Zpráva o hodnocení zlepšení kvality Sebehodnotící zpráva Janáčkova akademie múzických umění v Brně (zkráceně JAMU) Divadelní fakulta (zkráceně DF) říjen 2019 3/79 Úvod Institucionální kontext Dne 1. 9. 2016 vstoupila v účinnost novela zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Novela přinesla celou řadu změn především v oblasti akreditací studijních programů (akreditace studijního programu) a vysokých škol (institucionální akreditace) a v oblasti zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Novela zákona o vysokých školách podmínila i vznik nových vnitřních předpisů vysokých škol. Jedná se o tyto vnitřní předpisy JAMU: Statut JAMU Studijní a zkušební řád JAMU Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Jednací řád Rady pro vnitřní hodnocení JAMU Jednací řád Akademického senátu JAMU Volební řád Akademického senátu JAMU Jednací řád Umělecké rady JAMU Jednací řád Rady pro vnitřní hodnocení Stipendijní řád JAMU Etický kodex JAMU Disciplinární řád JAMU Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem Všechny vnitřní předpisy JAMU jsou dostupné na webových stránkách JAMU: Dokumenty – List JAMU (v české verzi) Dokumenty – Documents (v anglické verzi) Vnitřní předpisy fakult JAMU: Statut DF JAMU Statut HF JAMU Jednací řád Akademického senátu DF JAMU Jednací řád Akademického senátu HF JAMU Volební řád Akademického senátu DF JAMU Volební řád Akademického senátu HF JAMU Jednací řád Umělecké rady DF JAMU Jednací řád Umělecké rady HF JAMU Vnitřní předpisy fakult JAMU jsou dostupné na webových stránkách JAMU: Dokumenty – List JAMU (v české verzi) Předpisy Statut fakulty a Disciplinární řád – Documents (v anglické verzi) Novela zákona o vysokých školách přinesla velmi podstatné změny v oblasti zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Systém řízení kvality na JAMU je budován za podpory projektů OP VVV (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR). V současné době jsou na JAMU realizovány tři víceleté projekty OP VVV: 4/79 - Zvýšení kvality vzdělávání na JAMU (CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245) Cílem projektu je rozšíření kompetencí studentů zvýšením počtu předmětů vyučovaných v cizím jazyce, předmětů k získání kompetencí typu soft skills, předmětů doplněných o elektronické podpory a dobudování systému řízení kvality na JAMU. S podporou projektu byly v roce 2017 vytvořeny vnitřní předpisy JAMU, byla započata práce na tvorbě Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti JAMU a byla započata příprava externí evaluace JAMU v roce 2020. V rámci tohoto projektu proběhne externí evaluace fakult JAMU v roce 2019/20. - Zkvalitnění infrastruktury studijního programu Hudební umění na JAMU (CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002246) Cílem projektu je v oblasti hudebních nástrojů, scénické, osvětlovací, video a audio technologie zajistit zvýšení kvality výuky probíhající uměleckou tvorbou studentů studijních oborů Hudební fakulty. - Zkvalitnění infrastruktury studijního programu Dramatická umění na JAMU (CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002469) Cílem projektu je v oblasti prostorových podmínek a scénické, osvětlovací, video, audio a IT technologie zajistit zvýšení kvality výuky probíhající uměleckou tvorbou studentů studijních programů Divadelní fakulty. V roce 2019 další projekty OP VVV - Prohloubení kvality vzdělávání na Divadelní fakultě JAMU a jeho relevance pro potřeby praxe (ESF II) Projekt je zaměřen na studijní program Divadlo a výchova a jeho specializace s cílem propojit co nejvíce výuku s pedagogickou praxí přímo na školách a ve volnočasových aktivitách, přenést poznatky z praxe do studijních plánů studijního programu a současně ovlivňovat skrze působení studentů v praxi možnost rozšiřování uměleckých vzdělávacích oborů ve všeobecném vzdělávání. V roce 2018 bude na základě prvních poznatků z propojení s praxí vytvořena žádost o akreditaci studijního programu Divadlo a výchova. V dalším pokračování projektu bude pak prověřován a dále prohlubován systém propojení studijního programu s praxí. Další část projektu je směřována ke všem studijním programům DF JAMU a jejím cílem je rozšířit nabídku odborné literatury v elektronické podobě. - Další rozvoj vzdělávací infrastruktury na Divadelní fakultě JAMU s ohledem na potřeby praxe (ERDF II) Cílem projektu je podpořit aktivity navržené v projektu ESF materiálním a prostorovým vybavením. V rámci těchto projektů je plánována i transformace studijních oborů na studijní programy a jejich specializace v souladu s Novelou zákona o vysokých školách a novými požadavky na akreditace studijních programů. V roce 2017 byla započata práce na přípravě materiálů pro podání žádosti o akreditaci těchto studijních programů a jejich specializací. Postupně tak byly podány žádosti o akreditaci většiny studijních programů obou fakult. Součástí žádosti o akreditaci studijního programu je prokázání funkčního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vypracování sebehodnotící zprávy konkrétního studijního programu. 5/79 Součástí realizovaných projektů ESF na JAMU je i externí evaluace zahraniční agenturou pro kterou je zpracována tato zpráva. JAMU společně s AMU realizovaly v letech 2015–2017 také tři centralizované rozvojové projekty: - Koordinace zavádění systému řízení kvality a zahájení procesu tvorby standardů pro oblast vzdělávání Umění (2015 a 2016) - Promítnutí novely VŠ zákona a jejích prováděcích předpisů do oblasti řízení kvality a školní legislativy zúčastněných škol (2017) - Podpora spolupráce uměleckých VŠ v oblasti internacionalizace (2017) V rámci projektů vznikly čtyři dokumenty, které definují minimální standardy pro výuku divadelního, hudebního, tanečního a filmového/televizního umění: Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Hudební umění Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Taneční umění Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Filmové/Televizní umění Na základě novely zákona o vysokých školách vznikla na JAMU Rada pro vnitřní hodnocení: Rektor JAMU prof. Petr Oslzlý jmenoval Radu pro vnitřní hodnocení JAMU ve složení: Prof. Petr Oslzlý, rektor JAMU Prof. PhDr. Silva Macková, prorektorka pro studium a kvalitu Doc. PhDr. Květoslava Horáčková, Ph.D., předsedkyně AS JAMU Stanislav Čaban, zástupce studentů Doc. MgA. Blanka Chládková, proděkanka DF JAMU Doc. Ing. David Strnad, proděkan DF JAMU Mgr. Jan Přibil, proděkan HF JAMU Doc. MgA. Jana Goliášová, proděkanka HF JAMU Doc. Svetlana Waradzinová, VŠMU Bratislava Činnost Rady se řídí zejména Jednacím řádem Rady pro vnitřní hodnocení JAMU a Pravidly systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Povinností Rady pro vnitřní hodnocení je vytvořit nejméně jednou za 5 let Zprávu o vnitřním hodnocení a každý rok dodatek k této zprávě. Zprávu a dodatky k ní projednává Umělecká rada JAMU, schvaluje Akademický senát JAMU a následně projednává Správní rada JAMU. Zpráva je zveřejňována na webových stránkách JAMU. Údaje o DF JAMU Janáčkova akademie múzických umění v Brně Janáčkova akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU) jednou ze čtyř veřejných vysokých uměleckých škol univerzitního typu v České republice (AMU Praha, JAMU Brno, AVU Praha, UMPRUM Praha), 6/79 jednou ze dvou škol, na kterých je vyučováno dramatické umění a hudba (JAMU Brno, AMU Praha) a jedinou vysokou uměleckou školou na Moravě. Právní osobnost JAMU je jako korporace veřejného práva právnickou osobou. Sídlem JAMU je Beethovenova 650/2, 662 15 Brno. JAMU je umělecká univerzitní veřejná vysoká škola. JAMU byla zřízena zákonem č. 168/1947 Sb., o zřízení vysoké školy Janáčkovy akademie musických umění v Brně. JAMU nemá právního předchůdce. Faktickým předchůdcem JAMU byla Státní hudební a dramatická konservatoř v Brně, která svou činností navazovala na Varhanickou školu Leoše Janáčka. Hlavní činností JAMU je vzdělávací a tvůrčí činnost v oblasti Umění a souvisejících oblastech hraničních či interdisciplinárních. Hlavní činnost pěstuje a rozvíjí JAMU zejména v souvislosti s tvorbou uměleckých děl, s uměleckými interpretačními výkony a cestou teoretické reflexe této umělecké činnosti v úzké návaznosti na uměnovědné disciplíny. JAMU přitom chápe uměleckou tvorbu jako plnohodnotný prostředek poznávání světa rovnocenný vědecké a výzkumné činnosti. Vzdělávací činnost se uskutečňuje především ve studijních programech nebo programech celoživotního vzdělávání; studijní programy se na JAMU tvoří a uskutečňují na fakultách. Tvůrčí činnost se uskutečňuje ve všech k tomu zvolených formách. Pro podporu hlavní činnosti JAMU zejména a) pečuje o budování podmínek pro vzdělávací a tvůrčí činnosti ve studijních programech a v souvislosti s nimi, b) pečuje o budování knihoven, studoven a informačních sítí, c) pečuje o sociální podmínky v rozsahu svých možností, zejména o ubytování studentů a stravování zaměstnanců, d) provádí vlastní vydavatelskou a nakladatelskou činnost, e) dbá o hospodárné využívání svého majetku, f) pořádá stáže, národní i mezinárodní konference, semináře, soutěže, festivaly a workshopy, g) vytváří podmínky ke spolupráci na mezinárodní úrovni, k účasti v národních vysokoškolských a odborných institucích, k mobilitě studentů, akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, h) rozvíjí vztahy s vysokými školami, odbornými institucemi, absolventy JAMU, orgány veřejné moci, i) vyvíjí aktivity pro naplňování poslání, které pro JAMU vyplývá z § 1 zákona o vysokých školách, z tradic JAMU a z akademických zvyklostí, j) v míře, ve které to přispívá k naplnění její hlavní činnosti, podporuje činnost uměleckých, vědeckých, profesních a studentských spolků. Doplňkovou činností JAMU je za úplatu vykonávaná činnost navazující na hlavní činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. (2) Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla JAMU zřízena. Na JAMU se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva: a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům, c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce, d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady. Na JAMU je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí. JAMU má v mezích akreditace právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem Hlavními orgány JAMU jsou rektor a kolegium rektora, Akademický senát JAMU, Umělecká rada JAMU, Správní rada JAMU a Rada pro vnitřní hodnocení JAMU. Akademický senát volí členové akademické obce. Rektora volí Akademický senát JAMU. Rektor jmenuje kvestora a prorektory, členy Umělecké rady JAMU, Správní rady JAMU a Rady r vnitřní hodnocení. 7/79 JAMU má dvě fakulty - Hudební fakultu (dále jen HF JAMU) - Divadelní fakultu (dále jen DF JAMU) Hlavními orgány fakult jsou děkan a kolegium děkana, akademické senáty fakult a umělecké rady fakult. Akademické senáty fakult volí členové akademické obce fakult, děkany volí akademické senáty fakult, děkani jmenují členy umělecké rady. Divadelní fakulta JAMU Výuka na DF JAMU probíhá v sedmi studijních programech se specializacemi, které postihují všechny divadelní profese včetně managementu a pedagogicky zaměřených programů. Na bakalářský a magisterský stupeň studia navazuje společný doktorský studijní program. Oblast vzdělávání Typický studijní program Tematický okruh Studijní program Specializace Garant studijního programu UMĚNÍ Dramatická umění Divadelní umění Režie a dramaturgie Režie Prof. MgA Zbyněk Srba, Ph.D. bakalářský magisterskýDramaturgie Divadelní umění Herecká tvorba Činoherní herectví doc. MgA. Igor Dostálek magisterský Muzikálové herectví Fyzické divadlo Divadelní umění Scénografie Scénografie doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D. bakalářský magisterskýSvětelný design Divadelní umění Rozhlasové umění Televizní umění Audiovizuální umění Dramatická tvorba a média Audiovizuální tvorba a divadlo Doc. Mgr. Petr Francán bakalářský magisterský Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika Divadelní umění Organizace a řízení umělecké praxe Divadelní produkce a jevištní technologie Divadelní produkce Doc. MgA. Blanka Chládková bakalářský magisterský Jevištní management a technologie bakalářský Divadelní umění Taneční umění Pedagogika a didaktika uměleckého oboru Divadlo a výchova Divadlo a výchova Prof. PhDr. Veronika Broulíková bakalářský magisterskýDivadlo a výchova pro Neslyšící Taneční a pohybové divadlo a výchova Divadelní umění Doktorský studijní program Dramatická umění Dramatická umění doktorský 8/79 Složení hodnotícího týmu Na úrovni JAMU prof. PhDr. Silva Macková – prorektorka pro studium a kvalitu, manažerka projektu ESF Kvalita doc. Mgr. Richard Fajnor – tajemník projektu ESF Kvalita Bc. Monika Körmedyová – projektová manažerka projektu ESF Kvalita JUDr. Lenka Valová – kvestorka JAMU prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D. – prorektor pro strategii a rozvoj doc. MgA. Vít Spilka – prorektor pro vnější vztahy doc. MgA. Marek Hlavica, Ph.D. – prorektor pro tvůrčí činnost Na úrovni DF JAMU doc. Ing. David Strnad doc. MgA. Blanka Chládková doc. Mgr. Petr Francán MgA. Kateřina Jebavá, Ph.D. 1. Poslání instituce, její vize a kontext Poslání JAMU a DF JAMU Janáčkova akademie múzických umění v Brně je vysokou uměleckou školou univerzitního typu, která realizuje své studijní programy v oblasti vzdělávání Umění na dvou fakultách – Divadelní a Hudební, přičemž svým studentům a pedagogům nabízí moderní zázemí pro uměleckou činnost na vybavených univerzitních pracovištích. Zároveň výrazně naplňuje svým uměleckým působením třetí roli univerzity, a to soustředěnou kulturní nabídkou pro širokou veřejnost v jihomoravském regionu. Janáčkova akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU) poskytuje podmínky pro rozvíjení uměleckých talentových předpokladů svých studentů a propojení uměleckého vzdělávání, umělecké tvorby a výzkumu umění i uměním jako různých forem procesu poznávání a kultivování společnosti. JAMU vychovává špičkové umělecké osobnosti, které určují podobu českého, evropského i světového hudebního a dramatického umění v široké škále uplatnění – od působení v oficiálních profesionálních hudebních a divadelních institucích až k volným typům projevů kreativity v duchu svobodné umělecké tvorby napříč uměleckými druhy a žánry. Zástupci JAMU aktivně působí v samosprávných orgánech RVŠ a ČKR. JAMU svými aktivitami prosazuje význam vysokého uměleckého školství v kontextu vysokoškolského vzdělávání v ČR. JAMU nese odpovědnost za rozvoj tradice vysokoškolského uměleckého vzdělávání v ČR prostřednictvím své pedagogické, umělecké a vědecké činnosti. Snaží se přispívat k formování standardů uměleckého, zejména divadelního a hudebního, vzdělávání i v mezinárodním prostředí. JAMU prosazuje uznání umělecké tvůrčí činnosti za rovnou výstupům poznávání vědeckého a zároveň přispívá bohatým dílem k vědě a výzkumu v ČR. Stimuluje a podporuje uměleckou a vědeckou činnost svých studentů a pedagogů, klade důraz na experiment a posiluje kvalitu umění, kultury a života v regionu i v celé České republice v přímé vazbě na prostředí EU. Je si vědomá své nepostradatelnosti v rozvoji kreativity jednotlivce i v prosazování umělecké úrovně a etiky tvůrčí činnosti. Je otevřená spolupráci se širokým spektrem partnerů a zároveň sama také umí být spolehlivým a stabilním partnerem. JAMU si váží svých zaměstnanců, spolupracovníků, absolventů, studentů, svého dobrého jména a ctí všechna práva a svobody plynoucí z principů akademického vzdělávání. Umělecký, pedagogický a vědecký potenciál pedagogů JAMU zaručuje nejen kvalitu vzdělávání (získávání vědomostí, dovedností, rozvíjení schopností a talentů studentů), ale i jejich výchovu v duchu práva na svobodnou tvorbu, výchovu k zodpovědnosti a dodržování profesní etiky, k vědomí společenského poslání a významu umění. Výlučné postavení JAMU je dáno tím, že je jedinou vysokou uměleckou školou poskytující vzdělání ve všech oborech studijního programu Dramatická umění a Hudební umění v třístupňovém systému studia na Moravě a jednou ze dvou takových vysokých uměleckých škol v ČR. JAMU nese odpovědnost za rozvoj tradice vysokoškolského uměleckého vzdělávání v ČR prostřednictvím svých vzdělávacích, tvůrčích a dalších činností. Je nositelem hodnot estetických i etických a umí je předávat všem, kteří jsou ochotni naslouchat. Hlavním posláním JAMU je vzdělávání v oblasti Umění prostřednictvím akreditovaných studijních programů Hudební umění, Dramatická umění a Taneční umění. JAMU se podílí na formování standardů uměleckého vzdělávání v českém i mezinárodním prostředí. Aktivně se účastní rovněž procesů vědeckých, výzkumných a vývojových. JAMU rozvíjí umělecké talentové předpoklady studentů, kteří prošli náročným přijímacím řízením. Jedinečným způsobem propojuje umělecké vzdělávání, uměleckou tvorbu (prostřednictvím působení svých pedagogů v umělecké sféře a prostřednictvím tvůrčí činnosti svých studentů) a výzkum umění a uměním. Umění tvoří jednu z důležitých součástí života každé společnosti. Umělecký, pedagogický a vědecký potenciál akademických pracovníků JAMU tak zaručuje nejen kvalitu vzdělávání (získávání vědomostí, dovedností, rozvíjení schopností a talentu studentů), ale i jejich výchovu v duchu práva na svobodnou tvorbu, výchovu k zodpovědnosti a dodržování profesní etiky. Vedle vzdělávání a umělecké a dalších tvůrčích činností je neméně důležitou rolí JAMU i její přímé společenské působení. JAMU přispívá k šíření poznatků a hodnot ve společnosti mnoha různými způsoby a sama realizuje odbornou činnost v oblasti svého působení. Spolu s dalšími osobnostmi a partnery spoluvytváří prostor k veřejné diskuzi a významně přispívá k její otevřenosti, kritičnosti, odbornosti a kultivovanosti. JAMU má nastaveno dlouhodobě a cíleně zaměření svého působení jak v oblasti vzdělávací činnosti, tak i v oblasti tvůrčí (umělecké a vědecké) činnosti s jasným přesahem do oblasti umění a kultury a dalších sfér společenského života v regionu, v rámci ČR i s přesahy do zahraničí. Základní dokumenty JAMU Strategický záměr JAMU pro období 2016 – 2020 Plán realizace Strategického záměru pro kalendářní rok Výroční zpráva o činnosti za kalendářní rok Výroční zpráva o hospodaření za kalendářní rok Zpráva o vnitřním hodnocení Dodatek ke zprávě o vnitřním hodnocení za kalendářní rok Aktuální a budoucí významné hrozby a výzvy Postavení uměleckých vysokých škol v rámci českého vysokého školství je dáno malým počtem těchto škol (celkem 4 v ČR, z toho dvě zaměřeny na hudbu a dramatické umění a tanec) a malým počtem studentů na nich. Legislativa vysokého školství akceptuje specifika těchto škol jen v menší míře a je nutné stále postavení uměleckých škol obhajovat a vysvětlovat. Postavení umění ve společnosti, ocenění významu umění pro vývoj společnosti, její kulturní úroveň, uznání umění jako rovnocenného způsobu lidského poznávání vedle poznávání vědeckého, jeho podpora na úrovni státu i regionů do značné míry ovlivňuje postavení a význam vysokých uměleckých škol a jejich podporu ze strany státu. V současném společenském a politickém klimatu ČR hrozí komercionalizace umění, ústup od umění jako nezávislého, tvůrčího a společensky angažovaného způsobu lidského poznávání k zábavnímu průmyslu. České vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno. Finančně náročné umělecké studijní programy (individuální výuka, nutnost velkého počtu hodin kontaktní výuky u disciplín vyučujících profesním dovednostem) pociťují toto podfinancování velmi zřetelně. Postavení umění ve společnosti ovlivňuje značnou měrou i zájem uchazečů o jeho studium. Dlouhodobá strategie DF JAMU Dlouhodobá strategie JAMU a jejích fakult je dána základními dokumenty: • Strategický záměr JAMU na období 2016 – 20 (původní název Dlouhodobý záměr JAMU na období 2016 – 20) a jeho aktualizacemi pro konkrétní kalendářní rok • Strategický záměr DF JAMU na období 2016 – 20 (původní název Dlouhodobý záměr JAMU na období 2016 – 20) a jeho aktualizacemi pro konkrétní kalendářní rok Konkrétní cíle pro období 2016 – 20 ve Strategickém záměru DF JAMU Pro oblast vzdělávání: Cíl 1: Divadelní fakulta JAMU je vyhledávanou fakultou vysoké umělecké školy univerzitního typu nabízející komplexní nabídku programů a poskytující praktické, ale i teoretické znalosti potřebné pro výkon povolání včetně uplatnění v akademické pedagogické a výzkumné činnosti. Cíl 2: Divadelní fakulta JAMU přijímá studenty na základě jejich talentových a studijních předpokladů. Cíl 3: Obsahem a cílem vzdělávání na Divadelní fakultě JAMU je tvůrčí umělecká, umělecko-manažerská a umělecko-pedagogická činnost. Cíl 4: Na Divadelní fakultě JAMU existuje spolehlivý způsob hodnocení kvality výuky. Za indikátory kvality výuky jsou považovány především umělecké výstupy z výuky. Pro oblast tvůrčí činnosti Cíl 1: Divadelní fakulta klade důraz na kvalitu a inovativnost uměleckých projektů, vede studenty k tomu, aby hledali vlastní umělecký styl, jenž bude jedinečnou výpovědí jejich umělecké generace. Cíl 2: Klíčovým pracovištěm základního výzkumu je Kabinet pro výzkum divadla a dramatu Divadelní fakulty JAMU. Cíl 3: Divadelní fakulta JAMU rozvíjí nové výzkumné postupy a metody, které je možné charakterizovat jako výzkum uměním (artistic research). Cíl 4: Divadelní fakulta JAMU zapojuje do výzkumu studenty magisterského a doktorského studia. Pro oblast přímého společenského a odborného působení vysokých škol Cíl 1: Divadelní fakulta JAMU posiluje svou vnější prezentaci jako elitní umělecké školy, v níž se setkávají výrazné umělecké osobnosti s mladými talenty a v tvůrčím prostředí jejich talent dále rozvíjejí. Cíl 2: Divadelní fakulta JAMU je významnou výzkumnou institucí, prezentuje výsledky své výzkumné činnosti na národní i mezinárodní úrovni a rozvíjí svou mezinárodní prestiž. Cíl 3: Divadelní fakulta JAMU rozvíjí portfolio spolupracujících institucí a získává takové partnery, kde zaměření výuky (spolupracující instituce) či zaměření umělecké praxe nebo výzkumu (profesionální instituce) odpovídá výstupům učení Divadelní fakulty JAMU a může je rozvíjet a obohacovat, či kteří se případně mohou podílet na hodnocení kvality Divadelní fakulty JAMU. Cíl 4: Divadelní fakulta spolupracuje s nižšími stupni vzdělávacího systému a podílí se na celoživotním vzdělávání Pro oblast zabezpečení činnosti Efektivní řízení Cíl 1: Divadelní fakulta JAMU má funkční systém hlavních a podpůrných procesů realizovaných na fakultě. Cíl 2: Divadelní fakulta JAMU má stanoveny strategické záměry, aktuální cíle a ukazatele činnosti a kvality. Cíl 3: Divadelní fakulta JAMU má vytvořen systém monitoringu a řízení plnění záměrů, cílů a ukazatelů činností a kvality. Personální zabezpečení Cíl 1: Pedagogové Divadelní fakulty JAMU patří mezi výrazné umělecké osobnosti s pedagogickými předpoklady a zkušenostmi. Cíl 2: Divadelní fakulta JAMU má funkční a úsporný tým vedení a něj navazující funkční provozní aparát. Prostorové a materiální zabezpečení Cíl 1: Všechny programy a specializace Divadelní fakulty JAMU mají odpovídající prostorové a technické vybavení. Cíl 2: Divadelní fakulta JAMU má zpracované a v aktuálním stavu udržované podklady pro rozhodování o potřebné udržitelnosti a rozvoji jednotlivých skupin technologií. Finanční zabezpečení Cíl 1: Divadelní fakulta JAMU prosazuje při formulaci nových principů a zásad financování VVŠ i nadále rovnost výstupů RUV a RIV a to ve všech rozpočtových titulech, ve kterých se tyto ukazatele výkonu (či kvality) užívají. Cíl 2: Divadelní fakulta JAMU zajišťuje efektivní a hospodárné využití získaných finančních prostředků na vzdělávací a tvůrčí činnosti v souladu s naplněním jak obecných, tak specifických standardů kvality realizovaného studijního programu Dramatická umění. Cíl 3: Divadelní fakulta JAMU usiluje o zapojení široké škály finančních zdrojů do příjmové struktury financí podporujících udržení a rozvoj veškerých činností fakulty. Cíl 4: Divadelní fakulta JAMU se zaměřuje v personální oblasti na kvalitativní rozvoj pedagogů (habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem) s vědomím vazeb na předem vyjasněné zdrojové krytí. Strategický záměr DF JAMU vychází ze Strategického záměru JAMU a je pro každý kalendářní rok aktualizován v Plánu realizace strategického záměru pro daný rok. Návaznost cílů vzdělávacích programů instituce na poslání Cíle vzdělávacích programů zohledňují požadavky praxe (tradiční i nové) zejména v důrazu na týmovou práci profesí vzdělávaných v jednotlivých studijních programech. Tato filozofie se sbíhá v dílčích uměleckých výstupech jednotlivých programů, které jsou ale tvořeny společně a je zásadně naplňována absolventskými uměleckými výstupy. Zároveň je cílem všech programů dosáhnout shodné úrovně znalostí získaných v teoretických předmětech zaměřených na oblast dramatických umění tak, aby na ně navazovaly teoretické i praktické předměty jednotlivých specializací v rámci programů. Cíle vzdělávacích programů jsou pospány v jednotlivých akreditačních spisech. Priority instituce (v regionálním, národním a mezinárodním kontextu) Strategický záměr DF JAMU stanovil pro období 2016 – 20 tyto priority: - Klást důraz na kvalitu vzdělávání s cílem co nejlépe připravovat absolventy pro potřeby umělecké a pedagogické praxe, umělecké tvorby a výzkumu. - Vycházet při plánování počtu přijímaných uchazečů z demografického vývoje a potřeb umělecké a pedagogické praxe. Komunikovat s klíčovými aktéry z řad potenciálních zaměstnavatelů s cílem predikovat jejich požadavky na oborové zaměření. - Podporovat průběžnou generační obměnu pedagogů a zaměřit se na získávání nových pedagogů z řad absolventů doktorského studia a z umělecké praxe. - Posilovat otevřenost ve všech formách: dlouhodobé i krátkodobé oboustranné mobility studentů a akademických pracovníků, studijní programy vyučované v cizím jazyce (zejména v angličtině), stálé pozice hostujících pedagogů či odborníků z praxe, workshopy, mezinárodní letní školy, doktorské a vědecké mezinárodní konference, festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER, zahraniční praxe atd., stejně tak jako otevřenost směrem k potencionálním zaměstnavatelům absolventů i odborné a laické veřejnosti. - Usilovat o uznání umění jako plnohodnotného způsobu poznávání světa vedle poznávání vědeckého, podporovat myšlenku rovnoprávnosti uměleckého vzdělávání v rámci všeobecného základního a středního vzdělávání a středního odborného vzdělávání. Podporovat všechny formy formálního i neformálního vzdělávání v oblasti umění. - Pojímat tvůrčí činnost jako obsah a cíl vzdělávání a považovat prezentované umělecké, uměleckopedagogické a umělecko-manažerské výstupy z výuky za hlavní indikátory její kvality. - Zaměřit se na efektivní řízení Divadelní fakulty JAMU tak, aby vyhověla podmínkám institucionální akreditace. - Zabezpečovat rozpočet Divadelní fakulty JAMU a využívat veškeré možnosti vícezdrojového financování včetně prostředků OPVVV. Udržovat a rozvíjet stávající infrastrukturu (školní scény) a v rozvoji technologií, nezbytně nutných pro výuku a uměleckou a vědeckou tvůrčí činnost, udržet implementaci aktuálních trendů. Jak již bylo dříve uvedeno, tento dlouhodobý plán priorit byl a je každoročně zpřesňován a aktualizován o konkrétní činnosti spojené například se zaměřením na zpřesňování třetí role (tvorba kulturního obsahu pro region, spolupráce se středním školstvím, kulturně-politické zapojení). Právní kontext Školský systém v ČR Školský systém v ČR dělíme na 3 základní úrovně: • Primární školství: ZŠ, nižší ročníky víceletých gymnázií - zajišťuje všeobecné vzdělání pro všechny - 9letá povinná školní docházka 6-15 let • Sekundární školství: Střední odborné školy, učiliště, gymnázia - Typy: všeobecné (gymnázium)/ odborné s maturitou/ odborné s výučním listem/ konzervatoř - Ukončené maturitní zkouškou (podmínka pro vstup na VŠ)/výučním listem. • Terciální vzdělávání: - Vysoká škola Typy: Bakalářské (Bc.) (3r), Magisterské (Mgr./Ing.) (2r), Doktorské (Ph.D). Pro magisterské je nutné předem dokončit bakalářské studium pro Ph.d. zase Mgr/Ing.). Ukončené státní zkouškou a písemnou prací. - Vyšší odborná škola – získání titulu Diplomovaný specialista – více prakticky zaměřená škola (3r), zakončená absolutoriem Charakteristiky českého systému: • Vzdělávání je prováděno bezplatně na všech třech stupních. • Primární a sekundární vzdělávání je řízeno rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Ten určuje, co by měl žák umět po ukončení školy či stupně. Školy si vytvářejí školní vzdělávací plán (ŠVP), ve kterém stanovují konkrétní obsahy pro zadané výstupy. