1
„Pojďme o tom mluvit“ dne 16. 11. 2021
Zápis reflektuje témata diskuse akademické́ obce.
Mgr. Art. Dodo Gombár zahájil dnešní setkání/diskusi pokusem o definování, co je
šikana a jak se projevuje:
Šikana
Její znaky:
- Nepoměr sil
- Dlouhodobá
- Opakující se
- Stupňující se
- Zkracující se útoky v čase
- Bezmocnost oběti
Druhy:
- Fyzická
- Psychická
Nebo
- 1 proti zbytku
- Skupina (zbytek) proti jednomu
- Skupina proti skupině
Stadia šikany:
1. Experimentace (připodobnění sirka si hledá škrkátko)
2. Vznikají role (sirka nachází škrkátko)
3. Vzniká scénář (zde už role učitele začíná být na pomezí, v předchozích dvou
stadiích může do problému vstoupit, utnout jej)
4. Volba, ke komu se přidám (k šikanujícímu nebo k šikanovanému?, učitel je
zcela mimo hru)
5. Nastane tehdy, když jsou trvale v kontaktu (24 hodin denně), např. na internátu.
Nikdy nenastane ve škole. V tomto stadiu se už od nikoho nic nedozvíme.
Dodo Gombár uvedl svou rešerši šikany: plíživá, často dlouho dobu nedefinovatelný
nástroj tlaku – šikany. Šikana bolí – buď hned nebo s odstupem. Šikana rozděluje, ale
2
i spojuje. Na šikaně není nic pozitivního – nikdy.
K tématu se přihlásili 2 studenti Ateliéru režie a dramaturgie, kteří popsali osobní
zkušenost s šikanou během svého bakalářského studia, kterou zažívala jedna
studentka od spolužačky.
Student uvedl všechny přítomné do kontextu – studijní ročník vybíral prof. Kovalčuk a
několik studentů bylo starších a v tomto ročníku byl „subjekt“, který postupně ve
zdánlivě pozitivním směru začal vytvářet nátlak (lichotky, zvaní na posezení apod.) a
tento přístup se postupně měnil v otřesné chování (explicitní vulgární vyjadřování na
studenty a pedagogy). Všichni to postupně vnímali, ale nikdo to neřešil, pak to
pedagogové zkoušeli korigovat a následné ataky subjektu se proměnily a byly
neviditelné. Subjekt narušoval osobní zónu.
Doplňující otázka: Týkal se ten tlak osobních věcí nebo profesních? Bylo doplněno, že
se týkal především povyšování se nad nekvalitou prací mladších především
spolužaček.
Zneužití bezmoci – subjekt vycítil slabá místa, kde svou sílu uplatnit: mladší spolužačky
nebo pedagogové, kteří byli bezradní, nevěděli, jak se subjektem komunikovat.
Subjekt cítil, že spolužačky nemají tolik načteno a nemají takové zkušenosti neb jim
bylo 20 let. Vzniklá atmosféra byla netvůrčí, na přednáškách a seminářích bylo velké
dusno a napětí, které vytvářelo bezmoc. Retardace vzletu.
Objekt reflektoval svůj zážitek se šikanou během svých studiích a jako problém dnes
vidí, že to bylo tabuizované téma, o kterém nemluvili na ateliéru ani pedagogové a
chybí ji, že ji pedagogové neujistili, že tam patří a že tady má zůstat. A začátek studia
je pro studenty vždy nejtěžší – je potřeba podpora od pedagogů.
Padl dotaz, jak v takovém případě šikany ze strany spolužáka/čky postupovat?
Jako první je obrátit se na své pedagogy, aby se subjektem promluvili. Pokud mám
problém, který jako pedagog nezvládám, tak se obrátím na své kolegy a otevřu to téma
širší skupině.
3
Jako pedagogové se snažíme své studenty poznat lidsky, vždycky platí, že
agresor/subjekt řeší i nějaký svůj problém, který má, takže bychom to měly jako
pedagogové poznat! (člověk šikanuje velmi často proto, že je šikanovaný nebo je to
nemoc a pak potřebuje sám pomoc).
A předcházet tomu, aby to nezacházelo až tak daleko.
Pokud na předchozích setkání zaznělo, že nulově tolerujeme sexuální obtěžování, pak
bychom měli mít nulovou toleranci i pro šikanu.
Byla otevřena otázka možné přednášky, prevence v oblasti šikany – bohužel toto téma
je upozaděno na rozdíl od sexualizovaného chování nebo drog – proto je tak malá
osvěta, jak se šikaně postavit a jak s ní bojovat a pracovat.
Bylo zmíněno, jak pracuje střední a základní školství se šikanou, kde existují i
Metodické pokyny MKČR. Taktéž bylo připomenuta funkce Disciplinární komise DF.
Jednoznačně zaznělo, že funkční není systém přímé konfrontace Subjektu a Objektu!
Byla zmíněna obava ze strany studentů, kdyby se pedagogové obraceli se svými
problémy ve věci šikany studentů na pedagogy a při velikosti naší školy – a díky
kuloáru ve škole jsou patrné obavy, že by se vše začalo rychle šířit – tudíž chybí 3.
strana, která by tyto problémy řešila nebo se do nich zapojovala.
