ZÁKLADNÍ POKYNY K PREVENCI RIZIK BEZPEČNOSTNÍ POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH S POUŽÍVÁNÍM ŽEBŘÍKŮ 1. Žebřík může být pro práci ve výšce použit pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na rizika opodstatněné a účelné a podmínky práce to neumožňují. 2. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce za použití ručního nářadí. 3. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako např. přenosných řetězových pil, ručního pneumatického nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat. 4. Při každém výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku, a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu. 5. Po žebříku mohou být vynášena a snášena břemena o hmotnosti do 15 kg. 6. Po žebříku nesmí vystupovat a sestupovat ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. 7. Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek a výjimkou případů, kdy je k takovému použití výrobcem určen. 8. Žebříky používané pro výstup a sestup musí svým horním koncem přesahovat výstupní plošinu nejméně o 1,1 m, tento přesah lze nahradit pevnými madly nebo jinou částí konstrukce, za kterou se lze spolehlivě přidržet. 9. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5:1, za příčlemi musí být ponechán volný prostor nejméně 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m. 10. Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. 11. Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, rovném, dostatečně velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. 12. Musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných účinných opatření. 13. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. 14. Pojízdné žebříky musí být před zahájením prací a v jejich průběhu zajištěny proti pohybu. 15. Přenosné dřevěné žebříky o délce větší než 12 m nelze používat. 16. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí a rozkývání. 17. Provazový žebřík smí být používán pouze pro výstup a sestup. 18. Na žebříku lze pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se považuje: - U opěrného žebříku vzdálenost chodidel min. 0,8 m, - U dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce. 19. Při práci na žebříku, kdy stojí zaměstnanec chodidly ve výšce nad 5 m, musí být zajištěn OOPP proti pádu. 20. Prohlídky žebříků musí být vykonávány v souladu s návodem výrobce. 21. Chůze po dřevěném dvojitém žebříku (např. při malířských pracích), může být prováděna zaškolenými zaměstnanci, pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku. BEZPEČNOSTNÍ POKYNY PRO PROVOZ PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ 1. V budovách musí být zajištěno dokonalé větrání s přihlédnutím k vlastnostem a množství skladovaného a upravovaného plynu. Za dokonalé větrání se považuje takové větrání, které zajistí, že v prostorech nejsou překročeny nejvyšší přípustné koncentrace plynů za současného dodržení tepelných podmínek stanovených hygienickými předpisy a nejsou překročeny nejvyšší přípustné koncentrace z hlediska nebezpečí výbuchu (zemní plyn – dolní mez výbušnosti 4,3 obj. % ve směsi se vzduchem, horní mez výbušnosti 15 obj. % ve směsi se vzduchem). Větrání může být přirozené nebo nucené. 2. Zařízení pro výrobu a úpravu plynů · V budovách, kde se vyrábějí a upravují hořlavé a hoření podporující plyny, je zakázána manipulace s otevřeným ohněm. V případě potřeby svařování je nutno zpracovat zvláštní technologický postup se stanovením bezpečnostních opatření. 3. Zařízení pro skladování plynů · Zařízení pro skladování plynů musí být opatřeno měřidly tlaku a množství plynu. · Dodržování technických hodnot, jejichž překročení by mohlo mít za následek havárii nebo poruchu zařízení, musí být spolehlivě zajištěno. · Zařízení musí být spolehlivě zajištěno proti účinkům atmosférické elektřiny. · Při skladování plynů se musí stanovit a dodržovat ochranná pásma, ve kterých je zakázána jakákoli manipulace s otevřeným ohněm a uskladňování jakýchkoli látek. Ochranné pásmo musí být zřetelně označeno. · Zařízení pro skladování plynů je zakázáno zřizovat v nedostatečně větraných prostorách. 4. Zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů · Jednotlivé stupně zařízení musí být zajištěny proti nedovolenému stoupnutí nebo poklesu tlaku a u kompresorů musí být zajištěna kontrola chladícího média. · Zařízení musí být od vstupního a výstupního plynovodu odděleno izolačními spoji. · Hlavní uzávěr na přívodu plynu musí být umístěn před objektem a označen bezpečnostní tabulkou. 5. Zařízení pro rozvod plynů · Jednotlivé úseky rozvodů plynů musí být uzavíratelné a každý úsek musí mít možnost odvzdušnění a odplynění. · Rozvody plynů musí být chráněny proti korozi a v případech jejich vedení nad zemí proti účinkům atmosférické elektřiny. · Při rozmrazování plynovodu nebo při hledání netěsnosti na plynovodu, který je v provozu, nesmí být použito plamene. 6. Zařízení pro spalování plynů · Zařízení musí být vybaveno hlavním uzávěrem, označeným bezpečnostní tabulkou. · Přívod plynu do zařízení musí být vybaven regulačním, měřícím a zabezpečovacím zařízením. · Před zapálením plynu v zařízení musí být spalovací prostor zbaven větráním výbušné směsi. · Zařízení musí být umístěno v prostorách s dostatečnou výměnou vzduchu k zajištění dokonalého spalování. · Zplodiny spalování musí být odvedeny tak, aby neohrožovaly bezpečnost pracovníků. ZÁSADY BEZPEČNÉ MANIPULACE SE STOJANOVÝMI BRUSKAMI 1. Upínat brousící kotouč na brusku smí jen pověřený pracovník. 2. Při výměně brousícího kotouče překontrolujeme podle štítku na kotouči, zda je vhodný pro příslušnou brusku. Prohlídkou a poklepem zjišťujeme jeho neporušenost. Neoznačené brousící kotouče se nesmějí používat. 3. Po upnutí kotouče na vřeteno brusky uvedeme kotouč do zkušebního chodu s pracovním krytem, při pracovních otáčkách na dobu min. 5 minut. Při této zkoušce musí stát pracovník mimo rovinu rotace brousícího kotouče. 4. Při broušení v ruce používáme stavitelných podpěr (opěrek, stolků). Správným nastavením podpěry vůči brousícímu kotouči snižujeme nebezpečí zaklínění broušeného předmětu. 5. Neodstraňujeme ochranné kryty brousících kotoučů! 6. Včasným přisunutím hradítka co nejblíže ke kotouči snižujeme množství odletu prachových částic a snižujeme nebezpečí úlomků roztrženého kotouče z ochranného krytu. 7. Při broušení a orovnávání brousícího kotouče používáme k ochraně zraku ochranné pracovní brýle nebo obličejový štít. 8. K orovnávání brousících kotoučů používáme vhodné nástroje (kladkové, trubkové orovnávače s rukojetí). 9. Pravidelným odstraňováním prachu a nečistot u brusky a čištěním odsávacího zařízení zlepšujeme pracovní prostředí, dodržujeme pořádek na pracovišti. 10. Nepoužívané brousící kotouče uložíme do skříněk, regálů. Je zakázáno je ponechávat volně na podlaze nebo opírat o stroje. 11. Při používání rotačních pracovních nástrojů je zakázáno používat ochranné pracovní rukavice, volné oděvy a další předměty, které by mohly být navinuty. 12. Vzduchové pistole používané k čištění strojů a obrobků a upínacích přípravků musí být opatřeny ochranným zařízením které zabrání úrazu pracovníka odlétajícími látkami. 13. Při kontrole jakosti povrchu, při upínání a snímání obrobků, nejsou-li tyto činnosti prováděny automaticky, se musí zastavit brusku a nástroj odsunout do bezpečné vzdálenosti. 14. Odstraňování třísek provádíme, jen je-li stroj v klidu. 15. Na vhodném místě brusky musí být trvanlivě vyznačen styl otáčení brousícího nástroje (šipkou umístěnou přímo na brusce nebo na krytu brousícího kotouče). 16. Brousící nástroje musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění při broušení z vřetena nebo z upínacího zařízení. 17. Brusky s brousícími nástroji z umělého brusiva s obvodovou rychlostí větší než 10 m/s musí být opatřeny, pokud brousící nástroj nepracuje uvnitř obráběného předmětu, takovým ochranným krytem, který se při roztržení nebo uvolnění brousícího nástroj neroztříští. 