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED (International Standard Classification of Education)– pro možnost mezinárodního srovnání. Umění v primárním školství V RVP pro základní školy jsou v oblasti Umění a kultura zařazeny dva předměty - výtvarná výchova a hudební výchova. Škola si může zařadit další předměty z doplňujících vzdělávacích oborů oblasti Umění a kultura – dramatickou výchovu, filmovou a audiovizuální výchovu a taneční a pohybovou výchovu. V současné době probíhá revize RVP základního vzdělávání a v návrhu je, že oblast Umění a kultura obsahuje pět oborů – výtvarné umění, hudba, divadlo, film a tanec a škola si musí vybrat alespoň tři z nich. Umění v sekundárním školství Na gymnáziích je zařazen výtvarný obor a hudební obor a předmět Umělecká tvorba a komunikace. Na metodické portálu MŠMT je zveřejněn návrh dramatického oboru1 a filmového oboru. Na středních pedagogických školách a pedagogických lyceích jsou zařazeny předměty výtvarná výchova, hudební výchova a dramatická výchova 1 Autory tohoto návrhu jsou pedagogové DF JAMU prof. PhDr. Václav Cejpek a prof. PhDr. Silva Macková Odborné střední školy – konzervatoře nabízejí vzdělání v oblasti hudebního, divadelního a tanečního umění. Konzervatoře jsou čtyřleté s možností dvouleté nadstavby (ta mimo jiné opravňuje absolventy k výkonu učitelského povolání) Volnočasové vzdělávací aktivity v oblasti umění V České republice existuje unikátní systém základních uměleckých škol. Tyto školy nabízejí dětem a mládeži (a i někde i dospělým) vzdělávání v těchto oborech: Hudební obor Výtvarný obor Literárně dramatický obor Taneční obor Školy jsou dotovány státem a existují pro ně rovněž národní kurikula - rámcové vzdělávací programy. Na těchto školách platí žáci a studenti školné v obdobné výši jako v jiných zájmových zařízeních (cca 3000 Kč za rok). Uchazeči o studium na DF JAMU většinou navštěvují základní umělecké školy, které mimo jiné připravují žáky a studenty ke studiu na uměleckých školách. Umění v terciálním školství V České republice existují dvě veřejné vysoké umělecké školy univerzitního typu, poskytující vzdělání v oblasti hudebního a dramatického umění - AMU Praha (divadelní fakulta, hudební fakulta, filmová fakulta) - JAMU Brno (divadelní fakulta, hudební fakulta) Podle zákona o vysokých školách získávají absolventi uměleckých programů na bakalářské úrovni titul BcA., na magisterské úrovni titul MgA. a na doktorské úrovni titul Ph.D. Zařazení pedagogů v souladu se zákonem o vysokých školách na vysokých školách je asistent, odborný asistent, docent (podmínkou získání titulu Ph,D. a habilitace a jmenování docentem) ) a profesor (podmínkou je získání titulu docent, profesorské řízení a jmenování profesorem). Pro vysoké umělecké školy připouští zákon výjimku – ke jmenování docentem a profesorem není podmínkou získání titulu Ph.D. Rovné příležitosti v rámci poslání či vize instituce Z hlediska explicitního vyjádření fakulta nikdy nepovažovala za nutné či potřebné rovné příležitosti vyjadřovat. Toto rozhodnutí vycházelo vždy z profesní divadelní praxe v ČR, ve které fakticky nebyly genderové či jiné rozdíly činěny. V posledních deseti letech jsme tuto vůbec problematiku neřešili, protože jsme neshledávali závažné rozdíly v rovných příležitostech na DF JAMU. Nicméně vzhledem k prioritám sektoru školství v posledních dvou letech jsme se tuto otázkou začali zabývat. Na základě analýzy provedené v roce 2019 jsme si potvrdili, že z pohledu rovných příležitostí na řídících pozicích (tzn. vedení školy, obsazení garantů programů či vedoucích ateliérů, reprezentace v akademických orgánech či vedoucích pozicích řídících pracovníků) není potřeba realizovat žádné aktivity či zásahy. Rovnost příležitostí je jednou ze silných stránek vnitřní kultury naší fakulty. Z celoinstitucionálního pohledu byl v roce 2019 přepracován Etický kodex JAMU, který v sobě nově zahrnuje explicitní doplnění obecných zásad směrem k odstraňování diskriminačních bariér. Shromažďování kvantitativních a kvalitativních údajů a jejich využití k podpoře poslání či vize Z podstatných údajů je tzv. průchodnost studiem, tedy počet studentů, kteří na DF studovali a úspěšně absolvovali a také analýza počtu a zejména příčin neúspěchu studentů, kteří odešli buď již v průběhu studia a nebo nedokončili či neobhájili bakalářskou nebo diplomovou práci. Dále jsou analyzovány počty a důvody studentů, kteří studium přerušili či rozložili. Relevantním údajem jsou také počty uchazečů, kteří si podají přihlášku na jednotlivé studijní programy. Tyto údaje svědčí nejen o dynamice demografického vývoje, ale také slouží jako podklad pro práci na zvyšování atraktivity studia na JAMU pro potencionální uchazeče. Kromě výše vedených údajů, které se týkají vzdělávací funkce fakulty, jsou shromažďovány údaje, jež souvisí s vědecko-výzkumnou činností (podklady pro RIV), s uměleckou činností (interní registr uměleckých projektů a RUV), dále pak probíhá controlling v oblasti ekonomické a řídící agendy apod. Příklad shromažďování: Analýzy docentských pozic pro jednotlivé studijní programy (ateliérový pohled). Příklad shromažďování a reakce: Sledování počtu zájemců o studium, jeho vyhodnocování s celkovou demografickou křivkou byl následován reakcí inovace přípravných kurzů ke studiu do projektu #budjamak. Příklad shromažďování a reakce: Problematické sledování uplatnění absolventů na trhu práce (vychází ze statistik úřadu práce, které nesledují úspěšnost absolventů činných na volné noze) a dotazování absolventů vedl k opatření zavedení Kurzů profesní připravenosti II (tzn. kurzů profesních dovedností pro umělecké profese související se sebeřízením, právním vědomím atd.), který doplnil dlouhodobé odborné aktivity Ateliéru Divadlo a výchova v této oblasti. Jakým způsobem jsou výsledky interních procesů zajišťování kvality využívány k podpoře poslání a vize instituce? Výsledky interních procesů týkajících se kvality jsou podrobně analyzovány a závěry těchto analýz se promítají do korekcí hodnotících procesů, způsobů hodnocení a jejich zaznamenávání. V rámci sebereflexe dochází k úpravám stavů, které nebyly funkční nebo se neosvědčily. Přenos informací a změnová řízení probíhají prostřednictvím vícestupňové organizační struktury: Děkan (kolegium děkana) jako hlavní řídící orgán Řeší koncepční výsledky spojené s realizací programů s Řeší provozní a operativní výsledky týkající se zabezpečení výuky s Řeší koncepční výsledky spojené s realizací uměleckých výkonů s Řeší provozní, dislokační, ekonomické a organizační výsledky s Řeší strategické výsledky s Řeší strategické výsledky z celoškolského pohledu s Garanty studijních programů a Oborovou radou doktorského studia Vedoucími ateliérů a laboratoří a tajemníkem Oborové rady Dramaturgickou radou divadel Tajemníkem fakulty a vedoucími pracovišť Uměleckou radou a Akademickým senátem Rektorátními orgány Organizační struktura fakulty viz příloha č. C01. Strategický záměr DF JAMU pro období 2016 – 20 je aktualizován v Plánech realizace strategického záměru pro kalendářní rok. V této aktualizaci jsou zohledněny výsledky interních procesů zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí a s nimi souvisejících činností tak, aby byly naplňovány strategické cíle a poslání DF JAMU. Popis postupu a výsledky vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti jsou obsaženy v dokumentech • Zpráva o vnitřním hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností JAMU • Dodatek ke zprávě o vnitřním hodnocení za kalendářní rok • Sebehodnotící zpráva JAMU • Aktualizace sebehodnotící zprávy JAMU za kalendářní rok • Sebehodnotící zprávy studijních programů DF JAMU • Akreditační spisy studijních programů • Výroční zpráva JAMU a Výroční zpráva DF JAMU • Zpráva o hospodářské činnosti JAMU Tyto dokumenty a informace v nich obsažené jsou východiskem pro pracování Plánu realizace strategického záměru pro další kalendářní rok. 2. Vzdělávací postupy 2.1 Programy a metody jejich realizace Jaké postupy má instituce zavedeny pro vytváření, schvalování a opakované schvalování programů? Podle zákona o vysokých školách se může vysoká škola akreditovat jako celá instituce (institucionální akreditace) nebo akreditovat své studijní programy a jejich specializace (akreditace studijních programů). Akreditace provádí Národní akreditační úřad MŠMT. JAMU využívá akreditaci studijních programů, v současné době neplánuje institucionální akreditaci. Pravidla vytváření a schvalování studijních programů a jejich specializací jsou dána • Zákonem o vysokých školách • Vnitřním předpisem JAMU „Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností“. Pravidla tvorby studijních programů a jejich schvalování jsou obsažena v Hlavě III Zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací činnosti tohoto vnitřního předpisu. Podle zákona o vysokých školách a vnitřních předpisů JAMU předkládá děkan fakulty rektorovi Anotaci záměru přeložit žádost o akreditaci studijního programu projednanou v akademickém senátu fakulty a umělecké radě fakulty. Jakmile rektor od děkana obdrží anotaci, posoudí prostřednictvím příslušného prorektora, zda navrhovaný garant studijního programu splňuje podmínky stanovené pro garanta zákonem a standardy pro akreditace a spolu se svým vyjádřením předloží anotaci kolegiu rektora. Kolegium rektora anotaci schválí. Po schválení anotace děkan jmenuje garanta studijního programu. Garant studijního programu zpracuje záměr žádosti o akreditaci studijního programu tak, aby záměr byl připraven v souladu se schválenou anotací a v souladu se strategií JAMU a v souladu s požadavky kladenými na studijní program zákonem, standardy pro akreditaci, Pravidly a příslušnými vnitřními normami JAMU. Po té děkan předkládá záměr k vyjádření akademickému senátu fakulty. Doporučí-li akademický senát fakulty schválit záměr, předloží děkan záměr ke schválení umělecké radě fakulty. Schválený záměr postupuje umělecká rada fakulty prostřednictvím rektora ke schválení Umělecké radě JAMU. Schválením Uměleckou radou JAMU se záměr stává žádostí o akreditaci studijního programu. Žádost o akreditaci podává Akreditačnímu úřadu rektor. Jakmile rektor obdrží od Akreditačního úřadu návrh členů hodnoticí komise, požádá o stanovisko k tomuto návrhu příslušnou uměleckou radu. Nesouhlasné stanovisko s návrhem člena nebo členů hodnoticí komise sděluje Akreditačnímu úřadu rektor. Rozhodnutí o akreditaci sdělí rektor děkanovi, jakmile ho obdrží. O podání opravného prostředku proti rozhodnutí Akreditačního úřadu o neudělení akreditace studijnímu programu rozhoduje po projednání s děkanem příslušné fakulty rektor. Jakým způsobem jsou programy navrhovány z hlediska záměrů a zamýšlených vzdělávacích výsledků a jak jsou sladěny s cíli instituce? DF JAMU naplňuje v oblasti cílů a vzdělávacích výsledků standardy dané pro divadelní umění (viz A02 Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU): Tematický okruh Divadelní umění zahrnuje umělecké, teoreticko-kritické, umělecko-manažerské i uměleckopedagogické studijní programy a postihuje tradiční i nové profese v oblasti divadla, dramatických umění a audiovizuálních médií. Výuka ve studijních programech uskutečňovaných v rámci tematického okruhu Divadelní umění je prováděna podle studijních plánů jednotlivých studijních programů. Studijní plány jsou sestaveny tak, aby odpovídaly charakteristice jednotlivých studijních programů a zaručovaly adekvátní poměr mezi rozvíjením kreativity, kultivací talentu, osvojováním vědomostí, získáváním řemeslných a technických dovedností a péčí o psychosomatické disciplíny. Studijní plán je sestaven ze studijních předmětů, stanovuje časovou posloupnost a návaznost v jejich absolvování a popisuje studijní povinnosti, které musí student splnit pro řádné ukončení studia. Předmět je určen svým názvem, anotací, výsledky učení, studijní literaturou a dalšími studijními materiály, kreditovým ohodnocením a způsobem zakončení. Studium ve studijních programech uskutečňovaných v rámci tematického okruhu Divadelní umění je kvantifikováno kreditním systémem založeným na zásadách Evropského systému převodu kreditu (ECTS). Studium ve studijní oblasti Divadelní umění je studium zaměřeno zejména na rozvíjení talentových, tvůrčích a psychosomatických předpokladů, nabývání odborných teoretických znalostí a osvojování odborných schopností a dovedností, které odpovídající nárokům kladeným na výkon povolání v oblasti divadla a dramatických umění a s ním spojenou uměleckou/tvůrčí činností. V míře odpovídající danému studijnímu programu je kladen zvláštní důraz na studium historie a teorie dramatických umění, divadla i daného programu, u magisterských a doktorských studijních programů též na související výzkum. Jaká je případně souvislost či návaznost mezi jednotlivými studijními programy a cykly? Bakalářský studijní program je zaměřen jednak na přípravu ke studiu v magisterském studijním programu, jednak na přípravu k výkonu povolání v oblasti divadla a dramatických umění. Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. V bakalářském studijním programu Divadelní umění se absolventům uděluje akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem). Magisterský studijní program je zaměřen na rozvíjení tvůrčích/uměleckých, pedagogických a teoretických schopností v oblasti divadla a dramatických umění na akademické úrovni. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program (dále jen "navazující magisterský studijní program"); standardní doba tohoto studia je nebo dva nebo tři roky. V případě, kdy magisterský studijní program nenavazuje na bakalářský studijní program (dále jen "magisterský studijní program"), je standardní doba studia čtyři nebo pět let. Studium v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V magisterském studijním programu se absolventům uděluje akademický titul „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem). Doktorský studijní program je zaměřen na samostatnou badatelskou práci, založenou na teoretickometodologickém výzkumu, nebo výzkumu a vývoji prostřednictvím tvůrčí umělecké činnosti v oblasti divadla a dramatických umění. Standardní doba studia je tři nebo čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba disertační práce. V doktorském studijním programu se absolventům uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D,“ uváděné za jménem). Jak jsou nastaveny postupy k zajištění aktuálnosti cílů i výstupů výuky a jak jsou do těchto procesů zapojeny zúčastněné strany? DF JAMU naplňuje v oblasti cílů a výstupů z výuky standardy dané pro divadelní umění (viz A02 Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU): Studijní programy uskutečňované v rámci studijní oblasti Divadelní umění jsou z hlediska typu, formy a případného profilu v souladu s posláním a strategickým záměrem vzdělávací a další tvůrčí (umělecké, vědecko-výzkumné a umělecko-výzkumné) činnosti vysoké školy a jsou s těmito činnostmi propojené. Vysoká škola přihlíží ke společenským potřebám, sleduje společenskou zpětnou vazbu k jí uskutečňovaným činnostem a komunikuje s profesními komorami nebo organizacemi zaměstnavatelů v oblasti divadla a dramatických umění, nebo dalšími odborníky z praxe, a zjišťuje jejich očekávání a požadavky na absolventy studijních programů uskutečňovaných v rámci tematického okruhu Divadelní umění. Studijní programy uskutečňované v rámci tematického okruhu Divadelní umění odpovídají současnému vývoji a poznání v oblasti divadla a dramatických umění, podstupují pravidelný benchmarking vzhledem k obdobným studijním programům nabízejícím vysokými školami v ČR i v zahraničí a mají odpovídající mezinárodní rozměr. Studijní programy uskutečňované v rámci tematického okruhu Divadelní umění odpovídají profesním nárokům současného divadla, audiovizuálních médií, prestižních uměleckých nebo vzdělávacích institucí i očekávání zainteresovaných skupin. Cílem studia v rámci tematického okruhu Divadelní umění je rozvoj samostatné tvůrčí osobnosti s komplexními psychofyzickými předpoklady pro výkon umělecké profese v oblasti divadla a dramatických umění či profesí souvisejících. Každá specializace v jednotlivých studijních programech i typech studia má podrobně zpracované výstupy z výuky pro jednotlivé ročníky. Tento materiál obsahuje informace o charakteru výstupu, specifikaci “publika”, kterému je výstup určen, tedy zda se jedná pouze o prezentaci před pedagogy ateliéru, před širším okruhem pedagogů a studentů či prezentaci určenou standardní divácké obci. Také jsou v tomto materiálu určeni hodnotitelé, kteří daný výstup hodnotí z kvalitativního a dalších hledisek. Tato hodnocení výstupů z výuky by měla porovnat plánované cíle s reálným stavem a na základě tohoto porovnání cíle upravovat či měnit.Tato hodnocení by měla být prováděna co nejširším počtem dotčených pedagogů a to nejen z daného ateliéru. Tento stav se zatím na DF JAMU nedaří vždy uspokojivě realizovat a potýkáme se s tendencemi uzavírat některé ateliéry příliš do sebe a bránit působení vnějších názorů a vlivů. Tento materiál je vytvořen pro profilující předměty dané specializace a měl by být průběžně aktualizován v souvislosti s potřebami jednotlivých ateliérů. Výstupy z výuky mohou být realizovány pedagogy jednotlivých předmětů, dále hostujícími pedagogy či umělci z praxe a nebo studenty ateliérů jiných studijních programů. Např. výstupy z herecké tvorby mohou být realizovány pedagogem herectví daného ateliéru, nebo pedagogem herectví z jiného ateliéru nebo např. studentem ateliéru činoherní režie pod dohledem jeho pedagoga. Zcela specifickou oblastí jsou pak absolventská představení, která mohou být realizovaná opět jako pedagogická režie, studentská režie a nebo režie profesionálním režisérem z praxe. Jsou výstupy programu kompatibilní s výstupy výuky Dublinských ukazatelů (např. ukazatele předmětů ELIA Dance, Film, Fine Art and Design/ELIA Tanec, Film, Výtvarné umění a Design) a národním kvalifikačním rámcem? Cíle a výstupy z výuky jednotlivých studijních programů a jejich specializací DF JAMU jsou popsány v přílohách A17 - Hodnocení kvality vzdělávací činnosti studijních programů a jejich specializací na základě hodnocení absolventských výkonů na DF JAMU a A18 – Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti na základě výstupů z výuky na DF JAMU Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU. Výstupy odpovídají Standardům pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, které vychází z národního kvalifikačního rámce a jsou zpracovány na základě podkladů z Tunning Document for Theatre (ELIA). Jak instituce a programy podporují „na studenty zaměřenou“ výuku? Na DF JAMU je v největší míře zastoupena přímá kontaktní výuka. Vzhledem k počtu studentů ve výuce jednotlivých předmětů a charakteru převážné většiny předmětů je tak drtivá většina výuky zaměřena přímo na studenta, jeho potřeby, rozvíjení talentu, podporu rozvoje dovedností atd. Pouze několik málo ryze teoretických předmětů je realizováno prostřednictvím přednášek ve větších skupinách, ale s ohledem na velikost DF JAMU jsou i tyto skupiny co do počtu studentů poměrně malé. Jaká existuje v rámci instituce flexibilita umožňující studentům vytvářet si individualizované studijní plány? Pro každý ročník studia si student volbou a zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán, za jehož skladbu odpovídá. Student má povinnost zapsat si povinné předměty a povinně volitelné předměty v souladu s doporučeným studijním plánem. Dále má student možnost zapsat si volitelné předměty nabízené ve studijních plánech JAMU a tím si osobní studijní plán doplňovat a částečně tak partiicipovat na skladbě předmětů v jeho studiu na JAMU. Další možností, jak ovlivnit skladbu svého studia mají studenti v rámci programu ERASMUS+. Některé studijní programy mají zahraniční mobility implementovány přímo ve svých studijních plánech, v jiných studijních programech mohou studenti po dohodě s vedoucím ateliéru žádat o účast na zahraniční mobilitě a vybrat si některou z partnerských škol JAMU. V neposlední řadě DF JAMU podporuje také meziateliérové spolupráce, spolupráce mezi jednotlivými programy fakulty, mezifakultní projekty i spolupráce s jinými vysokými školami. Jakým způsobem instituce využívá různé formy výuky při realizaci programů? Formy výuky jsou stanoveny Studijním a zkušebním řádem JAMU. Jedná se zejména o přednášky, semináře, cvičení, dále projekty, ve kterých studenti pracují více samostatně, dále praxe, které jsou realizovány mimo půdu JAMU, pracovní stáže realizované v ČR i v zahraničí, dílny nebo individuální konzultace. Forma výuky je vždy volena s ohledem na vhodnost pro jednotlivé předměty a je uvedena v IS JAMU v sylabech jednotlivých předmětů. DF JAMU naplňuje v oblasti vzdělávací činnosti standardy dané pro divadelní umění (viz A14 - Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU). Studijní programy uskutečňované v rámci tematického okruhu Divadelní umění využívají výukové metody odpovídající individuálním potřebám studentů a rozvíjení jejich specifických tvůrčích, talentových, psychosomatických a případně dalších (teoreticko-kritických, organizačních, komunikačních atd.) předpokladů. V průběhu studijního procesu jsou využívány zejména přístupy podporující aktivní roli studentů, jejich individuální tvůrčí činnost i skupinovou spolupráci. Studium se uskutečňuje podle povahy daného programu a předmětu formou přednášek, seminářů, cvičení, samostudia a souvisejících uměleckých/tvůrčích činností. Poměr přímé výuky a samostudia odpovídá profilu studijního programu a metodám výuky, s tím, že více než polovina výuky probíhá kontaktní formou. Vzhledem ke specifikům tematického okruhu Divadelní umění je kladen zvláštní důraz na přímou/kontaktní výuku bezprostředně související s rozvíjením individuálních talentových, tvůrčích, psychosomatických a dalších předpokladů. Velikost studijních skupin odpovídá charakteru studia daného programu či předmětu, zohledňuje důraz na kontaktní výuku, individuální přístup ke každému ze studentů i možnosti vytváření tvůrčích týmů a skupinové spolupráce v rámci specifického tvůrčího/uměleckého procesu. Princip výuky je založen na postupu tvůrčím procesem od jednoduchých ke složitějším a komplexnějším zadáním. V průběhu studia je postupně kladen důraz na větší míru samostatnosti studentů, postupuje se od povinných a pedagogicky řízených cvičení přes vlastní tvorbu v zadaných parametrech až po samostatnou tvůrčí činnost doplněnou odbornými konzultacemi. Studium se ve velké míře opírá o osobní zkušenosti, které studenti získávají v průběhu individuální tvorby, tréninku a rozvíjení psychosomatických předpokladů a kondice, osvojování řemeslných a technických dovedností i v rámci skupinové spolupráce během tvůrčího/inscenačního procesu a při následné teoretickokritické reflexi výsledného scénického tvaru. Studium uměleckých předmětů se ve velké míře uskutečňuje v modelu divadelního souboru složeného ze studentů různých programů, což vede k získávání schopnosti spolupráce i vhledu do specifik jednotlivých divadelních profesí, tím je také uskutečňována průběžná spolupráce mezi jednotlivými pracovišti a programy. U studijních programů, jež nejsou přímo zaměřeny na vlastní divadelní tvorbu, je část výuky uskutečňována rovněž v modelu profesionální praxe (např. redakce odborného časopisu, produkční tým, uměleckopedagogický proces atd.). Studium teoretických předmětů se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, seminářů, konzultovaného samostudia a výzkumu. Teoretické a historické znalosti jsou prověřovány průběžnou tvůrčí činností. Koncepce studia v rámci tematického okruhu Divadelní umění se průběžně rozvíjí v souvislosti se změnami a vývojem současných dramatických umění, zejména pak divadla a audiovizuálních umění i v závislosti na širším kulturním a sociálním kontextu. Jakou roli hraje v rámci nabízených programů výzkum? DF JAMU naplňuje v oblasti tvůrčí činnosti standardy dané pro divadelní umění (viz A14 Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU): Vysoká škola uskutečňuje tvůrčí činnost s mezinárodním rozměrem, která odpovídá tematickému okruhu Divadelní umění. Tvůrčí činnost je umělecká, umělecko-výzkumná a vědecko-výzkumná. Vysoká škola s akreditovaným bakalářským programem je řešitelem uměleckých projektů v České republice