí obdobně i pro studium
v doktorských studijních programech; zkušební komise hlasuje tajně.
Díl 3
Ustanovení o některých dalších způsobech ukončení studia
Čl. 127
Použití úpravy části třetí
Ustanovení čl. 75, čl. 76 odst. 1 a čl. 77 platí obdobně i pro studium v doktorských
studijních programech.
ČÁST PÁTÁ
ROZHODOVÁNÍ O PRÁVECH A POVINNOSTECH STUDENTA
HLAVA I
ROZHODOVANÉ VĚCI A ÚPRAVA ŘÍZENÍ
Čl. 128
Zásady
(1) Základní zásady činnosti správních orgánů se použijí i na řízení o právech a
povinnostech studenta.7)
(2) Orgán, který rozhoduje o právech a povinnostech studenta, je povinen rozhodovat
v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy a se zohledněním judikatury.
(3) Stanovuje-li zákon nebo vnitřní předpis, jak má orgán JAMU rozhodnout, aniž by
připouštěl možnost odchylky, nesmí se orgán JAMU svým rozhodnutím od tohoto příkazu
odchýlit.
(4) Není-li zákonem nebo vnitřním předpisem připuštěn opravný prostředek, je rozhodnutí
orgánu prvního stupně o právech a povinnostech studenta konečné a nelze proti němu podat
opravný prostředek.
Čl. 129
Předmět a úprava řízení
(1) JAMU rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci
a) přerušení studia,
b) uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových
zkoušek, včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programu
uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních
7) § 2 až 8 správního řádu.
64
povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci
studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole,
c) přiznání stipendia,
d) vyměření poplatku spojeného se studiem,
e) nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního
řádu (dále jen „nesplnění požadavků“),
f) disciplinárního přestupku,
g) vyloučení ze studia pro přijetí studenta ke studiu v důsledku jeho podvodného jednání.
(2) V řízení o věcech uvedených v odstavci 1 postupuje JAMU dle této části studijního a
zkušebního řádu s výjimkou řízení
a) o přiznání stipendia, které upravuje stipendijní řád,
b) o vyměření poplatku spojeného se studiem, které upravuje statut JAMU,
c) o disciplinárním přestupku, které upravuje příslušný disciplinární řád,
d) o vyloučení ze studia pro přijetí studenta ke studiu v důsledku jeho podvodného jednání,
na které se v případě potřeby přiměřeně použije úprava disciplinárního řízení v příslušném
disciplinárním řádu.
Čl. 130
Účastník řízení
Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta je pouze student.
Čl. 131
Podjatost úředních osob
(1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci JAMU (dále jen "úřední
osoba"), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkovi
řízení nebo jeho zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její
nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek
řízení ovlivnit. Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném
stupni.
(2) Student může namítat podjatost úřední osoby; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu
poté, kdy se o důvodech podjatosti dozvěděl, k námitce se nepřihlédne. Úřední osoba, která
se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o nich bezodkladně
uvědomit vedoucího součásti. O podjatosti úřední osoby rozhodne vedoucí součásti
bezodkladně usnesením; než rozhodne a provede potřebné úkony, může dotčená úřední
osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(3) Vedoucí součásti bezodkladně určí za vyloučenou úřední osobu jinou úřední osobu.
Usnesení o tom se pouze poznamená do spisu.
Čl. 132
Vedení řízení
(1) Jednotlivé úkony v řízení se činí zásadně písemně; vůči přítomnému studentovi je lze
učinit ústně s poznamenáním jejich obsahu do spisu.
(2) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou
jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském.
65
Čl. 133
Protokol
O jednáních nebo skutečnostech, které jsou podstatné pro řízení a nejsou zachyceny
v jiných dokumentech, se sepíše protokol.
Čl. 134
Obecná ustanovení o doručování
(1) Rozhodnutí v řízení o právech a povinnostech studenta lze studentovi doručit osobně.
Nahlásil-li student adresu datové schránky, doručí se mu rozhodnutí do datové schránky.
Nahlásil-li student jen adresu pro doručování, doručí se mu rozhodnutí do vlastních rukou na
adresu pro doručování.