18. Brousící a řezací kotouče, brousící segmenty, tělíska a jiné brousící nástroje musí být označeny základními technickými údaji (např. přípustná obvodová rychlost, průměr kotouče). 19. Skladované brousící nástroje musí být chráněny před mechanickým poškozením, vlhkem, mrazem a při přepravě musí být vyloučena možnost jejich poškození. ZÁSADY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI PRO PROVOZ PROSTORŮ S VÝSKYTEM HOŘLAVÝCH KAPALIN 1. Všechny obaly a nádrže, v nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, musí být opatřeny nápisem upozorňujícím na jejich obsah. Totéž se vztahuje na obaly a nádrže, pokud nejsou zbaveny zbytků hořlavých kapalin. 2. Pro přechodné označení obalů a nádrží lze použít tabulku nebo visačku, pokud nehrozí stržení nebo zaměnění tohoto označení. 3. Otvory v obvodových konstrukcích (okna, dveře, větrací otvory) uzavřených skladů musí být provedeny a zabezpečeny proti zásahu nepovolaných osob. Pokud jsou okna zaskleny obyčejným sklem, na vnější straně musí být umístěna drátěná síť s max. rozměrem ok 10 x 10 mm. 4. Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být označeny tabulkami se zákazem kouření a manipulace s otevřeným ohněm, zákazem vstupu nepovolaným osobám. 5. Potřísněné látky použité k odstranění rozlitých hořlavých kapalin musí být odstraněny na bezpečné místo, kde nemohou způsobit požár. Nesmí být uloženy v prostorách s výskytem hořlavých kapalin. 6. U vstupů a výstupů z prostor s výskytem hořlavých kapalin, včetně prostorů pro úplné otevření křídel dveří nesmí být umístěny žádné hořlavé kapaliny ani jiné předměty. Veškeré látky a předměty se umísťují tak, aby při jejich sesunutí (zborcení, zřícení) nedošlo k omezení možnosti vstupů nebo výstupů z prostor. Pokud není vstup do prostor nebo výstup z prostor přímo na volné prostranství, pak tato podmínka platí po celou trasu, která ke vstupu vede. 7. Pro provozování je nutno stanovit a provést opatření, aby nedocházelo k úniku, roztečení a prosakování hořlavých kapalin (toto platí pro obaly s objemem 200 l a více), nedošlo při úniku těchto látek (včetně par) k jejich kontaktu s potenciálním iniciačním zdrojem, jinými hořlavými látkami nebo hoření podporujícími látkami (kromě vzdušného kyslíku) nebo s látkami, při jejichž kontaktu s hořlavou kapalinou dochází k vývinu tepla potencionálního zdroje zapálení nebo vznícení. 8. Hořlavé kapaliny se mohou ukládat pouze v obalech pro ně určených. 9. Prostory s výskytem hořlavých kapalin je nutno zabezpečit před nebezpečnými účinky statické elektřiny. 10. Přepravní obaly včetně kontejnerů musí být zajištěny proti pádu a ohrožení přepravním nebo jiným zařízením. 11. Celková skladovací výška při volném ložení obalů s hořlavými kapalinami je max. 2 m, pokud není výrobcem stanoveno jinak. 12. Ve skladech uvnitř objektu musí být vzdálenost vrchní části přepravního obalu a nebo kontejneru od svítidel umístěných na stropu nebo stěně min. 0,8 m. Svítidla musí být vybavena kryty zajišťujícími ochranu proti mechanickému poškození. 13. Plné obaly a prázdné nevyčištěné obaly s jedním otvorem nesmějí být uloženy otvorem dolů, pokud není výrobcem určeno jinak. 14. Prostory pro skladování prázdných nevyčištěných obalů se označují tabulkou „Prázdné obaly“. 15. Ve skladech hořlavých kapalin nesmí být současně skladovány látky a výrobky, které přímo nesouvisí se skladovanými hořlavými kapalinami a mohly by iniciovat vznik požáru v těchto skladech, šířit požár nebo urychlit šíření požáru, ztížit evakuaci osob či požární zásah. Nesmějí zde být uloženy zejména výbušniny včetně pomůcek k iniciování výbuchu výbušnin. 16. V příručních skladech hořlavých kapalin smí být skladováno max. 7 m^3 hořlavých kapalin. 17. V případě výskytu tuhých hořlavých látek v příručních skladech musí být tyto látky odděleny od hořlavých kapalin, a musí být zabráněno rozlití hořlavých kapalin do místa s tuhými hořlavými látkami. 