a/nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k tematickému okruhu Divadelní umění. Vysoká škola s akreditovaným magisterským či doktorským programem je řešitelem uměleckých a výzkumných projektů v České republice nebo v zahraničí. Studijní předměty profilujícího základu studijních programů jsou spojeny s uměleckou nebo výzkumnou činností studentů v oblasti divadla a dramatických umění. Vysoká škola uplatňuje metodiku hodnocení výsledků tvůrčí činnosti, jež se opírá o stanovené hlavní ukazatele výkonu v tvůrčí činnosti, a v pravidelných intervalech hodnotí své nejvýznamnější tvůrčí aktivity. Tvůrčí činnost vysoké školy se promítá do vzdělávací činnosti, mezinárodní činnosti a spolupráce s praxí. Výzkum hraje v nabízených programech poměrně podstatnou roli. Jsme sice uměleckou akademií, ale zakládáme si na tom, že naši absolventi jsou nositeli univerzitních akademických titulů a musí tedy projevit i jiné než pouze umělecké předpoklady pro výkon uměleckého povolání. V posledním ročníku studia musí student vypracovat a obhájit závěrečnou práci. Tedy bakalářskou, magisterskou nebo disertační práci. Dále pak musí zpracovat a obhájit reflexi absolventského výkonu. Tyto dva závěrečné procesy, tedy obhájení závěrečné práce a obhájení absolventského výkonu považujeme za sobě rovné. Obhájení absolventského výkonu znamená, že student dostatečně kvalitně zpracoval např. hereckou roli v absolventském představení ve školním divadle, či audiovizuální projekt, režii nebo dramaturgii atd., v závislosti na studovaném studijním programu a specializaci. Jedná se zde tedy převážně o obhájení umělecké úrovně a schopností studenta. Cíle a charakteristiky absolventských výkonů má podrobně zpracovány každá specializace jednotlivých studijních programů. Na druhou stranu závěrečná práce by měla prokázat schopnost studenta formulovat text, odborně se vyjadřovat ke zvolené problematice, projevit schopnost analýzy, komparace, formulace vlastních názorů a myšlenek, dále také schopnost pracovat se zdroji atd. Výběr vhodného tématu a následně jeho kvalitní zpracování vnímáme někdy jako problematické. Hodláme se proto více zaměřovat na diplomové semináře a prosemináře a také jsme již zpracovali a v nejbližší době poskytneme studentům i pedagogům Vyhlášku děkana zabývající se vedením a formální úpravou kvalifikačních prací a realizací absolventských výkonů. Tato vyhláška obsahuje přesné požadavky na formální stránku kvalifikačních prací a měla by přispět ke zvýšení úrovně hlavně bakalářských a magisterských prací. Jakým způsobem výzkum ovlivňuje tvorbu studijních osnov a výuku? Výzkum intenzivně ovlivňuje tvorbu studijních osnov v oblasti proseminářů a seminářů zaměřených na přípravu a vypracování bakalářských a diplomových prací. V rámci těchto seminářů studenti získávají informace, které mohou následně efektivně využít při zpracovávání svých témat a zvyšovat tak úroveň a hodnotu svých závěrečných prací. Výzkum přináší nové poznatky a metody zejména studentům doktorského studijního programu, kteří mají možnosti tyto metody ověřovat přímo ve výuce, do které jsou zapojováni. Je třeba konstatovat, že v zapojování studentů doktorského studia máme stále rezervy. Jak se výzkum podílí na úkolech/činnostech studentů? Zahrnutím předmětů, které se zabývají výzkumem, analýzou či tvorbou do obsahu jednotlivých studijních programů. Jsou to například předměty Analýza a interpretace textů současné dramatiky ve studijním programu Činoherní režie, Principy režie a dramaturgie ve studijním programu Divadelní dramaturgie, Herecká interpretace textu či Teorie a metody herecké tvorby ve studijním programu Herectví, Literárně kritický seminář ve studijním programu Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika atd. Jakým způsobem instituce u studentů podporuje kritické myšlení a sebereflexi? Mnohé z programů/ateliérů používají v rámci výuky již od prvních ročníků hodnocení studenta studentem, kde se studenti učí rozpoznávat klady i zápory jednotlivých výkonů, učí se kriticky vyjadřovat i kritiku přijímat. Také kontaktní výuka a tím konkrétní korekce pedagogem jsou zdrojem poznatků týkajících se sebereflexe i umění kritického myšlení. Jednotlivé průběžné výkony i semestrální a ročníkové práce jsou podrobovány analýze studentů i pedagogů. Zvláštní kapitolou jsou hodnocení absolventských inscenací, kterých se účastní celý inscenační tým a samotná hodnocení provádějí studenti doktorského studia. Tato hodnocení jsou cennou zpětnou vazbou tvůrcům i interpretům a měla by být zcela kritická a nekompromisní. V současné době hledáme nový model těchto hodnocení, neboť současný způsob se jeví jako mírně zastaralý a ne zcela funkční. Tato hodnocení by měla mít poměrně silný dopad na studenty, studenti by se jich měli aktivně účastnit a závěry by měly být vodítkem pro další praxi. Velmi cennou zkušeností jsou hodnocení představení uvedených v rámci festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER, které mají vzhledem k mezinárodnímu charakteru festivalu zcela jiné měřítko, počty diskutujících i složení diskusních skupin. Jedním z kontrolních nástrojů účinnosti podpory studentů v kritickém myšlení a sebereflexi je pak reflexe absolventského výkonu, ve které studenti jednotlivých specializací reflektují vlastní výkon, který následně obhajují před zkušební komisí. Jakým způsobem instituce podporuje studenty při prezentaci jejich tvůrčí práce? DF JAMU podporuje studenty při prezentaci jejich tvůrčí práce mnoha způsoby. Jedním z nejvýznamnějších je festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER, který probíhá již 29 let. Další z významných akcí je Salon původní tvorby, což je tradiční dvoudenní přehlídkou autorské tvorby studentů činoherní režie, divadelní dramaturgie, činoherního herectví, divadelního manažerství a jevištní technologie a v letošním roce se uskutečnil již 25. ročník. Salón poskytuje studentům prostor pro scénická čtení, následně i inscenování textů, a umožňuje tak začínajícím i zavedeným au- torům prezentovat své dosud nikde nepublikované a neinscenované literární texty. V rámci Ateliéru divadla a výchovy na Divadelní fakultě JAMU se každoročně koná festival Sítko, letos proběhl již 15. ročník. Cílem festivalu je především setkání současných, minulých a budoucích studentů Ateliéru, při němž dochází k prezentaci výstupů v uplynulém roce vzniklých (bakalářských projektů, magisterských inscenací či projektů jednotlivých ročníků a studentů). Dalšími aktivitami divadelní fakulty, které mají povahu festivalu či přehlídky, jsou nový projekt JAMŮví (festival studentské tvorby), zaměřený na audiovizuální a zvuková díla a pravidelná přehlídka spolupráce ateliérů herectví, režie, dramaturgie a divadelní produkce Monodramata. DF JAMU dále podporuje mnoho studentských aktivit prostřednictvím stipendijního systému a umožňuje tak vznik mnohých studentských představení, účastí na festivalech doma i v zahraničí atd. V neposlední řadě jsou zejména absolventské výstupy zveřejňovány ve školních divadlech (Studio Marta, Divadlo na Orlí), které simulují profesionální divadelní provoz repertoárového typu a jsou součástí kulturní nabídky brněnských divadel. Jakým způsobem má instituce formálně zajištěno poskytování akademického, kariérního a osobního poradenství studentům? Vzhledem k ateliérovému způsobu vedení výuky a nízkých počtech studentů v jednotlivých ateliérech je na DF JAMU zajištěn neustálý kontakt mezi studenty a vyučujícími. Tím je zajištěn neustálý tok informací od pedagogů směrem ke studentům i naopak. Pedagogové tak mají možnost studentům poskytnout maximální informační servis a současně si také mohou všímat projevů v chování jednotlivých studentů, které by mohly signalizovat osobní, studijní či profesní problémy a včas je se studenty začít řešit. V rámci studijní problematiky je studentům k dispozici Studijní oddělení DF, které funguje nejen jako administrativní článek Divadelní fakulty, ale také jako místo, kam se studenti mohou přijít poradit nejen v souvislosti se standardním průběhem studia, ale i v případě krizových situací, které ovlivňují jejich studium na naší škole. Studenti mají k dispozici konzultační hodiny děkana DF JAMU, kde mohou přímo s hlavou fakulty řešit své problémy, náměty či požadavky. Také byla zavedena možnost konzultací s klinickým psychologem, který je členem akademické obce JAMU a jehož prostřednictvím mohou studenti řešit své osobní problémy. V poslední době také uvažujeme o proškolení pedagogů v oblasti základů psychologie, aby byli schopni včas rozpoznávat krizové stavy jednotlivých studentů a v případě nutnosti je nasměrovali blíže k potřebné odborné pomoci. V rámci těchto aktivit jistě stojí za zmínku dva nové povinné předměty, které byly v posledním roce zavedeny do výuky a to jsou Kurzy profesní připravenosti I a II. Prvním kurzem prochází všichni studenti nastupující do prvních ročníků bakalářského či čtyřletého magisterského studia. Kurz je koncipován jako zdroj informací potřebných k hladkému průběhu studia na DF JAMU. Studenti dostanou informace o organizační struktuře fakulty, seznámí se s nejzásadnějšími body ze Studijního a zkušebního řádu JAMU, s možnostmi výjezdu na zahraniční studijní pobyt Erasmus+, s možnostmi grantových systémů, seznámí se s funkcí Akademického senátu, provozními záležitostmi školy, všemi detašovanými pracovišti včetně školních divadel a v neposlední řadě i s moderními metodami poskytování první pomoci, které mohou využít jak na půdě škol tak i v soukromí. Tento předmět se v současné době stále vyvíjí a doplňuje. Kurz profesní připravenosti II je určen studentům, kteří svá studia na JAMU končí a má je lépe připravit pro vstup do praxe. Studenti získají základní vědomosti z oblasti smluv, autorského práva, sociálního a daňového systému atd. Tento kurz je velmi důležitým nástrojem, sloužícím k zabránění tvorby fatálních chyb při přechodu ze studentského do profesionálního života. Dále DF JAMU disponuje systémem stipendií určených jako pomoc pro studenty, kteří se ocitli, většinou z důvodu složitého rodinného zázemí nebo neočekávané situace v kritické finanční situaci. Pro tyto studenty je na začátku každého semestru vypisována výzva a mohou se ucházet o jisté finanční částky z rozpočtu fakulty. DF ustanovuje komisi, která tyto žádosti posuzuje. Doplňující informace: pro studijní agendu využívají studenti a pedagogové Informační systém JAMU (https://is.jamu.cz/?lang=en ). V současné době obsahuje pro studijní programy Divadelní fakulty 1180 předmětů (a jejich sylabů). 2.2 Mezinárodní perspektivy Standard: instituce studentům nabízí řadu příležitostí pro získání mezinárodní perspektivy. Strategie JAMU a DF JAMU v oblasti internacionalizace 1/ Podpora otevřenosti a informovanosti o aktivitách mezinárodního charakteru na JAMU V souvislosti s probíhajícím procesem tvorby nových webových stránek JAMU a aplikací nového jednotného vizuálního stylu instituce podporovat otevřenost a tok informací v rámci instituce a jasně definovat internacionální rozměr vysoké školy. V souvislosti s tím vyjasnit podmínky pro potencionální zahraniční studenty a pedagogy stejně jako celkově vytvořit atraktivní vizuální obraz JAMU jako moderní umělecké instituce. Podporovat rozvoj informačních systémů s cílem digitalizace v komunikaci se zahraničím a usnadněním mobilit. 2/ Zvýšení počtu zahraničních studentů v akreditovaných studijních programech a zvýšení počtu studentů přijíždějících ze zahraničí v rámci krátkodobých i dlouhodobých mobilit V souvislost s bodem 1 dokončit přípravu pro aplikaci výuky v angličtině v bakalářském a magisterském program na HF a v rámci doktorského programu na obou fakultách. V této souvislosti jasně definovat finanční podmínky pro zájemce o studium v anglickém jazyce. Zvýšit informovanost o možnostech a umělecké úrovni studia v rámci krátkodobých mobilit, za tímto účelem rovněž maximálně podporovat pedagogické mobility, které významně přispívají k zájmu o studentské stáže na JAMU. 3/ Podpora společných studijních programů V souvislosti s probíhající akreditací společného studijního programu v rámci magisterského studia mezi Královskou konzervatoří v Den Haagu a HF JAMU nastavit systém aktivní podpory pro úspěšnou realizaci programu a na základě prvních zkušeností nastavit další postup směrem k oboustranné aktivní spolupráci mezi oběma institucemi. Zkušenosti nabyté během procesu akreditace společného studijního programu v budoucnu využít pro otevření dalších partnerství v rámci Joint Programme. 4/ Podpora s cílem zvýšení počtu vyjíždějících studentů Směrem k domácím studentům výrazným způsobem propagovat možnosti stáží na partnerských školách v rámci programu ERASMUS+ a dalších programů a smluv. Záměrem JAMU je, aby se percentuálně zvýšil podíl studentů, kteří absolvují mobilitu. Cílem pak je, aby se mobilita stala běžnou náplní studia v rámci studijních programů a výrazně pomohla naplnit internacionální rozměr znalostí a dovedností studentů. V této souvislosti je nutné zvýšit flexibilitu v uznávání kreditů získaných na partnerských institucích. V souvislosti se záměrem navýšení počtu vyjíždějících studentů podporovat další rozvoj portfolia partnerských vysokých škol včetně podpory excelentních studentů. 5/ Podpora joint projektů s partnerskými univerzitami V rámci podpory praktických zkušeností studentů a rozšíření interaktivních forem učení nabízet možnosti pro vstupování studentů do joint projektů, které fakulty vytváří s partnerskými institucemi, a které mohou znamenat výrazný přínos skrze srovnávání přístupů ke vzdělávání a inovacím. 6/ Podpora účasti studentů a pedagogů JAMU v rámci studijních a výukových pobytů V rámci podpory rozvoje internacionalizace instituce stimulovat studenty a pedagogy k účasti na mezinárodních konferencích, vědeckých sympoziích, interpretačních soutěžích, festivalech, workshopech a dalších krátkodobých akcích, které propagují značku JAMU a přinášejí samotným účastníkům řadu inovativních pohledů. Dále udržet vysoký počet hostujících pedagogů, kteří jsou zváni na základě projektové činnosti a konkrétně vymezit statut dlouhodobě hostujících pedagogů. V této souvislosti zvyšovat počet předmětů vyučovaných v angličtině. 7/Podpora účasti v mezinárodních sítích a podílení se na rozvoji evropského VŠ prostoru V rámci rozvoje portfolia partnerských škol pokračovat v začleňování JAMU do mezinárodních sítí institucí a zvýšit zainteresovanost pedagogů a pracovníků JAMU na různých formách spolupráce s institucemi v zahraničí (AEC, ELIA, SAR, E:UTSA, ENCATC a další). 8/ Podpora rozvoje kvality významných mezinárodních uměleckých a výzkumných projektů JAMU Dlouhodobě podporovat významné mezinárodní a vědecké projekty JAMU – zvláště Festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER, Mezinárodní interpretační kurzy, Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka, Mezinárodní festival Setkávání nové hudby Plus a Festival bicích nástrojů, které jsou v mezinárodním kontextu nejvýznamnějšími akcemi Instituce. Rozšiřovat možnosti propagace těchto událostí s cílem dosažení ještě většího mezinárodního renomé. V rámci vědeckých a výzkumných projektů podporovat aktivní účast JAMU na mezinárodních vědeckých konferencích a sympoziích. 9/ Podpora zvýšení jazykových schopností studentů, akademických pracovníků a zaměstnanců JAMU Základem internacionalizace instituce je zvyšování jazykových schopností pedagogů, zaměstnanců a studentů se záměrem postupně odstraňovat jazykové bariéry, které jsou stále výraznou brzdou v komunikaci se zahraničím. Podporou se rozumí realizace jazykových kurzů pro pedagogy a zaměstnance stejně jako další zkvalitňování výuky v cizích jazycích. Do jaké míry studijní programy a mimoškolní aktivity rozšiřují mezinárodní rozhled a zkušenosti studentů? DF JAMU využívá nástroje pro rozvoj mezinárodního rozhledu – ať už přímým začleněním do učebních osnov (viz další bod), či prostřednictvím Plánu aktivit v oblasti internacionalizace mimo program Erasmus+, tzn. souboru opatření, které mají za cíl: 1) spolupráce v systémových projektech (komisionální projekty, jiné projekty – spoluúčast), 2) zabezpečit oblast mobilit mimo program Erasmus+ (studijní pobyty a pedagogické mobility pro všechny úrovně studia), 3) zabezpečit oblast mobilit mimo program Erasmus+ souvisejících se strategickým mezinárodním rozvojem (účast na jednáních sítí (ELIA, ENCATC, EUTSA, SAR), 4) zabezpečit skupinové umělecké mobility – reprezentace na mezinárodních festivalech, výstavách apod. 5) zajištění hostujících pedagogů na DF mimo mobility Erasmus+, 7) dofinancování studentských mobilit v rámci programu Erasmus+. Součástí portfolia mezinárodních aktivit je účast v programu Erasmus+. Je možné v rámci přílohy F10 Bilaterální smlouvy se zahraničními školami. Pro přijíždějící studenty (mobility v rámci programu Erasmus+, mobility v rámci jiných smluv) je realizován studijní program Bridging East and West (viz příloha č. F11). Jak je mezinárodní rozměr začleněn do učebních osnov na všech úrovních studia? Nelze říci, že je mezinárodní rozměr v rámci učebních osnov začleněn rovnoměrně a stejným způsobem. Některé specializace mají závaznou povinnost zahraniční studijní či pracovní stáže jako součást studijního plánu (např. Divadelní produkce nebo Činoherní režie v magisterském studiu), pro jiné specializace je nositelem mezinárodního rozměru vedoucí ateliéru, který v rámci metody své výuky zapojuje zahraniční pedagogy (například specializace Fyzické divadlo programu Herecká tvorba či specializace Divadlo a výchova pro Neslyšící). Propojující aktivitou, která je součástí učebních osnov na všech úrovních studia (buď v rámci povinného základu či v rámci osobní specializace) jsou předměty související s Mezinárodním festivalem divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Z hlediska realizace studijních mobilit, jsou získané kredity ze strany fakulty akceptovány. Existují zamýšlené výsledky výuky formulované výslovně v souvislosti s internacionalizací? Které to jsou? Mezi takové patří formulované výsledky výuky předmětu Organizace mezinárodního divadelního festivalu ve všech ročnících bakalářského stupně studia programu Divadelní produkce. Zde je zřetelně formulována mezinárodní profesní praxe, která vyžaduje specifické výsledky z výuky. Mimo tuto oblast je třeba zmínit přípravu předmětů v anglickém jazyce a zejména obsah interaktivních osnov s touto výukou spojených. Jde o předměty, které doplňují (a doplňovat dále budou) nabídku programu Bridging East and West. Cílem je integrovat zahraniční studenty do ateliérové výuky a umožnit českým studentům studovat daný předmět (včetně seminárních zadání) v angličtině. Jakým způsobem se instituce zapojuje do mezinárodních partnerství a výměn? Způsobů a principů je několik: a) historický – existují dlouhodobé partnerské vazby, b) cesta druhých největších měst evropských zemí, c) cesta partnerských měst města Brna, d) cesta nabídek projektů prostřednictvím sítí, jichž je DF členem, e) cesta nabídek individuálních kolegů-členů sítí, jichž je DF členem, f) vznikající partnerství v rámci festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER, g) návrh ze strany pedagogů DF. Jakým způsobem instituce podporuje přicházející a odcházející studenty a zaměstnance? Podpora přijíždějících studentů je zaměřena hlavně na oblast ubytování a problematiku administrativního zajištění včetně podpory v komunikaci s úřady. V oblasti vyjíždějících studentů je to plné administrativní zajištění s partnerskou školou včetně zajištění stipendií a uznávání získaných kreditů. V případě zaměstnanců je to rovněž plná administrativní podpora včetně poskytování cestovních a pobytových nákladů. V neposlední řadě je výraznou podporou intenzívní výuka cizích jazyků, kterou obě fakulty realizují; pro pedagogy domovské instituce jsou organizovány jazykové kurzy. Významnou podporou pro uskutečňování studentských mobilit je rovněž možnost dofinancování pobytu, které je realizováno na základě individuálních žádostí studentů a zohledňuje faktické životní náklady destinace, ve které se mobilita uskutečňuje stejně jako studenty se sociálně slabším zázemím. (viz Výroční zpráva JAMU, 2018, 7a, str. 30) Pro pedagogy a studenty v rámci mobilit je připraven servis ze strany pracovníků oddělení vnějších vztahů/zahraničního oddělení. Kromě profesionální péče jsou zejména studenti dále podpořeni péčí pedagogů pověřených vedením Laboratoře Erasmus (samostatný ateliér, který realizuje výuku v rámci Bridging East and West programu). Přijíždějící studenti mají stejné možnosti, jako studenti stálí, tzn. přístup ke všem zařízením včetně ubytování v ubytovacím centru Astorka. Na druhou stranu je třeba říci, že pro rozvoj dlouhodobých pedagogických mobilit (případně institutu hostujících profesorů) nemá DF ani JAMU vybudovánu žádoucí infrastrukturu (např. ubytovací kapacity). Má instituce zahraniční učitele, kteří zajišťují část učebních osnov? Jak bylo uvedeno výše, zapojování zahraničních učitelů (vyjma mobilit či uměleckých projektů) je znesnadněno chybějící infrastrukturou, což je spíše okrajový důvod. Hlavním důvodem je určitá setrvačnost z dřívějších období, která spojovala schopnost vyučovat dramatická umění s mateřským jazykem. Zahraniční pedagogové v pracovním úvazku byly historicky reprezentováni zejména slovenskými kolegy. Dlouhodobě na učebních osnovách participují například dva pedagogové ve studijním programu herectví, nicméně i tito získali v průběhu let český domicil. V současnosti má DF 8 zahraničních pracovníků ze zemí EU (přepočtený souhrn úvazku činí 4,775). V této souvislosti bude nutné konkrétně vymezit statut dlouhodobě hostujících pedagogů. Naopak počet zahraničních pedagogů, kteří jsou na JAMU zváni krátkodobě na základě projektového financování (workshopy a masterclassy) je značně vysoký a v maximální míře uspokojuje nároky na internacionalizaci výuky (viz Výroční zpráva JAMU 2017, Tab. 6.5 str. 94, Výroční zpráva JAMU 2018, tab. 7.5, str. 77). Při zodpovídání této otázky se objevuje obava, zda je otázka formulována dostatečně srozumitelně a jasně – jde o zahraniční učitele ve smyslu národnosti a jazyka, nebo jde o mimoevropské učitele? Jakým způsobem učitelé získávají mezinárodní odbornost? Valná většina pedagogů má vlastní profesionální uměleckou praxi, kterou pěstuje paralelně ke svému úvazku. V rámci této praxe jsou tak účastni řady uměleckých a inscenačních projektů v profesionálním prostředí, které jsou zabezpečovány mezinárodními týmy. Vlastní umělecká praxe je hlavním kritériem pedagogické odbornosti bez ohledu na národní či mezinárodní aspekt. Pedagogové zaměření na výuku spíše teoretických předmětů či předmětů svázaných s výzkumnou činností, jsou prakticky činní v mezinárodních sítích a společnostech, případně prezentují výstupy z vědecké činnosti na mezinárodních konferencích. Povinnost pedagogické mobility do zahraničí není povinnou součástí kariérních plánů, jakkoliv ji z pohledu vedení konkrétního pracoviště (ateliéru) se jí může stát. Jaké aktivity instituce organizuje pod záštitou konceptu “internationalisation@home”? Tomuto konceptu jsou blízké přirozené aktivity na fakultě. Každý student přijíždějící v rámci mobility získá, kromě zařazení do Laboratoře Erasmus, domácího buddy studenta, který je provádí začátky na fakultě. Takřka všechny programy/ateliéry přispívají ke společnému základu programu Bridging East and West svými specifickými předměty, do kterých se mohou zapsat studenti příslušné specializace tak, aby byli vyučováni společně s českými studenty stejného zaměření. Součástí výstupů z předmětů základu programu Bridging East and West jsou veřejné prezentace, které jsou hojně navštěvovány českými studenty. Zahraniční studenti jsou zapojováni do uměleckých výstupů ateliérů, vstupním pouličním imatrikulačním průvodem na začátku akademického roku počínaje a uměleckými výstupy v rámci pouličních aktivit festivalu SETKÁNÍ/ENOCUNTER konče. Z administrativního hlediska je studijní agenda zahraničních studentů ekvivalentně vedena v rámci informačního studijního systému. Jaké principy instituce uplatňuje pro zajištění kvality internacionalizace? Z hlediska přijíždějících studentů v rámci mobilit je základním principem posouzení studijních a talentových předpokladů přihlášeného studenta. Toto ověření probíhá nejen nad zaslanými materiály, ale také na základě rozhovoru prostřednictvím skype. Smlouvy pro mobility jsou uzavírány se školami, které mají maximálně kompatibilní osnovy, jakkoliv je toto často problematické. Dalším principem je evaluace studijní mobility – studenti zpracovávají dotazník týkající kvality mobility, obsahu i péče ze strany fakulty (viz příloha F12). Tento způsob evaluace je užíván dlouhodobě, protože jsme dlouho hledali cestu, jakým způsobem zabezpečit výuku základu programu Bridging East and West, což ve výsledku vedlo k založení Laboratoře Erasmus a zajištění dvou pedagogů pro tento kabinet. Z hlediska vyjíždějících studentů pořádá fakulta v listopadu International Mobility Info Day, v rámci kterého jsou s dostatečným předstihem před prvním termínem přihlášek (31. 1.) studenti i pedagogové seznámeni s možnostmi a partnerskými školami na následující rok. Součástí jsou prezentace studentů a pedagogů, kteří již mobilitu v bezprostřední minulosti absolvovali, které se soustředí nejen na kvalitu výuky, ale také na sociální aspekty. Povinnou součástí vypořádání realizované mobility je pak písemná reflexe účastníka mobility, která opět slouží k vyhodnocení spolupráce, případně ke kontaktování hostitelské školy za účelem vyhodnocení informací uvedených v reflexi. Prvním momentem, kdy se studenti dozví o možnosti cestovat v rámci mobilit, je první týden školy v prvním ročníku, kdy probíhá celofakultní vstupní kurz pro první ročníky a internacionalizace je jednou z kapitol, která je studentům prezentována. Z hlediska přijíždějících i vyjíždějících pedagogů je podmínkou končeného vypořádání mobility (jakékoliv zahraniční cesty) podrobná zpráva. 