1
Dlouhodobý záměr
vzdělávací a umělecké, vědecké, výzkumné,
vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti
na období 2011-2015
Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Brno
září 2010
2
Návrh Dlouhodobého záměru projednala
Umělecká rada JAMU dne 20. září 2010
K návrhu Dlouhodobého záměru JAMU se vyjádřila
Správní rada JAMU dne 20. září 2010
Dlouhodobý záměr JAMU schválil
Akademický senát JAMU dne 22. září 2010
3
Obsah
1. Úvod ................................................................................................... 4
2. Oblast vzdělávací činnosti ................................................................ 6
3. Oblast umělecké tvorby .................................................................... 12
4. Oblast výzkumu, vývoje a inovací.................................................... 16
5. Oblast internacionalizace ..................................................................19
6. Oblast financování a materiálně technická základna .................... 21
7. Obnova a rozvoj materiálně technické základy JAMU .............. 23
Seznam zkratek ........................................................................................ 27
4
1. ÚVOD
Janáčkova akademie múzických umění v Brně (založena r. 1947, dále JAMU) jako
univerzitní veřejná umělecká vysoká škola rozvíjí vzdělávací, uměleckou, vědeckou,
výzkumnou a další tvůrčí činnost v oblasti dramatického, hudebního a tanečního umění.1
Na základě akreditovaných studijních programů poskytuje vysokoškolské vzdělání ve
všech třech stupních strukturovaného studia (bakalářské, magisterské, doktorské).
JAMU považuje za svoje základní poslání umělecké vzdělávání špičkových
talentů, a to jednak v návaznosti na humanitní tradici evropského a českého vysokého
školství, jednak v návaznosti na nové trendy vývoje v oblasti současného umění, které je
charakterizováno stále větší syntetičností, tedy prostupností jednotlivých druhů umění, a
zvětšujícím se multikulturalismem.
JAMU chápe uměleckou tvorbu jako plnohodnotný prostředek poznávání světa
rovnocenný vědecké a výzkumné činnosti.2
Umělecký a humanitní aspekt rozvoje
společnosti považuje JAMU v současné době, která je orientována na výkonnost,
ukazatele ekonomického rozvoje, je závislá na informačních technologiích atd. atp., za
podstatný a nezbytný. Při rozvoji všech těchto stránek společnosti, které je třeba
respektovat a které jsou hybatelem a zdrojem nezbytného materiálního zabezpečení
společnosti, není možné zanedbat emoční zdroje poznání, které člověku zprostředkuje
právě umění.
Dlouhodobý záměr (DZ) rozvoje na léta 2011 – 2015 navazuje na předchozí
Dlouhodobý záměr rozvoje JAMU na období 2006 – 2010 a na průběžné aktualizace
tohoto DZ. Podkladem pro vypracování aktuálního DZ byl rovněž Dlouhodobý záměr
vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti
pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015, který vypracovalo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy.
Jednotlivé kapitoly DZ jsou hlavními oblastmi, které považuje JAMU za klíčové
pro svou činnost v období příštích pěti let. Hlavním trendem rozvoje, který je společný
pro všechny oblasti, je schopnost reagovat na aktuální podněty. Znamená to především
dobře znát prostředí, v němž JAMU operuje a kam směřuje svoje absolventy.
V uplynulých letech došlo k výrazným změnám nejen na JAMU, ale v celém českém
vysokém školství. Nyní je potřeba, aby se realizované změny a inovace staly přirozenou
součástí běžné činnosti vysoké školy, aby vrostly do její každodenní činnosti a aby se na
této nové bázi dařilo vytvářet novou podobu vzdělávacího, uměleckého a výzkumného
profilu školy.
JAMU zamýšlí klást důraz především na větší míru otevřenosti a prostupnosti
segmentů celého systému vzdělávací, umělecké a výzkumné činnosti. Platí to ve vnitřní
struktuře fakult a celé JAMU a také ve vnějších vztazích k jiným uměleckým školám
v ČR i v zahraniční. Ve vnitřním prostředí JAMU je třeba prosadit princip ještě
intenzivnější vzájemné komunikace. Dosavadní dosažený stupeň četných vnějších mobilit
je pak třeba posouvat směrem k integraci, spolupráci a partnerství ve všech sférách
činnosti.
Poměrná hojnost aktivit v oblasti vzdělávací, umělecké a vědecko-výzkumné je
významným rysem uplynulého období na JAMU. Rozšiřovat dále jejich počet není příliš
1
Statut JAMU, čl.2 odst.1.
2
Tamtéž, čl. 2 odst.2
5
reálné, a to jak vzhledem k omezenosti lidských zdrojů, tak i finančních prostředků a
provozních možností. Pro všechny oblasti je tedy cílem tohoto DZ zaměřit se na
zvyšování kvality. JAMU dbala vždy na to, aby struktura jejích studijních programů
nebyla zasažena hektickým nárůstem počtu studentů v souvislosti s vytčeným cílem
zvýšení procenta vysokoškolské vzdělanosti české populace. Nemusí se tedy nyní
orientovat na pokles počtu studentů, neboť ten je v současné chvíli optimální. Růst kvality
bude zajištěn rozvojem lidských zdrojů (pedagogů a pracovníků JAMU), důsledným
vnitřním i vnějším hodnocením a zajišťováním kvality a inovací studijních programů
počínaje akreditací nových oborů a konče významnými proměnami jednotlivých
konkrétních studijních plánů.
6
2. OBLAST VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
Analýza současného stavu
Janáčkova akademie múzických umění v Brně dosáhla v roce 2010 počtu 695 studentů
ve všech třech úrovních tří akreditovaných studijních programů (Dramatická umění, Hudební
umění a Taneční umění). Je to historicky nejvyšší počet studentů školy, který však plně
respektuje naplňování základní premisy existence a činnosti renomované vysoké umělecké
školy univerzitního typu, jíž je důraz na dosahování špičkové vzdělávací a umělecké úrovně.
Vývoj počtu studentů za posledních 5 let nelze v žádném případě srovnat s tzv.
masifikací vysokoškolského studia v ČR obecně, která právě v letech 2005 – 2010 byla
jednou ze základních strategií rozvoje vysokého školství. Nárůst počtu studentů na JAMU
nebyl masový a nekontrolovaný – byl reakcí na přechod ke třístupňovému systému studia a na
požadavky umělecké praxe na otevírání nových studijních oborů; celkově narostl počet
studentů o 16,2%. Tento počet studentů bude nutno považovat za mezní (viz kap.
Financování).
Tabulka 1 Vývoj počtu studentů JAMU 2006-2010
rok BcA MgA NMgA PhD Celkem % nárůstu
2006 324 162 60 52 598
2007 346 150 71 51 618 3,3
2008 348 113 132 45 638 3,2
2009 361 106 142 54 663 3,9
2010 356 102 167 70 695 4,8
V této souvislosti je třeba vyslovit nesouhlas s dosavadní úvahou MŠMT podrobit i
vysoké umělecké školy (VUŠ) obecnému principu určování počtu studentů navazujících
magisterských a doktorských programů při současné redukci studentů bakalářských programů
(ukazatel VKM). I když kvalitativní ukazatel RIV bude doplněn o Registr uměleckých
výstupů (RUV, viz kap. 2), není nutno uvažovat o snižování počtu studentů VUŠ, a to
s ohledem na dosavadní odlišný a zdaleka ne tak razantní nárůst počtu studentů jako u
ostatních VVŠ. Dopad demografického vývoje na počet uchazečů o studium
nepředpokládáme s ohledem na stále vysoký převis uchazečů v poměru k možným přijatým
studentům za natolik omezující, aby bylo třeba s ohledem na kvalitu počty studentů snižovat.
