Zápis ze zasedání Akademického senátu JAMU
ze dne 10. června 2019
Přítomni (7):
BcA. Stanislav Čaban, doc. Mgr. Hana Halberstadt, doc. PhDr. Květoslava Horáčková, Ph.D., prof.
MgA. Jan Jiraský, Ph.D; doc. Mgr. Roman Novozámský, Ph.D., MgA. BcA. Petra Vodičková, Ph.D.,
Martina Watzková.
Omluveni (5):
BcA. Libor Brzobohatý, Hana Hána, DiS., prof. MgA. Martin Opršál, Mgr. Miroslav Ondra; doc.
MgA. Lukáš Rieger, Ph.D.
Vystupující hosté (5):
prof. Mgr. Petr Oslzlý (rektor JAMU); prof. PhDr. Silva Macková (prorektorka JAMU).
Program:
Zahájení
Předsedkyně AS JAMU (dále AS) Květoslava Horáčková přivítala přítomné senátory a hosty.
Konstatovala, že zasedání AS bylo svoláno v souladu s Jednacím řádem AS JAMU a prohlásila senát za
usnášeníschopný, dále představila program zasedání AS JAMU.
1. Schválení Statutu oborové rady DF
2. Dodatek zprávy o vnitřním hodnocení JAMU
Na žádost paní proděkanky prof. Silvy Mackové byla odsouhlasena změna pořadí jednotlivých bodů.
1. Dodatek zprávy o vnitřním hodnocení JAMU
Prorektorka Macková představila proces schvalování předloženého dokumentu – dodatku. Dokument
již byl projednán per-rollam Uměleckou radou JAMU a po schválení AS JAMU bude předložen Správní
radě JAMU. Zpráva pouze monitoruje a popisuje průběh hodnocení v roce 2018. Zákon ukládá
povinnost tento dodatek každoročně vytvářet, nicméně již nespecifikuje obsah.
Výsledky hlasování o schválení Dodatku zprávy o vnitřním hodnocení JAMU:
ANO 7 hlasů; NE 0 hlasů.
Dodatek zprávy o vnitřním hodnocení JAMU byl schválen.
2. Schválení Statutu oborové rady DF
Předsedkyně AS JAMU vyzvala prof. Oslzlého k přednesení stanoviska k předloženému dokumentu
(stanovisko je přílohou zápisu). Rektor doporučuje předložený Statut oborové rady DF ke schválení.
Výsledky hlasování o schválení Statutu oborové rady DF:
ANO 7 hlasů; NE 0 hlasů.
Statut oborové rady DF byl schválen včetně poznámek pana rektora.
3. Různé
Prof. Jiraský přednesl Žádost senátu HF ve věci zajištění vyvážené formy prezentace studijních výstupů
– celá žádost je přílohou zápisu. Upozornil na fakt, že JAMU je jedna z mála škol, která za hodnocení
absolventských projektů uděluje pouze absolutorium. Za tímto účelem provedl rešerši evropských
obdobných škol – univerzit, která je taktéž součástí přiložené žádosti. Následovala rozprava v rámci,
které bylo zjištěno, že neexistuje jednotný názor na tuto problematiku ani v rámci samotné HF. Rektor
uvedl, že je nezbytné, aby samotná HF měla jednotný názor a teprve pak je možné začít konat.
Na základě této bohaté diskuse AS JAMU doporučuje, aby proběhlo setkání garantů studijních
programů na HF, kde by došlo k ujasnění postoje k dané problematice a následně AS JAMU doporučuje
setkání reprezentací fakult (děkan a odpovědný proděkan) a rektorátu (rektor a příslušný prorektor)
za účasti prof. Jiraského nad touto problematikou.
Zasedání bylo ukončeno. Další zasedání proběhne v září 2019 - termín bude upřesněn.
Přílohy:
1. Stanovisko rektora k předloženému Statutu oborové rady DF.
2. Žádost senátu HF.