(2) Nepodaří-li se písemnost v řízení o právech a povinnostech doručit z důvodu, že
student nesplnil povinnost hlásit adresu určenou pro doručování nebo adresu svojí datové
schránky, nebo nepodaří-li se písemnost doručit na adresu pro doručování nahlášenou
studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž JAMU není povinna ustanovit
studentovi opatrovníka.
(3) Zaviněným nesplněním povinnosti hlásit adresu určenou pro doručování nebo adresu
svojí datové schránky vzniká studentovi povinnost nahradit JAMU náklady, které jí tím
způsobil.
Čl. 135
Zvláštní ustanovení o doručování
(1) Prostřednictvím IS se doručují rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti studenta ve
věcech uvedených v čl. 129 odst. 1 písm. b).
(2) Za den doručení a oznámení rozhodnutí podle odstavce 1 se považuje první den
následující po jejich zpřístupnění studentovi v IS.
HLAVA II
ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
Čl. 136
Návrh na zahájení řízení
(1) Řízení o právech a povinnostech studenta se zahajuje na návrh, není-li dále
stanoveno jinak.
(2) Z návrhu musí být patrno
a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu studenta,
b) které věci, zejména kterého studia, se týká,
c) co student žádá nebo čeho se domáhá.
66
Čl. 137
Podání návrhu
Návrh se podává orgánu JAMU příslušnému k rozhodnutí v prvním stupni elektronicky
prostřednictvím IS. Doklady lze dodat v listinné podobě na podatelnu příslušné součásti JAMU.
Čl. 138
Zahájení řízení
(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy JAMU došel od studenta návrh na zahájení řízení o
právech a povinnostech studenta. Trpí-li návrh vadami, vyzve JAMU studenta k jejich
odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
(2) Řízení o přerušení studia a řízení o nesplnění požadavků, může JAMU zahájit z moci
úřední.
Čl. 139
První úkon JAMU v řízení
Prvním úkonem JAMU v řízení
a) o přerušení studia z moci úřední je vydání rozhodnutí,
b) o nesplnění požadavků je výzva k vyjádření k podkladům rozhodnutí.
Čl. 140
Podklady rozhodnutí
(1) Pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro JAMU závazný, hodnotí JAMU
podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení
najevo, včetně toho, co uvedl student.
(2) JAMU není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti
vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení
rozhodnutí; to neplatí v řízení o nesplnění požadavků.
Čl. 141
Zastavení řízení
(1) Řízení o žádosti orgán usnesením zastaví, jestliže
a) žadatel vzal žádost zpět,
b) byla podána žádost zjevně právně nepřípustná,
c) žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování
v řízení,
d) o téže věci z téhož důvodu již bylo zahájeno jiné řízení nebo rozhodnuto,
e) žadatel zemřel.
(2) Řízení vedené z moci úřední orgán usnesením zastaví, jestliže v řízení odpadl jeho
důvod, zejména jestliže účastník zemřel. Toto usnesení se pouze poznamená do spisu.
67
Čl. 142
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě s razítkem JAMU a podpisem osoby, která
rozhodnutí vydala. Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení o možnosti
podat odvolání.
(2) Ve výrokové části se uvede, jak bylo ve věci rozhodnuto, právní ustanovení, podle
nichž bylo rozhodováno a jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu studenta.
(3) V odůvodnění se uvedou důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy,
kterými se orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních a vnitřních předpisů, a
informace o tom, jak se orgán vypořádal s návrhy studenta. Odůvodnění rozhodnutí není třeba,
jestliže orgán prvního stupně návrhu studenta v plném rozsahu vyhoví.
(4) V poučení se uvede, že proti rozhodnutí je možné podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode
dne jeho oznámení, že o odvolání rozhoduje rektor a že se odvolání podává u děkana.
Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.
HLAVA III
ODVOLACÍ ŘÍZENÍ
Čl. 143
Podání odvolání
(1) Student může proti rozhodnutí podat do 30 dnů ode dne jeho oznámení odvolání,
ledaže se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně vzdal. Odvolání má odkladný účinek.
(2) Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí. Odvolání jen proti odůvodnění
rozhodnutí je nepřípustné.