18. Ve skladech s obaly, kde je skladováno max. 100 m^3 hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti, lze provádět manipulaci s hořlavými kapalinami. Tyto prostory musí mít zajištěno dostatečné větrání. 19. Hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti se smějí vytlačovat pomocí vzduchu o přetlaku max. 0,01 MPa a nebo pomocí inertního dopravního plynu bez omezení přetlaku. Hořlavé kapaliny II. až IV. třídy nebezpečnosti se mohou vytlačovat pomocí vzduchu bez omezení přetlaku. 20. Opravy, čištění a údržba v prostorech s nebezpečím výbuchu je možno provádět jen po změření koncentrace par v tomto prostoru, tato nesmí překročit 25% dolní meze výbušnosti. 21. Vysokozdvižné vozíky pro prostory s nebezpečím výbuchu musí splňovat požadavky ČSN EN 1755. ZÁSADY BEZPEČNÉ MANIPULACE S VRTAČKAMI 1. Mimořádnou pozornost věnujeme správnému pracovnímu oblečení a ustrojení (upnuté rukávy, používání čepic nebo šátků). 2. Při práci na vrtačkách se nesmějí používat pracovní rukavice. 3. Vrtaný předmět řádně upneme nebo pojistíme proti pootočení řezným odporem. Přidržování obrobku pouze rukou je zakázáno. 4. Upínání a snímání přípravků, přístrojů, nástrojů a obrobků, které pro svoji hmotnost, tvar nebo rozměry neumožňují bezpečnou ruční manipulaci a jejich ustavení ve stroji, musí být zajištěno buď použitím vhodného zařízení pro manipulaci, nebo pomocí další osoby. 5. Nástroje vyměňujeme pouze během klidu vřetena. 6. Řemenový převod od hnacího elektromotoru k vrtacímu vřetenu musí být při práci uzavřen ochranným krytem. 7. Ke srážení hran (ostřin) používáme kuželových záhlubníků. Při této pracovní operaci nesmí být obrobek držen rukou. 8. Po vypnutí stroje nezabrzďujeme dobíhající vřeteno rukou nebo v ruce drženým předmětem. 9. Pokud se vřeteno po skončení vrtání samočinně nevrátí do horní polohy či samovolně sjíždí dolů, je třeba tuto závadu oznámit vedoucímu. 10. K odstraňování třísek používáme štětců, škrabek, smetáků nebo vyfukovacích vzduchových pistolí. Odstraňování třísek holou rukou, v rukavicích nebo vyfukováním ústy je přísně zakázáno. 11. Vzduchové pistole používané k čištění strojů a obrobků a upínacích přípravků musí být opatřeny ochranným zařízením které zabrání úrazu pracovníka odlétajícími látkami. 12. Vyrážecí klín nesmí být připevněn k vrtačce nebo jinému zařízení řetízkem, lankem či jiným způsobem. Vyrážecí klín neponecháváme ve vřetenu. 13. Vstupovat na upínací plochu stolu, desky nebo do jiného nebezpečného prostoru při obrábění velkých obrobků za účelem měření, kontroly nebo provedení jiných podobných úkonů se smí jen tehdy, jsou-li tyto části stroje v klidu. 14. Při kontrole jakosti povrchu, při upínání a snímání obrobků, nejsou-li tyto činnosti prováděny automaticky, se musí zastavit vřeteno (smykadlo) a nástroj odsunout do bezpečné vzdálenosti. 15. Není-li obráběcí stroj vybaven ochranným zařízením proti odletujícím třískám nebo není-li možno tohoto zařízení používat, musí se používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky (ochranné brýle, ochranný štít). 16. Odstraňování třísek provádíme, jen je-li stroj v klidu. 17. Vrtačky s posuvným vřetenem musí být zajištěny proti samovolnému posuvu vřetena do dolní polohy. 18. Vrtaný předmět musí být zajištěn proti pootočení. PROVOZNÍ POKYNY PRO PROVOZ EXPANZOMATŮ 1. Používat se smějí jen tlakové nádoby (dále jen TN) odpovídající ČSN 69 0010 a ČSN 69 0012, řádně označené a vyzkoušené, vybavené předepsanou a vyzkoušenou výstrojí a které mají platnou revizní knihu. TN musí být postavena tak, aby ji bylo možno ze všech stran i odspodu řádně prohlédnout a aby veškerá armatura byla dobře osvětlená, viditelná a přístupná. 