Pokud jde o skladbu studentů z pohledu stupňů studia, tvoří bakaláři 51 %, dlouzí
magistři 15 %, navazující magistři 24 % a studenti doktorských studií 10 %. Na Hudební
fakultě, která nemá studia v dlouhých magisterských programech, je poměr bakalářů 64 %,
navazujících magistrů 25% a studentů doktorských studií 11%. Tuto početní skladbu stupňů
studia je možno, a s ohledem na praxi i nutno, považovat za optimální. Existence dlouhých
magisterských studií na Divadelní fakultě – konkrétně čtyřleté obory činoherní herectví a
muzikálové herectví, které je nutno označit za klíčové obory studijního programu Dramatická
umění, a pětiletý obor taneční pedagogika studijního programu Taneční umění – je dána
potřebami, resp. podmínkami praxe; žádný z uvedených tří oborů není praxe připravena
akceptovat v bakalářské úrovni. Problém u obou hereckých oborů je rovněž objektivně
7
založen v dosud nejasném rozdílu definice výstupů případného bakalářského a magisterského
stupně a dále nutností zachovat u těchto oborů doktorský stupeň pro zákonnou návaznost na
oprávnění k habilitačním a jmenovacím profesorským řízením. Za vysoce pozitivní je možno
považovat rozvoj doktorských studií na obou fakultách školy, což je možno doložit i veskrze
pozitivními závěry evaluace doktorských studií provedené Akreditační komisí v roce 2010.
Obsah studijních plánů jednotlivých oborů studia je průběžně hodnocen jednak
veřejnou prezentací studijních výstupů naprosté většiny z nich (představení v divadelním
studiu Marta, operní představení v Komorní opeře, koncerty, semestrální klauzury
divadelních oborů formou představení pro pedagogy a studenty, ročníkové koncerty
interpretů, provedení kompozic atd.), dále pak dílčími způsoby evaluačních procesů, které na
obou fakultách probíhají ve specifickém režimu. V tomto směru je více než žádoucí
prohloubit a zejména systematizovat evaluační kroky zacílené na hodnocení kvantitativních a
především kvalitativních výstupů nejen studia, ale i umělecké a vědecké činnosti studentů a
pedagogů školy. Významnou roli v tomto směru sehrají výstupy individuálních projektů
národních řešených na celostátní úrovni, jakož i řešení inovačních projektů OP VK na obou
fakultách či celoškolské úrovni.
Dosud velmi nesystematicky je pro hodnocení a inovaci studijních programů
využívána vazba na absolventy školy a profesní instituce praxe obecně. V tomto směru bude
třeba přehodnotit celý dosavadní styl kontaktů s veřejností a velmi reálně uvažovat o nové
koncepci a zajištění PR aktivit.
Bilance současných aktivit a výsledků
 HUDEBNÍ FAKULTA
 studijní program Hudební umění byl v uplynulých pěti letech doplněn o obory Multimediální
kompozice, Jazzová interpretace v sedmi nástrojových specializacích, dále došlo k akreditaci
kombinované formy u oboru hra na klavír a klavírní pedagogika.
 aktivní účast v projektu AEC Akreditace a evaluace vysokého hudebního školství (pořádání
odborné konference)
 vytvoření a využívání systému vnitřní evaluace
 akreditace studijního programu Hudební umění v cizím jazyce
 udělení akreditace MŠMT pro kurzy celoživotního vzdělávání v rámci dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků
 DIVADELNÍ FAKULTA
 skladba oborů studijního programu Dramatická umění byla v uplynulých pěti letech doplněna
o obor Audiovizuální tvorba a divadlo a dále došlo k akreditaci kombinované formy u oboru
Divadlo a výchova
 propojení výuky a výzkumu – každý druhý rok pořádání Mezinárodní vědecké divadelní
konference (dříve Mezinárodní symposium divadelní antropologie) a Mezinárodní doktorský
seminář
 propojení výuky a výzkumu formou seminářů a přednášek prezentující nové výstupy
Výzkumného centra JAMU v oblasti lighing designu .
 Dochází ke komplexni inovaci oboru Výchovné dramatiky Neslyšících v rámci studijního
programu Dramatická umění na Divadelní fakultě JAMU za podpory programu ESF OP VK.
Priority DZ pro oblast vzdělávací činnosti
 Sledovat počet a strukturu studentů
8
 podrobně vyhodnotit předpokládaný dopad demografického poklesu počtu
uchazečů o studium na jednotlivých fakultách a situaci průběžně monitorovat
 přijmout organizační opatření umožňující pružnou reakci na reálný počet
přijímaných studentů jednotlivých oborů a zároveň zajistit naplněnost v
jednotlivých oborech pro splnění podmínek týmové práce a spolupráce.
 zachovat vysokou výběrovost studia – i nadále chápat jako rozhodující
kritérium pro přijetí talentové a osobnostní předpoklady uchazeče a udržet tak
primární důraz na individualitu a osobitost uchazeče
 považovat strukturu jednotlivých stupňů studia v poměru 65:25:10 za
optimální
 demografický vliv (úbytek populace v maturitních ročnících) by se měl
projevit jen v omezené míře – vzhledem k malému počtu přijímaných a
velkému počtu uchazečů je pravděpodobné, že bude možno i nadále vybrat
k přijetí potřebný počet opravdu talentovaných studentů (v současnosti nemůže
být řada talentovaných studentů, zvláště u některých oborů, přijata
z kapacitních důvodů)
 úbytek uchazečů se může projevit střídavě u některých „malých“ oborů, tedy
tam, kam se může vzhledem ke specifičnosti oboru hlásit jen omezený počet
uchazečů (některé instrumentální obory aj.); potenciální úbytek nahradit
možností studia nově akreditovaných oborů, rozšiřováním forem studia atp.
 v této souvislosti současně reagovat na rozkolísání v početním obsazení
jednotlivých oborů, což bude nutno zakalkulovat do změn naplňování úvazků
pedagogů
 Zkvalitňovat a rozšiřovat nabídku studijních programů a oborů
 reagovat na vývoj v oblasti nových uměleckých trendů (např. používání
aktuálních vyjadřovacích prostředků atp.)
 rozšiřovat oborovou skladbu studia akreditováním nových oborů (hra na harfu,
hra na akordeon, hra na saxofon, hra na cimbál, interpretace staré hudby, sound
design a lighting design v oblasti jevištních technologií aj.)
 vyhodnotit podmínky studia multimediálních oborů na obou fakultách,
přijmout odpovídající opatření, a to i v souvislosti s přípravou a otevřením
nových oborů v oblasti jevištních technologií a rozšíření dosavadních
multimediálních oborů o další stupně studia (bakalářský na Divadelní fakultě,
magisterský na Hudební fakultě)
 vyhodnotit možnosti realizace kombinované formy studia jednotlivých oborů,
připravit její akreditaci a zahájení studia a v návaznosti tak reagovat na
odloženou potřebu vysokoškolského studia a využít přitom značného
potenciálu uchazečů z praxe
 řešit postavení dlouhých magisterských programů (činoherní herectví,
muzikálové herectví) na Divadelní fakultě
 usilovat o zavedení pětiletého nestrukturovaného magisterského studia oboru
zpěv na Hudební fakultě
 Rozšířit nabídku studijních programů v cizích jazycích
 zvýšit počet zahraničních studentů studujících v akreditovaném studiu v cizím
jazyce (angličtina, němčina) na Hudební fakultě
 vytvořit obdobné studijní možnosti (akreditované studium v cizím jazyce) pro
zahraniční studenty na Divadelní fakultě
9
 Dále podporovat a rozšiřovat možnosti vzdělávání pro osoby se specifickými
potřebami
 průběžně rozvíjet a inovovat obor výchovná dramatika pro Neslyšící
 inovovat studijní plány na základě vlastních zkušeností, vlastního výzkumu a
nových poznatků z dané oblasti (oblast Neslyšících)
 Rozšířit nabídku celoživotního vzdělávání
 rozšířit počet kurzů celoživotního vzdělávání na obou fakultách
 vytvořit univerzitu třetího věku (s možným mezioborovým a mezifakultním
charakterem)
 prověřit možnosti celoživotního vzdělávání jako dalšího vzdělávání odborníků
z praxe (absolventi obou fakult jako důležitá kontaktní a ověřovací skupina)
 stanovit pravidla pro uznávání výsledků celoživotního vzdělávání v návaznosti
na studium akreditovaných studijních programů
 pro akademické pracovníky realizovat kurzy se zaměřením na efektivní
využívání informačních technologií ve výuce (tvorba studijních opor) a na
prohloubení pedagogických kompetencí
 posílit informace pro zájemce o celoživotní vzdělávání
 Propojit oblast vzdělávání a výzkumu a vývoje (VaV)
 realizovat pravidelně studentskou soutěž na podporu samostatných tvůrčích a
výzkumných projektů (dále viz kapitolu Oblast výzkumu a vývoje)
 pokračovat v integraci výstupů lighting designu Vědeckého centra JAMU do
výuky divadelních oborů.