(3) Odvolání musí obsahovat
a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu studenta,
b) které věci se týká,
c) proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor
s právními nebo vnitřními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu
předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá,
platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Čl. 144
Postup po podání odvolání
(1) Orgán prvního stupně může odvoláním napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit,
pokud tím plně vyhoví odvolání. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.
(2) Neshledá-li orgán prvního stupně podmínky pro postup podle odstavce 1, předá spis
se svým stanoviskem odvolacímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.
68
Čl. 145
Nova
K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání
nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo
důkazy, které student nemohl uplatnit dříve. Namítá-li student, že mu nebylo umožněno učinit
v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.
Čl. 146
Odvolací orgán
Odvolacím orgánem je rektor.
Čl. 147
Rozsah přezkumu
Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí
předcházelo, s právními a vnitřními předpisy a jeho správnost. K vadám řízení, o nichž nelze
mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními a vnitřními
předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží.
Čl. 148
Rozhodnutí o odvolání
(1) Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá rektor ve lhůtě 30 dnů. Lhůta počíná běžet dnem
předání spisu rektorovi k rozhodnutí. Rektor nemůže změnit napadené rozhodnutí v
neprospěch odvolatele.
(2) Jestliže rektor dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zákonem nebo
vnitřním předpisem nebo že je nesprávné,
a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a
1. řízení zastaví, nebo
2. věc vrátí k novému rozhodnutí; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví právní názor,
jímž je děkan při novém rozhodnutí věci vázán, anebo
b) napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.
(3) Jestliže rektor zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez
dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví. Opožděné nebo nepřípustné odvolání
rektor zamítne.
(4) Neshledá-li rektor důvod pro postup podle odstavce 2 nebo 3, odvolání zamítne a
napadené rozhodnutí potvrdí. Jestliže rektor změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti,
ve zbytku je potvrdí.
(5) Pro rozhodnutí v odvolacím řízení platí čl. 142 odst. 1 a 3, ve výrokové části se uvede,
jak bylo o odvolání rozhodnuto a v poučení, že proti rozhodnutí v odvolacím řízení se nelze
dále odvolat.
69
Čl. 149
Návazná opatření
Orgány JAMU nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě
potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné
rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Čl. 150
Společná ustanovení
(1) Příslušnou fakultou se rozumí fakulta, která uskutečňuje studijní program, o nějž jde.
(2) Není-li na fakultě zřízeno studijní oddělení, rozumí se studijním oddělením sekretariát
děkana, a není-li zřízen ani ten, pak děkan příslušné fakulty.
Čl. 151
Přechodná ustanovení
Do doby, než nabude účinnosti vnitřní předpis JAMU o požadavcích na závěrečné práce,
stanoví děkan vyhláškou
a) rozsah a formální úpravu závěrečných prací,
b) počet výtisků závěrečné práce ve vazbě, které má student odevzdat na studijní oddělení
příslušné fakulty, nejvýše však dva, v případě disertační práce tři.
Čl. 152
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vnitřní předpis č. 27/2018 LJ, studijní a zkušební řád, ze dne 16. května 2018,
který byl registrován ministerstvem dne 4. června 2018 pod čj. MSMT 16115/2018.
Čl. 153
Platnost a účinnost
Tento vnitřní předpis nabývá platnosti dnem jeho registrace ministerstvem a účinnosti
1. října 2021.
prof. Mgr. Petr Oslzlý, v. r.
rektor
doc. Mgr. Roman Novozámský, v. r.