2. Každá TN musí být čitelně a trvanlivě označena těmito údaji: název výrobce, výrobní číslo nádoby podle seznamu výrobce, rok výroby, nejvyšší pracovní přetlak každého tlakového prostoru, nejvyšší, popřípadě nejnižší pracovní teplota tlakového prostoru a objem tlakového prostoru. Údaje musí být na štítku, který je s TN pevně spojen. Údaje musí být stále zřetelné a nesmějí být zakryty ani izolaci, ani ochranným nátěrem, který by zhoršoval jejich čitelnost Má-li TN více tlakových prostorů, musí být pracovní přetlak, obsah i teplota uvedeny pro každý tlakový prostor samostatně. 3. Každá TN musí být vybavena potřebnými bezpečnostními armaturami: manometrem, na němž pracovní přetlak musí být označen červenou čárkou přímo na stupnici manometru, nikoliv na ochranném skle, dále pojistným ventilem, zajišťujícím TN proti překročení nejvyššího pracovního přetlaku, uzavíracím zařízením, vypouštěcím uzávěrem, odvzdušňovacím uzávěrem umístěným na nejvyšším místě TN atd. 4. TN smí obsluhovat pouze osoby starší 18 let, fyzicky i duševně způsobilé k této práci, které byly prokazatelně seznámeny s jejich obsluhou. 5. Povinnosti obsluhy: · znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění bezpečného a hospodárného provozu a úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností, aby bezpečnost byla zajištěna, · řídit se příkazy nadřízeného pracovníka, pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnostmi pracovníka pověřeného obsluhou, · hlásit neprodleně každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při provozu nádoby a jejího příslušenství nadřízenému pracovníkovi, ihned odstavit nádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený pracovník opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí, zúčastnit se, pokud možno revizí a kontrol nádoby tak, aby sám znal její stav. · kontrolovat a zkoušet výstroj nádoby - (správná činnost manometrů – 1x za 3 měsíce a průchodnost pojistných ventilů – 1x za měsíc) podle ČSN 690012 a provádět zápis o výsledcích zkoušek do provozního deníku). Plnicí přetlak vzduchu uvedený na štítku TN musí být pro daný otopný systém dostatečný (1m vody v systému=10kPa). Po naplnění systému vodou a odvzdušnění vyznačte na stupnici hodnotu hydrostatického tlaku vody v systému. Hodnotu plnícího přetlaku vzduchu v expanzní nádobě upravte odpuštěním na stejnou hodnotu jako na tlakoměru. Doplněním vody do systému upravte tlak v soustavě na hodnotu o 10 kPa vyšší. Další ryskou označte na tlakoměru hodnotu otvíracího přetlaku pojistného ventilu. Při prvním zatápění udržujte v otopném systému max. pracovní teplotu vody po dobu 4 hodin a v průběhu provozu soustavu opatrně odvzdušněte. Při vychladnutí doplňte soustavu vod. 6. Periodické kontroly a zkoušky: · Vnější kontrola se musí provádět 1x za rok. · Provedení tlakové zkoušky se musí provést nejpozději po 9 letech od data výroby. 7. Přezkoušení tlakové expanzní nádoby · Tlak vzduchu se kontroluje zkušebním tlakoměrem. Poklesne-li, je nutno jej dohustit. · U zařízení, kde je možno vodní stranu membrány zbavit tlaku pouze vyprázdněním celého topného systému, postačí při zkoušce snížit pouze tlak v otopném systému na statický tlak soustavy a potom změřit tlak vzduchu nad membránou. Je-li údaj shodný s údajem na tlakoměru otopného systému, je nádoba v pořádku. Je-li nižší, je nutné doplnit vzduch. · Přezkušování a montáž expanzních nádob je nutno zajistit u odborné organizace s oprávněním k montáži uzavřených otopných systémů (ČSN 06 0830). Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení určené k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace Pracovníci seznámení nesmí: · Pracovat na nekrytých živých částech el. zařízení, dotýkat se jich přímo nebo jakýmkoli předmětem. · Používat poškozená el. zařízení. · V případě, že se pohybují nebo pobývají v blízkosti el. zařízení, nesmí se žádnou částí těla ani oděvem nebo předmětem používaným při práci přiblížit k nekrytým živým částem el. zařízení pod napětím blíže než – u zařízení do 1 kV 1m, u zařízení 1 – 35 kV 2 m atd., nelze-li tomuto požadavku vyhovět, musí se el. zařízení vypnout a zajistit. Pracovníci seznámení mohou: · samostatně obsluhovat