 Prohloubit principy vnitřního a vnějšího zajišťování kvality
 rozvíjet dále systémy vnitřního hodnocení na obou fakultách a zajistit jejich
provázanost se strategickým plánováním
 ve vnitřním zajišťování kvality zapojit vedle akademické obce (akademičtí
pracovníci a studenti) a managementu školy také absolventy, zaměstnavatele a
eventuální další sociální partnery
 rozvíjet dosavadní modely a hledat nové způsoby, např. spoluprací s expertní
mezinárodní skupinou
 implementovat na fakultách metodiky pro vnitřní hodnocení; respektovat
přitom specifika obou fakult i jejich dosavadní zkušenosti a způsoby vnitřního
hodnocení
 navazovat na dosavadní zkušenosti (EFQM, AEC aj.) a dále je rozvíjet
 systematicky zapojit do struktury hodnocení tradiční evaluační prostředky
uměleckých škol, tzn. mj. diskuse k realizovaným projektům, inscenacím,
koncertům, hodnocení kritiky, ohlas veřejnosti, ceny z přehlídek, soutěží a
festivalů atd. atp.
 využít záznamů ve vznikajícím Registru uměleckých výstupů jako jednoho
z nástrojů vnitřního hodnocení
 připravovat ideální model vnějšího hodnocení – sledovat především činnost
Akreditační komise a proces přechodu od formální akreditace k evaluační
akreditaci
10
 Implementovat závěry individuálních projektů národních (zejména zaměřených
na hodnocení kvality, národní kvalifikační rámec a reformu terciálního
vzdělávání) do programů a výstupů studia
 sledovat postup práce na individuálním projektu národním Q-ram a aplikovat
jeho výsledky v oblasti uměleckých profesí
 vyhodnotit výsledky aktivity na vytváření kvalifikačního rámce, jak byly
realizovány mezinárodní sítí uměleckých škol ELIA a jak jsou k dispozici
v Dublinských deskriptorech
 podporovat budování standardů pro vysoké umělecké školství na základě
projektu ELIA
 inovovat podle výstupů projektu Q-ram a projektu ELIA studijní programy se
zohledněním otevřenosti systémů pro národní specifika a pro současné trendy
vývoje umění a kreativního průmyslu
 Věnovat zvýšenou pozornost obnově lidských zdrojů v oblasti vzdělávání (a
adekvátně také v oblasti umělecké tvorby a výzkumu a vývoje)
 určitá nerovnoměrnost věkové struktury pedagogů je ještě stále důsledkem
normalizačních zásahů, jeho dozníváním, a proto je třeba věnovat pozornost
přijímání nových pedagogů, a to především z řad absolventů doktorského
studia, a dále vynikajících osobností z praxe (hudba, divadlo) atp.
 zlepšovat vnitřní komunikaci a spolupráci mezi katedrami a ateliéry v duchu
trendu integrace, propojování oborů atp.
 podporovat další vzdělávání akademických pracovníků i managementu školy
 posilovat jazykové kompetence pedagogů a pracovníků a zahraniční
pedagogickou a odbornou činnost (stáže, praxe atp.)
 Inovovat propagaci a marketing
 vytvořit a realizovat nový model vnějších vztahů JAMU pro oblast
vzdělávacích činností (v propojení s ostatními aktivitami školy) včetně vztahů
k profesní i podnikatelské sféře a absolventům školy
 vytvořit strukturovaný přehled o potřebách potenciálních zaměstnavatelů a
získané poznatky propojit s inovací studijních programů
 zajistit kontakt s absolventy školy
 vytvořit (inovovat) strukturovaný a přehledný systém webových stránek jak na
úrovni JAMU, tak na úrovni fakult; využít těchto stránek k realizaci
marketingových a propagačních aktivit
 při propagaci školy navenek (především do zahraniční) více využívat jména
Leoš Janáček, např. zdůrazňováním návaznosti na přímou janáčkovskou
tradici, vytvářením specializovaných kurzů atp.
 Sledovat zaměstnatelnost a uplatnitelnost absolventů
 sledovat a vyhodnocovat data týkající se zaměstnatelnosti absolventů JAMU
 zavést systém trvalých kontaktů a spolupráce s absolventy
 inovovat studijní programy s ohledem na potřeby potenciálních zaměstnavatelů
 vytvářet a upevňovat vazby na potenciální zaměstnavatele absolventů; tam,
kde existuje šance, pokusit se o nějakou formu stipendijních stáží, praxí atp.
 analyzovat možnosti vytvořit na základě kontaktů se zaměstnavateli formu
kariérního poradenství
11
 zajistit formy prezentace absolventů jako potenciálních zaměstnanců u
hudebních těles, divadel, agentur, uměleckých a kulturních institucí,
uměleckých škol atp.
 na některých oborech uvažovat o vytvoření internetové nabídky studentů
směrem k potenciálním zaměstnavatelům např. formou medailónků atp.
 využít možnosti vlastní agentážní činnosti pro podporu přechodu mladých
umělců do praxe
 Modifikovat podle aktuálních potřeb poradenství pro studenty
 pokračovat v dosavadních formách poradenství pro uchazeče o studium
formou Dne otevřených dveří, konzultací před přijímacími zkouškami atp.
 poskytovat maximum informací pro studenty a pro uchazeče o studium
prostřednictvím webových stránek JAMU
 vyhodnotit současný způsob poradenství pro studenty prostřednictvím
studijních oddělení fakult a rektorátu a prostřednictvím ateliérů, kateder a
pedagogů v individuální výuce
 Sledovat a usnadňovat dostupnost vzdělávání pro vysoce talentované uchazeče a
studenty
 sociální znevýhodnění studentů JAMU se nejčastěji jeví jako problém těch
studentů, kteří překročili financovanou dobu studia; důvodem je většinou
přijetí ke studiu až po několikeré účasti u přijímacích zkoušek – v „mezidobí“
uchazeč studuje jinou VŠ, a tím se pak ocitá v „znevýhodněné“ kategorii
(druhé studium, překročení doby studia atd.) – pomoci překonat tento jev
důkladnou informovaností těchto uchazečů
 sledovat sociální problematiku studentů a hledat formy řešení sociálně tíživých
případů
 podporovat mimořádně nadané studenty (využívat přitom mimořádných
prostředků, jako např. granty Rudolfa Firkušného aj.)
 vytvářet podmínky pro uznávání předchozího vzdělávání včetně neformálního,
respektovat přitom individuální okolnosti na straně jedné a vysoce náročná
kritéria na kvalitu na straně druhé
 nabízet přípravné kurzy pro zájemce o studium
 spolupracovat se středními školami (mj. konzervatoře) při rozvoji motivace
žáků ke studiu na JAMU; hledat nové formy kontaktu, včetně osobního,
nabízení dnů otevřených dveří, využít možnost vzájemného prolinkování
webových stránek s uměleckými středními školami a umělecky zaměřenými
gymnázii atp.
 realizovat další umělecko-pedagogické projekty Ateliéru divadlo a výchova ve
spolupráci se středními školami a pořádat nadále krajská kola postupových
přehlídek amatérského divadla Špíl-Berg
12
3. OBLAST UMĚLECKÉ TVORBY
Analýza současného stavu
Umělecká tvorba je pro JAMU vedle vzdělávacích aktivit stěžejní a klíčovou součástí
její činnosti – je cílem, k němuž směřuje výuka v jednotlivých oborech, a zároveň je
prostředkem, kterým se výuka průběžně realizuje. Sepětí vzdělávání a umělecké tvorby je
organické a neoddělitelné.
Pro vysokou uměleckou školu je umělecká tvorba realizací a naplněním požadavku na
kreativitu, na prosazení tvůrčích principů a dynamického hledání („vývoje“) nových cest a
uměleckých postupů a prostředků. V této souvislosti je třeba znovu zdůraznit, že umělecká
tvorba je pro vysokou uměleckou školu tím, čím je pro vědeckou univerzitu vědecká,
výzkumná a vývojová činnost. Společenská funkce i potřebnost a prospěšnost obou součástí
poznávání světa (vědeckého-racionálního a uměleckého-intuitivního) je navýsost zřejmá;
zřejmé je tedy také to, že obojí si zaslouží pozornosti, péče a podpory, máme-li na mysli
humanitní a demokratický ideál vzdělanosti a organizace společnosti. Obojí, věda i umění,
jsou předpokladem rovnoměrného rozvoje každé společnosti, která usiluje o vyrovnanost a
harmonii materiálních a duchovník složek.