Zaznělo několik osobních zkušeností se šikanou – velmi často je řešením (na střední
a základní škole) změna školy, změna třídy, změna studovaného oboru.
Odchod/přestup studenta do jiné školy může být pro studenta vnímaný jako propad.
Pokud je student šikanován, pak se může obrátit na svého pedagoga, pokud s tím má
4
student problém, pak mu může pedagog poradit, jaké jsou možnosti – máme vedoucí
ateliérů, máme garanty studijních programů, máme školní psycholožku, máme senát
a senátory.
Je nezbytné, aby pedagogové byli vůči studentům citliví a uvědomili si svůj přístup a
chování. A možná stačí citlivě studentům říct, já jsem pedagog a můžete se na mě
obrátit, pokud vám nevyhovuji já, pak je tu jiná cesta a prostě seznámit studenta
explicitně s možnostmi a cestami.
Základní a klíčová je osvěta. Je nezbytné neustále opakovat a dělat osvětu, která
chybí! A opakovat, jaké existují ve škole mechanismy, na koho se studenti mohou se
svými problémy obracet a jak je řešit a jak je to pro studenty bezpečné.
Nejdůležitější je prevence – měla by to být běžnou součástí života každého člověka a
neměla by to VŠ nahrazovat. Měla by se kultivovat společnost – je velmi nízká úroveň
vzdělanosti a informovanosti, takže by to mělo být zahrnuto do všech oborů a ateliérů.
Byla shrnuto, že nastupující studenti do 1. ročníků mají již do Kurzu studijní
připravenosti (KSP) prevenci v oblasti sexualizovaného chování zahrnutu a měla by
být do příštího roku rozšířena i směrem k šikaně. Zároveň si je vedení DF vědomo, že
KSP vytváří mnoho vjemů a nových informací, takže studenti ne zcela vnímají a ikdyž
to mají v brožuře je otázkou, zda to nezpravidelnit a nedělat pravidelné přednášky a
osvětu tímto způsobem.
Všechny věci, které zaznívají na těchto setkáních se velmi odrazili v našem
pedagogickém sboru – pedagogové začali na toto téma mluvit, což je zásluhou
Performance a Iniciativy.
Dalším diskutovaným tématem byla šikana ze strany pedagoga jako výuková metoda:
každá šikana je špatná, každá šikana je zlo, nemůže být šikana výukou metodou, i
5
když jsme na JAMU (žádný herecký, sportovní výkone nestojí za to pošlapat a
šikanovat). Úlohou pedagoga je se o studenty starat – takže pokud se to děje, pak so
to nenechte líbit, braňte se apod. Stačí, aby pedagog vysvětlil, proč studenti některé
věci musí dělat – nenutit je (dát jim možnost), ale vysvětlovat.
Svědci šikany – pokud je vědomí proces šikany ve výukové metodě a studenti herectví
jednoho pedagoga odchází ze studia s traumaty, pak jsme svědci šikany a jsme
zodpovědní a musíme to řešit.
Pedagog by měl být tak trochu i psychologem .
Na závěr Dodo Gombár shrnul:
Plíživý, často dlouhou dobu nedefinovatelný nástroj vnitřního tlaku – šikana
Psychologický či fyzický „teror“- šikana
Slovo tlak ve všech svých konotacích a tvarech se vyskytoval téměř unisono ve všech
reflexích mnou oslovených
Šikana má různé stupně a úrovně, kde od té první k té poslední může vést dlouhá
cesta, hranice mezi těmito úrovněmi jsou často těžce definovatelné i pro odborníky
Rozdíl mezi začátkem procesu šikany a jeho koncem je častokrát fatální, v počátcích
jej nelze ani domyslet.
Šikana je atak na lidskou důstojnost.
Šikana skrývá v sobě víc podmnožin – mobbing, bossing, sexismus, domácí násilí,
diskriminace, tam všude je šikana skryta.
Šikana bolí. Bolí u ní i duše i tělo. Bolí buď hned nebo později, bolí na různých úrovních
lidského bytí a vnímání, bolí individuálně ale bolí vždycky.
Šikana rozděluje ale taky spojuje. Častokrát je totiž potřeba se připojit na stranu
šikanovaného nebo šikanujícího – vědomě nebo nevědomě.
6
Šikana na „nejvyšší úrovni“ může mít parametry obzvlášť zvrácené psychologické hry.
Šikana souvisí nebo může souviset s bojem o pozice, s bojem o moc.
Na šikaně není nic pozitivního, nikdy!
Šikana je zlo, vždycky!
Šikana je útok na elementární a základní lidská práva a potřeby, na lidskou důstojnost
a svobodu.
Šikana má na introvertní a submisivní jedince devastační dosah a vliv. Často
celoživotně.
Když hledáme odpověď na otázku, jestli to je nebo není šikana, může se jednat jen o
strach z pojmenování problému.
Šikana má znaky chameleóna.