jednoduchá el. zařízení malého a nízkého napětí, která jsou provedena tak, že při jejich obsluze nemohou přijít do styku s nekrytými živými částmi, · zapínat a vypínat jednoduchá el. zařízení, · za vypnutého stavu zařízení mohou přemísťovat a prodlužovat pohyblivé přívody spojovacími šňůrami, předtím je nutno provést bezpečné odpojení od sítě vytažením vidlice ze zásuvky (nevztahuje se na zařízení, která jsou uzpůsobená jako nářadí, ruční svítidla a pod.), · vyměňovat přetavené pojistkové vložky jen za vložky závitových a přístrojových pojistek stejné hodnoty (nesmí vložky sami opravovat), · vyměňovat žárovky, · udržovat el. spotřebiče podle návodu výrobce, · vykonávat udržovací práce (čištění, mazání, běžné prohlídky bez rozebírání pomocí nástrojů apod.), ale vždy jen při vypnutém stavu el. zařízení, · pracovat v blízkosti částí pod napětím při dodržení bezpečných vzdáleností. Pracovníci seznámení musí: · dbát příslušných návodů a provozních předpisů, jakož i na to, aby se zařízení nepřetěžovalo a jinak nepoškozovalo, · zjistí-li se při obsluze závada na zařízení, musí se ihned vypnout a závada ohlásit údržbáři el. zařízení nebo nadřízenému pracovníkovi, totéž platí při výskytu statické elektřiny u el. i neelektrických zařízení, projevující se jiskřením, výboji a pod. Zásady bezpečné manipulace s kotoučovými pilami na dřevo 1. Před spuštěním pily je třeba zkontrolovat nastavení rozvíracího klínu, popř. nastavení a funkci zpětných záchytů či obdobného ochranného zařízení a dále pak stav pilového kotouče. 2. Naprasklé, vyhřáté, dodatečně navrtané a od pryskyřice zanesené pilové kotouče, jakož i pilové kotouče s ulomenými zuby apod. nesmí být použity. 3. Při řezání válcového apod. materiálu je nutno používat vhodné pomůcky zamezující nežádoucímu pootočení řezaného materiálu. 4. Šířka průchozí mezery výměnné vložky ve stolu univerzální stolové kotoučové pily musí odpovídat prořezu použitého pilového kotouče. 5. Při řezání je nutno používat krátkou vyztuženou zástěru k ochraně břicha a netlačit obrobek k pilovému kotouči tělem. Při řezání je nebezpečné stát v rovině pilového kotouče, ruce nesmí být v rovině prováděného řezu. 6. Při řezání materiálů obsahujících pryskyřice je nutno pravidelně čistit pilový kotouč a další části stroje. 7. Při řezání kulatého materiálu na pilách s kolébku je možno řezat pouze jednotlivé kusy. 8. Odstraňování pilin a odřezků ze stolu univerzálních stolových kotoučových pil za chodu pilového kotouče lze provádět pouze s použitím vhodné laťky či podobné nekovové pomůcky. 9. Na stabilních trvale používaných pilách musí být instalováno odsávací zařízení na odstraňování pilin a prachu. 10. Přisouvat materiál k nástroji se nesmí dříve, než nástroj dosáhl stanovené obráběcí rychlosti, obráběný materiál se nesmí tlačit k nástroji přímo tělem. 11. Při dořezávání materiálu a řezání válcovitého materiálu, dokončování jakéhokoliv pracovního úkonu při obrábění krátkého a úzkého materiálu se nesmí pracovat bez stanovených pracovních pomůcek nebo přípravků (dotlačovací kolíky, posouvací přípravky o pod.). Není dovoleno používat kovové pracovní pomůcky pro jejich možný styk s nástrojem. 12. Při obrábění materiálu delšího, než je délka pracovního stolu, se nesmí pracovat bez opěrných stojánků. Délka stolu před pilovým kotoučem nesmí být u stabilních pil menší než průměr použitého pilového kotouče, nejvíce však o 0,5 m. 13. Doběh otáčejících se nástrojů se nesmí zkracovat po vypnutí stroje bržděním rukou, tlakem dřeva nebo jiným nevhodným způsobem. 14. Dokud je nástroj v pohybu, nesmí se pracovník od stroje vzdálit. 15. Na každém řezném nástroji musí být trvale vyznačeny jeho nejvyšší dovolené otáčky. 16. Upínací příruby u jednoho pilového kotouče musí mít stejný průměr a stejné dosedací plochy. 17. Vodící pravítko musí být při řezání upnuté. 18. Řezné nástroje, u nichž se materiál do řezu posouvá rukou, musí být chráněny kromě činné části ochranným krytem.