předseda Akademického senátu JAMU
70
Obsah
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. 1 Předmět úpravy
Čl. 2 Prováděcí předpisy
Čl. 3 Kreditový systém
Čl. 4 Informační systém
Čl. 5 Zveřejňování závěrečných prací
Čl. 6 Studijní průměr
Čl. 7 Vymezení některých pojmů
ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE VÝUKY
Čl. 8 Vyučující a zkoušející
Čl. 9 Formy výuky
Čl. 10 Akademický rok
Čl. 11 Harmonogram akademického roku
Čl. 12 Rozvrh výuky v semestru
ČÁST TŘETÍ STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH
STUDIJNÍCH PROGRAMECH
HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. 13 Členění studia
Čl. 14 Zahájení studia
HLAVA II STUDIJNÍ PLÁN
Čl. 15 Doporučený studijní plán
Čl. 16 Výjimky z doporučeného studijního plánu
Čl. 17 Osobní studijní plán
HLAVA III USKUTEČŇOVÁNÍ STUDIA
Díl 1 Organizace studia
Čl. 18 Účast na výuce
Čl. 19 Plnění studijních povinností
Čl. 20 Podmínky zápisu do ročníku
Čl. 21 Zápis do ročníků
Čl. 22 Maximální doba studia
Díl 2 Studijní předmět
Oddíl 1 Obecná ustanovení
Čl. 23 Předmět a jeho garant
Čl. 24 Ohodnocení předmětu kredity
Čl. 25 Sylabus předmětu
Čl. 26 Zařazení předmětu
Oddíl 2 Zápis předmětů
Čl. 27 Registrace předmětu
Čl. 28 Podmínky zápisu předmětu
Čl. 29 Zápis předmětu
Čl. 30 Změny zapsaných předmětů
Oddíl 3 Splnění předmětu
Pododdíl 1 Společná ustanovení
Čl. 31 Způsoby splnění předmětu
Čl. 32 Evidence splnění předmětů
Čl. 33 Získání kreditů
Pododdíl 2 Zápočet a klasifikovaný zápočet
Čl. 34
Čl. 35 Hodnocení zápočtu a klasifikovaného zápočtu
Pododdíl 3 Zkouška
Čl. 36
Čl. 37 Vyhlášení termínu zkoušky
Čl. 38 Řádný a opravné termíny zkoušky
71
Čl. 39 Přihlašování a odhlašování termínu zkoušky
Čl. 40 Pozbytí termínu
Čl. 41 Komisionální zkouška
Čl. 42 Hodnocení zkoušky
Čl. 43 Sdělení výsledku zkoušky
Čl. 44 Přezkum průběhu zkoušky
Pododdíl 4 Kolokvium
Čl. 45
Čl. 46 Konání kolokvia
Čl. 47 Hodnocení kolokvia
Oddíl 4 Uznání splnění předmětu
Čl. 48
Čl. 49 Žádost o uznání splnění předmětu
Čl. 50 Překážka uznání splnění předmětu
Čl. 51 Hodnocení předmětu, jehož splnění bylo uznáno
Díl 3 Mobility
Čl. 52
HLAVA IV PŘERUŠENÍ STUDIA
Čl. 53 Přerušení na žádost studenta
Čl. 54 Přerušení na žádost studenta ve zvláštních případech
Čl. 55 Přerušení bez žádosti studenta
Čl. 56 Nejdelší celková doba přerušení studia
Čl. 57 Opětovný zápis do studia
HLAVA V UKONČENÍ STUDIA
Díl 1 Způsoby ukončení studia
Čl. 58
Díl 2 Absolvování studia
Čl. 59 Státní zkouška
Čl. 60 Lhůta k vykonání státní zkoušky
Čl. 61 Přístup ke státní zkoušce
Čl. 62 Absolventský výkon
Čl. 63 Kvalifikační práce
Čl. 64 Posudky
Čl. 65 Zkušební komise
Čl. 66 Termín státní zkoušky
Čl. 67 Řádný a opravné termíny státní zkoušky
Čl. 68 Přihlašování a odhlašování termínu státní zkoušky
Čl. 69 Nedostavení se ke státní zkoušce
Čl. 70 Průběh státní zkoušky
Čl. 71 Zápis o průběhu státní zkoušky
Čl. 72 Hodnocení státní zkoušky
Čl. 73 Celkové hodnocení studia
Čl. 74 Den ukončení studia absolvováním
Díl 3 Ustanovení o některých dalších způsobech ukončení studia
Čl. 75 Zanechání studia
Čl. 76 Ukončení studia pro nesplnění požadavků
Čl. 77 Den ukončení studia pro nesplnění požadavků