Na JAMU je důkladně propracován systém realizace umělecké tvorby a její začlenění
do procesu vzdělávání. Ve všech uměleckých předmětech se na konci každého semestru
realizuje výstup v podobě uměleckého výkonu (koncertní vystoupení či divadelní představení
v nejrozličnějších modifikacích a rozměrech, jak to odpovídá charakteru konkrétního
předmětu a způsobu výuky).
Tento systém uměleckých vystoupení vrcholí pak v absolventských výkonech: všichni
studenti končící bakalářskou či magisterskou fázi studia mají svůj absolventský výkon či
projekt, který musí nejen realizovat (předvést), ale také u závěrečné zkoušky obhájit. Ve
srovnání s minulostí to znamená téměř dvojnásobný nárůst těchto výkonů; projevuje se to
zvýšenými požadavky na pedagogické aktivity, provozní prostředky, prostorové zabezpečení,
organizační zajištění atd. Tyto absolventské výstupy mají na Hudební fakultě povětšinou
individuální podobu (sólový koncert), v některých případech i podobu kolektivní (inscenace
v Komorní opeře), na Divadelní fakultě pak jde většinou o týmovou práci v rámci divadelního
představení či performance; různé modifikace jsou samozřejmě možné. Všechna tato
vystoupení, která mají veřejný charakter a mohou být a jsou veřejně hodnocena, se odehrávají
buď v prostorách školy (v učebnách uměleckých předmětů, koncertních sálech, divadelním
studiu Marta), nebo v pronajatých nebo zapůjčených sálech (Divadlo Barka, Kabinet Múz,
Besední dům, kostely aj.).
Bilance současných aktivit a výsledků
 HUDEBNÍ FAKULTA
 každoročně se realizuje téměř 200 koncertů
 koncertní prezentace výsledků studentů z oblasti národních i mezinárodních soutěží
 pořádání koncertů v rámci Mezinárodních interpretačních kurzů, Mezinárodního setkání
kontrabasistů, Soutěže Leoše Janáčka a Setkávání nové hudby + nebo Studia soudobé hudby
 koncerty hostujících profesorů
 stabilizace organizační struktury Janáčkova akademického orchestru (JAO) a optimalizace
počtu jeho vystoupení na koncertech a účast v projektech Komorní opery
 za poslední tři roky (2008-2010) výrazný kvalitativní vzestup uměleckých výstupů Komorní
opery (řada představení vysoce hodnocena odbornou kritikou)
 samostatné projekty ve studiu Devítka (mj. studenti operní režie)
13
 pokračování třiačtyřicetileté tradice Mezinárodních mistrovských interpretačních kurzů –
podpora vzájemného předávání uměleckých i odborných zkušeností především studentům
středních a vysokých hudebních škol; zajišťují pedagogové JAMU a částečně hostující
profesoři
 úspěchy Mezinárodního setkání kontrabasistů – bohatý výukový program (např. sólová
a komorní hra, jazzový kontrabas, studium orchestrálních partů či hra v kontrabasovém
orchestru) a interpretační soutěž pro všechny aktivní účastníky
 DIVADELNÍ FAKULTA
 intenzivní činnost divadelního studia Marta, které je pro fakultu centrem absolventských
výstupů a pro veřejnost jedním z pravidelně hrajících brněnských divadel (každou sezónu
nejméně 10 premiér, kolem 100 představení, přes 10 tis. diváků, systém předplatného, široká
škála diváků všech věkových vrstev, tendence k fenoménu generačního divadla aj.)
 Mezinárodní festival SETKÁNÍ / ENCOUNTER – renomovaná mezinárodní výběrová
přehlídka, jíž se účastní divadelní školy z celého světa (Evropa, Asie, Severní a Jižní Amerika,
Afrika)
 Absolventský festival ve studiu Marta – bilanční a evaluační přehlídka na konci každého
akademického roku
 fakultní festival Sítko – přehlídka projektů oborů divadlo a výchova, kde se spojuje umělecké a
pedagogické působení fenoménu divadlo
 mezinárodní úspěchy Ateliéru výchovné dramatiky Neslyšících na festivalech umělecké tvorby
Neslyšících
Priority DZ pro oblast umělecké tvorby
 Zapojit do systému výstupů umělecké tvorby nové Divadlo na Orlí, které se
začalo stavět v polovině r. 2010 a které je určeno především
hudebnědramatickým žánrům (opera, muzikál)
 vytvořit organizační systém Divadla na Orlí, jeho vazby na ostatní složky
uměleckého provozu na JAMU (provoz Divadla na Orlí, dramaturgická rada)
 vytvořit dramaturgický plán Divadla na Orlí – podpořit možnost nových
moderních koncepcí operní, muzikálové a multimediální tvorby, původní
autorské tvorby, menších žánrů, experimentů
 využít příležitosti pro nové a nově koncipované obory směřující k tvůrčímu
využívání divadelních a informačních technologií i pro obory manažerské
 posílit spolupráci obou fakult na výstupech v Divadle na Orlí (mezioborové
projekty atp.)
 vytvořit systém propagace Divadla na Orlí, jeho komunikaci s veřejností
(mediální složka, vlastní webové stránky JAMU, Facebook, vazba na
studentská média v Brně atp.)
 vytvořit jednotný marketingový a rezervační systém pro všechny veřejně
přístupné scény/sály JAMU s integrací v pokladně na Divadla Orlí
 profilovat Divadlo na Orlí jako místo s výrazným a osobitým uměleckým
charakterem, které bude přirozeným centrem především pro mladé lidi se
zájmem o umění (studenti středních a vysokých škol)
 nabízet širokou škálu uměleckých programů v oblasti hudebního a divadelního
umění i v různých oborových, mezioborových a žánrových propojeních
 Zahájit a rozvíjet činnost nahrávacího studia v budově Divadla na Orlí
 vytvořit organizační strukturu nahrávacího studia
 vytvořit dramaturgický plán studia (rada studia)
 vytvořit plán komerčního využití studia
14
 Hledat nové možnosti uměleckého vyjádření problémů současného světa a
současné reality
 vytvářet prostor pro sebevyjádření studentů (vlastní tvorba aj.)
 věnovat pozornost aktuální tematice
 využívat inspirací a zkušeností studentů ze zahraničních studijních pobytů
k obohacování a zkvalitňování vlastní umělecké tvorby
 snažit se proniknout s vlastní uměleckou tvorbou do zahraničí – mezinárodní
festivaly, soutěže, přehlídky, výstavy, prezentace atd.
 uskutečňovat multimediální projekty v rámci příslušných studijních programů
 Pokračovat v rozvíjení systému uměleckých vystoupení formou projektů,
koncertů, představení, performancí atd.
 vytvářet podmínky jednak pro realizaci původních a originálních nápadů,
jednak pro zdokonalování technického vybavení a dovedností studentů, které
jsou nezbytným předpokladem mistrovství
 Rozvíjet činnost Janáčkova akademického orchestru
 zapojit JAO do činnosti nahrávacího studia v Divadle na Orlí
 prohloubit spolupráci s Filharmonií Brno (účast v koncertním cyklu pro mladé
posluchače, komorní koncerty)
 Inovovat a dále rozvíjet Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka
 dokončit fúzi s Mezinárodní interpretační soutěží, kterou pořádá město Brno
 v r. 2012 uspořádat Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka, která by už spojovala
obě původní soutěže
 promyslet nově strukturu soutěžních oborů a soutěžní podmínky (sestavení
programu atp.)