2.3 Hodnocení Standard: metody hodnocení jsou jasně definovány a prokazují dosažení vzdělávacích výsledků. Jaké jsou metody hodnocení a jak tyto metody prokazují dosažení vzdělávacích výsledků? Systém vnitřního zajišťování a hodnocení kvality je na JAMU budován průběžně postupným zaváděním jednotlivých prvků tak, aby tvořil soubor vzájemně provázaných principů, pravidel a postupů, které cílí na dosahování vynikajících výsledků a soustavnému zlepšování činností JAMU v oblastech vzdělávání, umění, výzkumu a souvisejících činností. Na všech úrovních řízení JAMU jsou vymezeny pravomoci a odpovědnost za kvalitu vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností tak, aby tvořily funkční celek. Systém zajišťování a hodnocení kvality pokrývá všechny oblasti předpokládané zákonem o vysokých školách, nařízením vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství, směrnicemi pro zajišťování kvality v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a vnitřními předpisy JAMU. V souladu s posláním JAMU je v systému zajišťování kvality kladen důraz na vzdělávací činnost. Výuka ve studijních programech v oblasti umění je úzce spjata s tvůrčí činností. Ta je jejím obsahem i cílem. Za indikátory kvality jsou tedy považovány především umělecké výstupy z výuky jakožto výsledky učení. Umění není definováno jako pevná a neměnná soustava znalostí a dovedností. Respektování mnohosti, rozdílnosti a dynamičnosti je základním předpokladem svobodné umělecké tvorby a svobodného rozvíjení talentů studentů. Oblast vzdělávání a umělecké tvorby se nalézá v rozpětí mezi klasickými metodami a tradičními postupy na straně jedné a neustálým experimentováním a aktualizací při hledání nových forem na straně druhé. V uměleckém vzdělávání je charakteristická zejména forma individuální výuky, založená na osobním vztahu mezi pedagogem a studentem, případně skupinách o malém počtu studentů. Vzhledem k těmto specifikám není možné používat na JAMU kvantitativní metody hodnocení, ale spíše metody kvalitativní a především hodnocení tvůrčích výstupů z výuky jako indikátor kvality vzdělávací činnosti, která jim předcházela. Procesy vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti probíhají na třech úrovních: Úroveň 1 Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti JAMU - Proces souhrnného hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti JAMU je prováděn pracovní skupinou jmenovanou Radou pro kvalitu JAMU. - Souhrnné hodnocení kvality vzdělávací činnosti probíhá na úrovni JAMU jednou za 5 let. - Výsledky jsou vyhodnoceny a slouží jako podklad k Sebehodnotící zprávě JAMU a k jejím každoročním aktualizacím a k návrhu na zlepšování kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti na úrovni JAMU. Úroveň 2 Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti na fakultách JAMU - Proces souhrnného hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti fakult JAMU je prováděn pracovní skupinou jmenovanou Radou pro kvalitu JAMU. - Souhrnné hodnocení kvality vzdělávací činnosti probíhá na úrovni fakult jednou za 5 let. - Výsledky jsou vyhodnoceny a slouží jako podklad k Sebehodnotícím zprávám fakult JAMU a k jejich každoročním aktualizacím a k návrhu na zlepšování kvality vzdělávací činnosti na úrovni fakult JAMU. Úroveň 3 Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti studijního programu a jeho specializací - Souhrnné hodnocení vzdělávací a tvůrčí činnosti na úrovni studijního programu a jeho specializací je prováděno alespoň jednou po dobu platnosti jeho akreditace. - Hodnocení studijního programu a jeho specializací je prováděno pracovní skupinou jmenovanou děkanem fakulty a schválenou Radou pro kvalitu. - Výsledky jsou vyhodnoceny a slouží k vlastním hodnotícím zprávám studijních programů a jejich specializací. Postupy vnitřního zajišťování a hodnocení kvality jsou popsán v dokumentu „Systém vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti JAMU“. Jeho přílohami jsou: • Standardy pro oblast vzdělávání Uměním tematický okruh Hudební umění • Standardy pro oblast vzdělávání Uměním tematický okruh Divadelní umění • Standardy pro oblast vzdělávání Uměním tematický okruh Filmová tvorba a Televizní tvorba • Kvalifikační rámec studijních programů a jejich specializací HF JAMU • Kvalifikační rámec studijních programů a jejich specializací DF JAMU • Hodnocení kvality vzdělávací činnosti studijních programů a jejich specializací na základě hodnocení absolventských výkonů na HF JAMU • Hodnocení kvality vzdělávací činnosti studijních programů a jejich specializací na základě hodnocení absolventských výkonů na DF JAMU • Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti na základě výstupů z výuky na HF JAMU • Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti na základě výstupů z výuky na DF JAMU Jakým způsobem jsou přezkoumávány, aby zohledňovaly otázky, jako je konzistentnost a spravedlivost? Jsou metody hodnocení sladěny s metodami a formáty výuky a učení? Metody hodnocení studentů jsou v souladu s požadavky standardů daných pro divadelní umění (viz Příloha A14 - Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU): Metody hodnocení studentů jsou v souladu s výstupy z učení (včetně výstupů umělecké/tvůrčí činnosti) a odpovídají metodám výuky Studenti jsou hodnoceni podle předem zveřejněných, objektivních a transparentních kritérií. V tvůrčích disciplínách je kladen zvláštní důraz na individuální hodnocení tvůrčího výkonu/scénického tvaru představeného v rámci klauzurních zkoušek i na poskytnutí odpovídající zpětné vazby v průběhu tvůrčího procesu s ohledem na rozvoj jedinečných osobnostních tvůrčích, talentových a psychosomatických předpokladů daného studenta. Jsou veškerá hodnotící kritéria a veškeré hodnotící postupy snadno dostupné studentům a zaměstnancům a jsou z jejich pohledu jasně definovány? Při přechodu na nový systém studijních programů se specializacemi a s tím souvisejícímu reakreditačnímu procesu byly vytvořeny nová hierarchie, která nyní obsahuje garanta studijního programu, který daný studijní program zastřešuje a byly také vytvořeny nové hodnotící postupy (směrem ke studentům), které se v současné době testují a postupně zavádí do praxe. Jejich dostupnost v současné době ještě není v ideálním stavu. V roce 2019 byly implementovány nové personální plány pracovišť a kariérní plány, které jsou v současnosti projednávány s akademickými pracovníky a které obsahují jak kritéria, tak postupy. Je studentům poskytována včasná a konstruktivní zpětná vazba u všech forem hodnocení? Vzhledem k malému počtu studentů v jednotlivých ateliérech a specializacích a také právě kvůli ateliérovému vedení výuky je zpětná vazba zajišťována prakticky okamžitě. Tato zpětná vazba je realizována jak na úrovni jednotlivých pedagogů, tak na úrovni vedoucího ateliéru či jednotlivými kabinety zajišťujícími jednotlivé oblasti výuky. Pro hodnocení absolventských představení je v současné době aktualizován systém hodnocení vedený studenty doktorského studijního programu ve spolupráci s dalšími pedagogy JAMU. 3. Profily studentů 3.1 Požadavky na přijetí / Vstupní požadavky Standard: existují jasná přijímací kritéria pro rozpoznání uměleckých či akademických vloh jednotlivých studentů Má instituce jasná a vhodná kritéria pro přijímání všech typů uchazečů (včetně dospělých studentů a příležitostí k celoživotnímu vzdělávání)? Přijímací řízení na DF JAMU je v souladu se standardy dané pro divadelní umění (viz Příloha A14 - Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU): U všech studijních programů v rámci tematického okruhu Divadelní umění je požadována přijímací zkouška. Přijímací řízení nemůže být prominuto na základě předchozích studijních či uměleckých výsledků. Vzhledem ke specifickým požadavkům určovaným charakterem tematického okruhu Divadelní umění je součástí přijímacího řízení u všech specializací talentová zkouška a zkouška z teoretických a jiných disciplín. Talentová část přijímacího řízení může mít formu živého uměleckého vystoupení, formu souboru uměleckých prací, formu tvůrčího písemného výstupu, či další formy dle povahy daného studijního programu. Teoretické zkoušky mohou mít formu písemnou či ústní. Přijímací řízení je zpravidla vícekolové – vyřazovací. Podle povahy studijního programu mohou být v průběhu přijímacího řízení vedle talentových, studijních a tvůrčích předpokladů hodnoceny i základní fyzické a psychosomatické předpoklady, technické (řemeslné) předpoklady a schopnost myšlení odpovídající dané specializaci. Přijímací řízení probíhá před jmenovanou přijímací komisí, kterou tvoří interní i externí spolupracovníci a nezávislé osobnosti, jejichž složení zaručuje odborné a objektivní posouzení individuálních talentových a studijních předpokladů uchazeče. U všech studijních programů i specializací je hodnocení uchazečů individuální. Přijímací komise vychází především z celkového výkonu uchazeče a při konečném výběru je posuzován celkový dojem. O průběhu všech zkoušek (talentové, písemné nebo ústní) je veden jeden protokol, ve kterém se zaznamená hodnocení přijímací zkoušky, a uvedou skutečnosti, které mají význam pro přijetí či nepřijetí uchazeče. Konkrétní požadavky pro přijetí na jednotlivé studijní programy a jejich specializace jsou zveřejněny v souladu se zákonem o vysokých školách a vnitřními předpisy JAMU a DF JAMU nejméně 4 měsíce před termínem ukončení odevzdání přihlášky ke studiu ve vyhlášce DF JAMU o přijímacím řízení. Jakými způsoby vstupní požadavky hodnotí schopnosti (umělecké/technické/akademické/pedagogické) jednotlivých uchazečů, pokud jde o úspěšné dokončení studijního programu instituce? Ve Strategické záměru DF JAMU pro období 2016 – 20 je stanoven v oblasti vzdělávání cíl 2: Divadelní fakulta JAMU přijímá studenty na základě jejich talentových a studijních předpokladů. Dílčími cíli jsou: - Zachovat přijímací řízení (talentové přijímací zkoušky) na Divadelní fakultě JAMU nadále jako specificky zaměřené na zvolenou specializaci studia, založené na osobním kontaktu s uchazečem a na posuzování jeho talentových a studijních předpokladů komisemi složenými z renomovaných pedagogů v oboru. - Vycházet v počtu přijímaných studentů z reálného posouzení personálních, prostorových, materiálních a finančních možností fakulty, možností uplatnění absolventů v umělecké praxi, z demografického vývoje a z potřeb profesní spolupráce v průběhu studia (týmová povaha uměleckých projektů). - Rozvíjet stipendijní systém, jenž pomůže pokračovat ve studiu studentům, jimž by to jinak špatná osobní ekonomická situace znemožňovala. Konkrétní hodnocené předpoklady ke studiu v jednotlivých studijních programech a jejich specializacích jsou zveřejněny v souladu se zákonem o vysokých školách a vnitřními předpisy JAMU a DF JAMU nejméně 4 měsíce před termínem ukončení odevzdání přihlášky ke studiu ve vyhlášce DF JAMU o přijímacím řízení. 3.2 Dosažený pokrok, výsledky a zaměstnatelnost studentů Mechanismy pro formální sledování a hodnocení dosaženého pokroku, výsledků a následné zaměstnatelnosti svých studentů Za sledování pokroku a dosažených výsledků studentů odpovídají vedoucí ateliérů (specializací), kteří poskytují kvalitativní informace a zdůvodnění ke kvantitativním zjištěním studijního oddělení garantům studijních programů. Předchozí studium je uznáváno dle národních standardů (v případě absolventů českých univerzit) a na základě nostrifikačních mechanismů (v případě absolventů zahraničních univerzit). Pro vstup do magisterského studia je u každého uchazeče posuzována příbuznost předchozího (bakalářského) studovaného programu (specializace), tzn. že je zkoumán obsah předchozího studia (profil absolventa musí být příbuzný a odvíjí se v národním prostředí od akreditace v 0blasti vzdělávání č. 31 Umění). Centrální pravidla ani mechanismy pro shromažďování údajů o bývalých absolventech prozatím nejsou nastaveny, zodpovědnost leží na vedoucích ateliérů. Některé ateliéry s absolventy spolupracují v oblasti výuky a diskusí se stávajícími studenty, ale oblast není systematizována. Jedná se o slabou stránku, která souvisí s kapacitou a finančními možnostmi fakulty. Jediným systémovým nástrojem pro sledování uplatnění absolventů jsou Úřady práce, nicméně zejména oblast absolventů pracujících na volné noze není sledováním pokryta. Úřady práce navíc nesleduje uplatnění absolventů po fakultách a podle programů a není možné detekovat uplatnění v rámci volných profesí. Na základě dostupných informací (monitoring vedoucích ateliérů a garanti) víme, že absolventi nemají obtíže spojené s profesionálním uplatněním, zejména v národním prostředí. U některých specializací je zájem o absolventy takový, že jim často brání k ukončení studia (státní závěrečná zkouška a obhajoba kvalifikačních prací) ve standardní době studia. Studenti preferují nástup do praxe a studium ukončují v prodlouženém modu. Názory zaměstnavatelů na hodnotu nabízeného vzdělávání jsou ověřovány několika způsoby: zaměstnavatelé jsou zastoupeni v Umělecké radě JAMU, Umělecké radě DF JAMU a ve správní radě JAMU. V rámci členství se vyjadřují v rámci akreditačního procesu ke všem studijním programům a specializacím. Oblasti, kde absolventi nacházejí pracovní uplatnění, jsou popsány v Profilech absolventa v jednotlivých akreditačních spisech. 4. Vyučující 4.1 Kvalifikační předpoklady a odborná činnost vyučujících Vyučující mají pro svou roli kvalifikační předpoklady a jsou aktivními umělci, pedagogy či výzkumníky. Standardy dané pro divadelní umění (viz Příloha A14 Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU) pro personální zajištění vzdělávací a tvůrčí činnosti stanovují tyto požadavky: Je zajištěna garance studijních programů akademickými pracovníky splňujícími podmínky stanovené v § 44 odst. 6 zákona o vysokých školách, s dostatečnou odbornou kvalifikací, kteří v posledních pěti letech vykonávají uměleckou/tvůrčí činnost v oblasti divadla a dramatických umění nebo v oblasti blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření. Struktura akademických pracovníků z hlediska jejich kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby i jejich zkušeností s působením v umělecké divadelní praxi v České republice i v zahraničí, případně ve sférách s dramatickým uměním bezprostředně souvisejících, odpovídá struktuře studijních plánů i cílům a profilům studijních programů realizovaných v rámci tematického okruhu Divadelní umění. Garantem bakalářského studijního programu je akademický pracovník, který má na téže vysoké škole stanovenou pracovní dobu v rozsahu týdenní pracovní doby podle zákoníku práce a který má minimálně vědeckou hodnost „kandidáta věd“ (ve zkratce „CSc.“) nebo vzdělání v doktorském studijním programu (dále jen „vědecká hodnost“). V posledních pěti letech vyvíjí uměleckou /tvůrčí, pedagogickou nebo výzkumnou činnost. Garantem magisterského studijního programu je akademický pracovník, který má na téže vysoké škole stanovenou pracovní dobu v rozsahu týdenní pracovní doby podle zákoníku práce a který je jmenován docentem nebo jmenován profesorem v programu, který odpovídá tematickému okruhu Divadelní umění. V posledních pěti letech vyvíjí uměleckou /tvůrčí, pedagogickou nebo výzkumnou činnost. U bakalářského nebo magisterského studijního programu realizovaného v rámci tematického okruhu Divadelní umění je zajištěna odpovídající umělecká/tvůrčí činnost akademických pracovníků v daném nebo příbuzném programu a je přiměřeně zajištěno zastoupení odborníků z praxe, kteří se podílejí na výuce praktických studijních předmětů. Garantem doktorského studijního programu může být pouze akademický pracovník, který má na téže vysoké škole stanovenou pracovní dobu v rozsahu týdenní pracovní doby podle zákoníku práce a který je jmenován docentem nebo jmenován profesorem v programu, který odpovídá tematickému okruhu Divadelní umění, nebo v programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření. V posledních pěti letech vyvíjí uměleckou /tvůrčí, pedagogickou nebo výzkumnou činnost. U doktorského studijního programu realizovaného v rámci studijní oblasti Divadelní umění akademičtí pracovníci vykonávají uměleckou/tvůrčí činnost v daném nebo příbuzném programu. Počet akademických pracovníků zabezpečujících studijní programy v rámci tematického okruhu Divadelní umění odpovídá počtu studentů, metodám výuky a hodnocení s přihlédnutím ke specifikům typů a profilů studijních programů i jednotlivých specializací a předmětů vyžadujících intenzivní kontaktní výuku s důrazem na rozvoj individuálních tvůrčích, talentových a psychosomatických předpokladů. Strategie dosahování a rozvoje kvalifikačních předpokladů pedagogů včetně posilování umělecké, pedagogické či výzkumné činnosti je předmětem zavedení personálních plánů pracovišť (ateliéry), jejich monitoring na úrovni programu (garant programu) a kariérních plánů pracovníků opět na úrovni ateliérů a jejich diskuze a ověření u děkana fakulty. Implementace modelu byla po dlouhých debatách v roce 2019, jsme tedy na začátku systematizace v této oblasti. 4.2 Velikost a složení učitelského sboru Standard: existuje dostatek kvalifikovaných vyučujících pro efektivní realizaci jednotlivých programů Díky personálním plánům pracovišť (interně ateliérů) máme komplexní přehled o počtu počtu a velikostech úvazků mezi jednotlivými ateliéry. V dlouhodobém horizontu tedy sledujeme průměrný věk pracovišť, stupně vzdělání a snažíme se je udržovat ve vzájemné rovnováze. Podle jednotlivých studijních programů jsme schopni generovat optimální pedagogické složení jednotlivých specializací a pracovat na jejich průběžném doplňování. Zcela přirozeným nástrojem v oblasti umění je spolupráce s absolventy, z nichž se v dlouhodobém horizontu rekturtují potenciální studenti doktorského studijního programu (DSP) a následně případní zaměstnanci fakulty. V případě Divadelní fakulty pracujeme s pedagogy v širokém věkovém rozpětí od absolutoria (spíše praktického charakteru jako jsou pohybové disciplíny, technologické disciplíny etc) po důchodový věk (především režie a dramaturgie). Vzhledem k faktu, že divadelní umění pracuje mimo jiné formou generační výpovědi, jsou nové divadelní prvky symptomaticky napojeny na určitou generaci pedagogů, o jejichž dostatečné zastoupení dbáme v již zmiňovaných personálních plánech pracovišť. Vedoucí pracovišť pracují na nových kariérních plánech jednotlivých pracovníků. V nich jsou evidovány nejen pracovní požadavky na zaměstnance kladené, ale také jejich osobní specializace, školení a plány. Vzhledem k faktu, že DF klade velký důraz na uměleckou kvalitu pedagogů, je kromě snahy o osobní růst pedagogů doplňován pedagogický sbor z nevelké profesní základny divadel v ČR, a tedy opět ve spolupráci s našimi absolventy a jejich generačních souputníků. Díky novým možnostem v rámci internacionalizace je tato trvalá vnitřní obrodná snaha fakulty doplňována o zahraniční pedagogy, letory a vedoucí workshopů. Z hlediska národních standardů mají studijní programy dostatek kvalifikovaných vyučujících pro jejich efektivní realizaci a příštích 10 let, jak odsouhlasil Národní akreditační úřad, který programům udělil akreditaci. Fakulta si však je vědomá, že v některých ateliérech (bez vlivu na program jak celek), dochází k výrazným věkovým posunům a v rámci personálního plánování dělá kroky k tomu, aby se postupně pozice předávaly. Umožňuje nám to jednak možnost externího zapojení nových pedagogů a jejich prověření, jednak také institut vnitřní grantové soutěže FRVUČ, která přivádí do programů projektově nové odborníky, kteří se mohou postupně do pedagogické činnosti zapojit. Jak bylo výše uvedeno, v neposlední řadě je velkým zdrojem studium doktorského studijního programu. 5. Objekty a technické vybavení, zdroje a podpora 5.1 Objekty a technické vybavení Standardy dané pro divadelní umění (viz Příloha 14 Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností činnosti JAMU) pro materiální a prostorové zajištění vzdělávací a tvůrčí činnosti stanovují tyto požadavky: Existuje ujištění o finanční stabilitě vysoké školy, která zabezpečuje studijní programy uskutečňované v rámci tematického okruhu Divadelní umění. Rozpočet vysoké školy nebo fakulty umožňuje realizaci studijních programů v rámci tematického okruhu Divadelní umění (náklady na přístrojové vybavení a jeho provoz, náklady na materiální a technické vybavení a jeho modernizaci, osobní náklady, další vzdělávání akademických pracovníků, výdaje na inovace, mobility studentů a pedagogů aj.) a jsou zajištěny odpovídající zdroje na pokrytí těchto nákladů. Je zajištěna infrastruktura pro výuku a učení (odpovídající materiální a technické zabezpečení, dostatečné a provozuschopné výukové a studijní prostory, vybavení učeben, zkušeben, studií, ateliérů a dílen pomůckami, divadelními technologiemi, technickým, nástrojovým a přístrojovým zařízením), která odpovídá typu a profilu tematického profilu Divadelní umění, vyučovaným studijním programům a předmětům i počtu studentů. Pro studium teoretických předmětů jsou zabezpečeny učebny pro semináře a cvičení, jejichž počet a kapacita odpovídá počtu a velikosti studijních skupin. Je zabezpečen přednáškový sál s odpovídajícím technickým vybavením (dataprojektor, počítač, ozvučení, Video/DVD projekce přes dataprojektor), jehož kapacita odpovídá počtu studentů. Pro studium uměleckých předmětů a psychosomatických disciplín jsou zabezpečeny specializované učebny, jejichž počet a prostorová kapacita odpovídá typu dané specializace či předmětu i počtu a velikosti studijních skupin. Je zabezpečen odpovídající počet zkušeben pro studium uměleckých předmětů a s ním spojenou tvůrčí činnost s prostorem umožňujícím herecké rozehrání situací a režijní rozvinutí mizanscén. Je zabezpečen odpovídající počet zkušeben, jejichž prostorová kapacita a vybavení jevištními technologiemi umožňuje realizaci a interní představení inscenací menšího rozsahu a jednoduššího charakteru.Je zabezpečen odpovídající počet učeben s akustickou výbavou a klavírem či pianinem pro individuální i sborovou/skupinovou výuku zpěvu a hlasových disciplín. Je zabezpečen taneční sál, jehož rozměry, prostorové dispozice a vybavení (baletizol, zrcadlová stěna, žíněnky, klavír a ozvučení) umožňují skupinovou výuku scénického pohybu, tance, akrobacie a dalších pohybových disciplín. Jsou zabezpečeny ateliéry s odpovídajícími prostorovými dispozicemi a vybavením pro výuku scénografie a výtvarných disciplín. Jsou zabezpečeny dílenské prostory s odpovídajícím specializovaným vybavením k získání technologických dovedností a realizaci výtvarných návrhů scény, kostýmů i dalších scénických prvků (loutek, rekvizit) a pro výrobu výprav absolventských inscenací. Je zabezpečeno odpovídající prostorové, technické, přístrojové, nástrojové a počítačové vybavení k získání technologických dovedností využívaných v rámci scénického tvaru a audiovizuálních umění, zvláště pak pro realizaci výuky lightdesignu, fotografie a práce s videotechnologiemi. Je zabezpečeno plně vybavené profesionální zvukové studio, které slouží k realizaci výuky, nahrávek pro absolventské inscenace a nahrávek tvůrčích prací studentů. Divadelní studio Nezbytnou součástí infrastruktury pro studium, tvorbu a výzkum v tematickém okruhu Divadelní umění je divadelní studio, v němž se realizuje inscenační praxe vycházející ze studijních plánů jednotlivých programů. Divadelní studio slouží k zabezpečení uměleckých výstupů, které jsou součástí kvalifikačních prací; je k dispozici zejména studentům magisterského studijního programu pro realizaci a veřejná představení divadelních inscenací/absolventského scénického díla v příslušné specializaci. Prostorové možnosti a technické vybavení divadelního studia umožňují realizovat scénické dílo a divadelní inscenaci na umělecké a profesionální úrovni odpovídající trendům současné divadelní praxe. Divadelní prostor studia, jeho vybavení jevištními technologiemi, divadelní a technické zázemí, kapacita hlediště i provozní možnosti umožňují veřejná představení a reprízování divadelních inscenací v podmínkách odpovídajících parametrům současného profesionálního divadla. Studijní texty a studijní opory Studenti mají zabezpečen přístup k informačním zdrojům odpovídajícím tematické oblasti Divadelní umění. Studenti mají zabezpečen přístup ke studijním oporám tradičních tištěných (učebnice, skripta, jiné učební texty) i interaktivních a multimediálních forem (e-learning, elektronické materiály, prezentace), které odpovídají typům a profilům studijních programů Studenti mají zabezpečen přístup ke specifickým studijním oporám tvůrčí, tj. umělecké i výzkumné činnosti v rámci studijní oblasti Divadelní umění, které představují divadelní hry, notové materiály, fotografická dokumentace a audiovizuální záznamy významných inscenací či zvukové nahrávky významných hudebních děl. Knihovna a počítačová učebna Součástí infrastruktury pro studium, tvorbu a výzkum v rámci tematického okruhu Divadelní umění je knihovna, která složením svých fondů a prostorovými kapacitami odpovídá typům a profilům daných studijních programů a předmětů i počtu studentů. Knihovna je odborným knihovnicko-informačním pracovištěm, které zabezpečuje přístup k informačním zdrojům (databázové licence a odborná literatura odpovídající tematickému okruhu Divadelní umění) a vytváří nezbytné informační zázemí pro studium, tvůrčí, umělecko-výzkumnou i vědecko-výzkumnou práci v oblasti divadla a dramatických umění. Struktura a složení fondů knihovny odpovídá současnému vývoji a poznání v oblasti divadla a dramatických umění. Fondy knihovny jsou průběžně doplňovány v souladu se studijními, tvůrčími i výzkumnými požadavky i s ohledem na publikační činnost a nejnovější poznatky, tvůrčích metody i trendy v oblasti divadla a dramatických umění. Součástí infrastruktury pro studium, tvorbu a výzkum je počítačová učebna, která zabezpečuje přístup k elektronickým informačním zdrojům, elektronickým materiálům i databázovým licencím, umožňuje jejich zpracování a slouží k realizaci výuky a odborných školení. JAMU soustavně usiluje o vytváření odpovídajícího materiálního a prostorového vybavení pro vzdělávací a tvůrčí činnost obou fakult tak, aby byly v maximální míře naplňovány tyto standardy pro vysokoškolskou výuku umění. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání V rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání realizuje JAMU dva individuální projekty financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF): Projekt „Zkvalitnění infrastruktury studijního programu Dramatická umění na JAMU“ registrační číslo projektu CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002469 v celkové výši způsobilých výdajů 78.135 tis. Kč, z čehož je 68.122 tis. Kč investičních prostředků a 10.013 tis. Kč neinvestičních prostředků. JAMU se podílí na výdajích vlastními prostředky ve výši 5 %, tj. celkem 3.907 tis. Kč (3.406 tis. Kč investiční a 501 tis. Kč neinvestiční prostředky). V roce 2018 bylo proinvestováno celkem 44.225 tis. Kč investičních prostředků, z čehož podíl z ERDF činil 42,014 tis. Kč. Pro zvýšení kvality výuky studijních programů Divadelní fakulty byly realizovány tyto investiční akce: • dokončení stavebních úprav v budově Astorka na výukové plochy Divadelní fakulty, přičemž bylo stavební úpravou získáno 399 m2 nových výukových ploch • celková modernizace technologií v divadelním studiu Marta spočívala v pořízení či modernizaci: − jevištních technologií zahrnujících 9 motorických hřídelových tahů, mobilní propadlo, nové ovládání a řízení jevištních mechanismů, hlavní oponu a další látkové vybavení − scénického osvětlení zahrnující nové moderní osvětlovací pulty, soubory reflektorů a svítidel s příslušenstvím − projekce a videa zahrnující videoserver s příslušenstvím, pracovní stanici, 2 projektory s objektivy, projekční motorické a skládací plátno − zvukových technologií obsahujících digitální a analogový mixážní pult s příslušenstvím, ozvučovací soustavy, mikrofonní soustavy s příslušenstvím, zesilovače, pracovní stanice a technologický stůl do režijní místnosti − nového inspicientského zařízení v divadle − obrazových technologií obsahujících kamerový systém s videostřižnou a záznamovým zařízením • světelné vybavení – osvětlovací pult pro muzikálové ateliéry • zvukové technologie – ozvučovací systémy, systém mikroportů a audiosystém v divadelním sálu Divadla na Orlí • fotografické technologie – 6 poloprofesionálních fotoaparátů a 8 objektivů • digitální archivace uměleckých výkonů - 14 výkonných multimediálních stanic s převodníky pro zpracování 3D záznamů, technologický řetězec pro digitální archivaci dat sestávající se ze síťové infrastruktury, gateway pro podporu AVID, sdíleného filesystému, diskového datového uložiště, UPS a jeho implementace do stávajícího IT prostředí školy • rekonstrukce technologií na učebně 104 spočívala v celkové modernizaci projekčních, prezentačních, obrazových zvukových technologií se společným řídícím systémem • rekonstrukce VZT na učebně 104 spočívala v doplnění klimatizace do stávajícího VZT zařízení V souhrnném finančním vyjádření byly z projektu v roce 2018 pořízeny následující skupiny majetku: • rekonstrukce budov a staveb ve výši 1.595 tis. Kč • jevištní technologie ve výši 6.007 tis. Kč • scénické a osvětlovací technologie ve výši 12.081 tis. Kč • audiotechnologie ve výši 11.541 tis. Kč • videotechnologie ve výši 2.070 tis. Kč • fotografické technologie ve výši 792 tis. Kč • IT technologie ve výši 10 139 tis. Kč Centralizované rozvojové projekty MŠMT poskytlo JAMU na realizaci investičního centralizovaného rozvojového projektu kapitálovou dotaci ve výši 520 tis. Kč. Kč. Projekt „Synergie technologického rozvoje a implementace nové legislativy“ je řešen společně s dalšími 13 veřejnými vysokými školami, koordinátorem projektu je České vysoké učení technické Praha. V rámci projektu dokončen upgrade informačního systému ERP SAP. Celkové náklady dosáhly 520 tis. Kč. Institucionální plán MŠMT poskytlo JAMU na realizaci institucionálního plánu příspěvek v celkové výši 7.568 tis. Kč, z toho 592 tis. Kč investičních prostředků. Investiční prostředky ve výši 586 tis. Kč a část neinvestičních prostředků ve výši 1.931 tis. Kč byly použity na technologický rozvoj univerzity směřující do obnovy a inovaci výukových technologií. Nevyčerpané finanční prostředky ve výši 6 tis. Kč byly převedeny do fondu FRIM (Fond rozvoje investičního majetku - Fund for development of investment property). V rámci projektu byly z kapitálových prostředků pořízeny pro Divadelní fakultu dva projektory a MacBook, projektor pro rektorát a povýšení přípojné rychlosti studia Marta na 10GB. Z neinvestičních prostředků byly financovány na HF a rektorátě nákup pracovních stanic, multimediálních komponent, rozšíření licencí pro SW na koncová PC. Dále aktivní prvky a služby k potřebným úpravám konfigurace počítačové sítě JAMU. V systému SAP byla provedena implementace nové části majetkového modulu. Dále byly rozšířeny licence pro IP telefonii a byly formou služeb provedeny úpravy v jejím nastavení. Také byla prodloužena servisní podpora centrálních datových polí JAMU. Příspěvek na kapitálové výdaje mimo programové financování Na základě žádosti byl škole poskytnut příspěvek na kapitálové výdaje mimo programové financování ve výši 4.818 tis. Kč, z čehož bylo proinvestováno celkem 4.678 tis. Kč. Nevyčerpané finanční prostředky ve výši 140 tis. Kč byly převedeny do fondu FRIM. Z kapitálového příspěvku byly hrazeny náklady na modernizaci technologií studia Marta, která nemohly být financovány ze zdrojů OP VVV. Z těchto prostředků byly opraveny a doplněny stávající jevištní technologie, doplněny silnoproudé a slaboproudé rozvody elektroinstalace, provedena nová klimatizace režijní místnosti a elektrorozvodny, oprava stávající dřevěné podlahy v divadelním prostoru a oprava omítek a malování divadelního prostoru. Fond reprodukce investičního majetku Ve fondu FRIM bylo v roce 2018 k dispozici celkem 14.921 tis. Kč. Finanční prostředky byly použity buď samostatně, nebo společně s dalšími dotačními tituly a zdroji na níže uvedené akce v celkové výši 13.274 tis. Kč: • autorský dozor projektanta stavby „Stavební úpravy prostor v objektu Novobranská 691/3, Brno“ ve výši 48 tis. Kč • dokončení stavby „Stavební úpravy prostor v objektu Novobranská 691/3, Brno“ zahájené v roce 2017. Ze zdrojů FRIM byla hrazená část stavby, která nemohla být financována ze zdrojů OP VVV. Stavebními úpravami bylo v 7. nadzemním podlaží získáno 39 m2 nových ploch pro výuku a zrekonstruováno 27 m2 ploch ubytovacích, v 2. NP bylo zrekonstruováno 101 m2 ploch pro Nakladatelství JAMU. V roce 2018 bylo hrazeno 772 tis. Kč. • spolufinancování autorského dozoru projektanta akce „Modernizace technologií studia Marta“, která byla v převážné míře hrazená zdrojů OP VVV ve výši 21 tis. Kč • spolufinancování nákladů modernizace technologií studia Marta, které nemohly být hrazeny ze zdrojů OP VVV. Tyto prostředky FRIM ve výši 2.242 tis. Kč doplnily příspěvek na kapitálové výdaje (viz. předchozí odstavec). • projektová příprava a stavební úpravy prostor katedry jazyků na rektorátu, kde po přestavbě vznikly dvě kanceláře a zasedací místnost rektorátu. Rektorát tak získal 73 m2 kancelářských ploch. Náklady činily 568 tis. Kč • projektová příprava nového optického připojení divadelního studia Marta ve výši 83 tis. Kč • kompletní výměna klimatizační jednotky pro aulu Hudební fakulty ve výši 2.407 tis. Kč • projektová příprava nového aktivního hromosvodu na Hudební fakultě, který nahradí nevyhovující stávající hromosvod ve výši 16 tis. Kč • nový SW kolejní a hotelový systém pro koleje Astorka ve výši 189 tis. Kč • osobní automobil rektorátu ve výši 948 tis. Kč • rumpálový bodový tah pro zavěšení audiotechniky v sále Divadla na Orlí ve výši 106 tis. Kč • konferenční židle do auly Hudební fakulty. Bylo pořízeno 180 ks čalouněných židlí v celkové výši 170 tis. Kč • nábytek do nově vzniklých prostor Divadelní fakulty ve 3. a 7. nadzemním podlaží v objektu Astorky ve výši 787 tis. Kč • kamerový objektiv a servomotorová jednotka k objektivu pro Divadelní fakultu ve výši 634 tis. Kč • aktivní prvky Cisco pro rozšíření a posílení páteřní počítačové sítě školy v počtu 2 ks v celkové výši 733 tis. Kč • spolufinancování investičních akcí hrazených z veřejných dotačních prostředků OP VVV v celkové výši 3.550 tis. Kč V současnosti prochází Divadelní fakulta rozsáhlou změnou portfolia studijních programů, která byla vyvolána novelou zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. v roce 2016. Z původního konceptu dvou studijních programů Dramatická umění a Taneční umění (a v nich vyučovaných studijních oborů), došlo ke změně systému nastavení studijních programů a specializací. Do tohoto systému se nyní zařadí také další nový studijní program (Divadlo a výchova), jehož akreditace je důležitou součástí obsahu projektu ESF II. v rámci operačního programu VVV. Všechny specializace studijních programů DF JAMU mají své prostorové zázemí (tzn. učebnu či pracovnu), ve které probíhá část standardní výuky (teoretická i praktická). Studenti různých studijních programů dále spolupracují na dalších pracovištích (divadelní sály, učebny praktické výuky a studia-laboratoře), kde realizují navazující část výuky - praktické umělecké výstupy. Hlavní budova fakulty (Mozartova 1) - je zde realizována teoretická výuka všech programů (s výjimkou jazykového vzdělávání) a je domovským pracovištěm většiny ateliérů. Zároveň zde probíhá výuka zabezpečovaná pro všechny studijní programy Laboratoří práce s médii, která zároveň poskytuje interní půjčovnu vybavení s odborným servisem a technickou supervizí. Budova na ulici Mozartova je sídlem DF JAMU, kde je koncentrována většina vzdělávací a tvůrčí činnosti studijních programů a specializací DF JAMU. Studio MARTA (Bayerova 5) - praktické pracoviště věrohodně simulující profesionální divadelní provoz. Jsou zde realizovány praktické umělecké výstupy všech programů DF JAMU, disponuje zázemím pro přípravu vzdělávacích a uměleckých výstupů specializací DF JAMU a jejich prezentaci před publikem (divadlo, zkušebny). Jedná se o první z takzvaných finálních pracovišť fakulty a školy. Ateliér scénografie (Bayerova 5) - disponuje prostory a vybavení pro výuku specializace scénografie, je zde malý prostor pro teoretickou výuku, nicméně teoretické předměty (horizontální vazba studijních programů DF JAMU) jsou realizovány především v hlavní budově na Mozartově. V roce 2019/20 bude ateliér procházet celkovou rekonstrukcí a byl dočasně přestěhován do bytové jednotky pronajaté od města Brna. Budova ASTORKA (Novobranská 3) je kromě prostor určených pro dva z ateliérů DF především studentskými kolejemi, sídlem Nakladatelství JAMU a knihovny. Je zde realizována praktická výuka Ateliérů muzikálového herectví a Ateliéru audiovizuální tvorba a divadlo. Teoretická výuka probíhá v hlavní budově na Mozartově 1. V budově IVUC ASTORKA je také postupně budováno fakultní pracoviště pro výuku jazyků - Kabinet jazyků s učebnami. Budova Divadla na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoře JAMU (Orlí 9) slouží jako zázemí pro přípravu vzdělávacích a uměleckých výstupů specializací DF JAMU a jejich prezentaci před publikem (divadlo, zkušebny). O toto celoškolské pracoviště se DF JAMU dělí s Hudební fakultou JAMU, přičemž plánování využití výukového zařízení podléhá Programové radě Divadla na Orlí, která řeší konsensuální naplnění potřeb studijních plánů obou fakult. DnO je druhým finálním pracovištěm fakulty a školy. Budova Divadelní fakulty JAMU je hlavním centrem aktivit studentů většiny studijních programů a specializací DF. Jsou zde koncentrovány učebny nejen ateliérů specializace Činoherní herectví, nachází se zde také prostory, ve kterých působí specializace studijního programu Divadlo a výchova, Divadelní produkce nebo Dramaturgie a režie. Mimo učebny, ve kterých jsou realizovány praktické ročníkové klauzury, je na DF možné nalézt učebny Kabinetu zpěvu, případně další místnosti s multimediálními pracovními stanicemi určenými pro zpracovávání audiovizuálních projektů. DF je zároveň pracovním místem Laboratoře práce s médii.V budově na Mozartově ulici probíhá z velké části výuka teoretických předmětů pro většinu specializací všech studijních programů. Tato výuka probíhá primárně v místnostech 104, 106 a 107. Učebny 106 a 107, v nichž probíhá výuka teoretických předmětů (především seminářů), jsou po stránce materiálně-technického vybavení v současnosti velmi zaostalé. Nezbytně potřebují technologický upgrade (provedený citlivě s ohledem na historickou hodnotu budovy) ve formě inovací videoprojekce, který proběhl v roce 2018 v učebně č. 104 (v rámci projektu ERDF I, jehož popis je součástí předchozí kapitoly), aby byla technologická úroveň těchto místností dorovnána a odpovídala standardním potřebám studia v XXI. století. Pokud dojde ke změně sylabů předmětů jednotlivých studijních programů v rámci projektu ESF II, je třeba zaměřit se na další dovybavení prostor pro teoretickou výuku. Stejná potřeba se týká (ateliérových) pracovišť, kde probíhá praktická i teoretická výuka specifických předmětů jednotlivých specializací. Tvůrčí inscenační projekty, které jsou průběžně realizovány v hlavní budově tvůrčími týmy (kromě absolventských ročníků), využívají jednak svoje ateliéry (2, 4, 105, 201, 203, 301, 302), jednak místnosti 401 a 013, které mají již zastaralé statické technologické vybavení, které je dle potřeb konkrétních inscenačních záměrů doplňováno o mobilní vybavení ve správě interní Půjčovny techniky. Místnost č. 17 je určena pro výuku Světelného designu. Servisním pracovištěm pro realizaci tvůrčích projektů i pro praktickou výuku je Půjčovna techniky (organizační složka Laboratoře práce s médii). Ta spravuje, vydává a poskytuje servis mobilním technologickým prvkům, které jsou jednotlivými studijními programy či tvůrčími projekty využívány. Laboratoř práce s médii koordinuje prostřednictvím výuky, kterou realizuje pro všechny specializace, součinnost při dalším využívání výstupů, které realizuje Ateliér audiovizuální tvorba a divadlo. Např. zpracované záznamy inscenací mohou studenti různých specializací využívat pro další tvorbu vlastních uměleckých portfolií či mohou vznikat nové mediální výstupy, které s takovými záznamy pracují. Zároveň realizujeme dlouhodobě plánované oddělení studentské a administrativní datové sítě. Obě jsou od sebe striktně odděleny a setkávají se až v aktivním prvku, který již byl pořízen v rámci programu EDS. Oddělení je umožněno díky tomu, že pracoviště studentů a pedagogů jsou dislokovány v odlišných místnostech. Oddělení obou sítí je nezbytné, protože v souvislosti s digitalizací tvorby studenti pracují s velkým množstvím dat (především zpracování náročných výstupů audiovizuálního charakteru, postprodukce). Pro studentské výstupy potřebujeme zabezpečit vysokorychlostní průchodnost a nadstandardní technické požadavky spojené s uměleckou tvorbou, které pro provoz běžné administrativní sítě nejsou zapotřebí. V současnosti budovu na Bayerově ulici využívají dvě pracoviště DF JAMU. Prvním z nich je Studio Marta, ve kterém jsou realizovány absolventské inscenace a další tvůrčí projekty, na kterých se podílí takřka všechny specializace veškerých studijních programů, které je aktuálně možné na DF studovat. Studio Marta je stejně jako Divadlo na Orlí jedním ze dvou finálních pracovišť pro specializace studijních programů DF JAMU, jelikož realizace absolventských výstupů probíhá těsně před vstupem končících studentů do praxe. Druhá část budovy je využívána specializací Scénografie (Ateliéry Scénografie i ve výuce využívají přímou návaznost na prostory Studia Marta). Jedná se o výuku prostorově náročnou (modelování, kašírování, tvorba kostýmů, konstrukce kulis a rekvizit, teoretická výuka), která vyžaduje kromě prostoru také specifický organizační režim. Návaznost na Studio Marta spočívá ve společném využití některých dílenských zařízení, které probíhá pod dozorem pracovníků studia Marta i pedagogických pracovníků scénografie. Jak již bylo uvedeno, tento prostor je momentálně v rekonstrukci a ateliér je dočasně přesunut. Divadelní, tak i Hudební, fakultě JAMU slouží Divadlo na Orlí - jedná se o multifunkční divadelní prostor, jehož provoz simuluje profesionální prostředí (jak z hlediska organizačního, tak i technologického) za účelem zajištění připravenosti studentů na přechod z akademického prostředí do profesionální umělecké praxe. Z hlediska Divadelní fakulty je Divadlo na Orlí využíváno zejména pro realizaci tvůrčích projektů z oblasti hudebního divadla (Muzikálového herectví), pohybového a multimediálního divadla (Fyzické divadlo) a pro projekty ostatních specializací (např. zde některé své projekty realizují studenti studijního programu Divadlo a výchova). Realizace závisí na potřebách jednotlivých specializací (zejména prostorových a technologických). Tyto potřeby jednotlivých specializací je zároveň nutné regulovat dle časových možností Divadla na Orlí, které umožňuje využití prostor budovy studentům obou fakult JAMU. Astorka - mimo koleje pro studenty i Knihovny a Nakladatelství JAMU zde zcela nebo částečně působí i pracoviště Divadelní fakulty /ateliéry specializace Muzikálového herectví, specializace Audiovizuální tvorby a divadla, specializace Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky a Katedra jazyků, kdy výuka jazyků probíhá na tomto pracovišti pro všechny studijní programy DF/. Pořizování a obnova technologií na JAMU je řízena celoškolsky a je součástí strategického dlouhodobého plánování, které je připravováno s výhledem na pětileté období a následně aktualizováno pro každý rok. Pracoviště OVIS vychází z požadavků všech součástí včetně fakult a jejich specializovaných pracovišť ve snaze využít možné dostupné zdroje. Škola se postupně snaží rozšiřovat své služby pro zaměstnance a studenty, aby bylo v dohledné době plné pokrytí budov signálem wifi (např. bezproblémové připojení v akademické síti eduroam). Fakulta dlouhodobě investuje do rozvoje technologického zázemí (včetně jevištních, audiovizuálních i informačních) pro uměleckou tvorbu. Na DF je nemalé množství studijních programů a jejich specializací, pro které jsou tyto technologie klíčovými nástroji pro jejich činnost. Z hlediska hodnocení dislokací ze strany Divadelní fakulty je třeba uvést toto zásadní hodnocení: Fakulta v průběhu 20 let prošla významným vývojem – a to jak z hlediska vývoje stávajících a implementací nových studijních programů. Toto s sebou nese nové prostorové nároky spojené jak s výukou, tak se zajištěním samotného provozu. Lakonicky lze říci, se získáním jakéhokoliv nového strukturálního projektu (v naší realitě například dva nové projekty OP3V2), nemáme takřka jak prostorově zabezpečit pracoviště pro projektové pracovníky. Fyzický prostor navíc umenšuje zásadní změna v umělecké praxi a profesionální produkci. Obrazně vyjádřeno, pokud před dvaceti lety např. studentům herectví stačila pro naplnění studijního programu (s výjimkou absolventského ročníku a hromadných teoretických předmětů) zkušebna s vykrytím a pár světly a tělocvična, v dnešní době potřebuje ve výuce pracovat s technickým vybavením (elektronizované světlo, zvuk, kamerové systémy, projekční technologie atd.) a potřebuje chápat možnosti, které mu vybavení směrem k hereckému výrazu poskytuje. Analogicky bychom mohli projít všechny specializace fakultních studijních programů, abychom zjistili, že jakkoliv fakulta (jak bylo uvedeno výše) pro technologický rozvoj programů dělá maximum, potřebuje mít nástroje, které skutečně nové technologie studentům zpřístupní. A v tomto momentě narážíme jednak na prostorové omezení (prostorové a personální kapacity půjčovny), jednak na hrozbu udržitelnosti vysokého technologického standardu, který v současnosti fakulta realizuje díky evropským fondům. Mezi nové potřebné technologické vybavení, které zatím není projektově pokryto, patří vybavení pro umělecké projekty realizované v exteriéru, konkrétně jde o profesionální mobilní jeviště a cirkusový stan (tuto investici plánujeme realizovat v cca za 5 let, ale podmínkou je dostupnost skladovacích a manipulačních prostor). Prostorový rozvoj najde pravděpodobně své řešení v rekonstrukci Informačního a výukového centra Astorka, jakkoliv DF alternativní strategie spojené se získáním nových prostor ještě neopustila. Otázka udržitelnosti technologického vybavení vyžaduje další jednání a změny paradigmatu nazírání na technologie v umělecké práci a výuce. 5.2 Finanční zdroje Právní rámec hospodaření veřejných vysokých škol je dán zejména úplným zněním zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, a z něj vycházejících „Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“ („dále jen Pravidla“) vydaná MŠMT pod č.j.: MSMT-1251/2018-2. Příspěvky a dotace podle Pravidel poskytuje veřejné vysoké škole (dále jen „vysoká škola“) MŠMT na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další tvůrčí činnost. Základem normativního financování jsou fixní a výkonové ukazatele. Fixní ukazatel vychází z počtu dohodnutých studentů s ministerstvem školství (pro JAMU je dlouhodobě dohodnut počet financovaných studentů ve výši 669 studentů s 10% odchylkou oběma směry. Výkonové ukazatele se v průběhu posledních 5 let měnily, v současnosti jsou jimi výstupy z Registru uměleckých výstupů 50 %, Registru výsledků vědy a výzkumu 10 %, mobility studentů 20 %, zaměstnanost absolventů 10 % a externí příjmy školy 10 %. Hospodaření JAMU je každoročně předmětem ověření účetní závěrky externím auditorem. Výrok auditora obsahuje ověření souladu Výroční zprávy o hospodaření s účetní závěrkou a je přílohou Výročních zpráv o hospodaření JAMU za příslušný kalendářní rok. Nejpodstatnějším zdrojem financování jsou normativní prostředky poskytované MŠMT – příspěvek na vzdělávací činnosti (ukazatele fixní a výkonové části), v roce 2018 tvořily významnou část zdrojů tři projekty řešené v rámci OP VVV zaměřené na zvýšení kvality vzdělávací činnosti a zlepšení podmínek pro její realizaci. S ohledem na zaměření tvůrčí činnosti JAMU na uměleckou činnost, netvoří podstatnou část zdrojů naopak institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. V roce 2018 byly v rámci příspěvku v ukazateli fixní a výkonové části poskytnuty MŠMT prostředky ve výši 182 960 tis. Kč (nárůst o 9,41 % oproti roku 2017), v rámci projektů OP VVV JAMU získala 99 026 tis. Kč, naopak institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poklesla oproti roku 2017 na 4 380 tis. Kč, tedy o 9,34 % oproti předchozímu roku. JAMU stejně jako ostatní umělecké vysoké školy pociťuje dlouhodobě tento handicap neexistence obdobné institucionální podpory tvůrčí umělecké činnosti a proto v průběhu roku 2018 podaly umělecké vysoké školy MŠMT návrh na minimální kompenzaci tohoto stavu pro příští léta. návrh byl pro rok 2019 akceptován a dle dosavadních jednání s ministerstvem od roku 2020 vznikne ještě nový zdroj Fond umělecké činnosti rozdělovaný dle výstupů z RUV. Vývoj struktury výnosů (v tis. Kč) Položka/rok 2014 2015 2016 2017 2018 Příspěvek na vzděl. činnost (ukazatel A+K) 140 597 151 443 142 598 170 727 187 778 Ostatní veřejné příspěvky na vzděl. (1) 37 786 32 905 36 578 71 287 124 456 Institucionální podpora VaV (2) 5 765 5 233 4 957 4 831 4 380 Ostatní veřejné prostředky na VaV (3) 3 418 4 196 3 072 2 097 1 700 Vlastní zdroje a doplňková činnost (4) 15 362 13 939 14 603 14 697 15 970 Čerpání fondů (5) 6 332 10 991 15 317 9 661 18 642 Celkem 209 260 218 707 217 125 273 300 352 926 Poznámky: (1) Jde zejména o příspěvky a dotace z MŠMT mimo rozpočtový okruh I. Ukazatele C, D, F, I, S, U; ostatní kapitoly SR, územní rozpočty, OP VK a OP VVV mimo VaV. (2) Výše Institucionální podpory na VaV (3) Jedná se o prostředky na specifický vysokoškolský výzkum, GAČR, TAČR atd. (4) Jde zejména o výnosy z prodeje služeb (kolejné, poplatky za studium, tržby z uměleckých produkci, CŽV, výnosy z pronájmů), přijaté dary, úroky z b. ú., atd. (5) Čerpání fondů bez FÚUP z dotací. Celkové neinvestiční náklady v roce 2018 činily 267 081 mil. Kč, tj. o 13,24% více jako v roce 2017. Mzdové náklady bez sociálního a zdravotního pojištění vzrostly o 16,71% na 136 563 mil. Kč, nárůst byl způsoben zejména navýšením tarifní části mezd k 1. 5. 2018 a také realizací projektů v rámci OP VVV. Celkové osobní a sociální náklady (mzdy včetně odvodů a souvisejících nákladů) činily 183 384 mil. Kč a tvořily 68,66 %celkových nákladů. Vývoj počtu zaměstnanců a průměrných mezd 2014 2015 2016 2017 2018 kategorie prac. Ø přep. počet Ø mzda Ø přep. počet Ø mzda Ø přep. počet Ø mzda Ø přep. počet Ø mzda Ø přep. počet Ø mzda profesoři 23,314 48 134 23,540 48 857 21,872 43 557 21,656 45 220 21,987 47 858 docenti 47,926 35 150 52,278 35 830 52,669 35 637 49,507 37 023 49,483 40 266 odb. asistenti 67,461 25 240 64,496 25 137 69,157 25 224 76,937 28 100 78,066 31 204 asistenti 4,126 20 525 4,825 21 011 4,925 19 088 4,060 22 115 3,900 25 655 lektor 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 pedagog. a VaV 5,220 25 513 3,665 24 738 4,180 26 491 1,468 26 330 0,000 VaV 3,370 23 444 3,387 24 394 2,698 24 817 2,572 26 936 2,378 30 474 THP 88,373 27 014 87,988 26 631 90,060 29 616 100,789 33 794 112,290 37 495 dělnické prof. 56,449 13 682 55,912 13 427 51,131 13 962 48,425 15 342 49,952 17 046 celkem 296,239 26 890 296,091 27 063 296,692 27 729 305,414 30 519 318,056 33 689 Průměrná mzda pracovníků JAMU za rok 2018 je oproti roku 2017 vyšší o 3 170,- Kč., tj. nárůst 10,389%, což je za posledních pět let nejvyšší procentní nárůst. Celkově od roku 2014 vzrostla průměrná mzda na JAMU o 6 799,- Kč, tedy o 25,28%. Celkový počet pracovníků JAMU za rok 2018 ve výši 318,056 je oproti roku 2017 vyšší o 12,642 pracovníka, tj. nárůst 4,139%. Nárůst pracovníku je stejně jako v roce 2017 odůvodněn především řešením projektů OP VVV. Rozpis celoškolsky získaných finančních prostředků mezi jednotlivé součásti školy (tedy fakulty a celoškolská pracoviště) je schvalován Akademickým senátem JAMU a Správní radou JAMU. Součástí podkladů pro tento rozpis je každoroční analýza podílu obou fakult na naplňování fixního a výkonových ukazatelů – viz příloha Analýza ukazatelů rozpočtu 2014-2018. V běžných provozních prostředcích je vliv naplňování výkonových ukazatelů z celoškolského hlediska podpůrný, je tak však vytvářen tlak na fakulty k využití veškerých motivačních prostředků k zlepšení jednotlivých výstupů – zejména RUV, RIV a mobility studentů. Dělení finančních prostředků mezi jednotlivé součásti je pak uvedeno v příloze Rozpočet součástí 2014-2019. Důsledně se podíl na výstupech v RIV promítá do rozpisu prostředků na institucionální podporu výzkumu a vývoje. Investiční, kapitálové prostředky jsou z celoškolského hlediska realizovány z několika zdrojů: - Vládní program reprodukce majetku vysokých škol – EDS - Operační programy EU - Vlastní prostředky Fondu reprodukce majetku (FRIM) - Prostředky získané v rámci Centralizovaných rozvojových projektů - Kapitalizovaná část Institucionálního plánu rozvoje JAMU . Přijetí a zahájení řešení dvou projektů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání po celé období realizace se do investičních zdrojů rozvoje školy od roku 2017 a zejména v roce 2018 výrazně projevuje. Podrobnější dosavadní přínos řešení těchto projektů je uveden v příloze Podklady pro hodnocení kvality 2018. Podrobně je oblast reprodukce majetku zachycena v dokumentu Plán technologického rozvoje součástí JAMU 2020 - 2026, který je v českém jazyce k dispozici . Finanční zdroje instituce a způsob zajištění Normativní prostředky poskytované ze strany MŠMT tvoří nejpodstatnější zdroj financování školy, a tedy i DF. Nezanedbatelným zdrojem financování v roce 2018 byly prostředky získané přidělením dvou projektů v rámci operačního programu VVV (ESF a ERDF). Dále je možné konstatovat, že další neinvestiční finanční prostředky k zajištění své činnosti získává Divadelní fakulta JAMU především z: jiné příjmy ze státního rozpočtu, státní fondy, rozpočty krajů a obcí (a jak je již dříve v textu také z rozpočtu EU, dále jsou to poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, výnosy z hlavní činnosti, výnosy z doplňkové činnosti, příjmy od nadací a nadačních fondů a fondy JAMU. Je dobré zdůraznit i financování tzv. centralizovaných a decentralizovaných rozvojových projektů MŠMT, které jsou součástí rozpočtu VŠ. Samostatnou část rozpočtu tvoří i prostředky pro tzv. Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (institucionální podpora VaV a dotace na účelový specifický výzkum). S ohledem na zaměření tvůrčí činnosti Divadelní fakulty JAMU na uměleckou činnost, není tato položka klíčovým zdrojem (výsledky v RIVu). Dalším konkrétním zdrojem jsou grantové agentury, fondy a nadace jako: TAČR, GAČR, MKČR, IVF (International Visegrad Fund), Statutární město Brno, Jihomoravský kraj (viz Výroční zprávy o hospodaření fakulty). V oblasti vlastních zdrojů se jedná zejména o tržby z realizace divadelních inscenací (ve Studiu Marta a v Divadle na Orlí), výnosy z kurzů celoživotního vzdělávání (Divadelní seminář, Letní škola herectví, Letní škola muzikálu) uskutečňovaných nad rámec studijních programů, které jsou hrazeny z poplatků od účastníků. Specifické postavení v rámci kurzů celoživotního vzdělávání má U3V, na kterou je poskytován příspěvek z MŠMT. V rámci doplňkové činnosti realizuje fakulta občasné výnosy z pronájmů prostor především v budově DF JAMU. Všechny tyto aktivity jsou odděleny od používání příspěvků na hlavní činnosti souvisejících se vzděláváním v akreditovaných programech a s tím spojenou tvůrčí činností a bádáním (využíváme ekonomický software SAP). Výše popsané vícezdrojové financování nám umožňuje dlouhodobě udržovat vysokou výkonnost a kvalitu všech forem tvůrčí činnosti i výstupů ze studia. Udržitelné financování pro provozování svých programů Způsob financování vysokých uměleckých škol předpokládá vždy výhled na 3 roky dopředu. Vychází z dohody mezi samotnými uměleckými vysokými školami a MŠMT na konkrétním počtu studentů jednotlivých fakult (tzv. kontraktové financování) a s tím spojených personálních plánů. Předpokladem na JAMU je udržování relativně stabilního počtů studentů na obou fakultách pohybující se v 10% rozmezí u meziročního srovnání (nárůst či pokles). Navázání dalších aktivit (např. řízení a plánování uvnitř instituce) na počty studentů se ukázaly býti smysluplným směrem. JAMU, jako další čtyři umělecké vysoké školy, dlouhodobě pociťuje neexistenci institucionální podpory tvůrčí umělecké činnosti, a proto v průběhu roku 2018 podaly umělecké vysoké školy návrh MŠMT na minimální kompenzaci tohoto stavu pro příští léta. Návrh byl pro rok 2019 přijat. Rozhodnutí o přidělování prostředků jednotlivým fakultám, katedrám, studijním programům, vyučujícím apod. Celoškolsky získané finanční prostředky jsou pravidelně rozepsány mezi jednotlivé součásti školy (tedy celoškolská pracoviště a fakulty). Sestavený rozpočet je schvalován Akademickým senátem JAMU a Správní radou JAMU. Součástí podkladů pro tento rozpis je každoroční analýza podílu obou fakult na naplňování fixního a výkonových ukazatelů (A a K). V běžných provozních prostředcích je vliv naplňování výkonových ukazatelů z celoškolského hlediska podpůrný, je tím ale vytvářen tlak na fakulty k využití dostupných motivačních prostředků ke zlepšení jednotlivých výstupů – zejména RUV, RIV či mobilita studentů (přijíždějící i vyjíždějící). Podíl na výstupech v RIV se důsledně promítá do rozpisu prostředků na institucionální podporu výzkumu a vývoje. Návrh rozpisu neinvestičních finančních prostředků schválených na úrovni JAMU pro DF je projednáván na kolegiu děkana DF a následně schvalován Akademickým senátemS DF JAMU. Rozpočet je vždy sestavován jako vyrovnaný, vychází z potřeb jednotlivých nákladových středisek (resp. profitcenter) a přihlíží k výši schváleného příspěvku z MŠMT v návaznosti na skutečné náklady a výnosy předchozího roku. Na fakultu je tedy deponovaná část rozpočtu školy schválená celoškolským akademickým senátem a fakulta (po oddělení mandatorní části osobních nákladů dané součtem závazků plynoucím z pracovních smluv s jednotlivými zaměstnanci a účelově vázaných prostředků na realizaci konkrétních projektů), dělí finance mezi jednotlivá nákladová střediska. Tato střediska zabezpečují materiální, technické a technologické požadavky na realizaci činností spojených s výukou (a to včetně správy majetku i všech zařízení a techniky - tedy jejich provoz, údržbu, případně opravy; organizace mobilit na zahraničním oddělení pro pedagogy, studenty i administrativní zaměstnance; chod projektového oddělení a řízení projektů /včetně ESF i ERDF v rámci OP3V I a II/; produkce inscenací a projektů ve Studiu Marta a v Divadle na Orlí; zajištění dokumentace a technologické podpory individuálním školním projektům napříč jednotlivými ateliéry fakulty). Akademický senát DF každoročně schvaluje (spolu s Výroční zprávou o činnosti) i Výroční zprávu o hospodaření za příslušný kalendářní rok. V případě potřeby jsou senátoři průběžně informováni o stavu financování fakulty. Akademičtí pracovníci a studenti mají k dispozici interní grantové řízení pro inovace studijních plánů a metod z Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti (FRVUČ). Při rozhodování o rozdělení finančních prostředků je děkanem jmenována komise a nedochází k žádné preferenci mezi studijními programy a jejich specializacemi. Klíčové charakteristiky dlouhodobého finančního plánování Pro dlouhodobé plánování je klíčové zachovat vícezdrojové financování. Fakulta by měla lépe vyhodnocovat výkonové a kvalitativní parametry, které jsou důležitou součástí při tvorbě rozpočtu (např. ukazatel “K”). Je také důležité neustále posilovat roli uměleckého vzdělávání ve společnosti. Neměla by ustávat snaha o zrovnoprávnění uměleckých výstupů (RUV) s výstupy vědy a výzkumu (RIV). Jistou možností, která se rýsuje, je zvažované zavedení Fondu umělecké činnosti (FUČ), jehož smyslem by mělo být přinášet finance na institucionální podporu tvůrčí umělecké činnosti - a to pravidelně. V případě, že se toto povede zavést a podpora bude srovnatelná s institucionální podporou výzkumné činnosti ostatních programů univerzit, dojde k adekvátní stabilizaci uměleckých studijních programů (a to jak pro zajištění potřeb, tak i nezbytný další rozvoj). Možnou variantou pro zlepšení financování by mohlo být užší propojení s profesionální či komerční sférou. Divadelní fakulta JAMU však prozatím nemá vypracovánu strategii a stejně tak doposud nevyužívá možnost vytvářet atraktivní komerční nabídku pro budoucí partnery např. v oblasti reklamy. Strategie řízení rizik Pro efektivní řízení školy byl zřízen interní auditu. JAMU má vypracovaný plán strategie řízení rizik (k nahlédnutí v českém jazyce) na celoškolské úrovni a libovolná součást (včetně fakult) si může pro určité období naplánovat zaměření interního auditu a tím získat podstatnou zpětnou vazbu v nastavení vlastních procesů. Pravidelně jsou výsledky šetření interního auditu projednávány na úrovni kolegia rektora a vyhodnocovány formou příslušných zpráv. 5.3 Podpůrný personál Je nesporné, že podpůrný personál (v technických a profesních znalostech) je vysoce kvalifikovaný. Je také třeba sdělit, že vzhledem k velikosti fakulty (počtu studentů i pedagogů) je jeho finanční ohodnocení nedostatečné. Dá se konstatovat, že k neustále se zvyšujícím nárokům na administrativní a pracovní zátěž (neustále nové pracovní úkoly dělené mezi téměř konstantní počet podpůrného personálu) je téměř nemožné motivovat tyto zaměstnance k další pracovní aktivitě nad rámec jejich stávajících pracovních povinností. Tato skutečnost již zásadním způsobem limituje i další možné projektové aktivity (a spolupráci jednotlivých pracovišť). Z celkového počtu zaměstnanců pracujících přímo na DF 144 fyzických a 114,614 přepočtených osob je 98 fyzických či 66,975 přepočtených osob pedagogických a 30 fyzických či 31,112 přepočtených osob nepedagogických pracovníků. Z nepedagogických zaměstnanců je 16 fyzických či 16,527 přepočtených osob zařazeno do tzv. dělnických profesí (vrátný, uklízečky), ostatní tvoří management fakulty. Management fakulty zahrnuje pozice odborných a vedoucích referentů, kteří zabezpečují činnost následujících procesů v souladu s organizačním schématem fakulty - Studia Marta, Děkanátu, Studijního oddělení, Zahraničního oddělení, Oddělení vnějších vztahů, Ekonomického oddělení, Správy majetku, Projektového oddělení. Pracovníci Studia Marta jsou zahrnuti výše v souhrnných číslech pracovníků fakulty; celkový počet nepedagogických zaměstnanců je 8 fyzických a 4,807 přepočtených osob, dělnických profesí je 6 fyzických osob a přepočtených osob 6,665. Kromě fakultního podpůrného personálu je - i s ohledem na velikost JAMU - velké množství podpůrné agendy zajišťována celoškolsky, tedy z úrovně rektorátu: Technicko-investiční oddělen), Ekonomické oddělení - včetně Personálního a mzdového oddělen), Oddělení výpočetních a informačních služeb či např. Právní oddělení. Jak již je uvedeno v textu výše, v rámci celoškolské působnosti pracuje i Kolej Astorka, Nakladatelství JAMU, Knihovna a Divadlo na Orlí (podrobnosti je možné nalézt v organizačním schématu JAMU, viz příloha A01). Kariérní či profesní rozvoj a posilování dovedností, znalostí a kompetencí u technicko-hospodářských pracovníků jsou v souladu s platnou legislativou, novelizací pracovního práva i aktualizací vnitřních norem zajišťovány formou školení několikrát do roka. Další profesní příprava zaměstnanců probíhá na úrovni celé školy. Metodicky jsou vedoucí referenti jednotlivých referátů vedeni přímo jednotlivými proděkany. Spadají sem např. praktická školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Všichni zaměstnanci se účastní i seminářů a školení organizovaných MŠMT nebo dalšími řídícími orgány či pořádaných profesní asociací Asociace pracovníků univerzitní administrativy (APUA) dle potřeby své agendy. Výsledné hodnocení – domníváme se, že jsme v situaci, kdy máme poměrně přetížený podpůrný personál (a to přes to, že řada administrativních úkolů leží na bedrech akademických pracovníků). 6. Komunikace, organizace a rozhodování 6.1 Proces interní komunikace Divadelní fakulta komunikuje se svými studenty a zaměstnanci v souladu s vnitřními předpisy. Pro otázky organizačního charakteru (rozvrhy) a studijní agendy využívá Informační systém JAMU. Ten umožňuje komunikaci mezi studentem a pedagogem či hromadnou komunikace od pedagoga ke studentovi či hromadné oslovení všech členů akademické obce. Fakticky to v současné době znamená duální systém elektronické komunikace, protože pedagogové i provozní zaměstnanci mají navíc ještě institucionální e-mailový účet. Dualita je momentálně v řešení, protože ne všichni provozní pracovníci mají naopak přístup do informačního systému. Celá problematika je vysoce aktuální a bude vyřešena přechodem JAMU do nového webového prostředí. Interní komunikace na úrovni programů a ateliérů (tzn. mezi pedagogy a studenty) je převážně osobní. Vzhledem k velkému počtu hodin kontaktní výuky je komunikace řešená přímo. Stejně tak je přímá komunikace mezi studenty a podpůrným personálem. Student jsou při vstupu do studia (Kurz profesní připravenosti I) seznámeni se všemi podpůrnými odděleními, jejich zaměstnanci a kompetencemi. Podpůrná oddělení mají jasně stanoveny časy komunikační hodin (studijní oddělení, půjčovna, zahraniční oddělení, projektoví manažeři). Přirozenou přímou komunikace mezi členy instituce bychom rádi označili za výrazný rys vnitřní organizační kultury. Od vrátných, kteří znají studenty jménem a diskutují s nimi nad jejich zájmy a uměleckými výstupy (protože vrátní, stejně jako ostatní provozní i akademičtí pracovníci na naší fakultě jsou vděčnými diváky studentských výstupů), až po neformální hodiny děkana fakulty, který pravidelně ve čtvrtek otevírá dveře své pracovny studentům. Pokud přímá komunikace nestačí, využívají jak studenti, tak pedagogové také institut akademického zastoupení. Své podněty diskutují se svými zástupci v senátu fakulty, kteří je následně zařazují do programu jednání. Akademický senát z povahy své kontrolní funkce zabezpečuje do jisté míry také komunikaci mezi programy navzájem. Stejnou kontrolní koncepční úlohu plní Umělecká rada fakulty. Jednání těchto orgánů jsou veřejná (s výjimkou specifických hlasování) a je z nich vyhotoven veřejný zápis. Pro tuto část komunikace jsou ale vyhrazeny zejména tyto dva instituty: pravidelná čtvrtletní jednání garantů studijních programů a jednání tzv. Rozšířeného kolegia, tzn. jednání všech vedoucích ateliérů, členů kolegia děkana a vedoucích provozních pracovišť. O otázkách uměleckého obsahu v divadlech či významných fakultních projektech spolu programy jednají v rámci Dramaturgické rady divadel, která se schází minimálně 4 x za rok. Na všech těchto jednáních je samozřejmě vyhotoven a následně distribuován zápis. Provozní pracovníci mezi sebou opět využívají možnosti přímé komunikace, která je formalizována jejich každotýdenní poradou vedenou tajemníkem fakulty. Pedagogové, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek, jsou standardními členy akademické obce a platí pro ně výše uvedené komunikační kanály. S hostujícími vyučujícími a ostatními externími pracovníky komunikuje vždy pracoviště zodpovědné za jeho účast na fakultním dění. Neefektivnost komunikačních systému a nedostatky v přímé komunikaci odhalují členové fakulty téměř okamžitě. Vzhledem k malé komunitě pracovníků je nepochopení informace či případný šum okamžitě zveřejněn a je sjednána náprava. Schéma uvedené v kapitole 1 platí i v oblasti interní komunikace: Děkan (kolegium děkana) jako hlavní řídící a komunikační orgán Řeší koncepční otázky a výsledky spojené s realizací programů s Řeší provozní a operativní otázky a výsledky týkající se zabezpečení výuky s Řeší koncepční otázky a výsledky spojené s realizací uměleckých výkonů s Řeší provozní, dislokační, ekonomické a organizační otázky a výsledky s Řeší strategické otázky a výsledky s Řeší strategické otázky výsledky z celoškolského pohledu s Garanty studijních programů a Oborovou radou doktorského studia Vedoucími ateliérů a laboratoří a tajemníkem Oborové rady Dramaturgickou radou divadel Tajemníkem fakulty a vedoucími pracovišť Uměleckou radou a Akademickým senátem Rektorátními orgány Ze schématu je patrná zatím nepopsaná úloha děkana a kolegia děkana v interní komunikaci. Tito zodpovídají za efektivní přenos informací jak v rámci fakulty, tak v i z rektorátního prostředí a širšího vnějšího prostředí. 6.2 Organizační struktura a rozhodovací procesy Organizační struktura JAMU vychází z novely zákona o vysokých školách a je zakotvena ve vnitřním předpisu JAMU Statut JAMU. Hlavními orgány JAMU jsou vedení JAMU, kolegium rektora, Akademický senát JAMU, Umělecká rada JAMU, Správní rada JAMU a Rada pro vnitřní hodnocení JAMU. Kompetence těchto orgánů jsou dány novelou zákona o vysokých školách, Statutem JAMU a dalšími souvisejícími předpisy, zejména jsou to: - Jednací řád Akademického senátu JAMU - Volební řád akademického senátu JAMU - Jednací řád Umělecké rady JAMU - Jednací řád Správní rady JAMU - Jednací řád Rady pro vnitřní hodnocení Akademický senát JAMU je volen členy akademické obce JAMU. Rektor je volen Akademickým senátem JAMU a jmenuje prorektory, Uměleckou radu JAMU, Správní radu JAMU a Radu pro vnitřní hodnocení JAMU. Složení orgánů JAMU – schematicky (pro grafický pohled viz příloha A01, ve které je také uvedené jmenovité obsazení členů orgánů) Vedení JAMU reprezentuje rektor JAMU, který je zvolen Akademickým senátem JAMU na 4 roky a který pro výkon agendy jmenuje prorektory. V současnosti jsou prorektoři čtyři, konkrétně pro tyto agendy: pro studium a kvalitu, pro vnější vztahy, pro strategii a rozvoj a pro tvůrčí činnosti. Součástí kolegia rektora je spolu s prorektory kvestorka JAMU, která je nejvyšším správním úředníkem zodpovědným za řízení hospodaření a vnitřní správu celé JAMU. Akademický senát JAMU je coby samosprávný zastupitelský orgán zřizován dle vysokoškolského zákona sestaven ze zvolených zástupců fakult (4 pedagogové DF, 4 pedagogové HF, 2 studenti DF a 2 studenti HF). Umělecká rada JAMU v současnosti sestává ze 16 členů akademické obce JAMU a 4 externích členů (v současnosti jde o členy akademických obcí univerzit s obdobnými studijními programy). Jejím úkolem je mj. schvalování záměrů v oblasti akreditací, schvalování studijních programů, řízení ke jmenování profesorem a habilitační řízení. Správní rada JAMU má opět dle vysokoškolského zákona jasně stanovenou funkci dozorčího orgánu, zejména nad hospodařením univerzity. Tento orgán umožňuje do jisté míry prostřednictvím svých 15 členů komunikovat záměry a výsledky univerzity do vnějšího prostředí a svým složením funguje jako advokát zájmů uměleckého vzdělávání JAMU. Členové jsou výhradně z externího prostředí univerzity a jsou mezi nimi zástupci kraje, významní zaměstnavatelé v umění, zástupci ministerstva školství, významní činitelé v oblasti ekonomiky a průmyslu a zejména osobnosti s vysokým morálním kreditem. Posledním z výše uvedených celoškolských orgánů je rada pro vnitřní hodnocení, která má celkem 9 členů. Kromě rektora, který radě předsedá, je členem příslušný prorektor pro kvalitu, dále předseda akademického senátu JAMU, 4 fakultní zástupci, jeden zástupce studentů a jeden externí člen. Pro řízení a rozhodování jsou na celoškolské úrovni zřizovány či svolávány komise. Některé jsou ustaveny opět na základě příslušné legislativy (např. ekonomická komise), jiné jsou dočasné a zaměřují se na řešení konkrétních problémů. Hlavními orgány DF jsou vedení DF, kolegium děkana, Akademický senát DF, Umělecká rada DF. Kompetence těchto orgánů jsou dány novelou zákona o vysokých školách, Statutem JAMU a dalšími souvisejícími předpisy, zejména jsou to: - Jednací řád Akademického senátu DF - Volební řád akademického senátu DF - Jednací řád Umělecké rady DF Vedení fakulty reprezentuje děkan, který je na 4 roky zvolen akademickým senátem fakulty. Pro řešení agendy jmenuje proděkany. V současné době jsou na fakultě jmenování čtyři proděkani pro tyto oblasti: pro studium a kvalitu, pro vnější vztahy a rozvoj, pro uměleckou činnost a pro vědu a výzkum. Součástí kolegia je dále tajemník coby nejvyšší správní úředník zodpovědný za hospodaření fakulty. Akademický senát fakulty sestává z devíti členů, z toho 3 jsou studenti. Umělecká rada fakulty má 24 členů, přičemž nejméně jedna třetina jsou z externího prostředí JAMU. Mezi těmito externími členy jsou zástupci významných zaměstnavatelů či zástupci jiných univerzit s programy akreditovanými v oblasti Umění, dva z nich jsou ze Slovenské republiky. Klíčová strategická rozhodnutí jsou přijímána exekutivním vedením (děkan a kolegium), přičemž jsou výše uvedenými orgány buď schvalována či projednávána. Zapojení do rozhodovacích procesů vyjadřuje tabulka níže: Děkan (kolegium) Umělecká rada Akademický senát Návrh záměru akreditace programu Připravuje Navrhuje rektorovi předložit Vyjadřuje se Návrh záměru akreditace habilitačního řízení Připravuje Navrhuje rektorovi předložit X Návrh studijního programu Navrhuje Schvaluje Vyjadřuje se Odborníky do komisí státních zkoušek Navrhuje Schvaluje X Strategický záměr Navrhuje Projedná Schvaluje Plán realizace strategického záměru Navrhuje Projedná Schvaluje Habilitační a profesorské řízení Předkládá a navrhuje komisi Schvaluje komisi a na základě jejího posouzení posuzuje a postupuje návrh rektorovi X Vnitřní předpisy Navrhuje X Schvaluje Rozpočet fakulty Předkládá X Schvaluje Výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty Předkládá X Schvaluje Členy Umělecké rad fakulty a Disciplinární komise fakulty Navrhuje ke jmenování X Uděluje souhlas ke jmenování Podmínky pro přijetí ke studiu Navrhuje X Schvaluje Jmenování nebo odvolání proděkanů Navrhuje X Vyjadřuje se Odpovědnosti vedoucích pracovníků jsou definovány Statutem Divadelní fakulty, samotnou organizační strukturou (hierarchickou či maticovou, viz příloha C01), ale jejich konkretizace vychází zejména z popisu práce, jež je součástí pracovní smlouvy. Jak z popisu výše uvedených strategických řídících orgánů vyplývá, je zastoupení jejich členů diverzifikované (ve smyslu zastoupení studentů, zaměstnanců, externích zástupců apod.). Za důkazy o efektivitě organizační struktury považujeme výsledky a dosahování cílových stavů, jež byly a jsou plánovány Strategickým záměrem a jeho aktualizacemi. Jde například o úspěch v akreditačním řízení, získání projektů OP3V, kdy zejména v druhé vlně, do které se z JAMU zapojila pouze DF, byla velmi malá úspěšnost. Za důležitý důkaz považujeme problematiku spojenou s průchodností studiem (viz přílohy D Studijní záležitosti). V letech 2007 – 2015 kulminoval počet neúspěšných studentů, který v posledních letech klesá. Naopak ve statistice je patrné, že počty přerušených studentů mírně rostou. Tyto výsledky jsou dílem strategického rozhodnutí a komunikačních aktivit jak se studenty, tak s vedoucími jejich ateliérů. Snažíme se předcházet nedokončení studia individuálním poradenstvím. Fakulta angažovala klinickou psycholožku, která pomáhá studentům při řešení problematických a zdravotních situacích. Využíváme cíleně a na základě pohovorů již dříve zavedený institut Stipendia na podporu úspěšného studia, který je udělován studentům v komplikovaných životních situacích. A v neposlední řadě vedoucí ateliérů včas doporučují studentům studium přerušit a hledají řešení pro jejich další včlenění do studijních skupin po návratu do studijního procesu. 7. Kvalita interní kultury Na základě nových požadavků daných novelou zákona o vysokých školách byl popsán způsob, jakým je zajišťována a hodnocena kvalita na JAMU. JAMU vytváří postupně vlastní systém zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností. Vychází přitom z předchozích zkušeností s touto činností. V letech 2000 – 2001 probíhalo na JAMU první externí hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti. Toto školení a následný proces hodnocení kvality JAMU se uskutečnilo jako sub-projekt Řízení kvality projektu SCART.2 Dlouhodobým cílem sub-projektu Řízení kvality bylo vybavit účastníky základními znalostmi, schopnostmi a postoji k řízení kvality tak, aby byli schopni – na základě sebehodnocení – profesionalizovat vlastní práci. V rámci tohoto programu se uskutečnilo nejprve dvoudenní školení, které vedl Výbor pro řízení kvality Utrechtské školy umění a Amsterdamské školy umění ve složení Marion Beltman a Leo Capel. JAMU se přihlásila k výzvě holandského Výboru pro řízení kvality, aby české školy zúčastněné v projektu vypracovaly sebehodnotící zprávy a připravily se na návštěvu expertní skupiny, která by provedla peer review. Začátkem roku 2000 byla na Divadelní fakultě JAMU sestavena pracovní skupina ve složení JUDr. Lenka Valová, doc. PhDr. Silva Macková a MgA. Blanka Chládková. Tato skupina vypracovala Vnitřní hodnotící zprávu. Vnitřní hodnotící zpráva byla dokončena 29. 5. 2000. Pro sběr podkladů pro vytvoření sebehodnotící zprávy byl použit holandský Systém odkazů (Frame of reference) Rady pro vyšší profesní školství v kombinaci s modelem Evropské nadace pro řízení kvality (EFQM)3 . Jako manuál pro vytvoření sebehodnotící zprávy byl použit materiál vypracovaný v projektu Phare4 . V anglické verzi obdržela tuto zprávu holandská expertní skupina. Peer review se pak uskutečnilo na DF JAMU v dubnu 2001. Členové Výboru pro řízení kvality Utrechtské školy umění a Amsterdamské školy umění ve složení Marion Beltman a Leo Capel společně se dvěma externími odborníky z Divadelní fakulty Utrechtské školy umění (Rien Sprenger a Ton van Vlijmen) vedli dva dny intenzivní rozhovory se zástupci všech složek fakulty (pedagogové, studenti, provozní zaměstnanci, vedení školy, akademický senát, umělecká rada) a se zástupci profesní sféry. Výsledkem peer review holandské expertní skupiny je Závěrečná zpráva z roku 2001. V roce 2007 byla vypracována Vnitřní hodnotící zpráva DF JAMU podle vlastní osnovy, která vycházela ze struktury Závěrečné zprávy sub-projektu SCART Řízení kvality a ze Zprávy podprojektu č. 6 „Kvalitativní prvky financování vysokých škol“5 . V roce 2013 proběhlo pilotní ověřování upravené metodiky EFQM v Ateliéru divadlo a výchova a následně v roce 2014 v Ateliéru scénografie. Šetření se týkalo vzdělávací činnosti ateliérů a účastnili se ho studenti a pedagogové ateliérů. 2 SCART je zkratka pro Strukturovanou spolupráci uměleckého školství mezi Českou republikou a Nizozemím (Structural Cooperation in Arts). Název se odvozuje od datového kabelu, který poskytuje vysoce kvalitní spojení mezi různými audiovizuálními aplikacemi díky integrované mnoha jehličkové soustavě. SCART byl zejména partnerstvím mezi holandskými a českými uměleckými školami. Jeho cílem bylo zvýšení kvality a mezinárodního vzdělávání prostřednictvím vytvoření systému strukturované spolupráce. Projekt trval tři roky a byl spolufinancován zúčastněnými školami a Holandským ministerstvem školství, kultury a vědy. 3 Manuál EFQM byl na DIFA JAMU přeložen do češtiny a vydán díky projektu SCART. Postupně si jej vyžádala řada zájemců z českých vysokých škol a pracovníků zodpovídajících za hodnocení kvality vysokých škol. 4 Projekt Phare byl součástí pomoci Evropské unie zemím střední a východní Evropy pro přípravu na vstup do Evropské unie a byl řízen Evropskou vzdělávací nadací. 