| Anotace |
Inscenace ikonického textu na základě slavného filmového scénáře pro oscarový film Miloše Formana je výzvou pro každý soubor a každého režiséra. Navíc v podmínkách poměrně komorního ansámblu šumperského divadla, kde díky poloze dochází ke značné fluktuaci herců, a bylo tudíž nutno koncipovat inscenaci tak, aby byla zvládnutelná i mladými, a ne ještě zcela zkušenými herci. Vytyčeným cílem bylo soustředit veškerou výpovědní hodnotu na hereckou práci, a to zejména ústřední dvojice Amadea (Vít Hoffman) a Salieriho (Matěj Kašík). Základní tematickou otázkou je již autorem naznačený motiv, "kde se bere inspirace", kdy a kde se rozhoduje, kdo bude geniálním umělcem pro další generace a kdo zmizí v propadlišti dějin průměrnosti. Inscenace je tudíž situována do zaprášeného skladiště či depozitáře nějakého muzea, ve kterém se otvírá jakási časová konzerva Salieriho paměti a veškerý "vyprávěný" děj vzniká pomocí předmětů a vybavení onoho skladiště. Podstatnou součástí inscenace jsou pasáže, ve kterých Mozart či Salieri hrají na cemballo a většinou bývají herci nuceni předstírat, že na daný nástroj hrají. V našem případě byly tyto pasáže nahrazeny tancem v choreografii Davida Strnada bez nutnosti přítomnosti cemballa či klavíru na scéně. Inscenace je koncipována ve více vrstvách, i jako tzv. povinná školní četba. |