Zápis vypracovala 19. června 2019 Petra Vodičková
Verifikovala K. Horáčková
Žádost senátu HF JAMU z 29. 5. 2019
Senát HF JAMU žádá vedení fakulty, aby se pokusilo zajistit vyváženou formu prezentace studijních
výstupů ve snaze poskytnout široké veřejnosti adekvátní obraz o obsahu i formě absolutoria a profilu
absolventa. Zásadní problém spatřujeme v nekontrolovaném šíření kvalifikačních prací
prostřednictvím internetu, kdy jsou práce JAMU kopírovány studenty jiných škol. Pedagogové jsou
vystavováni dotazům mezinárodních institucí a jednotlivých expertů na detaily té či oné práce, musí
na ně odpovídat i s odstupem několika let od publikování v ISu. Část veřejnosti žije v mylném
domnění, že je literární tvorba hlavním výstupem studia.
Navrhujeme, aby byly práce celosvětově volně dostupné jen osobám s autorizovaným přístupem do
ISu, ostatním pak k dispozici v knihovně JAMU např. formou intranetu s povinnou registrací a
evidencí každého čtenáře. Podobnou regulaci uplatňuje AMU, OU a řada dalších VŠ (většina
evropských uměleckých škol).
Nekontrolované celosvětové šíření nás vede k neustálému zvyšování pozornosti ke kvalitě prací, čímž
vzniká jistá disproporce. V profilu absolventa hudební fakulty totiž literární tvorba nezaujímá přední
místo, v praxi se objevuje jen zřídka. Akademická obec vytrvale žádá tento problém řešit. Je žádoucí,
aby fakulta sledovala a hodnotila na prvním místě kvalitu uměleckých výstupů a dalších výkonů s
prokazatelnou vazbou k budoucí praxi absolventů.
Formálně se kvalifikační práce v curriculu ocitla na vrcholné pozici, zatímco absolventský projekt
(umělecký výkon) získal roli vedlejší. Důkazem je skutečnost, že kvalita absolventova uměleckého
výkonu vůbec neovlivňuje, zda celkový výsledek státní zkoušky zní “prospěl”, či “prospěl s
vyznamenáním”, ani neovlivní celkový výsledek studia buď „absolvoval“, nebo „absolvoval
s vyznamenáním“. Toto rozlišení závisí totiž na každé jiné součásti SZZ, jen ne na hodnocení
absolventského projektu. Aktuální forma hodnocení SZZ tedy dle našeho soudu nekoresponduje ani s
charakterem předchozího studia, ani s profilem absolventa. Žádáme, aby mělo hodnocení hlavního
studijního výstupu přinejmenším stejnou váhu pro celkový výsledek SZZ a celého studia, jakou má
hodnocení kvalifikační práce a dalších částí SZZ.
__________________________________________________________
Studijní a zkušební řád JAMU
Čl. 72
Hodnocení státní zkoušky
(1) Každá část státní zkoušky se hodnotí samostatně. Pro hodnocení částí státní zkoušky se
použije stupnice dle čl. 42; absolventský projekt se hodnotí jen udělením nebo neudělením
absolutoria.
(2) Státní zkouška se jako celek v každém termínu hodnotí stupněm
a) neprospěl, byla-li některá část státní zkoušky hodnocena známkou F nebo nebylo uděleno
absolutorium,
b) prospěl,
c) prospěl s vyznamenáním, jsou-li všechny části státní zkoušky hodnoceny známkou A,
případně nejvýše jedna známkou B
Rešerše k zveřejňování VŠKP
„§ 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách - Zveřejňování závěrečných prací
(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u
kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím
databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké
školy.
(2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být
též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě
určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy,
kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy,
opisy nebo rozmnoženiny.
(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez
ohledu na výsledek obhajoby.
(4) Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo
jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o
odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou
zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného
odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění
podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu.“
_______________________________________________________________
Praxe - historie a současnost:
Zveřejňování tištěných VŠKP
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly
vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol
archivy[3]
. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě,
nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde
o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami
jako tzv. 'archiválie uložené mimo archiv' ve smyslu zákona 499/04 Sb"[4]
.
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou
ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání
starších prací v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak
nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování
elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe mohou být knihovny Univerzity Karlovy či Slezské univerzity
v Opavě.