 Pokračovat v participaci na mezinárodním festivalu Setkávání nové hudby Plus a
v zapojování jeho účastníků do práce se studenty formou workshopů
 Inovovat a dále rozvíjet Mezinárodní interpretační kurzy
 udržet, případně zvýšit kvalitu výuky v souvislosti s narůstajícím
konkurenčním prostředím
 zvážit obměnu některých vyučovaných oborů
 v rámci finančních možností rozšířit působnost zahraničních pedagogů
 pokračovat v trendu masivnější propagace kurzů zvláště v mezinárodním
kontextu
 Realizovat programovou a strukturální inovaci mezinárodního festivalu
divadelních škol SETKÁNÍ / ENCOUNTER
 vytvořit větší prostor pro diskuse studentů i pedagogů
 začlenit do struktury festivalu ukázky metod výuky i tvorby
 Pokračovat ve spolupráci s mezinárodním festivalem Divadelní svět, který
organizuje město Brno
 Najít formu spolupráce JAMU, jejích studentů a absolventů, s Kreativním
centrem na Cejlu
15
 účast na činnosti centra, které je koncipováno jako inkubátor pro rozvoj
kreativního potenciálu Brna a pro podporu kreativního průmyslu
 Vybudovat Registr uměleckých výstupů
Zvláštní prioritou DZ JAMU, společnou s dalšími vysokými uměleckými
školami a uměleckými fakultami, je vytvoření Registru uměleckých výstupů (RUV),
který bude obdobou Rejstříku informací o výsledcích (RIV). [RIV je jedna z částí
informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve které jsou shromažďovány
informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných
prostředků; podklady z RIVu jsou jedním z kritérií přidělování finančních prostředků na výzkum a
vývoj.]
JAMU stejně jako ostatní vysoké umělecké školy usiluje o to, aby umělecká
tvorba byla postavena na roveň činnosti vědecké, výzkumné a vývojové. RUV má
zachycovat množství a validitu výstupů umělecké tvorby, která je projevem téže
kreativity jako aktivita vědecká, výzkumná a vývojová.
V letech 2009 – 2010 proběhly pod záštitou Rady vysokých škol, v součinnosti
s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a za široké účasti všech dotčených
vysokých uměleckých škol a fakult přípravné práce pro vytvoření RUV. Do konce r.
2010 proběhne monitorovací shromáždění uměleckých výstupů za léta 2008 a 2009.
Vyhodnocení této registrace uměleckých výstupů bude sloužit ke korekci dosavadního
modelu a bude přípravou na zavedení funkčního zapojení RUVu v r. 2012.
Cílem není hodnotit kvalitu uměleckých výstupů, ale registrovat jejich počet
(vyjadřuje četnost aktivit) a okolnosti uvedení či zveřejnění (vyjadřují význam
komunikačního kanálu, tzn. lokální, národní či mezinárodní kontext atp.).
RUV bude zachycovat umělecké aktivity pedagogů a studentů vysoké
umělecké školy či fakulty. Podle stanovených pravidel bude každý výstup umělecké
aktivity opatřen bodovým indexem, který vyjadřuje celkový význam každého
takového uměleckého výstupu v rámci společného kontextu; tento kontext je vytvářen
velikostí (rozsahem) uměleckého výstupu a jeho zařazením do souvislostí podle
okolností zveřejnění či uvedení.
RUV by se měl stát pro vysoké umělecké školy jedním z kritérií přidělování
prostředků na uměleckou tvorbu, která je přirozenou součástí aktivit vysoké umělecké
školy, která však dosud není v rozpočtu žádným způsobem zohledňována.
16
4. OBLAST VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
Analýza současného stavu
Výzkumné a vývojové aktivity představují pro JAMU důležitou součást její činnosti,
která navazuje na činnost vzdělávací a je propojena s činností uměleckou. Výzkumné aktivity
reprezentují racionální složku kreativních činností; vědecká (výzkumná a vývojová) aktivita
doplňuje především v doktorském studiu uměleckou tvorbu a vytváří předpoklady k její
reflexi a k sebereflexi a stává se tak organickou součástí vzdělávacího procesu.
Ze své podstaty mají výzkumy realizované na JAMU blízko k humanitním vědám,
především k muzikologii, teatrologii, estetice aj. Vyplývá to ze skutečnosti, že jak na
umělecké škole, tak na vědecké univerzitě je předmětem zkoumání příslušných vědních
disciplín umělecký artefakt. Ten je přímým výstupem kreativních činností na uměleckých
školách (viz oblast umělecké tvorby). Rozdíly v povaze výzkumu spočívají v tom, že na
umělecké škole je výzkumný pracovník většinou členem tvůrčího týmu nebo přímo tvůrcem
uměleckého artefaktu (tedy předmětu zkoumání), což má za důsledek jiný úhel pohledu.
Rozdílná fokalizace (vzhledem k tradičním vědním disciplínám) představuje zároveň přínos
výzkumných aktivit na vysokých uměleckých školách.
Podobně jako u humanitních věd lze u výsledků výzkumné činnosti na JAMU jen
obtížně zajistit, aby výsledky výzkumu byly aplikovatelné ve výrobě. Jejich smysl a přínos
spočívá v analýze společnosti, jejich problémů a obtíží, a v hledání cest dalšího rozvoje.
Přímý vztah pro rozvoj materiální a ekonomické sféry nelze prokázat, lze však konstatovat
nezbytnost propojení materiální sféry s oblastí duchovní, která představuje nezbytnou bázi i
potřebnou oporu člověka v čase krizí, nejistot a pochybností. JAMU bude v návaznosti na
trendy v zahraničí usilovat o zapojování uměleckých přístupů a metod do vědeckovýzkumných
aktivit i v neuměleckých oborech.
JAMU si v uplynulém období vybudovala postupně slušný potenciál v oblasti
výzkumu a vývoje, a to především prostřednictvím grantů z Grantové agentury ČR (GAČR),
projektů v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).
Bilance současných aktivit a výsledků
 Programy Evropské unie
o Projekty řešené v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů
 Kvalitativní rozvoj studijních programů cestou spolupráce s profesionálními uměleckými
tělesy
 Integrační modul terciárního vzdělávání smyslově postižených (spoluúčast)
 Inovace umělecky zaměřených studijních programů v oblasti multimediální tvorby
 Formování kompetencí středoškolských učitelů v oblasti filmové, mediální a divadelní
výchovy (spoluúčast)
o Projekty řešené v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
 Rozvoj vědecko-výzkumného potenciálu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně
 Inovace studijního programu Hudební umění na Hudební fakultě JAMU
 Inovace Výchovné dramatiky Neslyšících v rámci studijního programu Dramatická umění na
Divadelní fakultě JAMU
 Komplexní systém dalšího vzdělávání pedagogických a nepedagogických zaměstnanců JAMU
 Grantové zdroje v České republice (GAČR, GA AV ČR)
17
Hudební fakulta soustředila, ve snaze o prohlubování odborné hudební a hudebněvědné reflexe významu a
odkazu skladatele Leoše Janáčka, vědeckovýzkumné aktivity uplynulých let na grantové projekty financované
GAČR. První přinesl kompletní zpracování veškerého skladatelova teoretického díla, opatřeného navíc
fundovanými komentáři z pera prof. Leoše Faltuse. Druhý se snaží alespoň částečně mapovat a digitálně
zpracovat tzv. Nápěvky mluvy, specifické krátké hudební a textové zápisky skladatele, které mu byly dalším
zdrojem umělecké motivace. Třetí z projektů pod názvem Výzkum post-indeterministických kompozičních
metod: komponování v hudebních animačních programech a v hudební výchově – je v řešení do r. 2013.
Divadelní fakulta realizovala projekt Josef Šafařík – život a dílo v kontextu kultury 20. století,
podpořený agenturou Akademie věd ČR, který umožnil pokračovat v systematickém výzkumu osobnosti
významného českého myslitele. Za podpory GAČR bylo na DF zahájeno řešení tříletého grantu Dokumentace a
analýza tvorby brněnských studiových divadel.
 Institucionální podpora výzkumné činnosti
Od roku 2010 jsou prostředky přidělené na zajištění institucionální podpory výzkumné, vývojové a
inovační činnosti do rozpočtu JAMU začleňovány tak, aby směřovaly k další přímé podpoře této činnosti školy
ve formě:
 přímých osobních nákladů a odměn stimulujících vyšší publikační aktivitu,
 financování konkrétních projektů a grantových aktivit,
 příspěvků na vydávání publikací,
 cestovních nákladů a konferenčních poplatků,
 nákladů na přenosy dat a přístup do odborných databází,
 nákladů na nákup, vytváření a údržbu celoškolsky užívaného SW a na provoz a rozvoj
akademických počítačových sítí.
JAMU tedy zavedla pravidla pro vytvoření předpokladů systematického využívání těchto zdrojů rozpočtu i
v následujících létech.