ČÁST ČTVRTÁ STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. 78 Oborová rada
Čl. 79 Složení oborové rady
Čl. 80 Jednací řád oborové rady
Čl. 81 Školitel
Čl. 82 Členění a zahájení studia
HLAVA II STUDIJNÍ PLÁN
72
Čl. 83 Doporučený studijní plán
Čl. 84 Individuální studijní plán
Čl. 85 Schválení individuálního studijního plánu
Čl. 86 Použití úpravy části třetí
HLAVA III USKUTEČŇOVÁNÍ STUDIA
Díl 1 Organizace studia
Čl. 87 Průběh studia
Čl. 88 Plnění povinností
Čl. 89 Kontrola plnění individuálního studijního plánu
Čl. 90 Použití úpravy části třetí
Díl 2 Studijní předmět
Oddíl 1 Obecná ustanovení
Čl. 91 Použití úpravy části třetí
Oddíl 2 Zápis předmětů
Čl. 92 Zápis předmětu
Čl. 93 Použití úpravy části třetí
Oddíl 3 Splnění předmětu
Čl. 94 Termín zkoušky
Čl. 95 Použití úpravy části třetí
Oddíl 4 Uznání splnění předmětu
Čl. 96 Zvláštní ustanovení o uznání splnění předmětu
Díl 3 Mobility
Čl. 97
HLAVA IV PŘERUŠENÍ STUDIA
Čl. 98 Zvláštní ustanovení o přerušení studia
Č l. 99 Nejdelší celková doba přerušení studia
Čl. 100 Použití úpravy části třetí
HLAVA V UKONČENÍ STUDIA
Díl 1 Způsoby ukončení studia
Čl. 101
Díl 2 Absolvování studia
Oddíl 1 Obhajoba disertační práce
Čl. 102 Disertační práce
Čl. 103 Obsah disertační práce
Čl. 104 Formální úprava
Čl. 105 Obhajoba disertační práce
Čl. 106 Přístup k obhajobě
Čl. 107 Přihlášení k obhajobě
Čl. 108 Formální kontrola disertační práce
Čl. 109 Komise pro obhajobu a oponenti
Čl. 110 Složení komise pro obhajobu a požadavky na oponenty
Čl. 111 Oponentní posudky
Čl. 112 Řádný a opravný termín obhajoby
Čl. 113 Nedostavení se k obhajobě
Čl. 114 Průběh obhajoby
Čl. 115 Zápis o průběhu obhajoby
Čl. 116 Hodnocení obhajoby
Oddíl 2 Státní doktorská zkouška
Čl. 117
Čl. 118 Podmínky konání státní doktorské zkoušky
Čl. 119 Přihlášení ke státní doktorské zkoušce
Čl. 120 Zkušební komise
Čl. 121 Termíny státní doktorské zkoušky
Čl. 122 Zápis
Čl. 123 Hodnocení
73
Oddíl 3 Obecná ustanovení
Čl. 124 Celkové hodnocení studia
Čl. 125 Den ukončení studia absolvováním
Čl. 126 Použití úpravy části třetí
Díl 3 Ustanovení o některých dalších způsobech ukončení studia
Čl. 127 Použití úpravy části třetí
ČÁST PÁTÁ ROZHODOVÁNÍ O PRÁVECH A POVINNOSTECH
STUDENTA
HLAVA I ROZHODOVANÉ VĚCI A ÚPRAVA ŘÍZENÍ
Čl. 128 Zásady
Čl. 129 Předmět a úprava řízení
Čl. 130 Účastník řízení
Čl. 131 Podjatost úředních osob
Čl. 132 Vedení řízení
Čl. 133 Protokol
Čl. 134 Obecná ustanovení o doručování
Čl. 135 Zvláštní ustanovení o doručování
HLAVA II ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
Čl. 136 Návrh na zahájení řízení
Čl. 137 Podání návrhu
Čl. 138 Zahájení řízení
Čl. 139 První úkon JAMU v řízení
Čl. 140 Podklady rozhodnutí
Čl. 141 Zastavení řízení
Čl. 142 Rozhodnutí
HLAVA III ODVOLACÍ ŘÍZENÍ
Čl. 143 Podání odvolání
Čl. 144 Postup po podání odvolání
Čl. 145 Nova
Čl. 146 Odvolací orgán
Čl. 147 Rozsah přezkumu
Čl. 148 Rozhodnutí o odvolání
Čl. 149 Návazná opatření
ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Čl. 150 Společná ustanovení
Čl. 151 Přechodná ustanovení
Čl. 152 Zrušovací ustanovení
Čl. 153 Platnost a účinnost