Zveřejňování elektronických VŠKP
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice
řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem v otázce, zda mají být
skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat
se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. Zákon totiž
přenechává formu zveřejnění na rozhodnutí každé školy. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se
technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat i několik
způsobů najednou a častá je zvláště kombinace elektronického zveřejňování anotací se zveřejňováním plné
tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).
Institucionální repozitáře
Především větší univerzity během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly
ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začaly
využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (převažuje
systém DSpace) provozují například Univerzita Karlova, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava,
Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však
automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné
pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.
Studijní informační systémy
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o
VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací
a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat stejné
možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá Masarykova i Mendelova univerzita v Brně nebo
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Databáze na stránkách vysokých škol
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké
školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.
Registry VŠKP
V České republice shromažďují informace o VŠKP zejména dva systémy, a to Theses – registr závěrečných prací
v ČR (částečně pokrývá i Slovensko) a Národní úložiště šedé literatury https://nusl.cz/, obsahující VŠKP jako
jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.
Odkazy
1. ↑ 1,0 1,1
ČESKO. Úplné znění zákona 111/1998 SB., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/
2. ↑ 2,0 2,1
KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. Forum: časopis
Univerzity Karlovy. 2006, č. 6.
3. ↑ GRULICH, Petr a Iva HOROVÁ. K otázce archivování VŠKP: vysokoškolské kvalifikační práce a zásady
nakládání s nimi z pohledu archivářů. Praha, 2007. Dostupné z:
http://www.evskp.cz/Dokumentyver/archivace-071026141239.pdf
4. ↑ GRULICH, Petr. Pohled archivnictví na VŠKP . Hradec Králové, 2005. Dostupné z:
dl.webcore.czu.cz/file/djhyUzM3a1p3MHc9.
--------------
Rešerše k hodnocení absolventských projektů a diplomových prací na evropských uměleckých
školách
Londýn – Guildhall School of Music and Drama
Absolutorium se hodnotí jednou celkovou známkou dle následujícího váženého průměru známek z
jednotlivých disciplín: 60% koncert, 15% písemná práce, 25% ostatní předměty. Zdroj: absolvent
Libor Nováček (MMus, Fellowship), dnes profesor KUG Graz
Londýn – Royal Academy of Music (podobná struktura na řadě britských RAM a ve Skandinávii)
Absolutorium se hodnotí ve všech třech stupních studia celkovou známkou dle váženého průměru
známek z jednotlivých disciplín: 60% recitál, 25% ústní zkouška „Viva voce“, 15% hra nepřipravené
neznámé skladby.
Minimum pro udělení diplomu je alespoň 24% za recitál, 10% za Viva voce a 6% za „hru z listu“. Před
připuštěním k diplomní zkoušce musí adept sepsat písemnou práci (Submission), která se váže
k interpretačnímu výkonu, rozsah 4500 slov, +-10%. Práce se hodnotí ano/ne. Zdroj: www
Londýn - Trinity Laban
Studijní program Recital Diploma. Různé koncepce ve třech stupních studia. V prvním stupni (ATCL)
se hodnotí 90% recitál a 10% slovo k programu z pera absolventa a prezentační dovednosti, totéž
platí ve druhém stupni studia (LTCL). Známka je v rozsahu 0-100, přičemž 0-59 znamená neprospěl,
60 a více = prospěl, 80 a více = prospěl s vyznamenáním. V nejvyšším stupni studia (FTCL) se neudělují
body, pouze prospěl/neprospěl. Diplomka se v interpretačním oboru k absolutoriu nepíše. Zdroj:
prof. M. Fattichenti, TLC
Royal Conservatoire of Scotland, Glasgow
Známkují se pouze finální zkoušky, neveřejná část absolutoria. Ty fungují jako předstupeň, jakási
generálka abs. koncertu. Škála je A1-E5 (každý stupeň má pět podstupňů, A1 nejlepší), pro připuštění
k abs. koncertu musí student dosáhnout minimálně B5. V případě horší známky může dostat náhradní
termín zkoušek v rámci několika dní (např. kvůli nekonzistentnímu programu, nevhodnému stylu
interpretace atd.), nebo za několik měsíců, nebo taky vůbec. Samotný koncert se už nehodnotí,
počítá se hodnocení ze zkoušky. Zdroj: stážisté KKI
Amsterdam University of Arts
Absolventský koncert se boduje/známkuje na škále 7 (dostačující) až 10 (vynikající), ve výjimečných
případech se přidává vyznamenání. Komise podá i osobní slovní hodnocení na slavnostním vyhlášení
a předání diplomu cca hodinu po ukončení koncertu, veřejně na pódiu či ve foyer školy.