 Specifický vysokoškolský výzkum (podporovaný ze zdrojů MŠMT)
JAMU z tohoto zdroje přispívá na badatelské aktivity prováděné studenty při uskutečňování
akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů. V rámci specifického výzkumu probíhá
celá řada aktivit od působení zahraničních odborníků na HF JAMU přes účast studentů na našich i zahraničních
konferencích, workshopech a kurzech až po vlastní publikační činnost studentů. Pro rozdělování těchto
finančních prostředků se na JAMU organizuje studentská grantová soutěž o podporu projektů specifického
vysokoškolského výzkumu prováděného studenty.
Specifický výzkum je realizován na Hudební fakultě zejména v oblastech:
 hudební kompozice a její interpretace z pohledu skladatelského i hráčského,
 podpory kreativních aktivit dětí založených na improvizačních a kompozičních postupech dětí
od ZŠ po gymnázia ve výuce hudební výchovy,
 historické interpretační praxe a objevování historických informačních zdrojů,
 organizace a odborné vedení hudebních těles a sdružení v českém i zahraničním prostředí.
Témata specifického výzkumu v oblasti dramatického umění (Divadelní fakulta):
 výzkum divadelních dekorací v 18. a 19. století,
 výzkum teatrality, performativity a performativní estetiky,
 výzkum problematiky autorského a poetického divadla,
 režisérské osobnosti brněnského divadla.
 Program na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity - NAKI
(MKČR)
Do soutěže o finanční podporu JAMU připravila dva projekty za Hudební fakultu: Uchování, digitalizace a
zpřístupnění hudebních děl české artificiální hudby vzniklých po 2. světové válce. Projekt si klade za cíl uchovat
a ochránit nesporné kulturní hodnoty v oblasti hudebních a multimediálních artificiálních děl zmiňovaného
období pro další generace interpretů, vědců i posluchačů. V obrysech je pak vize podobných plánů v užších
vazbách na odkaz L. Janáčka.
Za Divadelní fakultu byl připraven projekt Dokumentace a digitalizace divadelní tvorby. Jeho cílem je
vytvořit soustavnou metodiku dokumentace divadelní inscenace jako stěžejního výsledku divadelní tvorby.
18
Dalším cílem je nalézt postupy, jak propojit dosavadní metody archivace s novými technologiemi při
dokumentování umělecké činnosti.
Priority DZ pro oblast výzkumu, vývoje a inovací
 Rozvíjet činnost Výzkumného centra JAMU
Pod názvem Rozvoj vědecko-výzkumného potenciálu Janáčkovy akademie múzických
umění v Brně je ze zdrojů OP VK financováno zahájení činnosti Výzkumného centra JAMU.
Projekt je zaměřen zejména na využívání speciálních technických prostředků, pomocí kterých
studenti budou moci prakticky poznat a rozvíjet své dovednosti v oblasti jevištních
technologií (vliv akustiky na interpretaci, principy zvukové a světelné determinace prostoru a
jeho dispozic, používání projekcí apod.). Při jeho realizaci bude využito spolupráce s
technickými vysokými školami a profesionály v oboru hudebních technologií. Cílem projektu
je:
 vybudovat a vybavit pracoviště, na kterém si studenti prakticky osvojí principy
hudební režie, zvukové syntézy a postprodukce, práci s notačními programy,
 zajistit pracovníkům JAMU i vybraným studentům možnost zvyšovat
kvalifikaci v těch oborech, kde jsou pro akustickou a světelnou složku
kompozice používány moderní technologie pro záznam a zpracování zvukového
materiálu,
 zajistit stálou výuku akustiky a light designu pro všechny obory v rámci nabídky
studijních plánů HF i DF,
 vytvořit kvalitní zázemí následnou výzkumnou a vývojovou činnost (zavedení
kariérního řádu VaV centra, nastavení systému motivačních nástrojů pro práci
ve výzkumu a vývoji).
 Podporovat zapojování do výzkumných grantových projektů a soutěží
 Grantová agentura ČR
 Evropské strukturální fondy (MŠMT)
 Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI) –
Ministerstvo kultury ČR
 Účastnit se mezinárodních aktivit
 pokračovat ve stávajících funkčních aktivitách
 zapojit do mezinárodních aktivit širší spektrum pedagogů a studentů
 podporovat zapojování vědecko-výzkumných aktivit do mezinárodních projektů
a sítí
 Posilovat lidské zdroje pro výzkum, vývoj a inovace
 rozvíjet interní grantové soutěže pro studenty doktorského studijního programu i
pro pedagogy jako podporu pro jejich výzkumných a publikačních aktivit,
umělecké tvorby atp.
 podporovat ediční činnosti
 podporovat postdoktorská studia a výběr nových pedagogů z řad absolventů
doktorského studia na JAMU
19
5. OBLAST INTERNACIONALIZACE
Analýza současného stavu
Oblast mezinárodních kontaktů JAMU zaznamenala v uplynulém období značný
rozvoj. Spolupráce se zahraničními uměleckými školami se nejrůznější formou rozvíjela hned
od počátku devadesátých let a prošla postupně různými fázemi – od pomoci zahraničních škol
v oblasti výuky, organizace, hodnocení aj., přes zpočátku jednostranné studijní pobyty našich
studentů na zahraničních školách až ke vzájemným výměnám studentů (především v rámci
programu Erasmus) a spolupráci na uměleckých projektech. Pro posledních několik let je
charakteristická silná integrace a vzájemnost, protože došlo díky organizačním opatřením EU
v oblasti vysokého školství (Bologna aj.) i díky faktickému obsahovému a tematickému
sbližování k potenciální možnosti spolupráce na uměleckých projektech, event. na společných
výzkumných projektech.
JAMU je pořadatelkou několika významných a renomovaných mezinárodních akcí,
které jsou v Evropě vysoce pozitivně hodnoceny a v několika případech evropskou působnost
překročily. Mezi takové akce patří Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ /
ENCOUNTER, Mezinárodní soutěž kontrabasistů, Mezinárodní interpretační kurzy aj.
Bilance současných aktivit a výsledků
 HUDEBNÍ FAKULTA
 Mezinárodní interpretační kurzy
 Mezinárodní setkání kontrabasistů
 Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka
 participace na mezinárodním hudebním festivalu Setkávání nové hudby Plus
 zapojení hostujících profesorů do výuky
 program Erasmus – studijní pobyty a pracovní stáže
 program Aktion
 akademický výměnný program CEEPUS
 účast studentů na mezinárodních soutěžích
 členství v Evropské asociaci vysokých uměleckých škol, akademií a konzervatoří
 účast na mezinárodních zahraničních konferencích
 DIVADELNÍ FAKULTA
 mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ / ENCOUNTER
 Mezinárodní vědecká konference
 Mezinárodní konference studentů doktorských studijních programů divadelních oborů
 účast na mezinárodním divadelním festivalu Divadelní svět, který pořádá město Brno
 účast na festivalech v zahraničí
 zapojení hostujících profesorů do výuky
 program Erasmus – studijní pobyty a pracovní stáže
 akademický výměnný program CEEPUS
Priority DZ pro oblast internacionalizace
Prvky zvýšené a specifické spolupráce se zahraničím se objevují na několika místech
DZ v příslušných kapitolách, protože jsou jejich organickou součástí. V této samostatné
kapitole jsou zmiňovány prvky a projevy zahraniční kooperace v dalších svých aspektech,
které nebyly dosud zmíněny, a jsou zde pro přehlednost také částečně sumarizovány.
20
Hlavním trendem je pokračovat v tom, co se projevilo již v nedávno uplynulém období
– tedy v mnohem těsnější spolupráci, než jsou pouhé výměny studentů. Ty tvořily nezbytný
předpoklad. Nyní je na místě – a skutečně k tomu již začíná docházet – vytvářet společné
projekty, hledat společná témata, jazykovou a mimojazykovou komunikaci atp.
 Podporovat účast pedagogů a pracovníků JAMU na zahraničních pedagogických
a odborných stážích, seminářích, tvůrčích dílnách, konferencích a festivalech,
v porotách atp.