5 Pracovní skupina ve složení: koordinace: Doc. Ing. J. Durčáková, CSc. (VŠE), členové pracovní skupiny: Prof. Ing. T. Čermák, CSc. (VŠB-TUO), Prof.PhDr. Z. Jirásek, CSc. (SU) Doc. Ing. B. Bernauer, CSc. (VŠCHT), Prof. MUDr. Š. Svačina, DrSc. (UK) Doc. PhDr. S. Macková (JAMU), Prof. RNDr. J. Cihlář, CSc. (UJEP) pracovala na Zprávě podprojektu č. 6 Kvalitativní prvky financování vysokých škol v rámci projektu „Rozvoj veřejných vysokých škol, finanční podmínky a předpoklady“ V roce 2016 byla na DF na základě předchozích zkušeností a výsledků získaných v projektu KREDO vytvořena Vnitřní hodnotící zpráva za období 2011 – 2015 a v roce 2017 její aktualizace za rok 2016. Projekt KREDO JAMU a její fakulty se zapojily do projektu KREDO - Kvalita, relevance, efektivita, diverzifikace a otevřenost vysokého školství v ČR, Strategie vysokého školství do roku 2030. Cílem projektu byla tvorba Strategie rozvoje vysokého školství do roku 2030 v návaznosti na zpracování strategických plánů rozvoje vysokých škol do r. 2030. Projekt byl realizován v období 20. 3. 2012 – 31. 10. 2015. JAMU se zapojila do základních strategických oblastí (Oblast vzdělávání a Oblast vědeckovýzkumných a tvůrčích aktivit) a do čtyř podpůrných strategických oblastí (Oblast financování vysokých škol, Oblast personální politiky, Oblast spolupráce s veřejností, Oblast internacionalizace). Na základě výsledků projektu KREDO vznikla Vnitřní hodnotící zpráva Divadelní fakulty JAMU za období 2011 – 2015 a Vnitřní hodnotící zpráva Hudební fakulty JAMU, které vycházejí především ze SWOT analýzy. Výsledky projektu KREDO jako východiska pro zajišťování a hodnocení kvality SWOT analýza přinesla v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti zjištění silných a slabých stránek ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a pojmenování příležitostí a hrozeb, které s činností a postavením JAMU a uměleckého vzdělávání vůbec souvisejí. Zjištění se týkala těchto oblastí: Vzdělávací činnost - Studijní programy a jejich obory - Zájem o studium na JAMU - Organizace studia - Metody výuky a získávání vědomostí, dovedností a kompetencí - Odborné stáže a praxe - Průchodnost studiem a uplatnění absolventů Tvůrčí činnost - Vědecká a výzkumná činnost - Studentská umělecká činnost - Umělecká činnost pedagogů - RIV, RUV Internacionalizace - Zahraniční spolupráce v oblasti vzdělávaní a tvůrčích činností Třetí role JAMU - Celoživotní vzdělávání - Působení JAMU v profesní sféře a v různých oblastech veřejného života Tato zjištění byla východiskem pro tvorbu Strategického plánu JAMU pro období 2016 – 2020. V okamžiku, kdy vstoupila v účinnost novela zákona o vysokých školách, byl již přirozeně existující a funkční systém zajišťování a hodnocení kvality popsán a filozofie a postupy zajišťování a hodnocení kvality byly zakotveny ve vnitřních předpisech JAMU - Statut JAMU - Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Způsob zajišťování a hodnocení kvality byl popsán v dokumentu Systém vnitřního zajištění a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti JAMU. Principy, z nichž systém vychází, jsou shodné pro obě fakulty JAMU: Smyslem hodnocení kvality vzdělávací činnosti na JAMU je získat informace, které povedou k hledání cest ke zvyšování jeho kvality. Systém hodnocení kvality vzdělávací činnosti se opírá o průběžné hodnocení na úrovni studijních programů a jejich specializací – hodnocení tvůrčích výstupů z výuky a hodnocení jednotlivých studijních předmětů. Proces průběžného hodnocení kvality vzdělávací činnosti je prováděn na úrovni jednotlivých studijních programů a jejich specializací, případně i jednotlivých stupňů studia nebo ročníků. Ateliéry a katedry o něm vedou dokumentaci. V tom, jakým způsobem, jakými postupy a metodami zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti probíhá, je ponechána naprostá autonomie fakultám. JAMU tak respektuje specifika obou druhů umění, která jsou na fakultách vyučována. V mnoha ohledech se liší samotná tvorba, její výsledky a v souvislosti s tím postupy, jimiž je tvorba vyučována a výstupy výuky hodnoceny. Specifika hodnocení na fakultách jsou popsána v přílohách Systému vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti. Celý systém je založen na přesvědčení, že většina výuky na vysoké umělecké škole vede k umělecké tvorbě a výsledky výuky jsou interně nebo veřejně prezentovány a hodnoceny. Kvality těchto výstupů je pak indikátorem kvality výuky, která k nim vedla. Na DF JAMU se jedná o výstupy: Typ A – ucelené umělecké dílo Výuka v řadě předmětů napříč studijními programy a jejich specializacemi vede k vytvoření uceleného uměleckého díla, které je veřejně prezentováno v rámci fakulty JAMU, případně i veřejnosti. Jedná se o většinou díla menšího rozsahu se zřetelným pedagogickým vedením procesu tvorby. Typ B – prezentace dílčích profesních dovedností Jedná se o výstupy z předmětů zaměřených na vytváření profesních dovedností. Výsledky jsou prezentovány v rámci studijních programů a většinou jsou otevřené pro všechny pedagogy a studenty fakulty JAMU. Typ C – výstupy z teoretické výuky Úroveň dosažených a teoretických znalostí je prověřována ústní nebo písemnou zkouškou. Schopnost aplikovat tyto znalosti na uměleckou tvorbu je ověřována v diskusích po prezentaci praktického výstupu z výuky. Z pohledu studijních programů a jejich hodnocení jsme po přechodu na programovou strukturu na začátku tvorby systému přezkumů. To, že naše programy získaly akreditace na dobu 10 let neznamená, že se nemohou dílčím způsobem měnit či vyvíjet. Abychom podchytili hodnocení realizace programu v čase, vytvořili jsme hodnotící cyklus tvorby sebehodnotících zpráv programů. Plánovaná cykličnost je dvouletá a závazná: Hodnotící cyklus Program Stupeň 1 2 3 4 5 Dramaturgie a režie bc 2018 (garant zpracoval akreditačnímu spisu na konci roku) 2020 (leden 2021) 2022 (leden 2023) 2024 (leden 2025) 2026 (leden 2027) Scénografie bc Dramatická tvorba a média bc Divadelní produkce a jevištní technologie bc Divadlo a výchova bc 2018 (garant předloží v září 2019) Herectví mg-4letý 2018 (garant zpracoval k akreditačnímu spisu na konci roku) Dramaturgie a režie mg Za rok 2019 (garant předloží v lednu 2020) 2021 (leden 2022) 2023 (leden 2024) 2025 (leden 2026) 2027 (leden 2028) Scénografie mg Dramatická tvorba a média mg Divadelní produkce a jevištní technologie mg Divadlo a výchova mg 2018 (garant předloží v září 2019) Dramatická umění phd 2019 (garant předloží v lednu 2020) Pro potřeby zpracování sebehodnotících zpráv bude stávající závazná metodika (Národního akreditačního úřadu) doplněna a upravena (na základě zkušeností z cyklu 1) vnitřním podmínkám DF. Metodika dále bude doplňována vždy po dalším realizovaném cyklu sebehodnocení. Stejně tak hierarchie uměleckých projektů, kterou je třeba zpracovat v součinnosti s Dramaturgickou radou divadel, přinese do metodiky sebehodnocení nová kritéria. Zpracování sebehodnotících zpráv bude koordinováno garanty studijních programů a zapojí se do něj vedoucí ateliérů jednotlivých specializací. Následně budou zprávy společně projednány garanty studijních programů a kolegiem děkana. Z projednání budou následně formulovány priority, potřeby a řešení směrem ke zvyšování kvality. Princip sledovatelnosti je zabezpečen písemnou podobou sebehodnotících zpráv a zápisy z projednání sebehodnotících zpráv grémiem garantů a kolegiem děkana. Metrikám pro hodnocení úspěchu programu se v podstatě bráníme. Je pro nás důležitá průchodnost studiem, ale není to číslo, věnujeme pozornost důvodům, které talentovanému studentovi, který prošel náročným přijímacím řízením, brání v úspěšném dokončení studia. Sledujeme umělecké výkony našich pedagogů, zaznamenáváme je do Registru uměleckých výkonů, ale neformulujeme nepřekročitelné hranice úspěchu. Navíc ne každá vyučovaná specializace na naší fakultě může své výstupy do Registru vkládat. Sledujeme ohlas na naše absolventské inscenace, ale víme také, že není vždy možné nominovat takovou inscenaci na mezinárodní festival. Věnujeme pozornost zákonným podmínkám pro zabezpečení programů, věnujeme se generační obměně klíčových pedagogů a garantů programů, kteří musí být minimálně docenti. V úspěchu či neúspěchu nestojí žádný z programů či specializací na naší fakultě sám, vždy je totiž ovlivněn uměleckými výstupy a realizacemi, na kterých participuje s ostatními uměleckými programy. Neúspěch programu je neúspěchem celé fakulty, což je podstata interní kultury. Postupy instituce v oblasti zajišťování kvality jsou komunikovány dle principů interní komunikace, která již byla v této zprávě výše popsána – a to jak směrem k zaměstnancům, tak směrem ke studentům. Pokud bychom měli vnitřní kulturu instituce (nejen kvality) definovat dle pokynů k sebehodnotící zprávě, rádi bychom ji charakterizovali jako pomezí kultury frajerů a kultury sázky na budoucnost (podle Deala a Kennedyho) a jako pomezí kultur výkonu a kultury podpory (podle Handyho). Ve vnitřní kultuře je stále patrné osobní nasazení znovuobnovitelů fakulty před 30 lety, z nichž někteří stále na fakultě působí. Současné vedení věří v sílu vedení a odbornosti, které musí převyšovat oblast řízení (jakkoliv má řízení podstatnou roli). Podněcuje a realizuje proto nové formáty a aktivity, které umožňují prostřednictvím upevňování vnitřní organizační kultury posilovat individuální odpovědnost za kvalitu. Jde o systémová opatření, jako například zřízení Dramaturgické rady divadel, ale také o rituály, jako je například inscenovaný divadelní průvod na zahájení akademického roku. V únoru 2020 pořádá fakulta pro zaměstnance společný lyžařský pobyt, shodou okolností týden před realizací externí evaluační návštěvy, jejíž termín byl oznámen pozdě. 8. Zapojení do veřejného života Fakulta se zapojuje do veřejné debat o kulturní, umělecké a vzdělávací politice prostřednictvím členů akademické obce, například: - aktivním členstvím v Radě vysokých škol, konkrétně komisi pro vysoké umělecké školy (vzdělávací politika), - členstvím v Radě registru uměleckých výstupů (vzdělávací politika), - členstvím ve Správní radě Národního divadla Brno (kulturní politika, umělecká politika) - členstvím v komisích připrav rámcových vzdělávacích programů pro střední školy (vzdělávací politika), - členstvím v Radě ministra kultury pro vědu a výzkum (kulturní politika, výzkumná politika), - členstvím ve vědecké radě Institutu umění (kulturní politika), - členstvím v grantových komisích Ministerstva kultury ČR (kulturní politika), - členství v komisích pro udělování cen Ministra kultury (kulturní politika), - členstvím v grantových komisích Statutárního města Brna (kulturní politika), - zapojením do bottom-up procesu plánování kulturní politiky města Brna (kulturní politika), - členstvím v Asociaci pracovníků univerzit (vzdělávací politika), - členstvím v Českém středisku ITI (kulturní politika), - členstvím v Teatrologické společnosti (umělecká politika), - členstvím v OISTAT (umělecká politika), - členstvím v panelu zpravodajů Technologické agentury ČR (vědecká politika), - členstvím v uměleckých radách českých fakult a univerzit (vzdělávací politika), - členstvím v kulturním parlamentu města Brna (kulturní politika), - spoluprací s Asociací nezávislých divadel (kulturní politika), - spolupráce s Ochrannou asociací zvukařů OAZA (kulturní politika), - atd. (viz personální listy akademických pracovníků v akreditačních spisech). Fakulta je zapojena do předuniverzitního vzdělávání dvojím způsobem: a) samostatně prostřednictvím aktivit studijního programu Divadlo a výchova a jeho pracovníků, kteří se v rámci výuky zaměřují na spolupráci se středními školami. Tato činnost ve výsledku znamená edukativní programy z oblasti dramatické výchovy pro studenty a se studenty. Mimo tento systémový přístup nabízí studijní program středním školám a oblasti zájmové umělecké činnosti také festival Sítko. Na předuniverzitní vzdělávání program působí skrz své absolventy – pedagogy Základních uměleckých škol a skupin zájmové umělecké činnosti. b) prostřednictvím pilotního projektu #budjamak, což je studijní kurz realizovaný ve spolupráci s Katedrou divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na půdě DF. Kurz je zaměřený na skupinu zájemců o další studium na naší fakultě z řad středoškoláků. Ověřuje nové přístupy, které by po vyhodnocení pilotního ročníku měly být vést k rozšíření kurzu. Tento kurz nahrazuje předchozí Divadelní seminář pro uchazeče o studium, který stavěl zejména na frontální výuce, nikoliv na tvůrčí práci a rozvíjení talentu. Mimo předuniverzitní vzdělávání je třeba zmínit úspěšnou Univerzitu třetího věku, která je zaměřena na seniorskou populaci. Cyklus univerzity obsahuje 30 přednášek a tři exkurze do brněnských kulturních institucí, v roce 2019 na téma Tajemství tvůrčích postupů současného divadla, v předchozích letech např. téma Jak vzniká divadlo či Slavné osobnosti a inscenace od počátku 20. století až dodnes. Zásadním příspěvkem fakulty k uměleckým a kulturním komunitám na místní a národní úrovni jsou divadelní sezóny našich divadel: Studia Marta a Divadla na Orlí, která nabízí standardní kulturní nabídku repertoárového typu, kdy jsou veřejnosti za vstupné prezentovány absolventské inscenace. Lokální aktivity také zahrnují řadu pouličních či ve veřejném prostoru realizovaných projektů (Muzejní noc, Salón scénografie, Noc divadel atp.). Za nepochybný příspěvek mezinárodní umělecké komunitě považujeme Mezinárodní festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER, kterého se v době studia zúčastnila řada osobností současného profesionálního divadelního světa. Fakulta se aktivně účastní Pražského Quadriennale, kde dosahuje velkých úspěchů, v roce 2019 studenti a absolventi vyhráli soutěž pro organizaci české expozice, které byla následně udělena cena. Co se podílu naší instituce na rozvoji uměleckých projektů na místní, národní a mezinárodní úrovni týče, je realizován mimo rámec fakulty prostřednictvím svých pedagogů, kteří jsou ve valné většině zároveň aktivními uměleckými profesionály. Zkušenosti, kontakty či přístupy fakulta zprostředkovává svým studentům formou pohostinských přednášek tak, aby byli na možnosti společenského uplatnění připraveni. Fakulta dbá na rozvoj interní kultury skrz společné výjezdy na divadelní představení (minimálně jednou ročně, např. do Bratislavy, Vídně, ale i do Jihlavy) či organizované výjezd studentů na konference a festivaly nikoliv za účelem uvedení inscenace (to samozřejmě také), ale za účelem kritických debat a setkávání. V loňském roce byl na fakultě zahájen doktorský výzkum potřeb celoživotního vzdělávání divadelních profesionálů v různých fázích produktivního věku. Výsledkem výzkumu by se měl stát design programu celoživotního vzdělávání nejen pro absolventy. Výzkum navazuje na dílčí zkoumání v této oblasti, které vedlo k zavedení Kurzu profesní připravenosti II pro absolvující ročníky, který je nyní standardní součástí studijních programů. Rádi bychom ještě uvedli aktivní spolupráci s firemní sférou, která formou zápůjček testuje či dočasně k testování poskytuje své vybavení pro výuku či do divadel. Jedná se zejména o světelné a zvukové technologie. V rámci studijního programu Divadelní produkce a jevištní technologie a studijního programu Scénografie jsou realizovány workshopy a studijní cesty přímo k výrobcům, jež jsou součástí studijních plánů. 3 Umělecký – zahrnuje všechny obory umění, designu i jevištního projevu. 8.1 Informace poskytované veřejnosti Prvním zásadním systémem pro poskytování informací veřejnosti jsou webové stránky. Ty už po dlouhou dobu prodělávají významnou systémovou změnu, která byla vázána na výběr nového jednotného vizuálního stylu JAMU. Vidíme v změně systému velkou příležitost, protože stávající webová prezentace je tristní a je nezřídka komentována uchazeči při monitoringu poskytovaných informací. Že je kvalitní webová prezentace nezbytným základem pro další diverzifikovanou komunikaci s cílovými skupinami se ukázalo například při spuštění webu pro uchazeče o studium na naší fakultě Studuj DF (https://studujdf.jamu.cz), které bylo následováno aktivitami na Facebooku a Instagramu. Díky potřebě propagovat nově akreditované studijní programy jsme systémově vyhradili jeden úvazek manažera vnějších vztahů, který po implementaci webových stránek a navazujícího komunikačního systém na sociálních sítích zpracuje koncepci pro komunikaci s absolventy. Fakulta pořádá vstupní tiskovou konferenci u příležitosti zahájení divadelní sezóny v divadlech, tiskové konference pořádá k projektům včetně festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER. V neposlední řadě poskytuje fakulta informace prostřednictvím Informačního systému, kde jsou přístupná podrobná kurikula studijních programů. Fakulta zde také naplňuje svoji povinnost zveřejňován bakalářských, magisterských a dizertačních prací. Informace jsou před zveřejněním zaslány těm, kterých se týkají (tzn. zapojeným stranám), za správnost zodpovídá příslušný pracovník. Respektive bude zodpovídat, protože pro nový web je zpracována matice odpovědností jednotlivých pracovníků fakulty za jeho části. Celá JAMU zveřejňuje již zmíněné zprávy o Hodnocení kvality vzdělávací činnost studijních programů a jejich specializací. 65/79 9. SWOT analýza DF JAMU Silné stránky • řada uchazečů má předchozí zkušenost s vlastní tvorbou v oboru (ZUŠ, spolupráce s různými divadelními skupinami, pokusy o vlastní autorskou tvorbu); • propracovaný systém talentových přijímacích zkoušek (včetně zasílání prací vztahujících se ke specializaci v některých programech bakalářského typu studia, u všech programů magisterského typu studia a u doktorského typu studia); • den otevřených dveří Divadelní fakulta OPEN! na fakultě za účasti vedoucích ateliérů, pedagogů a zástupců studentů; • nově akreditované portfolio studijních programů a specializací; • nová webová stránka pro uchazeče Studuj DF; • nabídka širokého spektra specializací z oblasti dramatického umění včetně specializací zaměřených manažersky a pedagogicky; • strukturované studium u většiny programů a zachování nenavazujícího magisterského stupně studia u hereckých specializací opřené o dlouholetou zkušenost a tradici ve vzdělávání herců; • příležitost studia pro Neslyšící studenty ve speciální umělecko- pedagogické specializaci; • fungující kreditový systém založený na výpočtu kreditů na základě hodinové zátěže studenta včetně jeho samostatného studia a samostatné tvůrčí činnosti; • Diploma Suplement Label; • implementace Q-RAM na úrovni jednotlivých programů fakulty a do anotací jednotlivých předmětů; • systém ateliérové výuky (ročník rovná se ateliér) u tradičních specializací, který jsou založen na přímém vlivu osobnosti pedagoga (výrazné umělecké osobnosti) na studenty a systém programové výuky (všechny ročníky programu rovná se ateliér, pedagogové ateliéru tvoří tým působící napříč všemi ročníky) u nových programů, kde je potřeba budovat pojetí programu komplexně; • možnost studia v zahraničí zakotvená přímo ve studijních plánech většiny specializací magisterského navazujícího studia a připravenost ateliérů s nenavazujícím magisterským studiem umožnit individuálně studentům zahraniční studijní pobyt nebo stáž; • festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER přinášející řadu nových zahraničních kontaktů a tím i příležitostí pro mobility studentů a pedagogů; • kvalitní personální zabezpečení výuky (na fakultě působí řada uměleckých a pedagogických osobností), snaha zapojovat do výuky mladé pedagogy, zejména studenty a absolventy doktorského studia; • inovace ve výuce formou dílen s hostujícími pedagogy - významnými našimi i zahraničními umělci a nacházení finančních zdrojů pro toto hostování mimo běžný rozpočet fakulty (podávání projektů); • strukturální projekty získané na podporu zkvalitnění výuky i infrastruktury v následujících letech přináší nový restart; • většina pedagogů fakulty jsou současně aktivní umělci, činní v oboru; • všechny programy fakulty kombinují účelně skupinovou a individuální (individualizovanou) výuku; • vyvážený poměr mezi kontaktní výukou a samostatnou tvůrčí činností studentů vychází důsledně z charakteru a potřeb studované profese; • vzhledem k malému počtu studentů je jim k jejich samostatné tvůrčí činnosti poskytována zpětná vazba (pedagogické vedení a kontrola); • možnosti osobní specializace jsou dány jednak nabídkou předmětů osobní specializace fakulty napříč všemi programy, jednak nabídkou dalších předmětů přímo v jednotlivých ateliérech (i ty jsou ale většinou otevřené i studentům ostatních ateliérů); • možnosti praxe studentů jsou dány studijními plány a kontakty s profesní sférou. U pedagogicky zaměřených specializací je praxe nedílnou součástí studia a profesní přípravy. Díky působení 66/79 pedagogů v profesní sféře existují dobré vztahy s kulturními institucemi a vzniká tak široká nabídka možností pro praxi studentů (dobře se rozvíjejí vztahy zejména s brněnskými divadly; • existuje propracovaný systém hodnocení tvůrčí činnosti studentů (systém klauzur z praktických předmětů, hodnocení inscenací v studiu Marta a Divadle na Orlí se zapojením studentů doktorského studia, prezentační dny u manažerských specializací (jednou za semestr), festival Sítko – prezentace výstupů Ateliéru divadlo a výchova za daný akademický rok); • hodnocení kvality výuky ze strany studentů probíhá na úrovni diskusí s pedagogy a vedoucími ateliérů. Studenti jsou systematicky vedeni k otevřenému dialogu s pedagogy; • fakulta se snaží vytvářet podmínky pro samostatnou tvůrčí činnost studentů. Studenti mají možnost zapojovat se do tvůrčích týmů podle svého profesního zaměření (Salon původní tvorby, Jamůví apod.); • velká průchodnost studiem je dána jednak systémem přijímacího řízení (dvoukolové poskytující zejména ve druhém kole prostor na individuální prověřování talentu a studijních předpokladů každého uchazeče), jednak individuálním přístupem ke každému studentovi (podpora rozvoje jeho talentu, ale i pomoc při řešení studijních problémů); • pedagogové některých předmětů nemají v kontextu vysoké umělecké školy prostor pro další kariérní postup; • vhodně nastavené počty přijímaných studentů do všech stupňů studia a na jednotlivé specializace vycházejí z dlouholetých zkušeností s možnostmi uplatnění absolventů v profesní sféře; • uplatnění absolventů i mimo programem stanovený profil absolventa v tvůrčích profesích (důraz na rozvoj komunikačních dovedností studentů, na jejich samostatnou tvůrčí činnost); • uplatnění absolventů audiovizuálních specializací v oblasti veřejnoprávních médií (scenáristika, dramaturgie, režie); • mimořádně úspěšní absolventi, o nichž je veřejnost informována prostřednictvím médií (Ceny Thálie, Cena Alfréda Radoka); • způsob registrace a hodnocení uměleckých výkonů v Registru uměleckých výstupů je peer to peer, několikastupňový a zahrnuje i hodnocení kvality; • hodnocení uměleckých výkonů probíhá pravidelně také na úrovni fakulty - každý z uměleckých výkonů je hodnocený pedagogem; tam, kde jde o spolupráci více ateliérů, dochází k hodnocení v kolektivu zúčastněných; • granty na výzkumné projekty získané v program Éta TAČR (výzkum uměním při spolupráci uměleckých či humanitních disciplín s technologickými); • škola má 2 divadelní studia (šedesátiletá tradice existence divadelního studia, kde vyrostla řada špičkových umělců), kde představuje vzniklé inscenace veřejnosti; • v programech DF jsou zastoupeny všechny oblasti divadelní tvorby, na inscenacích spolupracují převážně studentské týmy, které tak dostávají příležitost k týmové divadelní práci; • pořádání mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER a zapojení většiny programů do jeho zajištění a aktivit; • škola pořádá další prezentace studentské tvůrčí činnosti: Salon původní tvorby studentů, SÍTKO festival studentů ateliéru divadlo a výchova a festival audiovizuálních a technických specializací Jamůví; • každý semestr jednotlivé ateliéry představují na celofakultní úrovní výsledky své semestrální tvorby; • fakultní divadla simulující profesionální provoz umožňují studentům prezentovat kvalitní výsledky širší laické i odborné veřejnosti a získat zpětné vazby při kontaktu s divákem mimo bezpečí akademické půdy; • pro plánování uměleckých výstupů a stanovení podílu jednotlivých programů na výstupech byla ustavena Dramaturgická rada divadel DF; • činnost Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu jako platformy pro provádění a koordinování výzkumných aktivit; • součástí habilitačních i profesorských řízení je reflexe tvůrčích postupů a procesů; 67/79 • interní grantový systém zaměřený na inovaci výuky, na oblast vědecké činnosti zaměstnanců a na výzkum studentů v doktorském studiu; • umělecký výkon je součástí závěrečné kvalifikační práce; • umělecký výzkum je přirozenou součástí uměleckého výkonu; • byl zahájen výběr předmětů pro výuku v angličtině a byly k nim zpracovány interaktivní osnovy; • fakulta spolupracuje na realizaci projektů s městem Brnem a Jihomoravským krajem a jinými institucemi; • modul vzdělávání pro uchazeče #buďjamák v pilotní verzi a osvědčený modul univerzity 3. věku; • Existence portfolia zahraničních partnerských škol a realizace programu pro zahraniční výměnné studenty Bridging East and West v rámci nově ustaveného pracoviště Erasmus Gang; • fakulta je dlouhodobě členem zásadních mezinárodních sítí, výsledky činnosti sítí využívá pro svůj další rozvoj; • ekonomický systém SAP umožňující přehlednou evidenci majetku; okamžitá dostupnost informací; • půjčovna techniky dostupná všem studentům a pedagogům fakulty; • fakulta ví, co chce - v maximální míře dochází ke koncepčnímu plánování (přímá vazba zjištěných skutečností/potřeby a následné přímé zrcadlení v podávaných projektech); • silná vnitřní kultura instituce rovných příležitostí (ve smyslu genderu i věku); • kultura přímé komunikace mezi členy instituce; • integrace garantů studijních programů do organizační struktury a procesů; • personální plány pracovišť a kariérní plány jsou postupně implementovány; • zájem členů akademické obce o činnost a členství v samosprávných orgánech fakulty. Slabé stránky • časová, administrativní a zejména odborná zátěž přijímacího řízení pro celou fakultu (pedagogy i zaměstnance); • omezení počtu přijímaných studentů (minimum i maximum) dané finančními, pedagogickými, prostorovými možnostmi fakulty a předpokladem profesního uplatnění absolventů – mohou vznikat rozdíly v kvalitě jednotlivých ročníků (nutnost odmítnout kvalitní uchazeče a naopak nutnost přijmout „do počtu“ méně kvalitní); • omezená možnost spolupráce mezi jednotlivými ateliéry a specializacemi díky náročnosti studijních plánů jednotlivých programů; • strukturované studium enormně