Zdroj: stážisté, tajemnice KKI
Hochschule für Musik C. M. von Weber, Drážďany (podobná struktura i na řadě dalších škol SRN)
Nemáme v rámci koncertního oboru vůbec žádnou diplomku a koncert se hodnotí známkou. To se
týká všech stupňů, Grundstudium, Aufbaustudium (=MgA) i Meisterklasse (=Ph.D) V pedagogickém
oboru máme i diplomku. Přecházíme postupně na systém Bc Mg PhD., který tu dříve nebyl.
!!Aktualizace: struktura interpretacniho oboru je nyni: bakalarske - 4 roky, magisterske - 2 roky.
Diplomova prace se nepise zadna.
Bakalarske studium:
1. rok: v letnim semestru zkouska 15 min. programu - hodnocení ano-ne
2. rok: totez s 20 min. programem
3. rok 25 min. programu a znamkovana zkouska znamkami 1,0-4,0
4. rok 50 min. koncert je znamkovany, pisemne "slovo k programu" se hodnotí jen ano-ne
Pokud nema student ze zaverecne zkousky z hlavniho oboru jednicku, nemuze dostat jako celkove
hodnoceni studia jednicku, i kdyby vsechny ostatni znamky byly jen jednicky. Pro zbytek znamek
plati matematicky prumer do 1,4. Udeluje se celková znamka za cele studium sehr gut, gut a
befriedigend. Prehled predmetu viz prilozeny soubor.
Magisterske:
1. rok zkouska 20 min. programu
2. rok zkouska 60 min., interpretacni vykon znamkovany, pisemne podklady ano-ne
Zdroj: MgA. Hana Berger, absolventka Aufbaustudia a Meisterklasse, nyní pedagožka HfM Dresden
Bratislava VŠMU
Hodnotí se komplex pod názvem „Diplomová práca“ - ta se skládá z abs. koncertu a písemné
reflexe, přičemž koncert je hlavní. Hodnotí se známkou.
Zdroj: prof. Ivan Gajan, VŠMU
Praha HAMU
Hodnotí se obojí známkou, zvlášť koncert i diplomka, obojí A/B/C…F, nepoužívají se doplňková čísla.
Zdroj: prof. Alena Vlasáková, HAMU
AM Krakow, Katowice, Warszawa aj.
Koncert bodovaný, podle bodů známkovaný a k tomu slovně hodnocený v recenzi recenzenta.
Koncert se většinou neobhajuje, známka je daná a neměnná. Na několika školách se koncert ještě
obhajuje a známka je udělena následně. Další známka je pak za diplomovou práci a za její obhajobu.
Zdroj: prof. Sikorska, prof. Paleta-Bugaj absolventi, stážisté
Švýcarsko
Rozlišují magisterské interpretační studium (MA in Music Performance), magisterské sólistické
interpretační studium (MA of Arts in Specialized Music Performance-Soloist) a pedagogické zaměření
MA in Music Pedagogy, tam je třeba závěrečného vystoupení i písemné závěrečné práce, stejně jako
v programu MA in Music Performance, který je velmi podobný našemu MgA. Vždy má větší váhu
koncert, písemná práce je dodatková a v programu Soloist se ani žádná diplomka nepíše. V
pedagogickém zaměření se hodnotí i průběh výuky modelů.
Zdroj: Filip Hořínek, absolvent MA Performance v Lucernu a MA-Soloist v Curychu