 Účastnit se významných mezinárodních akcí pořádaných na území ČR
 účast na mezinárodní scénografické přehlídce Pražské quadrienále (v r. 2011 a
2015)
 Podporovat všechny typy mobilit pedagogů a pracovníků JAMU, především ty,
které jsou zaměřené na získávaní dalších zkušeností pro oblast výuky a řízení
 Rozšiřovat zahraniční mobility studentů formou studijních pobytů a pracovních
stáží, zlepšit systém evidence a uznávání absolvovaného studia
 hledat nové formy spolupráce se zahraničními vysokými školami
 zahraniční studijní pobyt nesmí vést k prodlužování studia, ale musí být
chápán s maximální mírou otevřenosti a prostupnosti různých forem
vzdělávání
 integrovat semestrální pobyt studentů na zahraniční stáži nebo praxi do
koncepce studijních plánů v jednotlivých segmentech studia (bakalářské,
magisterské, doktorské studium)
 upravit a dotvořit vnitřní systém uznávání předmětů absolvovaných na
zahraničních vysokých školách, dbát na důslednou evidenci vyjíždějících a
přijíždějících studentů v matrice studentů; připravit předpis, který bude tuto
oblast upravovat na úrovni školy
 předměty absolvované na zahraničních vysokých školách důsledně uvádět
v Diploma Supplement
 Získat větší počet studentů přijíždějících na studijní pobyt na JAMU ze
zahraniční
 rozhojnit a zkvalitnit nabídku studia v angličtině, resp. němčině
 zlepšit cílenou propagaci do zahraničí, koncentrovat se na jisté geografické
oblasti a na specifické okruhy zájemců podle nabídky fakult JAMU
 Připravit žádost o udělení ECTS Label
 v souladu s požadavky ECTS Label upravit všechny formální náležitosti
(webové stránky, Studentský informační systém, dostupnost materiálů
v angličtině atp.)
21
6. OBLAST FINANCOVÁNÍ A MATERIÁLNĚ TECHNICKÉ
ZABEZPEČENÍ
Orientace MŠMT na posílení atributu kvality je nepochybně jedním ze zásadních
důvodů celé transformace terciálního vzdělání a nelze, než s ní souhlasit. JAMU stejně jako
všechny vysoké umělecké školy je na tomto prvku založena již od počátku své existence. Ani
v dobách proklamované masifikace neustoupila z linie udržení kvality a excelence, což
dokazují jen mizivé nárůsty počtu studentů na JAMU i ostatních uměleckých školách
v dobách, kdy ostatní VVŠ zvyšovaly počty i násobně. Umělecké VVŠ navíc denně evaluují
svoje výstupy formou nejpřísnější – veřejnou prezentací svých výsledků na (téměř)
každodenních koncertech, představeních a výstavách – a to nejen v rámci ČR, ale po celém
světě. Jen z několika uvedených řádků je zřejmé, že kvalita je nejen cílem, ale naprostou
nutností pro existenci tohoto typu VŠ.
Paradoxně však – při zakalkulování parametrů kvality do financování v návrzích
nových zásad financování VVŠ – právě tyto školy utrpěly největší propad. O tom, že se jedná
o problém systémový a nikoliv jen o singulární potíž jednotlivé školy, svědčí fakt, že uvedený
propad je přibližně stejný pro všechny umělecké VŠ a zřetelně nejvyšší v kontextu VVŠ.
Meziroční rozdíly ve vývoji příspěvku VVŠ
-6,00%
-4,00%
-2,00%
0,00%
2,00%
4,00%
6,00%
8,00%
10,00%
12,00%
14,00%
16,00%
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
(projekce)
Ostatní VVŠ
Umělecké VVŠ
Celkem VVŠ
Z uvedeného grafu vyplývá, že:
 v období růstu příspěvku VVŠ byl nárůst pro VUŠ vždy nejnižší s ohledem na nárůst
počtu studentů – ten, jak již bylo několikrát uvedeno, nekorespondoval u VUŠ
s masifikací VVŠ a při absenci jiných ukazatelů pro konstrukci příspěvku logicky
VUŠ neustále zaostávaly v nárůstu
 k tomuto jevu docházelo i přes existenci ukazatele B2 – absolventi, který byl
považován za první kvalitativní ukazatel tvorby příspěvku a ve kterém naopak VUŠ
dosahovaly a dosahují minimálně srovnatelných výsledků – i to je logický důsledek
akcentu na výběr špičkových uchazečů a na individuální charakter studia – tedy
specifika VUŠ
22
 ani metoda použitá v roce 2010 pro VUŠ ohledně náhrady funkce výstupů v RIV
v rámci ukazatele B3 nebyla zcela adekvátní, patrně vlivem snížení váhy ukazatele A
při vysokém koeficientu náročnosti studijních programů uměleckých škol, kdy
dosažení adekvátního finančního vyjádření prostředků získaných kvalitativním
ukazatelem, na něhož byly prostředky alokovány snížením ukazatele A, by u VUŠ
s koeficientem náročnosti 5,9 znamenalo získání 5,9x lepších kvalitativních výsledků
než u programů s koeficientem 1.
Jednoznačně se tak dokládá, že mechanická projekce nových zásad financování
zohledňující v kvalitativním ukazateli VKM výstupy RIV a finanční prostředky získané na
vědecko-výzkumnou činnost je bez připočtení kvalitativně nejvýznamnější hodnoty výstupů
uměleckých škol – výstupů uměleckých – zcela nepřijatelná. Proto se jeví jako nezbytné
zavést do systému těchto kvalitativních ukazatelů také ukazatel registru uměleckých výstupů.
Vypracování, nezbytné otestování a plné nasazení sběru registru uměleckých výstupů v roce
2011 se bude moci promítnout do výše příspěvku ukazatelem VKM nejdříve od roku 2012.
Obecně však JAMU s výše uvedenou výhradou musí adekvátně reagovat na
uvažovanou existenci nového kvalitativního ukazatele VKM. To si vyžádá:
 nadále pokračovat v nárůstu studentských mobilit, jejich ještě užší zapojení do
studijního programu každého vyjíždějícího studenta na straně našich studentů a
daleko výraznější tlak na vytváření atraktivních semestrálních programů pro
studenty přijíždějící, neboť právě v této části mobilit existuje značná rezerva
 u pedagogických mobilit využít plně realizaci získaného projektu OP VK
„Komplexní systém dalšího vzdělávání pedagogických a nepedagogických
zaměstnanců JAMU“ a zejména v rámci připravovaných kariérních řádů
důsledně tyto mobility podporovat a vyžadovat
 objektivně zejména na Hudební fakultě a v rámci jistých omezení daných úlohou
jazyka u oborů Divadelní fakulty, pokračovat v akreditaci studia v cizím jazyce a
především v reálném získání zahraničních studentů – využít v tomto směru
potenciálu daného v rámci Evropy jistou exkluzivitou rozsahu a úrovně
doktorských studií
 v oblasti zvyšování kvalifikační úrovně akademické obce plně využívat všech
grantových možností nejen k získání nových, mladých pedagogů, ale i k jejich
systematické přípravě k habilitaci a posléze i jmenovacímu profesorskému řízení
– i zde využít všech možností daných výše zmíněným projektem OP VK
23
7. OBNOVA A ROZVOJ MATERIÁLNĚ TECHNICKÉ
ZÁKLADY JAMU
Důležitým předpokladem pro další vývoj školy je obnova a rozvoj materiálně technické
základny. V tabulkové části je uveden Projekt obnovy a rozvoje MTZ zahrnující jednotlivé
stavby, rekonstrukce, opravy a technologické vybavení, které jsou nezbytné pro rozvoj
vzdělávací, umělecké a výzkumné činnosti. Jednotlivé akce jsou časově rozvrženy do let
2011-2015. Tabulka je dělená na dvě části. V horní části tabulky jsou uvedeny akce
financované v převážné míře z prostředků státního rozpočtu zařazené v subsystému EDS
informačního systému programového financování reprodukce majetku. Je tak zajištěna vazba
na program reprodukce majetku připravovaný MŠMT pro léta 2011-2015. Ve spodní části
tabulky jsou uvedeny akce financované z ostatních zdrojů – Fondu rozvoje vysokých škol,
decentralizovaných a centralizovaných rozvojových projektů, kapitalizovaného podílu
příspěvku JAMU, institucionální podpory výzkumné instituce a prostředků specifického
vysokoškolského výzkumu.
24
Poř.
