| Anotace |
Režisér M. T. Růžička si nevybírá jednoduché výzvy, tentokrát jsem se stala členem týmu, který se rozhodl zdolat magickým realismem naplněný film Juraje Jakubiska Tisícročná včela. Scéna Jaromíra Ryšavého záměrně neilustrovala jednotlivá prostředí, tvořila ji hromada praktikáblů –jakési bludiště, úl, zároveň i neiluzivní divadlo světa. Tím spíš pak kostýmy měly za úkol přenést diváka do určité doby a místa, vytvořit magickou atmosféru, vnést barvu, chuť a vůni. Musely splňovat několik podmínek: zasazení příběhu do let 1887–1917, prostředí vesnice kdesi na česko-slovenském pomezí, rychlé a jednoduché převleky herců do všech rolí a roliček tak, aby charaktery byly jednoznačné a čitelné. Snažila jsem se vyhnout nápodobě kostýmů z filmu, zjednodušovala jsem a stylizovala lidové oblečení, doplňovala je výraznými folklórní prvky a zároveň civilním oblečením nakoupeným v second-handech a charitě, kde jsem si vybírala retro vzory a látky z 50 – 80. let 19. století, připomínající mi babiččiny zástěry a dědovy pracovní košile, látky a vzory, které jsem znala z dětství a které vdechovaly oblečení určitou nadčasovou nostalgii. Autentické folklórní prvky v kontrastu s folklórními vzory na civilním oblečení přinášely zároveň i určitý humor a hravost kostýmů a odlehčení. |