zvyšuje nároky na personální a provozní kapacity (někdy se těžce hledají vedoucí a oponenti prací a projektů, často chybí prostory pro bakalářské projekty); • kreditový systém je zejména u některých specializací formální záležitostí. Vzhledem k náročnosti studia a množství kontaktní výuky získají studenti potřebný počet kreditů mnohdy již absolvováním povinného základu programu. Dochází také ke snižování počtu kreditů za absolvování některých předmětů oproti výpočtu z hodinové zátěže studenta kvůli přetíženým studijním plánům; • nabídka možnosti praxe je limitována nutností plnit studijní povinnosti v souladu se studijním plánem jednotlivých specializací a připraveností profesní sféry umožnit odborné stáže a praxi studentům fakulty a omezenými finančními prostředky fakulty (finanční ocenění garantů praxe a odborných stáží z uměleckých a vzdělávacích institucí); • podmínky pro samostatnou tvůrčí činnost studentů jsou limitovány především prostorovými možnostmi fakulty a u specializací využívajících k výkonu profese technické vybavení jeho omezenou dostupností ovlivněnou také plánováním výstupů, • prostorové omezení v hlavní budově DF ve vztahu k dalšímu rozvoji studijních programů a ke skladování výprav k inscenacím a pouličním aktivitám; • průchodnost studiem zejména u magisterských navazujících programů a v doktorském studiu je ovlivňována u stále se zvětšujícího počtu studentů ekonomickými a sociálními důvody (nutnost vydělat si na studium zejména v případech, kdy rodina studenta nemá prostředky na to, aby ho ve 68/79 studiu podporovala, založení rodiny a nutnost ekonomicky rodinu zajistit). Výkon profese brání studentům v plnění náročných studijních povinností; • neexistence systematického sledování uplatnění absolventů, sledování přes úřady práce neposkytuje údaje podle fakult a nezahrnuje absolventy působící na volné noze; • jen v malé míře dochází k hodnocení veřejných uměleckých výkonů studentů ze strany divadelní kritiky a médií (mají pro oblast kultury a umění malý nebo žádný prostor); • poměrně významná publikační činnost vzhledem k velikosti fakulty a její umělecké profilaci však není hodnocena současnou metodikou hodnocení vědy a výzkumu; • velmi malý počet mezinárodních a impaktovaných časopisů pro publikaci článků; • fakulta se nezapojuje do mezinárodních projektů a výzkumných projektů; • liknavé zapisování uměleckých projektů do databáze – týká se jak projektů vlastní umělecké činnosti (RUV), tak projektů studentských (evidence prostřednictvím IS); • problematika (nepružnost, administrativní i časová náročnost, atd.) realizace finančních prostředků (nákupy, dodávky) prostřednictvím výběrových řízení; • nedostatečné využívání programu Erasmus pro příjezdy pedagogů zvenčí; • nedůstojné finanční ohodnocení zahraničních pedagogů mimo mobility, stejně jako chybějící infrastruktura (ubytování) ztěžuje naplnění potřeby hostujících profesorů; • klesá zájem českých studentů o studijní pobyty v rámci Erasmus+; • DIFA je v počtu incoming studentů na hranicích svých možností - rozšiřování počtu není možné stávající kapacita pracovišť DIFA je z hlediska zvyšování počtu studentů už vyčerpaná (zvládneme maximálně 14 – 16 studentů v rámci BEW, nemají vlastní místnost a těžce se plánují jejich praktické projekty s ohledem na prostorové možnosti); • studenti zejména hereckých specializacích mají problémy s úspěšným ukončování studia, • přetížený podpůrný personál, je zde nulová zastupitelnost; • personální plány pracovišť a kariérní plány jsou postupně implementovány – jsme teprve na začátku; • oproti jiným školám JAMU nemá prostředky na přímé administrativní zajištění jednotlivých ateliérů a dalších samostatných pracovišť; • menší míra zapojování studentů doktorského studijního programu do výuky než je žádoucí. Příležitosti • nový přístup k přípravným kurzům na studium na DF - #buďjamák může vybudovat synergii v komunikaci se středním školstvím s dosavadními aktivitami programu Divadlo a výchova; • postupné zavádění nového webu JAMU včetně detailních informací o programech a specializacích; • nabídka prostoru pro prezentaci a propagaci fakulty, jejích studijních specializací a činnosti a jejího poslání v oblasti uměleckého poznávání a vzdělávání veřejnosti zejména prostřednictvím širokého spektra veřejných vystoupení (včetně doplňujících informačních aktivit na sociálních sítích); • nový mzdový tarif může významně ovlivnit personální možnosti směrem k zabezpečení výuky; • Dramaturgická rada divadel po roce fungování přispívá k vzájemnému pochopení potřeb a náročnosti studijních programů a specializací; • nový web JAM, určení pracovní pozice pro komunikaci a nový web určený uchazečům; • hledání partnerů v profesní umělecké a pedagogické sféře pro podporu myšlenky rovnoprávného postavení uměleckého poznávání vedle poznávání vědeckého a rovnoprávného postavení uměleckých vzdělávacích disciplín ve všeobecném vzdělávání (prosazování dalších uměleckých vzdělávacích oborů - taneční a pohybová výchova/obor, filmová a audiovizuální výchova/obor, dramatická výchova/obor - do základního a středního všeobecného školství); • zájem osobností z umělecké praxe zapojovat se do výuky; • spolupráce s Hudební fakultou JAMU a dalšími vysokými školami ve společných projektech a dílnách; • hledání dalších možností využití prostor JAMU (ubytovací zařízení Astorka) i další vhodné prostory pro tvůrčí činnost studentů i výuku; 69/79 • podpora účasti na festivalech, konferencích, mezinárodních projektech; • dopracovat analytiku ve smyslu sledování výkoných ukazatelů u propojených agend; • program Éta TA CR, který počítá s výzkumem uměním; • nová akreditace doktorského studijního programu (2020); • změna paradigmatu na uplatnění technologií v umělecké činnosti a výuce a potřeba výrazně odlišovat termíny „životnost“ a „funkčnost“ v systému; • plánovaná rekonstrukce a částečná změna účelu Informačního, výukového a ubytovacího centra Astorka může řešit prostorové těžkosti zabezpečení výuky; • Mezinárodní spolupráce s USA a dalšími třetím zeměmi; • Diskuse nad novou koncepcí hodnocení absolventských výstupů v divadlech studenty doktorského studia; • Rozvíjet model personálních a kariérních plánů. Hrozby • postupný počet uchazečů o studium (demografická křivka dopadla na DF s velkým časovým zpožděním) znamená zmenšující se počet talentovaných uchazečů schopných dostát nárokům přijímacího řízení; • jiný přístup uchazečů ke studiu – často studují více vysokých škol souběžně; • malé nebo žádné předchozí znalosti některých uchazečů z teorie a historie dramatického umění, klesající úroveň znalostí z humanitních oborů a umění; • předchozí kontakty s dramatickým uměním mohou u uchazečů vytvářet zkreslené představy o studiu i o budoucí profesi; • zhoršující se postavení umění ve společnosti a vztah společnosti k uměleckému poznávání a vzdělávání; • mediálně zkreslený obraz umělce (zejména muzikálového herce a činoherního herce); • nízká úroveň mluvy (týká se i uchazečů z řad absolventů konzervatoří, základních uměleckých škol, nebo středních i vysokých škol z pedagogických oborů); • neexistence uměleckých vzdělávacích oborů z oblasti divadla, filmu a audiovize a tance na úrovni všeobecného vzdělávání (základní školy, gymnázia); • finanční udržitelnost vysokého standardu technologií, které jsme získali a nyní získáváme díky strukturální podpoře, bude velmi problematická; • nedostatečné financování vysokého školství může ohrozit kvalitu výuky (pedagogické a materiální zabezpečení, možnost inovací ve výuce); • narůstající požadavky vedle vzdělávací a výzkumné činnosti na administrativní a manažerskou činnost pedagogů a na jejich aktivní účast v profesní umělecké sféře mohou vést k tomu, že se pedagogické zázemí jednotlivých ateliérů rozštěpí na aktivní tvůrce s minimální účastí na administrativních a provozních záležitostech a na administrativní pracovníky bez udržitelných uměleckých ambicí; • vliv na kvalitu výuky může mít i podfinancování oblasti umění (snižuje atraktivitu umění při rozhodování o volbě povolání), kritérium komerční úspěšnosti v přístupu k umění, podceňování důležitosti uměleckého poznávání a uměleckého vzdělávání ve společnosti; • divadelní fakulta se nedokáže prosadit v evropském měřítku jako jedinečná umělecká a vzdělávací instituce, nedokáže využít potenciálu mezinárodního festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER a Mezinárodní doktorské konference k větší propagaci fakulty a k většímu rozvoji mezinárodní spolupráce (větší zájem zahraničních studentů a pedagogů prestižních zahraničních škol o studium a výuku na fakultě); • delší časové období nutné pro viditelné prosazení se absolventa ve specifické profesi; • sporná úspěšnost absolventa tam, kde jde o uměleckou činnost masového charakteru (účinkování v některých televizních seriálech, reklamě, participace v pokleslých formách zábavy - soutěže, zábavné pořady); • nový hodnotící systém vědecké činnosti vysokých škol je v začátcích a je problematický nejen pro umělecké školy, ale pro celou skupinu humanitních věd; 70/79 • případné neshody a nedohody uměleckých akademií a uměleckých fakult neuměleckých univerzit při rozvíjení společné vzdělávací umělecké politiky; • velmi nízká grantová příležitost pro výzkum uměním; • případné nedobré přijetí experimentující tvorby veřejností při nepochopení kontextu vzniku díla (pedagogický záměr versus divácké očekávání); • případná ztráta prestiže před odbornou i laickou veřejností pokud by docházelo k nevyrovnaným výsledkům a výstupům tvůrčí umělecké činnosti studentů; • konkurence jiných forem trávení volného času ze strany diváků a výrazná konkurence nových mladých brněnských divadel; • selhání vícezdrojového financování festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER; • neúměrně vysoká mimoškolní tvůrčí činnost pedagogů může oslabit angažovanost v pedagogické práci; • silná hrozba je v politickém prostředí, kdy dochází k časté dehonestaci od nejvyšších představitelů státu směrem k rektorům a dalším akademickým funkcionářům; • někteří pedagogové včetně vedení fakulty a někteří administrativní pracovníci na sebe nadstandardně přejímají zásadní odpovědnost za zpracovávání velmi četných strategických materiálů a úkonů; často se tak děje vysoce nad rámec přirozené pracovní doby; většina z nich vykonává rovněž náročné pedagogické úkoly. Toto může vést k postupnému vyhoření. 10. Seznam příloh a podpůrných dokumentů Přílohy A – Celoškolské dokumenty (Internal Regulations of JAMU and Higher Education Act) No. Title To be found: A01 Organizational Chart of JAMU attached A02 Statutes of JAMU https://1url.cz/kMYEf A03 Rules for Studies and Examinations https://1url.cz/iMYEI A04 Disciplinary Code of JAMU for Students https://1url.cz/MMYEX A05 Electoral Code of the Academic Senate of JAMU https://1url.cz/zMYE5 A06 Rules of Procedure of the Academic Senate of JAMU https://1url.cz/oMYEb A07 Rules of Procedure of the Artistic Board (Arts Council) of JAMU https://1url.cz/HMYEP A08 Rules of Habilitation Proceedings and Proceedings to Appoint Professors https://1url.cz/EMYEn A09 Recruitment and Selection Code of Practice https://1url.cz/zMYE8 A10 Rules of Scholarship https://1url.cz/NMYEA A11 The Higher Education Act https://1url.cz/9MYE7 A12 Rules of Procedure of the Internal Evaluation Board https://1url.cz/SMYBW A13 Rules of the system for the assurance of the quality of educational, creative and related activities and internal evaluation of the quaility of educational, creative and related activities https://1url.cz/xMYBJ A14 Příloha k Rules of the system for the quality assurance applied on Theatre Faculty - Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Divadelní umění attached A15 Příloha k Rules of the system for the quality assurance applied on Theatre Faculty - Standardy pro akreditaci studijních programů v oblasti vzdělávání Umění, tematický okruh Filmová tvorba a Televizní tvorba attached A16 Příloha k Rules of the system for the quality assurance applied on Theatre Faculty - Rámec kvalifikací vysokoškolského uměleckého vzdělávání, Tematický okruh divadelní umění Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně attached A17 Příloha k Rules of the system for the quality assurance applied on Theatre Faculty - Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti studijních programů a jejich specializací na základě hodnocení absolventských výkonů na DF JAMU Attached A18 Příloha k Rules of the system for the quality assurance applied on Theatre Faculty - Hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti dtto studijních programů a jejich specializací na základě hodnocení výstupů z výuky studijních předmětů na DF JAMU Přílohy B Celoškolské dokumenty – plánovací a hodnotící dokumenty No. Title To be found: B01 Dlouhodobý záměr JAMU 2016 – 2020 (Strategický plán) Attached B02 Plán realizace strategického záměru JAMU 2017 Attached B03 Plán realizace strategického záměru JAMU 2018 Attached B04 Plán realizace strategického záměru JAMU 2019 Attached B05 Institucionální plán 2019 -2020 Attached B06 Výroční zpráva JAMU 2018 Attached B07 Sebehodnotící zpráva JAMU 2017 Attached B08 Sebehodnotící zpráva JAMU 2018 Attached B09 Zpráva o vnitřním hodnocení Attached B10 Dodatek ke zprávě o vnitřním hodnocení 2018 Attached Přílohy C - Fakultní dokumenty No. Title To be found: C01 Organizační struktura DF - organigram a matrix Organizational Chart of Theatre Faculty – organigram and matrix attached C02 Statut Divadelní fakulty Statute of the Theatre Faculty https://1url.cz/EMYER C03 Disciplinární řád DF JAMU Disciplinary Code of the Theatre Faculty for Students https://1url.cz/9MYE3 C04 Evaluační procesy DF JAMU - prezentace praktického pohledu (červen 2019) Evaluation processes at Theatre Faculty – presentation of practical point of views (June 2019) attached C05 Dlouhodobý záměr DF JAMU 2016 – 2020 (Strategický plán) Attached C06 Rozpočet součástí JAMU (2014 – 2019, neinvestiční) Budget of JAMU (2014 - 2019, non-investment) attached Přílohy D - Studijní záležitosti No. Title To be found: D01 Zájem o studium a průchodnost přijímacím řízením (včetně odvolání) – kumulovaný pohled za 4 roky (2014/15 – 2018/19) Demand for study and throughput admission procedures (including appeals) cumulated view for four years (2014/15 - 2018/19) attached D02 Zájem o studium a průchodnost přijímacím řízením – kumulovaný pohled za 4 roky (2014/15 – 2018/19) podle typu studia Demand for study and throughput admission procedure - cumulated view for four years (2014/15 - 2018/19) by type of study attached D03 Odvolání po přijímacím řízení na DF v období 2014-2018 Appeal after admission to Theatre Faculty in 2014-2018 attached D04 Počty studentů, kteří nastoupili do prvních ročníků AR 2019 – 20 (podle specializací) The number of students who entered the first years in the academic year 2019 – 2020 (according to specialisations) attached D05 Počty studentů v jednotlivých typech studijních programů a ročnících (akademický rok 2018 – 2019) Number of students in different types of study programmes and grades (academic year 2018-2019) attached D06 Počty studentů zapsaných do jednotlivých specializací a ročníků v akademickém roce 2019 – 2020 Numbers of students enrolled in individual specializations and years in the academic year 2019 - 2020 attached D07 Průchodnost studium (absolutorium) 2001 – 2019 Throughput studies (graduation) 2001-2019 attached D08 Průchodnost státními závěrečnými zkouškami (odevzdání závěrečných prací) v AR 2019 – 2020 Throughput state final examinations (submission of theses) in academic year 2019-2020 attached D09 Studenti jednotlivých specializací dle pohlaví (2018 - 2019) Students of individual specializations by gender (2018 – 2019) attached D10 Absolventi jednotlivých specializací dle pohlaví (2018 – 2019) attached Graduates of individual specializations by gender (2018 – 2019) D11 Podmínky pro přijetí ke studiu pro akademický rok 2020/21 – čtyřleté magisterské studium, studijní program Herectví, specializace Činoherní herectví a Fyzické divadlo Admission requirements for the academic year 2020/21 - four-year master's program Acting, specialisations Drama Acting and Physical Theater attached D12 Konkretizace praktických úkolů pro přijímací zkoušky, studijní program Herectví, specializace Činoherní herectví – Darina!!!! Specification of practical tasks for entrance examinations, study program Acting, specialization Drama acting attached D13 Příklad dodatku k diplomu – Bakalář umění Diploma Supplement – Bachelor of Arts attached Přílohy E – Personální záležitosti No. Title To be found: E01 Počet zaměstnanců podle typu profese Number of employees by type of profession attached E02 Akademičtí pracovníci a vědečtí pracovníci Divadelní fakulty podle ateliérů Academic staff and researchers of the Theater Faculty attached E03 Nepedagogičtí zaměstnanci Divadelní fakulty (podpůrný personál) Non-teaching staff of the Faculty of Theater (support staff) attached E04 Nepedagogičtí zaměstnanci Rektorátu a ostatních součástí JAMU (podpůrný personál) Non-teaching staff of the Rectorate and other parts of JAMU (support staff) attached E05 Ukázka personálního plánu výukového pracoviště (ateliéru) Sample of staffing plan of an atelier attached E06 Ukázka kariérního plánu akademického pracovníka An example of a career plan matrix for an academic attached E07 Zapojení pedagogů do umělecké činnosti fakulty (absolventské inscenace) Involvement of teachers in artistic activities of the faculty (graduate productions) attached E08 Mzdy, hrubé mzdy a průměrné mzdy pracovníků fakulty v roce 2018 Wages, gross wages and average wages of faculty staff in 2018 attached Přílohy F - Internacionalizace No. Title To be found: F01 Zahraniční pracovníci – dohody o provedení práce a licenční smlouvy (krátkodobá projektová spolupráce a hostující přednášející) International Staff - Work Agreement and License Agreement (short-term project cooperation and guest lecturer) attached F02 Zahraniční pracovníci – dlouhodobé zapojení formou pracovní smlouvy International staff – long-term employment contracts attached F03 Absolventi DF JAMU z hlediska občanství (2018 – 2019) Graduates according to the citizenship attached F04 Studenti DF JAMU z hlediska občanství (2018 – 2019) Students according to the citizenship attached F05 Počty přijíždějících studentů (Erasmus+) Incoming Erasmus+ Students attached F06 Počty vyjíždějících studentů (Erasmus+) Outgoing Erasmus+ Students attached F07 Počty přijíždějících pedagogů a pracovníků (Erasmus+) Incoming Erasmus + Teachers and Staff Mobilities attached F08 Počty vyjíždějících pedagogů a pracovníků (Erasmus+) Outgoing Erasmus + Teachers and Staff Mobilities attached F09 Krátkodobé mobility studentů a pedagogů (D, jiné zdroje) Short term ougoing mobilities of students and teachers attached F10 Bilaterální smlouvy se zahraničními školami ERASMUS+ INTER-INSTITUTIONAL AGREEMENTS attached F11 Studijní program Bridging East and West Bridging East and West Erasmus+ Student Exchange Programme 2019/2020 attached F12 Hodnocení ze strany zahraničního studenta (ukázka) Evaluation by a foreign student (sample) attached Přílohy G - Vědecké a umělecké hodnocení (kvantifikace a vnitřní projekty) No. Title To be found: G1 Vědecké hodnocení v rámci RIV (Rejstříku informací o výsledcích) Evaluation of research activities within the national Register of Information on Results (RIV) attached G2 Umělecké hodnocení v rámci RUV (Registru uměleckých výstupů) Artistic Evaluation within the national Registry of Artistic Performance (RAP) attached G3 Veřejný Registr uměleckých výstupů (RUV) Public Registry of Artistic Performance (RAP) https://www.ruv.cz/app/ G5 Přehled projektů realizovaných na základě interního grantu z Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU Educational Projects implemented on the basis of internal grant from the Fund for the development of educational and artistic activities at JAMU attached G6 Přehled projektů realizovaných na základě interního grantu z Fondu rozvoje vědecké činnosti JAMU Research Projects implemented on the basis of internal grant from the Fund for the development of research activities at JAMU attached Přílohy H - Informační nástroje pro studium, webové stránky No. Title To be found H01 Informační systém JAMU Information system JAMU https://is.jamu.cz/?lang=en H02 Knihovna JAMU http://knihovna.jamu.cz H03 Knihovna JAMU - Katalog Aleph https://aleph.jamu.cz H04 Knihovna JAMU - CitacePro citační manažer https://1url.cz/1MYRq H05 Studio Marta http://www.studiomarta.cz https://www.facebook.com/studioMarta/ H06 Divadlo na Orlí http://divadlonaorli.jamu.cz http://divadlonaorli.jamu.cz H07 Mezinárodní divadelní festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER International Festival of Theatre Schools SETKÁNÍ/ENCOUNTER http://www.encounter.cz https://www.facebook.com/setkani/ H08 Mezinárodní vědecká bieniální konference Theatre Symposium Brno http://www.theatresymposiumbrno.cz/ H09 Mezinárodní konference doktorských studií Conference of Doctoral Studies inTheatre Practitce and Theory http://phdconferencebrno.cz H10 Divadelní fakulta JAMU – sociální média https://www.facebook.com/jamutheatre/ https://www.instagram.com/df_jamu/ H11 Projekt Jamůví (festival studentské tvorby zaměřený na audiovizuální a zvuková díla) https://www.facebook.com/festivalJAMUvi/ H12 Festival Sítko (festival divadla a výchovy) http://www.sitko.jamu.cz H13 Web pro uchazeče webu pro uchazeče o studium na DF https://studujdf.jamu.cz Podpůrné materiály v českém jazyce, které budou dostupné na místě No. Title I01 Akreditační spisy studijních programů DF JAMU včetně personálních listů akademických pracovníků I02 Sebehodnotící zprávy studijních programů DF JAMU I03 Zpráva o hospodaření JAMU I04 Studijní plány 19/20 I05 Ukázky diplomových a dizertačních prací I06 Sborníky docentských a profesorských přednášek I07 Informační systém JAMU – www.is.jamu.cz Ukázka z pohledu studenta – individuální studijní plány Ukázka z pohledu pedagoga – výukové metody, interaktivní osnovy Ukázka z pohledu studijní agendy Ukázka z pohledu registru uměleckých výkonů Ukázka z pohledu Akademického senátu Ukázka z pohledu zveřejnění závěrečných prací Ukázka z pohledu ochrany plagiátorství I08 Plán aktivit v oblast internacionalizace v letech 2019 a 2020 I09 Hodnocení mobilit českými studenty (včetně webového deníku) a pedagogy I10 Zápis Dramaturgické rady divadel I11 Vnitřní předpisy fakulty (např. Jednací řád Umělecké rady DF, Jednací řád AS DF JAMU atd.) I12 Soubor ukázek ročníkových prací za jednotlivé ateliéry: ukázky nahrávek koncertů (zpěv), scénáře, filmové výstupy, záznamy inscenací, způsob hodnocení fiktivních projektů ... I13 Údaje o kariérních činnostech absolventů I14 Plán technologického rozvoje součástí JAMU 2020-2026 I15 Analýza rizik JAMU I16 Přehled technického vybavení DF I17 Přehled technického vybavení Divadla na Orlí I18 Plošné kapacity Divadelní fakulty, Studia Marta, Divadla na Orlí II9 Analýza ukazatele rozpočtu JAMU (2014 – 2019) I20 Osobní náklady podle typu pracovních pozic v roce 2018 I21 Etický kodex JAMU Seznam použitých zkratek Zkratka a vysvětlení česky Zkratka a vysvětlení anglicky JAMU Janáčkova akademie múzických umění v Brně JAMU Janáček Academy of Performing Arts in Brno DF Divadelní fakulta DF Theatre Faculty HF Hudební fakulta HF Music Faculty MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT Ministry of Education, Youth and Sports OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OP VVV Operational Programme Research, Development and Education ESF projekt Neinvestiční projekt, zdroj Evropský sociální fond ESF project ERDF projekt Investiční projekt, zdroj Eropský fond pro regionální rozvoj ERDF project AMU Akademie múzických umění v Praze AMU Academy of Performing Arts in Prague VŠMU Vysoká škola múzických umění v Bratislavě (SK) VŠMU Academy of Performing Arts in Bratislava (SK) AVU Akademie výtvarných umění v Praze AVU Academy of Fine Arts in Prague UMPRUM Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze UMPRUM Academy of Arts, Architecture and Design in Prague AS Akademický senát AS Academic Senate UR Umělecká rada UR Artistic Board RVŠ Rada vysokých škol (samosprávný orgán českého vysokého školství) RVŠ Council of Higher Education Institutions (self-governing body of Czech higher education) ČKR Česká konference rektorů (samosprávný orgán českého vysokého školství) ČKR Czech Rectors Conference (self-governing body of Czech higher education) RUV Registr uměleckých výstupů RUV Registry of Artistic Performance RIV Rejstříku informací o výsledcích vědy, výzkumu a inovací RIV Register of Information on Results of science, research and innovations ZŠ Základní školy ZŠ Primary Shools RVP Rámcový vzdělávací program RVP ŠVP Školní vzdělávací plán ŠVP Kč Korun českých Kč IS JAMU Informační systém JAMU IS JAMU Information System JAMU FRVČ Fond rozvoje vědecké činnosti FRVČ Fund for the development of research activites at JAMU FRVUČ Fond rozvoje vzdělávací umělecké činnosti FRVUČ Fund for the development of educational and artistic activities at JAMU DSP Doktorský studijní program DSP Doctoral study programme ERP SAP Systém pro plánování podnikových zdrojů (ekonomický nástroj) ERP SAP System for planning of resources (economic tool) FRIM Fond rozvoje investičního majetku FRIM Fund for development of investment property EDUROAM Akademická síť pro připojení k wifi EDUROAM Academic wifi network EDS Vládní program reprodukce majetku vysokých škol EDS Government Program of Reproduction of Property of Universities TAČR Technologická agentura ČR (aplikovaný výzkum) TAČR Technology Agency of the Czech Republic (applied research) GAČR Grantová agentura ČR (základní výzkum) GAČR Grant Agency of the Czech Republic (basic research) IVF Mezinárodní Visegrádský fond IVF International Visegrad Fund SMB Statutární město Brno SMB City of Brno JMK Jihomoravský kraj JMK South Moravian Region KREDO Kvalita, relevance, efektivita, diverzifikace a otevřenost vysokého školství v ČR (strategický projekt) KREDO Quality, relevance, efficiency, diversification and openness of higher education in the Czech Republic (strategic project) Toto dílo vzniklo v rámci projektu Zvýšení kvality vzdělávání na JAMU, registrační číslo CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245 Dostupné pod licencí: Creative Commons BY – SA 4.0