číslo
Název akce
Celkové náklady (investiční + neinvestiční)
Náklady
celkem
2 011 2 012 2 013 2 014 2 015
1 2 5 6 7 8 9 10
1 JAMU Divadlo na Orlí – Hudebnědramatická laboratoř, Brno 267,650 267,650
2 Stavební úpravy objektu Komenského nám. 6 30,000 25,500 4,500
3 Stavební úpravy a památková obnova objektu Mozartova 1 20,000 1,700 2,800 5,000 6,100 4,400
4 Obnova informačních a komunikačních technologií, počítačová síť JAMU 10,500 0,500 2,000 3,400 2,400 2,200
Akce financované s účastí státního rozpočtu 328,150 269,850 30,300 8,400 8,500 11,100
5 Stavební úpravy scénografie, transportní cesta a skladové prostory studia Marta 15,500 8,000 6,500 1,000
6 Stavební úpravy a modernizace objektu IVUC Astorka 4,800 1,400 1,000 1,000 0,400 1,000
7 Hudební nástroje 5,000 1,500 1,500 2,000
8 Jevištní technologie 8,700 1,900 1,500 2,100 1,800 1,400
9 Audiovizuální záznamové a postprodukční technologie 6,500 1,200 1,500 1,500 1,300 1,000
10 Informační, prezentační a archivační technologie ve výuce 5,050 0,900 1,450 0,900 0,800 1,000
11 Inovace SW UIS JAMU 2,050 0,500 0,500 0,400 0,300 0,350
12 Rozšíření a upgrade centrální serverovny JAMU 3,100 1,500 1,600
12 IP technologie a videokonference 3,850 0,350 1,100 1,000 0,900 0,500
14 Přístupová a předmětová ochrana objektů JAMU 2,600 0,500 1,000 1,100
Akce financované z ostatní zdrojů 57,150 6,250 7,050 16,900 16,000 10,950
JAMU celkem 385,300 276,100 37,350 25,300 24,500 22,050
25
PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH AKCÍ
1. JAMU / Divadlo na Orlí – Hudebnědramatická laboratoř
Rozhodující investice školy, s jejíž přípravou se začalo již v roce 2003, kdy byla akce
zaregistrována v informačním systému programového financování. Výstavbou Divadla na
Orlí získá JAMU variabilní divadelní scénu s orchestřištěm, nahrávací studio, nové
výukové prostory, místnost pro centrální servery JAMU a nezbytné provozní prostory.
S dokončením stavby se počítá v roce 2011. V tabulce jsou uvedeny pouze přepokládané
náklady roku 2011.
2. Stavební úpravy objektu Komenského nám. 6
Stavební úpravy sklepních prostor s jejich částečným rozšířením pod venkovní dvůr,
stavební úpravy služebních bytových prostor v 1.NP směřující k rozšíření výukových
ploch a k přemístění ústřední spisovny JAMU z budovy rektorátu na ulici Beethovenově,
odstranění vlhkosti části objektu.
3. Stavební úpravy a památková obnova budovy Mozartova 1
Památková obnova vnitřních hodnotných prostor budovy, rekonstrukce podkroví, výměny
oken a opravy střešního a obvodového pláště, odvlhčení sklepních prostor.
4. Obnova informačních a komunikačních technologií, počítačová síť JAMU
Vybudování dostatečně výkonné počítačové sítě využívající v 1 GB technologii, případně
10 GB technologii na všech lokalitách školy a jejich propojení vlastním optickým
kabelem. Pokračovat v nastoupeném trendu pořizování a náhrad stávajícího počítačového
vybavení JAMU, které je strategicky považováno za jednu ze základních priorit
rozvojového programu JAMU.
5. Stavební úpravy scénografie, transportní cesta a skladové prostory studia Marta
Vybudování transportní cesty a skladových prostor v divadelním studiu Marta na
Bayerově ulici č. 5 ve sklepních prostorách objektu patřícího městu Brnu a kompletní
rekonstrukce ateliéru scénografie.
6. Stavební úpravy a modernizace objektu Informačního, výukového a učebního centra
Astorka
Stavební úpravy výukových prostor po bývalém klubu v 7.NP, modernizace
vzduchotechniky a klimatizace, zateplení vedlejších schodišť a oprava zastřešení atria.
7. Hudební nástroje
Pokračovat v nastoupeném trendu vybavení školy kvalitními hudebními nástroji včetně
pořízení hudebních nástrojů pro nově akreditované obory.
8. Jevištní technologie
Postupná reprodukce a inovace nejen klasických jevištních technologií (divadelní
technologie pro stavbu Divadla na Orlí, osvětlovací technologie, zvukové technologie),
ale i technologií audiovizuálních a multimediálních (zvukové, projekční, záznamové,
servisní a výukové technologie).
26
9. Audiovizuální záznamové a postprodukční technologie
Reprodukce a inovace technologických řetězců obsahujících obrazové i zvukové
záznamové technologie, postprodukční technologie, osvětlovací technologie, umělecké
reprodukční technologie, fotografické technologie, technologie pro internetový časopis
„Black Box“ a dabingové studio, technologie nového „ateliéru audiovizuální tvorby a
divadla“, komunikační a informační technologie, servisní technologie a ostatní výukové
technologie, které jsou schopné spolu přímo komunikovat.
10. Informační, prezentační a archivační technologie ve výuce
Průběžná reprodukce stávajících komunikačních, servisních, informačních, prezentačních
a archivačních technologií ve výuce se zřetelem na zabezpečení dostatečné rychlosti
přenosu dat, kapacity a dostupnost jejich uložení a jejich rychlé, spolehlivé a bezpečné
zpracování.
11. Inovace SW UIS JAMU
Zajistit provoz pořízeného univerzitního informačního systému (UIS) na centrální úrovni,
aktualizace a průběžné rozšiřování centrálního studijního systému STUDENT a další
postupné rozšiřování UIS o další moduly podle potřeb JAMU. Další rozvoj a inovace
ekonomicko správního systému SAP, knihovního systému ALEPH 5000, kolejního
systému AT-koleje a jejich další integrace s ostatními systémy UIS JAMU. Vybudování
systému pro evidenci a ukládání digitalizovaných dokumentů libovolného charakteru.
Postupné zavádění integrovaného systému pro řízení provozu budov (systémy inteligentní
budovy) tak, aby vznikl centrální informační, správní a zabezpečovací systém JAMU.
12. Rozšíření a upgrade centrální serverovny JAMU
Postupné vybavování připravované nové centrální serverovny v objektu Divadla na Orlí
dalším nezbytným zařízením vzhledem k očekávanému rozvoji výuky a využívání
multimediálních technologií na JAMU.
13. IP-telefonie a videokonference
Rozšiřování služeb IP telefonie zavedením hlasové služby a sjednocením faxového a
emailového provozu, zavedení videokonferenčních služeb prostřednictvím IP telefonie.
14. Přístupová a předmětová ochrana objektů JAMU
Pokračovat v zabezpečení ochrany objektů a majetku JAMU započatém v minulém
období, dokončení základního vybavení jednotlivých lokalit a propojení jednotlivých
komponent v rámci celé JAMU centrálním řídícím systémem.
27
Zkratky používané v textu Dlouhodobého záměru
AEC Association Européenne Conservatoires, Acadédmies de
Musique et Musikhochschulen – Evropská asociace
konzervatoří, hudebních akademií a hudebních
vysokých škol
DZ Dlouhodobý záměr
EDS Electronic Data System
EFQM European Foundation for Quality Management –
organizace, která vyvinula systém řízení kvality
založený na Total Quality Management a přesně
strukturovaný v jednotlivých oblastech a krocích
GAČR Grantová agentura České republiky
GA AV ČR Grantová agentura Akademie věd České republiky
JAO Janáčkův akademický orchestr
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MTZ materiálně technické zabezpečení, resp. materiálně
technická základna
NAKI Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní
kulturní identity (program Ministerstva kultury ČR)
OP VK operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
(operační program Evropské unie)
RIV Rejstřík informací o výsledcích
RUV Registr uměleckých výstupů
SAP název firmy (sídlí v Německu ve Walldorfu) zabývající
se informačními systémy pro oblast výroby, logistiky,
správy majetku,fakturace, účetnictví atp. Název firmy
vznikl zkratkou z německého označení Systeme, Anwendungen,
Produkte in der Datenverarbeitung, (anglicky Systems –
Applications – Products in data processing)
SIS studentský informační systém
UIS univerzitní informační systém
VaV výzkum a vývoj
VKM věda, kvalifikace, mobilita (soubor kvalitativních
ukazatelů zaváděný do systému financování VŠ)
VUŠ vysoké umělecké školy
VVŠ veřejné vysoké školy